Kryptoměny zaznamenaly v posledních několika letech obrovský rozmach. Z projektu, jenž se v roce 2009 zrodil na internetovém fóru a nikdo o něm velmi dlouho nevěděl, se stal naprostý fenomén.
Společně s Bitcoinem začalo úplně nové odvětví. Postupně vznikl nespočet kopií této kryptoměny, ale i mnoho úplně nových technologických řešení. V roce 2021 se se svou popularitou dostal do celosvětového povědomí díky svojí cenně, která se v té době vyšplhala lehce přes hranici 68 000 dolarů za jednotku bitcoinu.
Změn, které kryptoměny přinesly, bychom napočítali ohromné množství. Nalezneme je v politice, ekonomikách různých států, v jednotlivých podnicích, ale stejně tak v myšlenkách osobní svobody a suverenity jednotlivce.
V dnešním článku vás provedeme základy jak z pohledu technologie, tak reálného využití. Odhalíme zde i to, jakými způsoby lze pomocí kryptoměn vydělávat. Na konci článku si poté vše shrneme do seznamu nejčastějších otázek, na které vám následně odpovíme.
Pojďme se společně ponořit do vod kryptoměnového světa. Přece nechcete přijít o možnost být součástí této digitální revoluce!
Obsah článku o kryptoměnách
Co jsou kryptoměny?
Ve stručnosti bychom mohli kryptoměny označit za elektronické platební systémy, které kladou největší důraz na decentralizaci, svobodu a na naprostou suverenitu jednotlivce.
Opačným příkladem je systém centralizovaný, např. stát. Státní moc je většinou koncentrována do jednoho města. V případě vyřazení tohoto "centra moci" bude ochromena celá politická infrastruktura.
Typů kryptoměn existuje spousta. Napodobeniny, projekty s nějakými malými rozdíly, ale mohou se také lišit v naprosto zásadních věcech a funkcích. Každý den vznikají nové technologie a nápady.
Původní myšlenka kryptoměn byla následující:
Platidlo, které pracuje na bázi P2P (Peer-to-Peer) sítě.
Každý uživatel je svým pánem a figuruje v pozici uzlu sítě. Každý uzel má stejná hlasovací práva a moc v řízení celého systému. O změnách a rozhodnutích hlasuje každý a vyhrává většina. Z hlediska reálného fungování se dá něco takové představit jako vysokorychlostní předávání hotovosti. Jsou zde vždy dvě strany, žádný prostředník. Nikdo nemůže do transakce zasáhnout nebo jí zabránit.
Takové uspořádání má hned několik výhod.
Rychlost
Jistě to sami znáte z běžného života: když posíláte peníze do zahraničí, je to drahé a pomalé. Mnohdy i převod mezi bankami v České republice trvá několik dní. Důvodem jsou zákony, mezinárodní ustanovení, proces vyrovnávání plateb atd. Bankovní sektor je prostě prolezlý byrokracií.
Zde mají kryptoměny jasnou výhodu, neboť jejich provoz je zajišťován samotnými uživateli. Víceméně si to můžeme představit jako výměnu hotovosti mezi dvěma lidmi. Nejsou zde žádné zbytečné překážky, které by mohly předání bránit. V případě kryptoměn lze ale takovou platbu udělat přes půl zeměkoule v řádu sekund, maximálně minut.
Transparentnost a zabezpečení
Dalším často uváděným důvodem bývá transparentnost a bezpečí. U klasického převodu přes bankovní účet se spoléháme na banku, že za nás vyřídí vše potřebné a že neudělá žádnou chybu. Je to velmi komfortní, ale přináší to celou řadu potenciálních problémů:
- Banka drží naše peníze a může s nimi udělat cokoliv – zabavit je, zmrazit účty atd.
- Banka zodpovídá za zabezpečení – chyby se dějí, hackerské útoky jsou na denním pořádku.
- Banka musí držet naše data – rodné číslo či fotky průkazů.
- Banky musí provozovat své vlastní centralizované systémy – jistě se vám už někdy stalo, že internetové bankovnictví nefungovalo jak mělo, či bylo úplně mimo provoz.
V případě kryptoměn podobné problémy neexistují. Naše mince existují v síti, kterou nikdo neovládá a uživatelé se ze sobeckých důvodu snaží udržet síť v perfektní kondici a provozu.
Když zainvestujeme do svého vlastního domu, budeme se vší silou snažit o to, aby neměl popraskané zdi s plísní, budeme ho neustále uklízet apod. Zde je to stejné. Uživatelé mají v systému své peníze. Z logiky se tak bude naprostá většina snažit o jeho správný chod, neboť nechce přijít o hodnotu své investice. Sobecké jednání je perfektním motorem.
Suverenita
Nepotřebujeme žádného prostředníka. Není nutná žádná firma či bankovní instituce. Dokud má člověk přístup k internetu, je schopný odesílat a přijímat platby. Nikdo nás tak nemůže odstřihnout od našich peněz (např. z důvodu "špatného" politického názoru v totalitních režimech) a máme k nim přístup odkudkoliv na světě.
Úvodní představení máme za sebou. Teď společně otevřeme kapotu a popíšeme si motor kryptoměn. Nemusíte se vůbec bát, začneme zlehka. Když budete mít zájem, máme podrobné články o všem, co by vás jen mohlo zajímat.
Jak vlastně kryptoměny fungují?
Jak jsme si již řekli, kryptoměn existuje opravdu mnoho. Víceméně každá nabízí něco nového. Může se jednat o změnu jediného parametru, ale také o úplně jiný přístup k celému systému.
Kryptoměny mají několik částí. Nejprve si je popíšeme jednotlivě, a poté je spojíme do pochopitelného celku.
Blockchain
Blockchain je řetězec datových bloků, které jsou na sebe postupně navázané, a zároveň tou nejčastější datovou strukturou používanou u kryptoměn. Každý blok je list transakcí, které se odehrály za nějaký časový úsek. V Bitcoinu má například jeden blok dobu tvorby v průměru 10 minut. U jiných kryptoměn může být čas nastaven jinak.
Pravděpodobně nejlepší metaforou pro blockchain je účetní kniha. Každý stránka má určitou velikost a vejde se do ní omezené množství transakcí. Stránky jsou očíslované, takže lze rozeznat jejich pořadí. Nalezneme na každé z nich také podpis, který dělá z každé stránky platný dokument.
Posledním údajem, který jednotlivé stránky obsahují, je tzv. hash předchozího listu.
Tento údaj si můžeme představit jako řadu znaků. Vznikne tak, že určitá data vložíme do počítačového programu, který vše převede právě na hash. Mohli bychom se na tento údaj koukat jako na šifru.
Tyto čtyři údaje si následně přeložíme do řeči blockchainu:
- Transakce – Zde se nic nemění.
- Číslo stránky – V blockchainu se jedná o časový údaj (timestamp), který říká, kdy byl blok vytvořen.
- Podpis – V bloku nalezneme určitý kód, kterému se říká nonce (bude důležitý při těžbě).
- Hash – Předchozí stránka, která se vložila do počítačového algoritmu a přeložila se na řadu znaků.
Takto vypadá jeden blok.
Blockchain je v případě kryptoměn bezesporu tou nejrozšířenější variantou DLT, není však jedinou. Mezi jiné známé alternativy se řadí např. DAG (orientovaný acyklický graf). O tom, jak DAG funguje, se dočtete např. v článku o kryptoměně Nano.
V rámci zachování jednoduchosti článku se však dále budeme bavit pouze o blockchainu.
Ověřování transakcí
Aby byl peněžní systém důvěryhodný, potřebujeme proces, díky kterému bude možné překontrolovat, jestli je každý účastník čestný. Dnes jsme všichni zvyklí, že si někde vytvoříme účet a spoléháme se na to, že firma zajistí vše potřebné. Banka bude kontrolovat stav na účtech, bude zprostředkovávat platby atd.
Kryptoměny vznikly z jediného důvodu – aby mohl každý člověk fungovat bez těchto prostředníků. Avšak něco takového si žádá nový přístup k celé problematice. Pokud je každý člověk svým pánem a má přístup do sítě, jak zajistíte, že nebude podvádět?
Řešení se při zpětném pohledu zdá jako banalita – každý dostane svou účetní knihu, která se aktualizuje v reálném čase. Každý tak vidí celou historii transakcí, vzniku jednotek a jejich pohyb. Uživatelé mají díky tomu možnost ověřit, že nikdo nepodvádí, nemnoží jednotky atp.
V kryptoměnovém systému říkáme těmto počítačům node či uzel sítě. Každý uživatel si u většiny kryptoměn může vytvořit svůj vlastní za relativně malé náklady. Jakmile se vše nainstaluje a stáhne, stává se člověk plnohodnotným členem sítě, neboť si může sám zajistit validitu transakcí.
Zabezpečení sítě proti změnám
Dalším zádrhelem je zabezpečení sítě. Díky uzlům nemůže nikdo kopírovat jednotky kryptoměn (mince). Objevuje se ale možnost toho, že někdo změní historickou transakci.
Jak něčemu takovému zabránit? Či spíše z obecného pohledu – jak zabránit změně historie?
Zde se technologie rozdělila do dvou hlavních větví.
Proof-of-Work, aneb stará dobrá těžba
Nejstarší kryptoměna Bitcoin je postavena na tomto systému. Těžař je člověk, který vykonává určitou práci. Poskytuje výpočetní výkon svých zařízení k tomu, aby zabezpečil blockchain.
Ve zjednodušeném podání se jedná o hru na náhodu.
Cílem těžaře je vzít transakce, hash a časovou značku (timestamp) a vložit je do jednoho košíku. Následně pomocí svých těžebních stanic vytvoří náhodný kód – nonce, a přidá jej ke zbytku údajů. Nonce je naprosto náhodný.
Posledním krokem je přeložení celého košíku dat na hash. Jestliže má tento výsledný hash správný tvar (pravidla jsou předem známá), může blok uzavřít a napojit na blockchain. Pokud je výsledný hash ve špatném tvaru, pak musí těžař vytvořit nový náhodný nonce a proces zopakovat.
Jeho odměna za úspěšně nalezený nonce a uzavřený blok jsou nově vytvořené jednotky (ty vznikají za každý nový blok) a poplatky za transakce v bloku.
Tento způsob tvorby nových jednotek je také důvod, proč je množství bitcoinových jednotek omezeno. Pravidla jsou pevně a neměnně nastavena tak, že při vzniku Bitcoinu se za každý uzavřený blok vydávalo 50 jednotek. Po čtyřech letech fungování sítě se odměna automaticky snížila na 25. Za další čtyři roky na 12,5. Tento proces se jmenuje půlení (halving) a bude pokračovat až do roku 2140. V té době bude odměna již tak malá, že nepůjde dále vydělit a vydávání jednotek se zastaví.
Proof-of-Stake
Proof-of-Stake můžeme najít například u Etherea 2.0, Cardana nebo Solany. Tento proces pracuje na jiném principu a lze ho poměrně dobře zjednodušit.
Představme si, že existuje klobouk pro losování čísel. Každý uživatel může vzít své jednotky a vyměnit je za nějaké množství papírků se svým jménem (výměna může proběhnout i zpětně). Čím více papírků s naším jménem je v klobouku, tím větší máme šanci na výhru.
Ten, jehož jméno se vytáhne, dostane možnost uzavřít blok a má právo na výhru v podobě nových jednotek a poplatků.
Jak tedy funguje to zabezpečení?
Uveďme si to na systému Proof-of-Work. Předně si musíme představit jedno pravidlo.
Platný je pouze ten nejdelší blockchain.
Pokud budeme chtít změnit transakci, jež se udála 10 bloků zpět, budeme muset my sami transakci upravit a následně postupně těžit bloky tak dlouho, než předběhneme celou síť.
Krása tohoto systému spočívá v tom, že tento důkaz práce nelze obejít nijak jinak než dostatečným výpočetním výkonem. I když se výpočetní výkon dá pronajmout či navýšit skrze velmi výkonné těžební stanice, situaci si můžeme zjednodušit tak, že se budeme dívat na jednotlivé těžební stanice jako na rovnocenné, tak to koneckonců na začátku bitcoinové éry i bylo – jednotlivé počítače těžařů byly vesměs stejně silné, protože se z větší části jednalo o osobní PC.
Jestliže bude do sítě zapojeno 10 milionů počítačů, pak musíme generovat výkon alespoň 10 000 001 počítačů, abychom měli alespoň teoretickou šanci na předběhnutí sítě a úspěšný podvod.
Předpokládá se, že těžařů Bitcoinu je přes milion, přičemž každý může mít neomezené množství těžařských stanic. Těžební výkon všech stanic dohromady, jinak označovaný také jako celkový hashrate sítě, dnes dosahuje astronomických hodnot.
Aby byl podvodník úspěšný, musel by provést tzv. 51% útok, což ve zkratce znamená, že by jeho hashrate musel být větší, než hashrate všech zbylých těžařů na světě. A ani to by mu nezajistilo úspěch, na další problém by narazil, kdyby se pokoušel změnit data o transakcích uložených až příliš hluboko v blockchainu. Čím starší blok by se snažil narušit, tím obtížnější by to bylo.
Aby tento aktér byl 51% útoku na Bitcoin schopen vůbec dosáhnout, musel by si pořídit těžební hardware za desítky miliard dolarů. Další desítky miliard dolarů by ho ovšem stál provoz strojů, protože by jeho denní spotřeba elektřiny činila více než 500 MWh.
Po přečtení odstavce výše je vám asi jasné, že je šance na podvod minimální, nicméně není nulová. Důležitým faktorem také je, že se rezilience sítě a s přímou úměrou i cena 51% útoku průměrně stále zvyšuje, protože stabilně roste i hashrate. Dá se tedy s rezervou tvrdit, že co se do blockchainu zapíše, to už nikdy nikdo nezmění.
Těžba, uzly, blockchain, bitcoiny… už se v tom trochu ztrácím. Nešlo by to ukázat na příkladu?
Uděláme si zde takový seznam kroků, které se vlastně odehrávají od první transakce až po uzavření bloku:
- Vytvoříme transakci.
- Pomocí uzlu jí ověříme a odešleme zbytku uzlů, které si ji také překontrolují.
- Validní transakce putuje do rukou těžařů.
- Každý těžař tvoří náhodný kód jménem nonce a přidává ho k transakcím a dalším údajům.
- Celý soubor dat vkládá do algoritmu a převádí jej na hash.
- Jestliže je hash špatný, vrací se o krok zpět a zkouší nový nonce.
- Pokud je nonce a následný hash správný, uzavírá blok a inkasuje odměnu.
- Blok se napojuje na blockchain a koloběh jde nanovo.
Krásně je vše vidět na následujícím obrázku. Jediným rozdílem je to, že zde se mluví o bloku s větším množstvím transakcí, zatímco v našem postupu jsme pracovali v první řadě jenom s naší transakcí.
Pokud to stále není jasné, tak si z toho vůbec nedělejte starosti. Technologie kryptoměn je velmi odlišná od toho, s čím se běžně setkáváme. Je to jako puzzle – dílky postupně skládáte, až vám v jednu chvíli vynikne obraz. Musí to do sebe prostě zapadnout.
Těžba jednotlivých kryptoměn se mírně liší. Pokud by vás spíše zajímala těžba Etherea, mrkněte na tento článek: Těžba Ethereum: Jak se Ethereum těží a vyplatí se to vůbec?
Kryptoměnové peněženky – Zde začíná to správné vlastnictví
Většina lidí si myslí, že jejich kryptoměny jsou nějakým způsobem uložené na směnárně, či v jejich peněžence. Pravda je ale úplně jiná. Peněženka slouží pouze jako přístupový bod do sítě, neboť naše kryptoměny jsou jen záznamy v decentralizované účetní knize.
Takže mi chcete tvrdit, že kryptoměnová peněženka žádné kryptoměny neukládá? K čemu tedy je?
Přesně tak – ve své kryptoměnové peněžence žádné kryptoměny ve skutečnosti nemáte. Fungování peněženky nemá s vlastnictvím technicky nic společného.
Kryptoměnová peněženka je spíše terminál, skrz který dokážete přistupovat k vašim kryptoměnám uloženým na síti. To dokáže jednoduše tím, že má v sobě uložené vaše přístupové údaje, přesněji řečeno privátní klíče.
Tvorba peněženky je víceméně proces tvorby privátního klíče. Z toho se následně odvozují adresy (podobné bankovním účtům), na kterých jsou uložené kryptoměny.
Privátní klíč je poté něco jako heslo či podpis potvrzující transakci z odvozené adresy. Peněženka je tak pouze program, který může nahlížet do veřejného a transparentního blockchainu uloženého na uzlech. Při provedení transakce peněženka propojí jednotlivé adresy (příjemce a odesílatele) a transakci z adresy potvrdí privátním klíčem.
Tato vlastnost je také důvod, proč se ke svým kryptoměnám dokážete dostat kdykoliv a odkudkoliv na světě. Dokud vlastníte privátní klíč, který má pro uživatelskou pohodlnost podobu 12 či 24 slov, můžete jej zadat do jakéhokoliv programu kryptoměnové peněženky a ta vás vždy napojí na vaše adresy.
Seed musíte velmi pečlivě střežit
Kryptoměny jsou o osobní svobodě a nezávislosti. S tou ale přichází i naprostá odpovědnost. Seed slouží jako přístupový údaj k manipulaci s kryptoměnami na vašich adresách:
- Pokud ho ztratíte, už ho nikdo nikdy nevrátí a vaše kryptoměny jsou nenávratně pryč.
- Jestliže ho získá někdo jiný, má z pohledu sítě stejná práva jako vy, tedy může vaše kryptoměny bez jakýchkoliv problémů ukrást.
Doporučujeme proto seed zapsat na nějaké fyzické místo. Papír, který neztratíte, je jistě dostatečný, ale mnohem lepší je vygravírovat seed na nějakou kovovou tabulku, preferovaně takovou, která přežije i požár v nepoškozeném stavu. Případně využít i jiné technologie, jako například Shamir Backup.
Druhy kryptoměnových peněženek
V základu se kryptoměnové peněženky dělí na dva druhy – softwarové a hardwarové.
Pokud se budeme bavit o softwarových peněženkách, tak se prakticky jedná o programy do počítače či aplikace na telefon, které se chovají podobně jako software internetového bankovnictví. Různé varianty nabízejí použití pinu, přístupového hesla či otisku prstu. Příkladem softwarových peněženek je např. MetaMask, Trust Wallet, MyEtherWallet či Blue Wallet.
Hardwarové peněženky si pak můžete představit jako USB flash disk nebo malou krabičku, na kterou lze přístupové údaje ke kryptoměnám nahrát. Největším plusem je fakt, že podpisy transakcí probíhají v offline režimu a online datových toků se účastní už pouze definitivně bezpečná část komunikace, proto jsou hardwarové peněženky mnohem bezpečnější, než softwarové, a jejich použití důrazně doporučujeme. Mezi ty nejlepší varianty patří Trezor nebo Ledger.
Trezor
★ 95 %
- Jedna z nejvíce bezpečných peněženek
- Vytvořena českou firmou
- Pro začátečníky může působit složitě
- Je dražší než ostatní peněženky, zejména Model T
Peněženky je možné dodatečně rozdělit podle toho, jestli máte privátní klíče pod plnou kontrolou přímo vy, či se nacházejí na nějakých serverech společnosti stojící za peněženkou.
- Custodial peněženky – Tou horší variantou jsou peněženky plnohodnotně spravované nějakou centralizovanou společností. Takto fungují např. vaše zákaznické účty na směnárnách či burzách, ale i některé samotné kryptoměnové peněženky, např. Wallet of Satoshi.
- Non-custodial – Privátní klíče jsou přímo pod vaší plnou kontrolou, nemusíte tedy vkládat důvěru do rukou nějaké centralizované autority. Zároveň ale za vše nesete plnou zodpovědnost, pokud přístupové údaje ztratíte, neexistuje zde žádná zákaznická podpora, která by vám vygenerovala nové. Příkladem non-custodial peněženek jsou všechny hardwarové a většina softwarových, jmenovitě např. MetaMask nebo Blue Wallet v plné funkčnosti.
Jak je možné, že kryptoměny mají nějakou hodnotu?
Hodnota je čistě subjektivní záležitost a odvíjí se od mnoha faktorů. Některé z nich jsou například:
- Jestli má věc či služba nějaké využití (to může být samozřejmě i spekulování na růst ceny).
- Jak dostupná je, příp. kolik jí je. Omezené množství zavádí princip vzácnosti.
- Vyhlídky do budoucna – jaké využití kryptoměny najdou např. za 5 let?
V dnešním světě je hodnota reprezentována ve většině případů cenou, kterou jsou lidé ochotni zaplatit v nějaké měně.
- 1 chléb za 2 ryby.
- 1 pár bot za 4 trička.
Jistě byste řekli, že vaše rodinné fotoalbum má pro vás nevyčíslitelnou hodnotu. Avšak pro kohokoliv jiného má pravděpodobně pouze cenu papíru, na kterém jsou fotografie natištěné.
S kryptoměnami je to stejné. Hodnota kryptoměn je stejně jako hodnota všeho ostatního dána tím, kolik jsou lidé ochotni za ně zaplatit. Hodnotu (cenu) kryptoměn tedy určuje poptávka a nabídka lidí. Ta se v reálném světě tvoří v obchodech a průmyslu, u kryptoměn se střetává na kryptoměnových burzách.
Seznam kryptoměn – Jaké existují kryptoměny?
Určitě jste slyšeli o Bitcoinu, ale to zdaleka není jediná kryptoměna. Kryptoměn existují tisíce. Na stránkách Coinmarketcap.com, jednom z nejpoužívajších cenových portálů, jich najdeme přes 20 000, to je ale ve skutečnosti jen pouhý zlomek celkového počtu dosud vytvořených a i zaniklých kryptoměn. Pokud vezmeme v úvahu i počet jednotlivých tokenů, dostáváme se na čísla v řádech milionů.
Hodně kryptoměn funguje na velmi podobném systému jako Bitcoin, jiné jsou zcela odlišné. Je také nutné podotknout, že mezi kryptoměny se řadí i jednotlivé tokeny a dokonce i NFT. U nás na webu najdete detailní recenze a kurzy kryptoměn s největším potenciálem se uchytit na trhu, a to včetně informace o historické a aktuální ceně. A pokud máte zájem právě o zmíněné NFT, dočtete se u nás vše o těch nejznámějších a nejlepších kolekcích a NFT tržištích, na nichž si některé NFT z těchto kolekcí můžete ihned koupit.
Seznam TOP 5 kryptoměn
Jak na kryptoměnách vydělat
To je otázka, kterou si zřejmě denně pokládá obrovská spousta lidí. Způsobů, jak na kryptoměnách vydělat, je hned několik.
Co tedy udělat, abych na kryptoměnách vydělal peníze?
- Kryptoměny můžete koupit a čekat, jak se kurz bude vyvíjet. Za nějakou dobu je můžete případně se ziskem prodat.
- S kryptoměnami můžete obchodovat, aniž byste je vůbec museli kupovat a držet. Firem, u kterých lze na růst či pokles kryptoměn spekulovat, dnes existuje celá řada.
- Těžení kryptoměn. Dříve by tato možnost patřila ke způsobům, jak na kryptoměnách vydělat, ale v dnešní době to tak jednoduché není. Je potřeba kapitál, levná elektřina a zkušenosti. Zde jde o závody na efektivitu, které většina lidí nezvládne dosáhnout.
- Ve světě kryptoměn můžete také využít mnoha nástrojů, které většinou stojí na principech decentralizovaných financí (DeFi). Díky tomu tak můžete své kryptoměny zhodnocovat se zajímavým úrokem, který nezřídka kdy dosahuje i více než 10 % ročně. Strategií pro zhodnocování kryptoměn můžete také kombinovat více najednou a dosáhnout tak skládajícího se úročení. Více informací naleznete v článcích o stakingu a yield farmingu.
Vývoj kryptoměn do budoucna
Obrovská výhoda kryptoměn je v tom, že ceny kryptoměn dlouhodobě, až na přirozené výkyvy, již řadu let neustále rostou. Jsou sice proslulé svou silnou volatilitou (propady trhu o 30 či 40 % nejsou nic výjimečného), růstový trend si v globálním měřítku ovšem stále udržují.
Nejpodstatnější je ale skutečnost, že se kryptoměny v čase vyvíjí, a to velmi rychlým tempem. Existují příklady kryptoměn specializujících se na vyřešení různých světových problémů. Mohou pomáhat charitativně, optimalizovat různá technická řešení v podnikových infrastrukturách či poskytnout nový alternativní decentralizovaný platební systém, který je aplikovatelný i ve světových oblastech, v nichž tradiční státní měny selhávají. O kladném budoucím vývoji vnitřní hodnoty kryptoměn tak není pochyb.
Hodnota všech kryptoměn dosáhla v roce 2021 dle statistického portálu CoinGecko celkové tržní kapitalizace přes 3 biliony amerických dolarů. Takže je zřejmé, že kryptoměny už dávno nelze považovat za pouhý koníček skupiny ajťáckých koumáků nebo pochybný prostředek k obchodování s ilegálním zbožím přes internet, ačkoliv jsou kryptoměny vzhledem ke své decentralizaci a možné anonymizaci využívány i k těmto činnostem. Během několika let se kryptoměny staly alternativou k tradičním měnám a začínají prostupovat do spousty oborů a oblastí lidské činnosti.
Kde a jak nakoupit kryptoměny?
Nakupovat či prodávat kryptoměny je dnes již velmi jednoduché. Zaregistrujete se na online směnárně (např. naše směnárna Finex, český SimpleCoin či Anycoin), tam svoje peníze, např. koruny či eura, směníte za kryptoměnu v určitém kurzu, a můžete začít obchodovat. A pokud nebudete nakupovat příliš vysoké částky najednou, nebudete ani nutně muset podstupovat KYC ověření, což prakticky znamená ověření totožnosti.
Základní kryptoměny, zejména tedy Bitcoin, lze koupit i v automatech, ale mnohem větší výběr máte v online směnárnách (jako např. CoinBank, Anycoin či Kriptomat). Ne všechny směnárny jsou ale zcela legitimní, proto je třeba používat pouze ty ověřené. My máme vyzkoušené a ověřené následující:
Anycoin
★ 95 %
- Nízké poplatky
- Možnost opakovaných nákupů skrze trvalý příkaz v bance
- Nelze nakupovat platební kartou
Pokročilým řešením je nákup kryptoměn na kryptoměnových burzách, na nichž i samotné směnárny vypsané výše operují. Rozhraní řady burz, např. Binance, je kompletně v češtině a nabízí i jeho zjednodušenou verzi. Kryptoměny na burzách můžete nakoupit buď tak, že si na ně vložíte eura či dolary a za ně pak nákup uskutečníte, či rovnou přes kreditní nebo debetní kartu, což je ovšem za mírně vyšší poplatek.
Ještě vyšším levelem je pak nákup kryptoměn i skrze nějaké kryptoměnové peněženky či samotné decentralizované burzy. To je možné pouze u některých platforem, přesněji u těch, které mají integrované služby nějakého z platebních poskytovatelů, např. MoonPay nebo Transak. To vám umožní nákup za eura či dolary, které ještě před samotnou transakcí vaše banka smění za koruny. Takové služby poskytuje např. kryptoměnová peněženka MetaMask.
Obchodování s kryptoměnami
Ceny kryptoměn se neustále mění a právě na těchto změnách a výkyvech je možné vydělat. Pokud nakoupíte bitcoin za cenu 1 000 dolarů a prodáte ho o chvíli později za 1 500 dolarů, vydělali jste si 500 dolarů (cca 11 000 Kč). Takové obchodování je dnes možné provádět už velmi jednoduše, a dokonce lze využít i tzv. pákového efektu, který dokáže znásobit potenciální výdělky.
Při využití např. desetinásobné páky stejného výdělku dosáhnete desetkrát rychleji. Pokud ovšem cena klesne pod určitý práh likvidace, který je při využití vysoké páky u otevírací ceny velmi blízko, o vše bez náhrady přijdete.
Spekulovat, obchodovat s nimi, využívat páku a vydělávat na kryptoměnách můžete i bez toho, abyste jakoukoli kryptoměnu vlastnili. Stačí si založit účet u některého z brokerů, kteří obchodování s kryptoměnami umožňují, třeba v podobě CFD.
Níže naleznete seznam našich TOP 3 prověřených a důvěryhodných platforem pro obchodování kryptoměn:
XTB
★ 93 %
- Nákup a prodej akcií a ETF bez poplatku
- Dobrá zákaznická podpora v češtině
- Při obchodování menších objemů jsou větší poplatky (kromě akcií a ETF)
- Absence některých oblíbených finančních instrumentů – opce, dluhopisy, podílové fondy apod.
eToro
★ 90 %
Plus500
★ 84 %
Často kladené otázky (FAQ) ke kryptoměnám
Je přirozené, že pokud si o kryptoměnách teprve zjišťujete informace, určitě máte nějaké dotazy. My jsme ty nejčastější otázky na téma kryptoměn shrnuli níže. Stačí kliknout na otázku a rozbalí se odpověď.
![[BTC] Analýza 26. 5. 2023 – Supporty Bitcoinu na dosah](https://cdn.finex.cz/wp-content/uploads/2023/05/bitcoin-analyza-26-05-2023-nahledovy-189x113.png)
![[BTC + ETH] Analýza 19. 5. 2023 – Alty bezpečnější než Bitcoin?](https://cdn.finex.cz/wp-content/uploads/2023/05/kryptomeny-analyza-graf-bitcoin-ethereum-189x113.jpeg)
![[BTC] Analýza 12. 5. 2023 – Bitcoin padá, Altcoiny padají pomaleji](https://cdn.finex.cz/wp-content/uploads/2023/05/bitcoin-analyza-predikce-12-5-2023-189x113@2x.jpeg)
