Aktuální ceny akcií – Seznam akcií s cenami a grafy + detailní recenze

Ceny akcií samotných vám toho však moc neřeknou. Vždy je potřeba vědět více: kdo za společností stojí, zda je v zisku, vyplácí dividendy a mnoho dalšího. Úspěšný investor je především ten informovaný.

U těch nejznámějších akcií jsme proto sepsali i detailní popis jejich podnikání, kde se o dané společnosti dozvíte více informací. Můžete si přečíst o historii společností, jejich podnikatelských modelech, finančních situacích a dalším. Všechny tyto informace vám později pomohou v pochopení firmy jako celku, což se promítne i do vašeho investorského rozhodování a výnosů.

V seznamu jsou ty nejznámější a nejoblíbenější firmy z celého světa. Mnoho z nich budete znát osobně, ale o zbytku byste měli mít alespoň povědomí a vědět, že existují.

Ukažme si teď jednotlivé dělení.

Rozdělení podle sektorů, průmyslu apod.

Na úplném počátku stojí dělení akcií podle jednotlivých odvětví. I když by se to mohlo zdát jako banalita, jde o důležitou věc. Investor stavící portfolio musí vědět, co za společnosti vlastní a v čem podnikají. Z pohledu diverzifikace by měly být akcie rozdělené do několika oborů a sektorů. Musí být tedy nastaveno určité třídění podle specifických parametrů.

Systémy mají hierarchické uspořádání do pyramidové struktury. Sektory stojí na úplném vrcholu a lze na nich vidět ty největší rozdíly. Pokud budete postupovat po jednotlivých stupních dolů, dostanete se až na rozdělení, které už nebude tak čisté.

Akcie se dnes dají dělit podle několika standardů, nicméně v tuto chvíli se využívají především dva – ICB a GICS. Každý z těchto systémů se využívá na jiných burzách. I přes značné ulehčení celé situace tak může být vše trochu matoucí.

Industry Classification Benchmark

Na ICB spolupracovaly firmy Dow Jones a FTSE International Limited. Jeho vznik se datuje k roku 2005 a dnes ho spravuje pouze společnost FTSE Russell, která je dceřinou firmou London Stock Exchange Group (LSEG). Jedná se o jeden z nejrozšířenějších systémů, protože se používá na světových burzách jako NYSE, Euronext či Nasdaq.

ICB umožňuje cílenou analýzu jednotlivých odvětví a dává investorům možnost dynamicky prozkoumat jednotlivé tituly.

Struktura ICB je následující:

• 11 odvětví,
• 20 supersektorů,
• 45 sektorů a
• 173 subsektorů.

Skupiny se postupně rozvětvují do podkategorií. V základu se firmy rozdělují podle činnosti, ze které pochází největší objem tržeb. V odvětvích naleznete například Technologie, Telekomunikace, Zdravotnictví, atp. Více informací o struktuře ICB se dozvíte v našem článku zde.

Global Industry Classification Standard

GICS vznikl v roce 1999. Je výsledkem spolupráce mezi MSCI a Dow Jones. Jeho přednostmi jsou relativní univerzálnost a flexibilita, se kterou analyzuje jednotlivé společnosti. Dá se použít při hodnocení firem z rozvinutých trhů, ale také z oblastí, kde jsou akciové trhy stále v kolébce.

Účelem tohoto systému bylo nahradit tehdy stávající způsob třídění akcií, který už nereflektoval realitu v dostatečné a použitelné míře.

V Global Industry Classification Standard najdete tyto skupiny:

• 11 sektorů,
• 24 odvětvových skupin,
• 69 odvětví a
• 158 pododvětví

V sektorech najdete například Informační technologie, Finanční služby, Utility (Voda, plyn apod.) a mnoho dalších. Akcie se do skupin rozdělují podle kvantitativních a kvalitativních parametrů. Ohled se bere například na výnosy, ale také na vnímání trhu. Více informací o struktuře GICS se dozvíte v našem článku zde.

Jaký je v systémech rozdíl?

Systémy jsou si velmi podobné a reálně investor neudělá chybu ani s jedním z nich. V minulosti byl GICS konkrétnější a přesnější v rozdělení spotřebitelské sektoru na zbytné a nezbytné položky. ICB ale tento nedostatek dohnalo a mezi systémy v podstatě není zásadní rozdíl.

Dělení akcií podle vlastností

Jedno z dělení spočívá i v pohledu na akcie jako takové. Je zde několik skupin, které je dobré znát, protože dost často charakterizují i celou investorovu strategii.

Dividendové a bez dividendy

Z držení akcií vyplývá několik práv, které investor získává. Jedním z nich je právo na podíl na zisku společnosti. O výplatě konkrétní částky rozhoduje valná hromada, která se zpravidla schází jednou ročně. Tato vyplacená suma se nazývá dividenda.

Valná hromada určuje výši dividendy a také způsob vyplacení. Některé společnosti vyplácejí zisk akcionářům jednou ročně, zatímco jiné klidně každý měsíc (specialita některých REIT akcií). Může se také dojít k rozhodnutí, že žádná dividenda vyplacená nebude.

Je dobré zamyslet se také nad tím, že cena dividendových akcií zpravidla po výplatě dividendy klesá o vyplacenou částku. Investoři tak reálně žádný vyšší majetek nezískávají. Pouze ho transformují z ceny akcie do hotovosti, a to značně neefektivní cestou.

Dividendy mohou být vhodné pro investory, kteří rádi dostávají pravidelný příjem na svůj účet. Také se často jedná o společnosti, které jsou stabilnější a mají na trhu své stálé místo. Naopak dividendu většinou nevyplácejí dynamické společnosti z technologického sektoru a startupy, které potřebují veškeré volné prostředky pro rozvoj podnikání.

Můžeme zde najít například akcie Exxon, AT&T, Coca-Cola, Komerční banka, ČEZ a mnoho dalších.

Dividendové akcie – Aristokraté a králové

Ve světě dividendového investování existují skupiny akcií, které se těší určité prestiži. Ta pochází z dlouhodobého, pravidelného a zvyšujícího se vypláceného zisku akcionářům.

Obecně jsou zde pravidla následující:

• Společnost musí vyplácet a zvyšovat dividendu každý rok,
• musí být umístěna na burze NYSE nebo Nasdaq (u některých skupin) a
• průměrný objem denních obchodů za poslední 3 měsíce na určité hodnotě (u některých skupin).

Roky se postupně sčítají a titul se umisťuje do jednotlivých skupin. Stačí jediné zaškobrtnutí a společnost je z prestižního seznamu vyškrtnuta. Pak musí začít od začátku. Pro firmy je členství v těchto skupinách samozřejmě pozitivní, neboť investorům říká, jestli je firma stabilní. Pokud je společnost schopná držet tuto úroveň desítky let, je pravděpodobné, že za rok rozhodně nezmizí.

Jednotlivé skupiny jsou:

• Dividend Achievers – Zvyšují a vyplácí dividendu alespoň 10 let v řadě
• Dividend Contenders – Zvyšují a vyplácí dividendu alespoň 10 – 24 let v řadě (podobné s Achievers)
• Dividend Aristocrats – Zvyšují a vyplácí dividendu alespoň 25 let v řadě (nejznámější, na konci roku 2022 pouze 64 společností)
• Dividend Champions – Zvyšují a vyplácí dividendu alespoň 25 let v řadě (není omezení kvůli objemu obchodů)
• Dividend Kings – Zvyšují a vyplácí dividendu alespoň 50 let v řadě

Skupiny se mohou v některých případech lehce lišit, ale obecná myšlenka zůstává stále stejná. Více informací o dividendových králích a aristokratech naleznete v našem článku.

Růstové a hodnotové

Ve specializovaných médiích mnohdy zmiňované rozdělení. Růstové akcie (angl. growth stocks) jsou specifické vysokou volatilitou. Jejich cena se odvíjí především od předpokladů jejich budoucího vývoje. Trh kouká na potenciál firmy, na vytvořené technologie a obecně na to, že se společnost uchytí a přinese “revoluci”.

Jedná se vesměs o technologické společnosti a startupy. Perfektním příkladem byla firma Tesla. Z finančního pohledu byla ještě před pár lety totální katastrofou, ale trh se díval směrem kupředu a akcie podle toho i ohodnocoval.

Z druhé strany jsou pak akcie hodnotové (angl. value stocks). Většinou nejsou na první pohled ničím zajímavé. Žádné zásadní skoky ceny každý týden, pomalu se rozvíjející obor. Tak co na nich investoři vidí? Hodnotový investor se snaží najít chybu v uvažování trhu. Hledá “hodnotu” tam, kde ji nikdo jiný nevidí a předpokládá, že si jí trh v budoucnu všimne a řádně ji ocení.

Růstové investování se kouká na potenciál a budoucnost. Hodnotové se naopak kouká na již existující situaci a hledá v ní chyby. Růstové akcie jsou dynamické a hodnotové spíše stabilní a “nezajímavé”.

Geografické rozdělení

Akcie je možné rozdělit i podle toho, na jakém trhu jsou firmy umístěné. I to je v rámci diverzifikace portfolia důležité. Z toho vyplývá několik naprosto zásadních věcí, které mohou ovlivnit investora všemi možnými způsoby.

Umístění burzy

Akciové burzy jsou rozmístěné po celém světě. Jsou to prestižní instituce, přes které tečou ohromné objemy peněz. Mají i svou prestiž a lidé se na ně koukají s jistým zaujetím. Ty největší jsou přirozeně v rozvinutých státech. Mezi ně patří NYSE, Euronext, Nikkei, Nasdaq a jiné. Trhy se v tomto ohledu dělí do skupin podle rozvinutosti tamních ekonomik.

Například MSCI dělí trhy na:

• Developed – Patří sem rozvinuté země a největší burzy na světě – USA, Belgie, Japonsko atd.
• Emerging – Mezi rozvíjející se trhy spadá např. Brazílie, Česká republika a Indie
• Frontier – Mají naprosté základy akciového trhu a maximální rizikovost – Rumunsko, Pákistán

Jde samozřejmě o jednotlivé společnosti a jejich hospodaření, nicméně samotné zařazení do některé ze skupin má vliv na vývoj cen. V krizích se peníze stahují do méně rizikových aktiv, tím pádem odtéká kapitál z Frontier a Emerging trhů do Developed. To lze dělat jen prodejem aktiv, který ústí i v pokles cen.

Daňové zatížení

Každý stát má jiné daňové zatížení. Především z pohledu dividend je tato problematika zásadní, neboť jak jsme si již řekli, jejich výplata je zdaněna v zemi, ve které má společnost sídlo. U nás je daň z dividend 15 %, v Německu minimálně 25 %, v Japonsku například 20 %. S tím jdou ruku v ruce i jednotlivé výjimky a dodatky k těmto procentům.

Složitost tamního daňového systému je důležitý faktor, který by měl každý zhodnotit.

Jiné standardy bezpečnosti

Rozvinutý svět je byrokratické monstrum. O tom není pochyb. Na druhou stranu má ale spoustu brzd, které dokáží investorovi pomoci v momentech, kdy se firma snaží o nějaký podvod, případně jde broker do bankrotu apod. Je dobré myslet na to, že nakupování na rozvíjejících se trzích s sebou může nést i jiná rizika vyplývající z méně řízeného trhu.

Nejznámější akcie

Akcií je ohromné množství. Zároveň je každý investor úplně jiný, vyznává jinou strategii a věří jiným věcem. Jeden může mít rád společnosti soustředící se na pokrok a nové technologie, někdo jiný zase firmy, které stabilně podnikají v jednom oboru posledních 50 let a stále stojí na špičce.

Obecně jsou investice věda opírající se o čísla a chladnokrevnou analýzu. Emoce nemají v této disciplíně co dělat, protože z nich plynou špatná rozhodnutí. Mluvit tedy o nejznámějších a nejoblíbenějších titulech není úplně správná praktika. I přesto si ale pojďme představit několik nejznámějších titulů z celého světa.

Akcie ČR

• Akcie ČEZ – Společnost zabývající se výrobou a distribucí elektřiny a plynu
• Akcie MONETA – Osmá největší bankovní instituce v České republice
• Akcie Komerční banka – 3 největší banka, několikrát vyhlášená Bankou roku, vlastní ji francouzský koncern Société Générale

Akcie USA

• Akcie Meta – Kolos sociálních sítí vlastnící Facebook, Instagram, WhatsApp a mnoho dalšího, hlavním businessem jsou reklamy
• Akcie Google – Společnost postavená kolem vyhledávače a dat, nabízí i další služby jako cloudové úložiště, email, kancelářský software atd.
• Akcie Tesla – Průkopník v oblasti elektromobilů, nabíjecích stanic a do budoucna možná i autonomních humanoidních robotů
• Akcie Apple – Výrobce prvotřídních zařízení s vyladěným softwarem a ekosystémem aplikací a funkcí
• Akcie Coca-Cola – Tradiční nápoj Colu znají všichni od pólu k pólu, samozřejmě má ale společnost v repertoáru nespočet dalších brandů, velice oblíbená kvůli dividendám
• Akcie Amazon – Největší internetové tržiště na světě
• Akcie Mastercard a Visa – Společnosti zajišťující platební systémy

Akcie EU

• Nestle – Sušenky, zákusky, křupky a jiné rychlé svačinky a nápoje
• Unilever – Společnost zaměřená na výrobu prostředků a potravin pro péči o tělo, které prodává ve více než 100 zemích
• L’Oréal – Značka známá především svou kosmetikou a prostředky pro péči o pleť a tělo
• Siemens – Konglomerát vyrábějící spotřební elektroniku, jeden z největších výrobců na celém světě
• Daimler – Německý výrobce automobilů Mercedes a mnoha jiných značek
• Volkswagen – Největší výrobce automobilů na světě z Německa

Akcie Asie

• Tencent – Nadnárodní společnost zaměřující se na vývoj softwaru, mediálních služeb, umělé inteligence
• Alibaba – Jeden z hlavních konkurentů Amazonu, avšak původem z Číny
• Toyota – Druhá největší automobilka na světě
• Saudi Aramco – Největší petrochemická společnost na světě vlastněná Saudskou Arábií.

Kde akcie koupit?

Jednotliví investoři jsou fyzické osoby bez přístupu na burzy. Abychom mohli akciové tituly nakupovat, potřebujeme nějakého prostředníka.

Tímto prostředníkem jsou brokeři. Jedná se o instituce, která na burzu může a dokáže pro nás toto spojení zprostředkovat. U takové firmy si (většinou on-line) založíte a ověříte obchodní účet, odešlete peníze na některý ze sběrných účtů a můžete obchodovat.

Brokeři se liší svojí velikostí, rozsahem služeb, přístupem na burzy (nemají přístup všude, záleží na firmě) atd. Dobrými brokery pro české akcie jsou například Patria či Fio eBroker, pro americké pak XTB, Interactive Brokers, Lynx nebo eToro.

Akcie můžete nakupovat také pomocí nástrojů kolektivního investování. Mezi ně patří podílové a ETF fondy. K těm se dostanete přes zmíněné brokerské domy, nebo můžete využít služby některé z investičních společností (mezi ně patří například Portu a Indigo). Ty jsou většinou pasivní a velmi jednoduché na obsluhu. Zároveň mají velice nízké poplatky za správu. Také banky umožňují investice klientských prostředků do podobných fondů.

Jednotlivé společnosti můžete ve svém portfoliu vlastnit i trochu oklikou, a to tak, že využijete některé derivátové produkty. V takovém případě vás budou zajímat třeba CFD certifikáty apod. Ty už jsou ale značně rizikovější a doporučují se spíše zkušeným investorům.