Aktuální hodnoty indexů – Seznam indexů s hodnotami a grafy + detailní recenze

V detailních profilech indexů se dozvíte např. jak se index počítá, kdo, kdy a proč ho založil a jaké společnosti zahrnuje.

Jedná se o seznam těch nejznámějších indexů, které je možné považovat za ukazatele vývoje ekonomiky světa nebo určitých států či sektorů. Tyto burzovní indexy by měl znát každý, kdo se zajímá o obchodování, investování či ekonomiku.

Aktuální hodnota indexů vám sama o sobě moc neřekne. Je potřeba vědět, jak se vypočítává, kdy byl index vytvořen a jaká byla jeho počáteční hodnota.

Co jsou to indexy?

Akciové a jiné indexy si můžete představit jako koš aktiv. A tento koš je sestaven podle předem určených pravidel, která jsou veřejně známá, a každý tak ví, co od indexu očekávat. Indexy mohou být na všechno možné – akcie, komodity, dluhopisy a cokoliv dalšího. Dají se také rozdělit do spousty kategorií a každý si může nalézt ten svůj.

K čemu indexy slouží a kde se používají?

Dnes jsou indexy naprostým základem světa investování. Především tedy toho profesionálního. Protože každý z indexů ukazuje průměrný vývoj nějaké oblasti investic, slouží pro manažery fondů a jednotlivé investory jako benchmark, tedy prvek, se kterým mohou srovnávat své strategie a práci.

Indexy ukazují výkonnost aktiv bez práce, emocí a lidského faktoru. Díky tomu proti nim lze porovnávat výkonnost, rizikovost a další metriky osobních portfolií a zjistit, jestli je investor úspěšný vzhledem k vynaloženému úsilí.

Vzhledem k rozšířenosti pasivního investování se indexy také používají ke stavění jednotlivých produktů. Burzovně obchodované fondy ETF jsou pasivně řízené produkty, jejichž strategií je velice často prosté kopírování složení aktiv v nějakém indexu. Příkladem za všechny je nejznámější index na světě S&P 500, podle kterého dnes funguje celá řada fondů. Jen v první pětce největších ETF fondů na světě jsou dokonce 3, které sledují právě tento index.

Indexy se dělí podle mnoha kritérií. Pojďme si postupně vše rozebrat a srozumitelně popsat.

Rozdělení podle typu nakupovaných aktiv

Nejprve se podívejme na to, co indexy skutečně obsahují. Představivosti se meze v zásadě nekladou a můžete díky tomu najít všechno možné. Existují indexy sledující všechny hlavní třídy aktiv, jmenovitě například:

• Akciové indexy
• Dluhopisové indexy
• Komoditní indexy
• Kryptoměnové indexy

Každý se může lišit a obecně mají svá jednotlivá specifika.

Akciových indexů je zdaleka nejvíce a jsou i obecně nejoblíbenější. V první pětce indexů podle množství investovaného kapitálu jsou pouze akciové indexy. Jsou také nejrozmanitější.

Dluhopisové indexy se zpravidla dělí na ty, které sledují státní sektor, korporátní dluhopisy a nějaká kombinace těchto dvou.

Komoditních indexů je opravdu málo. Není se ale čemu divit. Komodity jsou obchodované globálně a oproti ostatním instrumentů je jich skutečně malé množství.

U kryptoměnových indexů je třeba počítat s tím, že jsou zaměřené především na ty největší kryptoměny na světě a drobné projekty zde spíše nenajdete.

Dělení podle sektorů

U akciových indexů lze vše dělit i podle jednotlivých průmyslových sektorů. Existují indexy, které sledují například:

• Finanční instituce
• Spotřební zboží
• Energetický sektor
• Materiály

A mnoho dalších odvětví (viz např. rozdělení GICS či ICB). Uvnitř těchto indexů může být samozřejmě ještě podrobnější specifikace, která bude řešit třeba geografii apod.

Tři druhy indexů podle způsobu sestavení

To, že každý index může obsahovat jiný typ aktiv, jsme si už řekli. Rozdíly je ale možné najít také v tom, jak se ve skutečně rozděluje hodnota fondu mezi jednotlivá aktiva. Používají se v zásadě tři hlavní postupy, od kterých se poté odvíjí i druhy:

• Cenové – Cenové indexy řeší cenu samotných aktiv. Jejich hodnota se odvíjí od růstu a poklesu cen titulů, přičemž je do výpočtu zakomponován dělitel, který dává vše do správného kontextu. Na tomto principu funguje například Dow Jones Industrial Average, který sleduje cenu 30 nejobchodovanějších akcií v USA.
• Hodnotové – Hodnotové indexy jsou o poznání jednodušší než jejich cenové protějšky. Jejich cena je vypočítána přes tržní kapitalizaci společnosti. Čím větší společnost je, tím více prostoru v indexu dostane. Tímto způsobem pracuje například americký index S&P 500, který sleduje cenu 500 největších společností z USA.
• Vedle těchto dvou způsobů výpočtu stojí ještě třetí, který dává každé společnosti úplně stejný prostor. Toto rovnoměrné uspořádání je ale spíše používáno u samotných produktů. Například ETF s názvem QQQE sleduje cenu indexu Nasdaq-100, avšak aktiva uvnitř tohoto burzovně obchodovaného fondu mají všechna stejnou váhu, a to nezávisle na ceně nebo tržní kapitalizaci.

Geografické rozdělení akciových indexů

Indexy se, stejně jako samotná aktiva, dělí podle regionů, které sledují. Jednotlivé indexy většinou řeší konkrétní zemi a burzu, nicméně dá se na ně dívat i z širšího pohledu. Tím je například dělení používané společností MSCI, které vše třídí do tří skupin.

Nebudeme si vypisovat všechny jednotlivé indexy. Je jich totiž nespočet. Každá rozvinutá země má svůj vlastní index a úplně stejně to mají i menší hráči. Některé země jich mají i desítky. V rychlosti si tedy popíšeme pouze ty, které máme na Finexu detailně zpracované. Můžete si proto každý z nich rozkliknout a přečíst si všechny potřebné detaily.

Indexy rozvinutých trhů – Developed markets

Rozvinuté trhy jsou zpravidla ty největší, nejbezpečnější a nejregulovanější. Nacházejí se zde největší společnosti světa, z nichž většina sídlí ve Spojených státech amerických. Samozřejmě jsou zde ale také zástupci zemí z Evropy, Asie a Austrálie.

Rozvinuté trhy jsou specifické svojí nižší rizikovostí, tedy alespoň v porovnání s Developing a Frontier trhy. Platí, že v dobách krize zde obchodované společnosti drží svojí cenu mnohem lépe.

• Dow Jones Industrial Average – DJIA je jeden z nejstarších používaných indexů. Vznikl v roce 1896 a prošel řadou úprav. Sleduje 30 největších akciových společností v USA.
• S&P 500 – Kdo by neznal jméno S&P 500. Jde o nejpoužívanější index na celém světě, který je benchmarkovým standardem. Obsahuje 500 největších společností ze Spojených států podle tržní kapitalizace.
• Nasdaq-100 – Index se soustředí na společnosti obchodované na americkém obchodním systému Nasdaq. Protože jde o relativně mladší burzu, nacházejí se zde především technologické společnosti. Index obsahuje právě 100 největších společností z této burzy.
• Russell 2000 – Tento index má za cíl měřit výkonnost akciových titulů se spíše nižší tržní kapitalizací. Je benchmarkem pro investory, kteří chtějí vložit peníze do menších společností obchodovaných na americkém trhu. “Russellů” existuje více, nicméně všechny tyto indexy jsou odvozené od hlavního indexu Russell 3000.
• CAC 40 – První index z Evropského kontinentu na našem listu. CAC 40 sleduje 40 nejvýznamnějších společností obchodovaných na pařížské burze Euronext.
• Austrian Traded Index – Tento index je zaměřený na rakouskou burzu. Vznikl v roce 1991 s počáteční hodnotou 1000. Stejně jako ostatní, i tento index sleduje výkonnost největších společností na tamním trhu. Momentálně čítá 20 titulů
• FTSE 100 – Jedna z největších evropských burz je ta v Londýně. Právě FTSE 100 je index sledující tituly z Velké Británie. Už podle jména je možné odhadnout, že obsahuje 10 největších společností z burzy, čímž pokrývá zhruba 80 procent tamního trhu.
• Hang Seng Index – I trhy v Asii mají své vlastní indexy. Hang Seng Index sleduje tituly na burze ve světovém finančním centru Hong Kongu. V celkovém součtu obsahuje 50 největších společností na burze, které jsou do indexu zařazovány podle jejich tržní kapitalizace.
• Nikkei 225 – Pravděpodobně nejznámější index z Asie je právě Nikkei 225. Jedná se o index tokijské burzy, který sleduje výkonnost 225 největších z nich. Index má své kořeny již v roce 1950, kdy byl vytvořen. Jeho hodnota je odvozována od cen jednotlivých aktiv.
• DAX 40 – Jedná se o německý index, který sleduje 40 nejvýznamnějších společností na frankfurtské burze cenných papírů. Index funguje již pár desítek let a začínal s pouze 30 společnostmi. Dalších deset se přidalo až v roce 2021.
• Euro Stoxx 50 – Tento index lehce vybočuje z řady, protože sleduje akcie z několika zemí současně. Obsahuje celkově 50 společností z osmi zemí eurozóny, konkrétně z Belgie, Francie, Finska, Nizozemska, Irska, Německa, Španělska a Itálie. Největší procento společností je z Francie a Německa.
• FTSE MIB – Další z indexu sledující rozvinutý trh. Tentokrát se jedná o společnosti z Itálie. Celkově se v indexu nachází kolem 80 % celé kapitalizace tamního akciového trhu. V celkovém součtu sleduje 40 největších společností, které mají v indexu váhu podle své tržní kapitalizace.

Rozvíjející se trhy – Emerging markets

Rozvíjející se trhy jsou země, které mají ekonomický potenciál, jsou relativně stabilní, ale většinou nejsou tak ekonomicky silné. Můžeme zde najít země východní Evropy, Jižní Ameriky apod. Další specifikum je, že akciový trh zde není tak velký.

Stejně tak jako na devizovém trhu, i zde se dá už poznat rozdíl v chování investorů mimo a v průběhu krize. Při globálních hospodářských problémech investoři z rozvíjejících trhů utíkají a aktiva, stejně jako měny, ztrácejí na hodnotě.

• PX – I naše relativně malá zemička má svůj vlastní akciový index. Jeho kořeny sahají až do minulého tisíciletí, nicméně dnešní podoba indexu vznikla v roce 2006. Za celou dobu existence byla v indexu zahrnuta velká spousta společností, ale dnes je jich pouze 10. Právě počet je velkým rozdílem oproti jiným indexům. Vypovídá to také o rozvinutosti a velikost našeho akciového trhu, který je oproti jiným státům skutečně drobný. Mezi akciemi najdete samozřejmě hlavní tahouny, jakými je ČEZ či Komerční banka, ale také akcie lékárenské sítě Pilulka.
• WIG 20 – Jde o index sledující 20 největších společností obchodovaných na Varšavské burze cenných papírů. Polský index zařazuje společnosti podle tržní kapitalizace jejich volně prodejných akcií, nikoliv tedy podle celkové velikosti společnosti. Index funguje od roku 1992 a začínal na hodnotě 1000.

Frontier trhy

Frontier trhy jsou specifické svojí extrémní rizikovostí, která vyplývá především z nestabilního socioekonomického prostředí, malého trhu a hůře zpracovaných a vynucovaných zákonů. Stejně tak je zde otázka transparentnosti a skutečného stavu finanční situace jednotlivých společností.

Investoři by měli opravdu zvážit, jestli chtějí na tyto trhy vstupovat. Lidé a podniky v těchto zemích nejsou inherentně špatní či zlí. Prostředí kolem nich ale umožňuje věci, které by si jinde možná nedovolili.

• Russia Trading System – Oficiální index moskevské burzy cenných papírů. Jedna se o index sestavený podle tržní kapitalizace jednotlivých společností, kterých obsahuje přesně 50. Největší zastoupení v indexu mají energetické společnosti, druhé jsou materiály a třetí místo zaujímá finanční sektor.
• CHNComp – Index sleduje výkonnost čínský společností, které se obchodují na šanghajské burze. Nemá pevně stanovený počet. V době psaní článku obsahoval index přes 1 400 veřejně obchodovaných společností. Firmy jsou do indexu zahrnuty podle jejich tržní kapitalizace.

Rozdělení podle rozlohy

Indexy se dělí také podle velikost území, které do sebe započítávají. Některé z indexů sledují oblast jednoho státu. O těch jsme si pověděli o pár řádků výše.

Další indexy ale mohou sledovat například celou Evropskou unii. Mezi ně patří třeba STOXX Europe 600, který sleduje 600 akcií ze 17 zemí Evropy a pokrývá tak zhruba 90 % celého trhu na tomto území.

Najdeme samozřejmě i indexy, které sledují ještě širší okruh. Můžeme zde najít indexy rozvinutých trhů, ale také třeba akcií celého světa.

Nejznámější a nejoblíbenější indexy

Burzovních indexů po celém světě existuje stovky, ne-li tisíce. Není tedy možné jednoduše určit, které z nich jsou ty nejoblíbenější. Vycházet můžeme z jejich hodnoty, historie, celkové tržní kapitalizace společností, nebo třeba z počtu vyhledávání jednotlivých indexů pomocí internetových vyhledávačů.

Z investorského hlediska jsou pravděpodobně nejlepší metrikou velikost pasivně fungujících ETF fondů, které ve většině případů sledují právě nějaký ze zmíněných indexů. Při použití tohoto ukazatele se nám udělá relativně přesný obrázek o tom, který index (a skupina aktiv v něm) je nejoblíbenější.

Mezi nejznámější a nejoblíbenější indexy patří:

• S&P500 – 500 největších společností z USA
• Nasdaq-100 – 100 největších společností z americké burzy Nasdaq
• FTSE Developed Markets – Index sledující rozvinuté trhy kromě Spojených států
• Dow Jones – Sleduje 30 nejvýznamnějších společností z USA

Pro nás v České republice pak samozřejmě:

• PX Index – Index sledující společnosti z Burzy cenných papírů Praha
• DAX30 – Sleduje výkonnost 30 největších společností v Německu

Při vybírání svých investic se ale řiďte především svými vlastními znalostmi. To, že je nějaký index a na něj navázaný ETF fond oblíbený, ještě neznamená, že je dobrou volbou i pro vás. Dobře vybraný fond, který se ale vůbec nehodí do strategie portfolia, může napáchat skutečně ohromné škody.