...nebo už máte účet?
Přihlašte se
$163 -0,59 %
Uváděná cena a graf jsou pouze orientační.
Solana je extrémně rychlý a levný smartchain pro decentralizované aplikace mnohými označovaný jako Ethereum killer, tedy síť, která by měla být lepší než právě všem dobře známé Ethereum.
Blockchain Solana byl spuštěn roku 2020 a stojí za ním Anatoly Yakovenko.
Solana má rozvinutý ekosystém dApps i NFTs a to i přesto, že není EVM-kompatibilní. K psaní programů využívají vývojáři jazyk Rust, nikoli Solidity.
Mince SOL nelze těžit, konsensu je na síti dosahováno kombinací mechanismů Proof of Stake (PoS) a Proof of History (PoH), tím pádem lze SOL úročit při stakingu.
Obrovským investorem do ekosystému byla dnes již zkrachovalá burza FTX, což se při likvidaci jejího majetku v insolvenčním řízení ukázalo jako dvojsečná zbraň.
Solana se však z problémů oklepala a v roce 2024 opět investorům přinesla pohádkové zhodnocení.
Solana je blockchain využívající několik průlomových technologií, díky čemuž může být vhodným místem pro decentralizované aplikace nové generace vyžadující rychlost a levné transakce.
Nízké poplatky a závratná rychlost jsou hlavními přednostmi sítě. Solana udává, že zvládne až 65 000 transakcí za sekundu (TPS) s blokovacím časem okolo 400ms, což z ní činí nejrychlejší blockchain v potvrzování transakcí a provádění chytrých kontraktů, a to bez druhých vrstev (jako např. Bitcoin Lightning Network).
Dle aktuálních dat (z března 2024) je Solana co se týče skutečného denního provozu opravdu nejrychlejší sítí ze všech v současné době relevantních.
Solana je navíc open source, tedy umožňuje vývojářům vytváření vlastních projektů v programovacích jazycích Rust, C a C++.
Solana slibuje, že uživatele ani při obrovské popularitě a využití sítě nepřekvapí zvýšení nízkých transakčních poplatků (gasu). Smartchain je navržen tak, aby měl nízké transakční poplatky a přitom zaručoval škálovatelnost a rychlé zpracování. Skvěle tak řeší tzv. blockchainové trilema.
Solana může mít potenciálně až tisíce nodů (uzlů), aniž by došlo ke snížení rychlosti blockchainu (naopak, čím více nodů, tím vyšší rychlost), čímž se odlišuje od konkurenčních blockchainů.
Jistě víte, že např. Bitcoin využívá mechanismus vytváření konsensu zvaný Proof of Work (PoW), kde těžební zařízení (počítače) řeší, zjednodušeně řečeno, matematické hádanky, za což jsou těžaři odměňováni nově vyraženými bitcoiny.
Proces těžby kryptoměn je výpočetně a energeticky extrémně náročný. To je ostatně důvod, proč v jednom ze svých tweetů Elon Musk prohlásil, že Tesla nebude přijímat platby v BTC, dokud nebude těžba ekologická.
Do popředí se tak v poslední době dostává podstatně méně energeticky náročný mechanismus konsensu zvaný Proof of Stake (PoS), kde se tzv. validátorem může stát každý, kdo drží dostatek nativní kryptoměny, kterou po určitou dobu uzamkne (staking), nainstaluje validátorský software a za podílení se na provozu blockchainu dostává odměnu v nativní kryptoměně. Na PoS přešlo roku 2022 i Ethereum.
Validátoři oproti těžařům potřebují podstatně méně sofistikované vybavení, což vytváří příležitost pro více lidí. Více validátorů pak znamená rychlejší dosažení konsensu a větší míru decentralizace.
Podle zakladatele Solany, Anatolyho Yakovenka, ale není ani mechanismus Proof of Stake dost dobrý, protože validátoři mají předběžný přístup k informacím o transakcích, které jim umožňují vykořisťovat ostatní uživatele, protože mohou řídit řazení transakcí (jde o tzv. frontrunning a MEW útoky).
Yakovenko proto vymyslel vlastní mechanismus konsensu zvaný Proof of History (PoH), který Solana kombinuje s Proof of Stake (PoS).
Proof of History je technika, která udržuje synchronizovaný čas mezi jednotkami (počítači), které si navzájem nedůvěřují (jsou tzv. trustless).
Spolehlivé interní hodiny totiž umožňují snadnou synchronizaci distribuované sítě. Pokud je synchronizace snadná, výsledná síť může být závratně rychlá, omezením je pouze šířkou pásma takové sítě.
Mechanismus Proof of History tedy spočívá ve vytvoření historického záznamu, který prokazuje, že k určité transakci nebo události došlo ve specifickém čase, což urychluje vytváření konsensu. V podstatě se jedná o kryptografické časové razítko, jehož správnost může být veřejně a efektivně ověřena.
Solana také využívá algoritmus SHA-256 pro kontrolu ledgeru a koordinaci konsensu. S ním implementuje metodu řízení souběžnosti zvanou Optimistic Concurrency Control (používá ji také např. MySQL, Google a Microsoft) a je tak díky tomu na dobré cestě k teoretickému limitu 700 000 TPS na standardní gigabitové síti.
Yakovenko k tomuto pronesl, že limitem pro rychlost Solany je pouze rychlost světla. Rovněž řekl, že cílem Solany není konkurovat Ethereu nebo jinému blockchainu, ale kompletně rozvrátit Wall Street a zbytek globálních trhů vytvořením tržního systému, který je otevřený, férový a odolný vůči cenzuře.
Solana je nepochybně velmi rychlá, otázkou ale zůstává, nakolik je decentralizovaná a bezpečná. Poukazováno je také na to, že provozovat Solana node je daleko nákladnější než u jiných blockchainů.
Problémem je také datová náročnost mechanismu Proof of History. Solana podle Yakovenka generuje přibližně 2 TB ledgerových dat ročně (validátoři nicméně uchovávají data pouze za poslední dva dny). To je více jak dvojnásobek velikosti deseti nejhodnotnějších kryptoměn (vyjma SOL) dohromady.
Řešením by mohla být spolupráce Solany s decentralizovanou databází Arweave (AR), kam jsou data z ledgeru automaticky a natrvalo ukládána. Spojení Solany a Arweave zajišťuje tzv. SOLAR Bridge.
Vývojáři všech blockchainů se nacházejí v situaci, kdy musí dělat kompromisy mezi tím, zda bude jejich blockchain plně decentralizovaný, vysoce škálovatelný (rychlý) nebo maximálně bezpečný. Proto trilema = rozhodování nad třemi možnostmi.
Všem známé blockchainy Bitcoinu a Etherea jsou vysoce decentralizované a bezpečné, ale pokulhávají ve škálovatelnosti. To se u obou jmenovaných blockchainů projevuje nízkou rychlostí potvrzování transakcí a vysokými transakčními poplatky.
Solana řeší škálovatelnost (rychlost) blockchainu tím, že vytvořila mechanismus konsensu Proof of History (PoH). Ten nabízí nezměnitelný záznam předchozích událostí na blockchainu, což je zajištěno chronologickým ukládáním historických dat.
Je vhodné zdůraznit, že PoH algoritmus primárně slouží k synchronizaci nodů, nikoli přímo k vytváření konsensu (k čemuž slouží mechanismus Proof of Stake).
PoH algoritmus běží paralelně vedle PoS vrstvy. To nodům umožňuje vytvářet vlastní časová razítka, přičemž leader každého nodu sekvencuje zprávy, zatímco ostatní zpracovávají transakce.
Jakmile jsou transakce sekvencovány a přijaty z leader nodu, validátoři/replikátoři je vypořádají a zveřejní jejich podpisy, jakmile mají potvrzení. Tyto konfirmace jsou algoritmem konsensu považovány za hlasování.
Solana má mnoho dalších inovací, které jí umožňují vyrovnat se dalším blockchainům, i těm centralizovaným. Jedná se např. o Tower BFT konsensus, který je podobný algoritmu Practical Byzantine Fault Tolerance (PBFT).
Zatímco PBFT napomáhá konsensu, Tower BFT zajišťuje globální zdroj času prostřednictvím PoH. To umožňuje nejen dohled nad fungováním celého blockchainu, ale také to zrychluje proces konsensu minimalizací transakční latence.
Další důležitou součástí ekosystému Solana je Turbine, která zajišťuje předávání dat nodům. Turbine používá podobnou technologii jako BitTorrent, tj. rozděluje data na menší pakety.
Solana také využívá protokol Gulf Stream ke zkrácení doby potvrzení a výměny leadera, což snižuje paměťový tlak na validátory ve fondu nepotvrzených transakcí.
Kromě toho Solana využívá hyperparalelizovaný procesor pro zpracování transakcí s názvem Sealevel, který umožňuje síti zpracovat tisíce chytrých kontraktů najednou.
Díky své infrastruktuře Pipelining může ověřovat transakce rychleji a replikovat informace o transakcích napříč uzly, bez ohledu na jejich hardwarové specifikace.
Veškerou požadovanou škálovatelnost v síti zajišťuje protokol Cloudbreak, který současně čte a zapisuje data v celé síti, zatímco ke stahování dat z blockchainu do distribuovaného ledgerového úložiště slouží Archivers.
Solana Cluster pak je skupina validátorů spolupracujících na zpracování transakcí a zachování integrity ledgeru. Vedle sebe může existovat mnoho clusterů. Když dva clustery sdílejí společný blok, pokusí se spojit, jinak existenci toho druhého jednoduše ignorují. Transakce odeslané špatnému clusteru jsou odmítnuty.
Při spuštění blockchainu bylo vytvořeno 500 000 000 mincí SOL. Od té doby se počet SOL snižuje díky pálení 50 % poplatků z každé transakce. Současně se ale počet SOL zvyšuje podle předem stanoveného inflačního plánu. Maximální množství SOL není zastropováno neboli není konečné.
V srpnu 2024 bylo v oběhu 582 milionu SOL.
Vytváření nových tokenů začalo na nejvyšší hodnotě inflace (8 % p. a.), jeho rychlost se však v průběhu času snižuje, až se ustálí na předem stanovené dlouhodobé míře inflace (1,5 % p. a.). Nově vytvářené tokeny jsou z velké části distribuovány validátorům a delegátorům, kteří zajišťují bezpečnost sítě.
Okolo 60 % SOL dostali při prvotní emisi zakladatelé Solany a také Solana Foundation. Komunita získala zbylých 40 %. Ač se to může zdát jako neférové a centralizované rozdělení, pro srovnání více než polovinu BNB drží Binance.
Na Solaně navíc funguje mnoho dalších kryptoměn, nejenom SOL. Jedná se např. o LINK, USDC či USDT. Tokeny zde mají tokenový standard SPL, který je podobný standardu ERC-20 pro tokeny na blockchainu Ethereum. Většinu nově vytvořených SPL tokenů tvoří v současné době memetokeny jako např. BONK nebo WIF.
Důležitou součástí architektury blockchainu Solana je také staking, který kombinuje mechanismy konsensu Proof of Stake a Proof of History.
Staking zvyšuje bezpečnost blockchainu. Také se jedná o druh pasivního příjmu. Nemusíte přitom být rovnou validátorem, abyste nechali své SOL vydělávat. Stačí pouze delegovat SOL validátorům, kteří se s vámi se o zisk podělí.
SOL můžete stakovat i na centralizovaným burzách (např. Coinbase) nebo v kryptoměnových peněženkách, např. ve Phantomu. Ty pak mince delegují prověřeným validátorům např. platformě Jito (JTO). Jedná se o nejbezpečnější variantu.
U nezávislých validátorů čelíte riziku jejich “nepoctivého chování”. Pokud validátor ověřuje transakce špatně nebo i jen na chvíli ověřovat přestane, je potrestán mechanismem slashingu, tedy odejmutím části mincí. To se pak dost pravděpodobně dotkne i vás.
Na Solaně se nachází stovky protokolů, ve kterých jsou dle serveru DefiLlama zamknuta aktiva v hodnotě kolem 5 miliard USD (aktualizováno srpen 2024).
Mezi nejpoužívanější decentralizované burzy patří Raydium, Orca a jejich agregátor Jupiter, který nabídne i několik futures kontraktů a kryptoměnový most.
Největší objem obchodů s NFTs zaujímají na Solaně tržiště Tensor a OpenSea.
Ze stakingových protoků jsou nejoblíbenější Jito a Marinade a pro půjčky a poskytování likvidity využívají uživatelé zejména protokol Kamino Finance.
Před vytvořením blockchainu Solana pracoval její duchovní otec, Anatoly Yakovenko, přes dvanáct let jako seniorní inženýr v americké nadnárodní korporaci Qualcomm, později jako software inženýr pro Dropbox, odkud v roce 2017 odešel, aby začal pracovat na blockchainu Solana.
Vytvořit Solanu (původně pod názvem Loom) ho údajně napadlo v jedné kavárně v San Franciscu potom, co vypil dvě kávy a pivo.
Blockchain Solana byl spuštěn v roce 2017, kdy také proběhlo ICO, v rámci kterého se vybralo 25 milionů USD. O rok později Yakovenko najal svého bývalého kolegu z Qualcomm, Grega Fitzgeralda a společně založili společnost Solana Labs, Inc.
Oficiální whitepaper a interní testnet byly zveřejněny v únoru 2018. Následovalo několik testovacích fází, načež v březnu 2020 byl oficiálně spuštěn beta mainnet. V dubnu 2020 se začala mince SOL prodávat za 0,75 USD.
Původně byla Solana vytvořená v programovacím jazyce C, ale spoluzakladatelé přesvědčili Yakovenka, aby místo toho začal používat jazyk Rust. Anatoly to zkusil a už o dva týdny později přesunul Solanu na Rust.
Původní název blockchainu byl Loom, jenže ve stejně době vznikl projekt Loom Network fungující na Ethereu, takže došlo k přejmenování na Solanu. Nový název blockchainu je odkaz na malé městečko s názvem Solana Beach nedaleko San Diega, kde Anatoly tři roky žil a surfoval, když pracoval pro Qualcomm.
Mince SOL je možné koupit na prakticky všech velkých burzách – Binance, Bybitu, Bitgetu, KuCoinu… Obchodovat na růst (long) či pokles (short) ceny s pákou je možné např. na Binance Futures nebo na Bybit Futures.
Solanu má v nabídce i většina českých směnáren, např. Anycoin nebo třeba CoinBank. Na nich je SOL možné nakoupit z českého bankovního účtu a za české koruny.
Pokud chcete zůstat v anonymitě nebo se vám nelíbí povinnost poskytovat burzám všemožné údaje v rámci KYC verifikace, můžete využít decentralizovaných služeb.
SOL lze koupit např. na agregátoru decentralizovaných burz, Jupiteru.
Nejčastěji doporučovaným způsobem uchování kryptoměn jsou bezesporu hardwarové peněženky. Z těch nejznámějších je možné SOL držet jak v Ledgeru, tak v českém Trezoru.
SOL pak podporuje i celá řada softwarových peněženek. Mezi nimi je bezpochyby nejoblíbenější Phantom a Solflare. Dalšími možnostmi jsou například Coinbase Wallet nebo Trust Wallet. Oblíbený MetaMask Solanu bohužel nepodporuje, právě proto, že umí pracovat jen s EVM kompatibilními sítěmi.
Všechny tyto peněženky jsou tzv. non-custodial, což znamená, že po celou dobu máte své privátní klíče i seed pod kontrolou a aplikace je nezná. S tím však souvisí i to, že v případě jejich ztráty či zapomenutí vám zákaznická podpora nemá jak pomoct s obnovením přístupu k vaší adrese.
Solana je jedním z předních L1 blockchainů konkurujících Ethereu, z tohoto důvodu je také označována jako “Ethereum killer”, tedy zabiják Etherea. Vůčí Ethereu má navrch zejména v jedné velmi důležité věci, a tou je škálovatelnost. Díky ní je Solana superrychlá při zachování nízkých transakčních poplatků. Solana používá hybridní mechanismus dosažení konsenzu kombinující Proof of Stake, Proof of History a částečně i Tower BFT. Díky využití dalších vylepšení, jako je např. Turbine, je Solana teoreticky schopná zpracovat až 65 000 transakcí za sekundu (TPS).
Vývojáři Solany také prohlašují, že dokázali vyřešit blockchainové trilema – tedy problematiku dosažení vysoké úrovně bezpečnosti, škálovatelnosti a decentralizace sítě najednou. Neprůstřelným argumentem stojícím v jejich prospěch je fakt, že Solana oplývá velmi rozvinutým DeFi ekosystémem.
Solana ve svém návrhu striktně upřednostňuje škálovatelnost skrze využití mechanismu PoS a nízký počet validátorských uzlů, kterých je v současné době několik tisíc, což je oproti Ethereu a jeho statisícům obrovský rozdíl.
Hrozbou pro decentralizaci může být skutečnost, že prvních 28 validátorů tvoří přibližně třetinu všech nastakovaných mincí SOL.
Ve prospěch Solany nestojí v tomto směru ani její historie bezpečnostních incidentů – vzhledem k deterministické rotaci validátorů je Solana silně náchylná na DDoS útoky, jimž už několikrát podlehla a na chvíli zastavila svůj provoz.
I přes to všechno je ovšem Solana jedním z mála zabijáků Etherea, jehož infrastrukturu využívá značné množství skutečných vývojářů a především uživatelů. Zdá se tedy, že pochybnosti o skutečné míře decentralizace a odolnosti sítě kryptoměnové komunitě příliš nevadí.
Momentálně je kurz Solany přibližně $3 436 ($163).
Hodnota (cena) kryptoměny Solana se vytváří stejně jako hodnota zlata, akcií nebo jakéhokoli jiného produktu. Důležitá je tedy nabídka a poptávka. To, kolik jsou lidé za mince SOL ochotni zaplatit, tvoří jejich cenu. Popularita, potenciální využití do budoucna, adopce kryptoměn, různé pozitivní či negativní zprávy – to vše a ještě více má na vývoj ceny kryptoměn vliv.
Solana je dle aktuálních dat nejrychlejší blockchain na světě s velmi nízkými poplatky a vysokou škálovatelností. Teoreticky může dosahovat až 65 000 transakcí za sekundu (TPS). Za svou rychlost vděčí unikátní kombinaci konsensuálních mechanismů Proof of Stake a Proof of History. Do fáze mainnetu (ostrého provozu) byla síť spuštěna v březnu 2020. V té době se Solana obchodovala za 0,7 USD. Nyní se dlouhodobě drží mezi 5 největšími kryptoměnami dle tržní kapitalizace.
| Kryptoměna | Solana |
|---|---|
| Symbol | SOL |
| Vytvořeno | 2017 |
| Zakladatel | Anatoly Yakovenko |
| Webové stránky | https://solana.com/ |
| Lze těžit? | |
|---|---|
| Aktuální počet tokenů | 536 031 608 |
| Maximální počet tokenů | - |
| Obchodní objem (24h) | $113 541 |
| Tržní kapitalizace | $742 542 |
| Změna ceny za 24h | -0,59 % |
Ahoj, jmenuji se Tomáš, je mi 30 let a v každodenním životě se živím jako právník se specializací na finanční právo. Kryptoměny považuji za budoucnost nejen v oblasti financí. A protože se rád učím nové věci a také rád píšu, psát pro Finex o kryptu byla pro mě jasná volba.
Nadšenec do finančních trhů a aktivní investor s desetiletou historií, který se aktuálně soustředí na pasivní investování. Svůj hluboký zájem o finance a investice zhmotňuje do budování Finexu s jasným cílem – stát se nejlepší platformou svého druhu v Česku a na Slovensku.
Matěj věří, že Finex je místem, kde každý člověk s touhou investovat do své budoucnosti najde užitečné rady, návody i inspiraci.
“Cesta investora je náročná. Musíme se vzdělávat a věnovat hromadu času práci. Ale víte co? Ta nezávislost, svoboda a samozřejmě i výdělky za to opravdu stojí.”
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz jsem dříve působil jako šéfredaktor kryptoměnové redakce. Mým cílem bylo, abychom společně s našimi pravidelnými redaktory i dalšími přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
96 %
86 %
