Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Jak se těží Bitcoin? Co je to těžba bitcoinů a jak funguje?

Aktualizováno
Jak se těží Bitcoin? Co je to těžba bitcoinů a jak funguje?
Zdroj: Midjourney.com

Pokud jste se někdy zajímali o Bitcoin, pravděpodobně jste i v nějakém spojení zaslechli slovíčko těžba bitcoinů. Společně se podíváme na to, co to ta těžba (anglicky mining) vlastně je, k čemu slouží a proč by bez něj Bitcoinová síť nemohla existovat.

Něco si povíme i o těžbě v domácím prostředí a tom, proč už je to dnes v podstatě prodělečná činnost.

To nejdůležitější o těžbě Bitcoinu rychle a jednoduše

I Bitcoin, jakožto platební systém, potřebuje někoho, kdo bude ověřovat a zapisovat transakce mezi uživateli. Tuto práci mají na starost těžaři počítající určité matematické úlohy.

Kdo najde výsledek jako první, ten “vyhraje” a stane se zapisovatelem nového bloku s transakcemi a přidá jej do blockchainu, tj. velké účetní knihy obsahující všechny transakce od samého počátku Bitcoinu.

Těžba Bitcoinu je velmi nákladná a v podmínkách běžné české domácnosti se již dávno nevyplatí. Těžaři potřebují speciální drahé stroje, velký výpočetní výkon a spoustu levné elektřiny. Jejich motivací je pak odměna za vytěžený blok skládající se z pár nově vytěžených bitcoinů a transakčních poplatků, které platí odesílatelé transakcí.

Obsah tohoto článku

Abychom vůbec mohli chápat úvodní otázky, musíme nejdříve pochopit, jak funguje blockchain Bitcoinu. Těžaři v něm totiž hrají zásadní roli.

Role těžby v blockchainu Bitcoinu

Když se řekne slovo blockchain, spousta lidí se zasekne a zjistí, že vlastně vůbec neví, o co se jedná. Přitom to není zas tak složité. Chce to jen investovat nějaký čas do studia.

Blockchain je v doslovném překladu řetěz z bloků. Bloky v tomto případě nejsou nic jiného, než účetní knihy. V Bitcoinu má jedna taková kniha průměrnou životnost 10 minut a má omezené místo. Její obsah tvoří v naprosté většině pohyby mezi adresami (transakce), avšak jsou zde i dvě věci navíc. Nonce a hash předchozího bloku. Jedná se o dva velmi důležité pojmy, které se v tomto článku objeví ještě mockrát, proto je důležité, abyste následující definici pochopili.

  • Prozatím si vystačíme s vysvětlením, že nonce je určité číslo, které se přidává na konec každého bloku.
    Příkladem nonce může být číslo: 147 483 646.
  • Hash už je lehce složitější. Pokud vezmeme nějaký soubor dat, pomocí speciální funkce jej můžeme přeložit na jedno číslo. Asi jako když si vezmeme nějaký text a přeložíme ho do morseovky. Rozdíl je, že hash v případě Bitcoinu nelze převést zpět do dat, ze kterých byl vytvořen, zatímco morseovka ano. A navíc pokud v tomto souboru dat změníme byť jen jediný údaj, celý hash bude mít úplně jinou podobu.
    Příkladem hashe může být: 00000000000000000007643ed71fcf50b3a2d27ca978f653771b854b8e947e08.

Z toho plyne následující: každý blok má svůj specifický hash.

Teď už ale k tématu. Těžaři bitcoinů mají ve své podstatě naprosto primitivní práci. Jejich úkolem je najít konkrétní nonce (číselný kód), který přidají k transakcím v aktuálně otevřeném bloku, a z toho celého vytvořit hash, který má předem určené parametry – počet nul na začátku.

A protože se hash nedá zpětně “přečíst” a rozluštit, nikdo vlastně neví, jaká kombinace dat je potřebná k tomu, aby daný hash, který všichni těžaři hledají, vznikl. Těžař tak musí vzít náhodný nonce, vypočítat hash a doufat, že je to správný hash. Když se mu to nepovede, vše dělá znovu a znovu. Je to hra o štěstí.

Posuneme se zase o kousek dál.

Povedlo se nám najít (uhádnout) správný nonce a získali jsme tak správný hash celého bloku. Super, vytěžili jsme tento blok! Závod o tento blok skončil a my jsme jeho vítězem. Jako odměnu získáme několik nově vytvořených bitcoinů, které předtím nikdo nevlastnil. My jsme je vytěžili.

Začal ale nový závod – o blok následující. Námi vytěžený blok přidáme do následujícího bloku na začátek a znovu hledáme nonce.

Fakticky jsme tak vzali všechny transakce z minulosti a napojili jsme je na novou účetní knihu. Proces se opakuje. Musíme vzít hash minulého bloku, transakce za posledních 10 minut a najít nonce. Ty dohromady převedeme na správný hash.

Zdroj: Martin Thoma
Příklad blockchainu, proof of work je místo nonce
Příklad blockchainu, proof of work je místo nonce

Díky tomu má v sobě každý nový blok vlastně celou předešlou historii transakcí, která je určitým způsobem potvrzená a neměnná.

Postupně se nám tak tvoří řetěz účetních knih/bloků. Proto jméno blockchain. Nejedná se o nic jiného, než o sérii na sebe navazujících dat, jejichž platnost někdo ověřil.

průběh transakce u kryptoměn
Průběh transakcí u Bitcoinu

Náročnost těžby

Když Bitcoin vznikl, bylo možné ho těžit i na běžných počítačích. První těžaři jednoduše zkoušeli různé hodnoty nonce a s nimi se snažili uzavírat bloky. Někdy se to někomu povedlo, takový těžař poté získal za uzavření bloku odměnu, a jelo se dál.

S postupným růstem sítě však rostla i cena bitcoinu a díky silám trhu začínalo těžit stále více lidí. Bitcoiny získané těžbou totiž mohli jejich těžaři prodat, za utržené peníze zaplatit elektřinu, kterou svůj těžební počítač poháněli, a něco jim zbylo navíc. Toho si všimli další lidé, kteří se těchto pomyslných závodů v těžbě účastnili, a snažili se o totéž.

Více těžařů logicky znamenalo, že patřičnou nonce našli v průměru rychleji. Uzavírání bloků a tvorba nových bitcoinů se tak zrychlovala.

Jenže tvůrce Bitcoinu, Satoshi Nakamoto, s tímto počítal. Zdrojový kód Bitcoinu má v sobě proto zabudovaný autoregulační mechanismus: pokud se sníží průměrný čas na vytěžení bloku, mírně se zvedne obtížnost těžby. Toho je dosaženo tak, že výsledný hash má o něco specifičtější parametry, které musí splňovat. Právě proto trvá déle, než ho těžaři najdou. Ale protože je těžařů více, v průměru se tak stane zase každých 10 minut.

těžba litecoinu asic miner antminer L3
ASIC miner L3

Dnes už je situace naprosto odlišná. K tomu, abyste mohli bitcoiny těžit, budete potřebovat speciální hardware, který se nazývá ASIC miner.

Je to kus železa s jedinou funkcí (hádání nonce), kterou však dělá perfektně, rychle a v poměru nejlevněji. Těžit bitcoin není ale žádný med ani s nově koupeným ASICem. Díky technologickému vývoji jsou zařízení do pár měsíců zastaralá.

Vzhledem k ohromné konkurenci a obtížnosti už je v podstatě nemožné, abychom bitcoin těžili výhodně např. na grafických kartách, které se k tomu dříve také používaly. Mining pomocí ASICů sežere ohromné množství elektřiny a pokud ji nemáme za hubičku, je nesmysl se o těžbu snažit. Jednoduše za elektřinu zaplatíte mnohem více, než za kolik vytěžené bitcoiny prodáte.

Poznámka

Jeden zajímavý fakt: Univerzita Cambridge došla v roce 2021 k závěru, že celá Bitcoinová síť spotřebuje více elektřiny než celá Argentina. Odkaz na článek je přiložený zde.

Pro Bitcoinovou síť je to ale výhoda.

Bezpečnost sítě

Pamatujete si ještě, co je to hash? Jedná se o přesně specifikovaný kód, který je možné vygenerovat ze zadaných dat. Pokud se změní jediný znak nebo údaj, celý hash bude kompletně jiný.

Co by se tedy stalo, kdyby někdo chtěl změnit transakci, která byla někdy v historii provedena? Nebo v současném bloku?

Bitcoinová síť uznává jen nejdelší řetěz bloků. Pro útočníka to znamená, že pokud by chtěl zfalšovat byť jen jedinou transakci v minulosti, musel by mít více výpočetní síly než celá síť dohromady. Prakticky by musel vše znovu “přetěžit”. Proč? Protože by neseděly hashe, kterými jsou na sebe po sobě jdoucí bloky navázány! A to vůbec do rovnice nepočítáme to, že síť stále pracuje, původní řetězec se stále prodlužuje a v čase roste i výpočetní síla.

Pro útočníka jsou to náklady, které se v podstatě nevyplatí vynaložit. Těžba a její náročnost doslova chrání síť před podvody. Z toho důvodu Bitcoin a jeho těžaře nelze obelstít, něco do historie podstrčit, změnit, nebo z ní vymazat.

Zdroj: Glassnode
Vývoj výpočetního výkonu těžařů v Bitcoinové síti
Vývoj výpočetního výkonu Bitcoinové sítě (oranžová), cena bitcoinu (černá) 2015–2020

Proč vlastně těžaři těží?

Hledejte v tom peníze! Nikdo nechce pracovat zadarmo a to se týká i bitcoinových těžařů. V jejich případě se výplatní páska skládá ze dvou složek.

Tou první jsou, jak už jsme zmínili, nově vytvořené jednotky. Za každý správně nalezený nonce získá těžař určitý počet bitcoinů. Při vzniku sítě to bylo za každý blok (každých 10 minut) 50 BTC, po 4 letech 25, po dalších 4 letech 12,5. Dnes je to pouze 6,25. Tento fenomén se nazývá půlení (halving).

Kromě odměňování těžařů je to také přesně ten důvod, proč bude v budoucnosti vytěženo pouze 21 milionů bitcoinů. V jednu chvíli už jednoduše nepůjde odměna zmenšit. V ten moment se přestanou vydávat nové jednotky a těžaři se budou muset spokojit s druhou částí své výplaty.

Druhou složkou jsou poplatky za transakce. Kromě práce mají těžaři i nějaká práva. Jedním z nich je umisťování transakcí do bloků. Ty mají však omezené místo, takže se celý proces řídí nabídkou a poptávkou. Když je hodně transakcí, poplatky jsou vysoké. Pokud jich je málo, jsou na nízkých hodnotách. Rozhodování těžařů je pak jednoduché – prostě vezmou ty transakce, za které jejich tvůrce zaplatí nejvíc.

Obě složky jsou motivační prvek. Plyne z toho fakt, že čím bude cena bitcoinu větší, tím více lidem se vyplatí těžit. Obratem se bude zvedat i bezpečnost celé sítě.

Jedná se o skoro dokonalý mechanismus, který perfektně využívá lidskou chamtivost ke svému prospěchu.

Zdroj: Stefen Chow
Mining farm – těžařské stroje

Řešení v podobě mining poolu

Asi si dokážete představit, že pravděpodobnost, že zrovna vy se svým zařízením naleznete správné nonce a vytěžíte blok, je skoro nulová. Proto jednu chytrou hlavu z České republiky napadlo, že by se výpočetní síla několika lidí mohla spojit a zvýšit tak šanci na úspěšnost.

Několik lidí tak může figurovat jako “jeden těžař” a odměnu za uzavřené bloky si pak účastníci poolu poměrově rozdělí podle poskytnutého výkonu.

Poznámka

Tou osobou byl Marek “Slush” Palatinus. Je zakladatelem prvního mining poolu Slushpool, také však vytvořil celosvětově známou firmu Trezor a jejich hardwarové peněženky.

Pokud chcete těžit v poolu, cesta je vcelku přímočará. Stačí si nějaký pool vybrat a stáhnout si patřičný software. Pak už jen zbývá napojit svoji peněženku pro obdržení odměny za těžbu a můžete začít.

Zdroj: Webové stránky coin.dance
Poměr výkonu jednotlivých poolů
Příklad poměr výkonu jednotlivých těžařských poolů
Poznámka

Pokud zatím nic o kryptoměnových peněženkách nevíte, není se čeho bát. V našem článku o kryptoměnových peněženkách vám vysvětlíme vše potřebné.

Proof of work a proof of stake

Kryptoměnový svět je tvořen ohromnou konkurencí. Toto prostředí je specifické rychlým vývojem a vznikem mnoha řešení na různé věci. Ve stejném duchu je nahlíženo i na ověřování transakcí a bloků. Vzniklo mnoho systémů, nicméně nejrozšířenější dva jsou tzv. proof of work a proof of stake.

Princip fungování Proof-of-work systémů jsme vám popsali výše na konkrétním příkladu u Bitcoinu. I když mohou mít jiné kryptoměny lehce pozměněné parametry, funguje těžba v zásadě všude stejně.

V systému Proof-of-stake k žádné těžbě nedochází. Ověřování bloků je prováděno samotnými uživateli, kteří nevynakládají práci a energii (narozdíl od proof of work), nýbrž na stůl pokládají své vlastní jednotky. Ty jsou následně v systému uzamčené a z uživatelů se stávají validátoři. Ověřují bloky a jejich odměnou jsou poplatky za transakce. Jejich věrohodnost zajišťuje riziko ztráty jednotek. Pokud se validátor snaží podvádět, je možnost, že o své jednotky přijde. Stejně jako vše, i zde jsou určité směry, ze kterých se dá na síť zaútočit. Jsou však trochu jiné než u PoW.

Poznámka

Společně s tímto způsobem fungování sítě přichází i jiné názvosloví. V případě PoS mluvíme o tzv. ražení (mintingu) či slévání (forging). Uzamykání měn validátory se nazývá staking.

Více se o systémech Proof-of-work a Proof-of-stake můžete dovědět v našem článku Proof of Work nebo Proof of Stake – Jaké jsou typy těžby kryptoměn?.

Hlavní otázka – vyplatí se těžba bitcoinu?

V naprosté většině případů je odpověď jasná: ne. Naším nepřítelem je zde elektřina. Její cena je největším nákladem, který musíte neustále udržovat. Už jen po jejím započtení budete pravděpodobně v mínusu. A to stále mluvíme o tom, že chcete těžit s ASICem. O grafických kartách se nemá vůbec cenu bavit (u Bitcoinu), protože jsou pomalejší a na spotřebu hladovější. Pokud si to i tak chcete vyzkoušet, na internetu existují jednoduché kalkulačky. Pro bitcoin například tato.

Není ale nutné hned couvat. Pokud vás celý nápad nadchl, jsou tu i jiné možnosti než jen Bitcoin. Velká část kryptoměn se na grafických kartách stále těžit dá, u některých je to dokonce jediná cesta (nemožnost využít ASIC). Pro spočítání výnosů v altcoinech nejlépe funguje stránka whattomine.io.

Zajímavou možností může být i ohřev díky ASICům. Když jsou zapnuté, vytváří vysoké množství odpadního tepla, kterým se dá například vytápět místnost. Vytěžené kryptoměny vám následně pokryjí část nákladů. Nevýhodou je však velká hlučnost.

Na závěr nám už jen zbývá dodat nějaké doporučení, které vás asi trochu ochladí: Berte těžbu spíše jako hobby. Pokud na to máte vybavení, prostory a cenu elektřiny, do toho. Nic vám nebrání, avšak nečekejte zázraky a instantní miliony.

Další zdroje informací:

Líbil se vám tento článek?
33
0

Autor

Můj zájem o finance začal v roce 2017. První ránu jsem dostal od kryptoměn. Jejich růst mi kouzlil úsměv na tváři, avšak propad v roce 2018 byl studenou sprchou. Jako další cestu jsem zvolil akcie, u kterých jsem zůstal dva roky. V roce 2020 se dostavil další kryptoměnový bull-run a společně s ním se znovu objevil i můj zájem o Bitcoin.

Tentokrát jsem ale věc vzal za správný konec. Nejprve vzdělávání.

Kryptoměny pro mě znamenají nový finanční systém a věřím, že se postupně dostanou i do běžných životů občanů. Psaní článků zde na Finex.cz mě především pozitivně motivuje k prohlubování znalostí, které mohu následně předat čtenářům.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (4 komentáře)

Připojte se k diskuzi

Pro přidání komentáře se prosím přihlašte ke svému uživatelskému účtu.

Jennifer

Vyplatí se těžit? Dříve jsem všude četla jaký to byl boom, jak každý dělal hromadu peněz, ale teď už se o tom moc nemluví. Zaslechla jsem taky, že existuje cloudmining a že si člověk může pronajmout ty minery – vyplatí se to ještě? A pokud ano, jaké kryptoměny se vyplatí těžit a kde si je pronajmout? Děkuji

Redakce Finex

Dobrý den Jennifer. V 99 % případů se těžit doma jednoduše nevyplatí. Aby to opravdu bylo alespoň trochu výnosné, musela byste mít super levnou elektřinu (kterou klasická domácnost nezíská) a dobrý kontakt, který vám zajistí přístup k dobrým ale levným těžícím strojům. I přes klesající cenu kryptoměn se totiž stále zvyšuje konkurence mezi těžaři (tzv. difficulty) a tyto faktory společně zisky razantně snižují. O cloudminingu jsme zde na Finexu již psali, ale ve skutečnosti se to také nevyplatí. Nehledě na to, že spousta společností nabízejících cloud mining ve skutečnosti vůbec netěží a jedná se pouze o formu nelegálního hyip programu.

Greysha

Ahoj všem, když už nejde těžit, tak jde ještě nějak získat bitcoin zadarmo? Bojím se investovat opravdové peníze :-D abych o ně taky nepřišel

Redakce Finex

Greysho, články na toto téma jsme již psali, posílám odkazy: bitcoin zdarma a kryptoměny zdarma. Tímto způsobem získáte ale poměrně málo – ale je to asi lepší než nic. :-) Hodně štěstí