Aktuální ceny komodit – Seznam komodit s cenami a grafy + detailní recenze

Co jsou komodity?

Dle definice je komodita zboží, které se dá obchodovat ve stále stejné kvalitě. Jedná se o věci, které se obchodují v ohromném množství, přičemž prodávající může vždy zaručit relativně stejný stav celé várky. Liší se tak například od spotřební elektroniky, u které je nespočet druhů, přičemž každý má jinou specifikaci a nejsou nijak standardizované.

Za komoditu se dá považovat velké množství věcí. Faktem ale je, že pouze zlomek zemědělských plodit a jiných věcí je obchodováno na mezinárodních burzách. Jak je něco takového možné? “Obchodované” komodity jsou takové, jejichž cena je udávána na mezinárodním trhu. Naopak “neobchodované” se nakupují a prodávají na určitém území za určitou cenu, která může být v různých částech světa jiná.

Komodity se dělí do mnoha skupin, které jsou si něčím podobné. Jedny se zaměřují na komodity rostlinného původu, jiné na kovy atp. Pojďme se teď na všechny společně podívat.

Průmyslové kovy

První skupina, kterou si podrobněji rozebereme, jsou průmyslové kovy. Jde o relativně levné látky, které se obchodují ve velkém množství a slouží především k průmyslovým účelům. Největším konzumentem těchto komodit jsou hlavně země zaměřené na výrobu. Můžete si zde tedy dosadit například Čínu, která je v tomto ohledu na prvním místě.

• Měď – Nejrozšířenější a nejvyužívanější kov na světě. Především revoluce spojená s elektrickou energií podpořila užití tohoto kovu, který nalezneme hlavně v kabelech. Dříve se používala pro nástroje, přičemž sloučením s cínem byl vynalezen bronz. Měď se získává z rud a uhličitanů a čisté mědi se za rok vytěží zhruba 22 milionů tun.
• Olovo – Olovo známe především z běžného života především kvůli rybařině a jeho toxicitě. V průmyslu se olovo využívá u určitých typů potrubí, v chemii, u ochrany před radiací atd. Jedním z největších průmyslů je ale především ten bateriový. Každoročně se vytěží zhruba 4,5 milionů tun olova. Postupně se od tohoto materiálu upouští kvůli již zmíněnému zdravotnímu nebezpečí.
• Zinek – Zinek je relativně mladým kovem. Ačkoliv ho znali již ve starověkém Římě, ve velkém se rozšířil až v 16 století našeho letopočtu. Zinek je dnes využíván hlavně ve výrobě kovových konstrukcí, kde se používá jako potah bránící korozi. Najdete ho ale také ve výrobě gum, barev, plastů, farmakologických výrobků atp. Osobně můžete tento kov znát jako doplněk stravy. Zinek se nalézá v mnoha rudách a nejvíce se těží v Číně, Austrálii a Peru. Ročně se ho vytěží zhruba 12 milionů tun.
• Hliník – Hliník je nejrozšířenějším prvkem na zemi. V celkovém objemu země dosahuje na více než 8 %. Většinou se však nalézá ve formě sloučenin či rud. Je hojně využíván v různých konstrukcích v kombinaci s jiným kovem. Sám o sobě je hliník lehký, ale také nijak zvlášť silný. Až po přidání další látky dostává podobu, jakou dnes známe. Má skvělé vlastnosti z pohledu oxidace, které podléhá jen velice pomalu. Každoročně se na celém svět vyprodukuje zhruba 38 milionů tun hliníku.
• Cín – Běžně se s cínem setkáváme u plechovek různých drinků a jiných nádob. Jde o netoxický kov, který ale nemá žádné využití v lidském těle. V kombinaci s jinými látkami je užitečný u supravodičů. Více se ale používá k pokrývání různých kovů jako ochrana před korozí. Také je důležitý u sklářského průmyslu, kde se dává jako podklad pro lití skla (například u skleněných tabulí do oken). Cínu se vytěží zhruba 300 tisíc tun ročně.
• Nikl – Skutečně čistý Nikl je tu s námi teprve 250 let. Třebaže jeho sloučeniny těžili původní obyvatelé Peru, kov samotný byl “vyprodukován” až v roce 1775. Velká část ho pochází z nalezišť spadlých meteoritů. V průmyslu je využíván hlavně ve sloučeninách s jinými kovy. Jeho hlavní vlastností je především skutečně perfektní odolnost vůči korozi. Najdeme ho běžně v odsolovacích továrnách, u obrněného plátování vojenských vozidel a na dalších místech. Dále také v lodním průmyslu u vrtulí. Je ho ročně vytěženo zhruba 3,3 milionu tun.
• Kobalt – Kov byl původně velmi často zaměňován za stříbro. Dlouho nebyl považován za samostatný prvek, tedy až do roku 1739. V těle je využíván jako součást vitamínu B12. Ve velkém množství je ale sám o sobě karcinogenní. Kobalt má magnetické vlastnosti a je používán k výrobě magnetů. Dále je v kombinaci s jinými kovy využíván k výrobě turbín, a to především díky vysoké tepelné odolnosti. Dá se také najít v různých špercích a okrasných věcech kvůli své stříbro-modré barvě. Ročně je ho vytěženo zhruba 190 000 metrických tun.
• Molybden – Čistý Molybden byl objeven až v roce 1781. Jde o velice měkký kov s barvou grafitu, a proto byl i považován za rudu olova. Molybden má především skvělou odolnost vůči vysokým teplotám. Samostatně je používán ve formě stlačeného prášku, nicméně přidává se do mnoha sloučenin pro zvýšení tvrdosti, elektrické vodivosti a odolnosti vůči korozi. Nachází se v motorových a tepelných jednotkách. Ročně se vytěží zhruba 300 000 tun.

Cenné kovy

Cenné kovy jsou nám, jakožto investorům, mnohem bližší. Kdo by neslyšel o někom ze svého okolí, kdo investoval do nějakého zlatého slitku. Někteří možná znají příběh o stříbře a bratrech Huntových. Hodnota těchto komodit spočívá v jejich relativním nedostatku, ale také historické tradici a vlastnostem, které nabízejí v průmyslu. V porovnání s průmyslovými kovy bude na první pohled zřejmé, že cenné kovy jsou skutečně zbožím s omezeným množstvím.

• Zlato – Král všech komodit je jasný. Zlato je používané už od dob prvních peněz. V systému bimetalismu to byla zlatá mince hlavní jednotkou směny. Později se stalo podkladovým kovem papírových peněz. Dnes se využívá hlavně jako investice. Pouze z malé části je použito v průmyslu, a to díky svým skvělým fyzikálním vlastnostem. V roce 2022 se vytěžilo celkem 3 100 tun zlata na celém světě.
• Stříbro – Stříbro je dalším kovem ze skupiny cenných, který si zde zmíníme. Po celou historii stálo hned vedle zlata jako kov, kterého si lidé cenili a který využívali jako měnu. Dnes má však velkou škálu použití ve všech možných oborech – medicína, výroba zrcadel, baterie, barvy, fotografie atd. Každoročně se vytěží přes 20 000 tun stříbra. Z pohledu obchodování a investic je pro stříbro typická relativně velká volatilita s obdobími rapidního růstu, následného poklesu a delšího klidu.
• Platina – Platinu známe především z různých módních doplňků. Má ale mnohem důležitější využití. Až 50 % veškeré poptávky jde od výrobců automobilů, pro které je platina zásadní. Používá se totiž u katalyzátorů výfukových plynů u spalovacích motorů. Kromě toho se používá v chemii, elektronice a léčbě rakoviny. Také se skvěle brání vůči korozi (jako zlato). Celosvětově se každý rok vytěží zhruba 190 tun.
• Palladium – Palladium se, podobně jako platina, používá v automobilovém průmyslu u katalyzátorů a ve šperkařství. Dále je potřebné v elektronice a v chemii u hydrogenačních a dehydrogenačních postupů. Tento kov není toxický a má velmi dobré vlastnosti z pohledu koroze. Každý rok se vytěží kolem 210 tun celosvětově.

Zemědělské plodiny

Jednou z největších skupin komodit jsou zemědělské plodiny. Není se čemu divit. Jíst potřebuje celý svět. Kromě toho se mnoho z nich používá i pro jiné účely, kterými mohou být například biosložky do paliv apod.

• Kukuřice – Plodina se používá hlavně jako krmivo pro hospodářský dobytek. Kukuřičný škrob, sirup a samotná kukuřice pro lidské pokrmy. Také se ale zpracovává při výrobě palivového ethanolu. Ročně se vyprodukuje zhruba 1,2 miliardy tun kukuřice.
• Oves – Oves najdete hlavně jako potravu pro hospodářská zvířata, ale samozřejmě i jako lidskou stravu ve formě vloček, mouky apod. Každý rok se celosvětově vyprodukuje kolem 23 miliard tun ovsa.
• Rýže – Plodina oblíbená především v Asii, subsaharské části Afriky a Jižní Americe. Především je používána jako jídlo, nicméně mele se do mouky. Také se využívá jako podklad pro tvorbu alkoholických nápojů jako Sake. Ročně je vyprodukováno přes 210 milionů tun.
• Sójové boby – Sója je používána zejména jako krmivo pro dobytek, nicméně získala velkou oblibu i mezi lidmi jako bohatý zdroj přírodních bílkovin. Ročně se vyprodukuje zhruba 350 milionů tun.
• Řepka – Řepka má v dnešním světě mnoho využití – oleje pro vaření s velmi zdravým poměrem mastných kyselin, přídavná složka do biopaliv, maziva apod. Kromě toho se používá jako krmivo pro hospodářská zvířata. V roce 2022 bylo vyprodukováno 32 milionů tun řepky.
• Pšenice – Nejdůležitější plodina už od 18. století. Je používaná v celém potravinářském průmyslu. Největším trhem pro pšenici je dnes Čína. Ročně farmáři vyprodukují necelých 780 milionů tun pšenice.
• Mléko – Ohromnou skupinou potravinářského průmyslu jsou mléčné výrobky. Nejvíce mléka je zpracováno na výrobu sýrů. Ročně se vyprodukuje 544 milionů tun.
• Kakao – Asi nebude překvapením, že se kakao využívá zejména pro výrobu čokolády a různých příchutí. Globální produkce kakaa je kolem 5 milionů tun ročně.
• Káva – Káva obchodovaná na komoditním trhu se dělí na dva typy – arabica a robusta. Hlavním rozdílem je především chuť, obsah kofeinu a prostředí, ve kterém se pěstují. Arabica se pěstuje ve Střední a Jižní Americe, protože roste v nadmořské výšce alespoň 800 metrů nad mořem. Má lepší chuť a nižší obsah kofeinu. Robusta na druhou stranu roste v níže položených oblastech, je o něco více hořká, má zhruba dvojnásobný obsah kofeinu než arabica a používá se především v instantní kávě. Ročně se vyprodukuje zhruba 10 milionů tun kávy na celém světě, přičemž přibližně 40 % z toho je druh robusta.
• Bavlna – V naprosté většina případů je bavlna používána pro tvorbu textilu. Bavlna se počítá v žocích. Standardní velikost žoku je 170 kg. Ročně se vyprodukuje takových žoků 112 milionů celosvětově.
• Cukr – Bílý krystal nechybí v žádné domácnosti. Cukr je používán především v potravinářství, ale kromě běžného dochucovadla se najde například u kvasných produktů apod. V roce 2022 bylo celosvětově vyprodukováno 179 milionů tun cukru.
• Koncentrovaný pomerančový džus – I když by se to nemuselo zdát, i pomerančový džus je považován za komoditu. Koneckonců je to ale pochopitelné, protože jde o nejoblíbenější ovocnou šťávu na světě. V roce 2022 ho bylo vyprodukováno 1,64 milionu tun.
• Adzuki – Typicky červené fazole se používají pro výrobu dochucovadel. Samozřejmě se ale také jí jako samotná potravina.

Hospodářská zvířata

Hospodářská zvířata se na celosvětových komoditních burzách obchodují také. Konkrétně jde o vepřové a hovězí maso, u které ho lze zajistit relativně stejnou kvalitu. Ostatní druhy masa se samozřejmě také obchodují, ale spíše na regionální bázi a běžně nejsou na mezinárodním komoditním trhu.

• Vepřové – Týká se prasat, která jsou připravena na porážku. K tomu se používají prasata, která dosáhla na alespoň 120 kg. Produkce se v roce 2022 dostala na 120 milionů tun. Jde o nejoblíbenější maso na světě.
• Krmný skot – Relativně mladá zvířata, která ještě nemají požadovanou velikost a musí se nejprve správně vykrmit.
• Živý skot – Jde o dobytek určený na porážku, tedy o již dostatečně velká zvířata. Každoročně se vyprodukuje zhruba 70 milionů tun hovězího masa. Je to o více než 40 % méně než vepřového.

Paliva a petrochemie

Kromě cenných kovů se z výdobytků těžařské průmyslu obchoduje i velká řada látek, které by se dalo souhrnně označit za chemikálie či paliva. Lidská civilizace nejprve začínala se dřevem, postupně přešla na uhlí, které je dnes postupně na ústupu a je nahrazováno environmentálně šetrnějšími způsoby výroby elektrické energie. Nic to ale nemění na tom, že se stále jedná o extrémně důležité suroviny, které jsou zásadní pro velkou řadu odvětví.

• Ropa WTI a Brent– Každý investor jistě slyšel o ropě, která je obchodovaná na mezinárodním trhu. Jedná se o surovinu, která v dnešním světě předurčuje bohatství národa a dokáže změnit celou socioekonomickou situaci i v oblastech, kterých by si dříve nikdo nevšiml. Na trzích se dnes obchodují zejména dva typy – WTI a ropa Brent. WTI se dá označit za ropu lehkou. Má menší procento síry a relativně nižší hustotu. Brent je naopak hustější s vyšším obsahem síry. Brent se také většinou těží v Severním moři, zatímco WTI je primárně z vnitrozemských oblastí, jakou je například Texas. Jde o naprosto zásadní komoditu pro výrobu paliv a jiné chemie, stejně tak jako plastů, lékařských pomůcek apod. Každoročně se vyprodukuje zhruba 4,2 miliardy tun ropy po celém světě.
• Ethanol – Jde o rostlinný alkohol. Ethanol je důležitý především jako přídavný prvek do paliv, u kterých se používá například v poměru 1:9 k benzínu. Samozřejmě jde také o alkohol, jaký jistě každý z nás ochutnal v nějakém nápoji. Kromě toho je ale v určité koncentraci používán jako dezinfekce, v kosmetických přípravcích či farmaceutických léčivech. V roce 2022 bylo vyprodukováno zhruba 27 miliard litrů ethanolu.
• Zemní plyn – Zemní plyn je dnes považován za jedno z alternativních paliv. Je důležitým zdrojem paliva a tepla pro domácnosti a firmy. Využívá se také v továrnách, kde je potřeba dosáhnout vysokých teplot a je důležitou ingrediencí při výrobě barev a plastů. V roce 2021 bylo vyprodukováno zhruba 4 biliony kubických metrů zemního plynu.
• Topný olej – Topné oleje jsou produktem ratifikace ropy. Jde o kapalné směsi určené především k vytápění prostor. V minulosti byl hojně využíván v průmyslu, avšak dnes už je tento výrobek spíše na ústupu a nahrazují ho jiná paliva. Dělí se na lehké a těžké (ty můžete znát jako mazut).
• Propan – Jedná se o velice významnou surovinu. Samostatně je propan nehořlavý, avšak ve směsi s dalšími látkami (např. butan) tvoří hořlavou směs. Ta se používá snad všude – v domácnostech k topení a vaření, ve firmách, ke zpracování různých materiálů. Dnes je důležitý o pro dopravu, kdy se jako směs LPG tankuje do spalovacích motorů. Každý den se vyprodukuje přes 2 miliony barelů propanu.
• PTA – Kyselina tereftalová se dnes využívá zejména k výrobě syntetických látek, konkrétně například pro výrobu polyesteru a jiných plastů.
• Benzín – O benzínu asi nemusíme vést dlouhé diskuze a představení. Dnes a denně je využíván jako palivo pro automobilovou a jinou dopravu, ale také jako rozpouštědlo. Je získáván přeměnou ropy, nicméně do automobilů se dostávají jeho směsi. Denně je vyprodukováno přes 90 milionů barelů na celém světě.

Lesní produkty

Dřevo si za celou svojí historii prošlo řadou využití. Nejprve se z něj vyráběli zbraně, bylo použito jako palivo, staví se z něj obyvatelné prostory a nábytek.

Dnes stojí před trhem dřeva velké obtíže z pohledu legislativy. Odlesňování přírody je problém, který se skutečně děje a ovlivňuje přírodu kolem zásadním způsobem. Jaká bude budoucnost dřeva je otázka, na kterou asi dnes nezvládne odpovědět nikdo.

V tuto chvíli je každým rokem vytěženo zhruba 15 miliard stromů po celém světě, přičemž je zpět zasazeno pouhých 5 milionů.

• Dřevo (jakákoliv délka) – Dřevo, které je standardizované jak jen to jde, nicméně každá várka bude i přesto jiná díky přirozené odlišnosti jednotlivých kmenů.
• Tvrdé dřevo – Jak už název napovídá, tvrdé dřevo je speciální především svojí pevností a hustotou. Hoří déle, vydrží více, ale zároveň také roste mnohem déle. Řadí se sem buk, dub, hruška, ale také například eben a grenadil. Používá se do podlah, pro stavbu plotů, lodí atd.
• Měkké dřevo – Měkké dřevo se od svého sourozence liší hustotou. Je měkké, lehké a nevydrží tolik. Na druhou stranu roste velmi rychle a je považováno za obnovitelný zdroj. Využívá se především ve stavebnictví.

Ostatní

Na komoditním trhu se obchodují i věci, které do žádné skupiny úplně nepatří. Některé z nich mají opravdu velké využití a svou produkcí dosahují na neskutečná čísla, zatímco jiné komodity jsou spíše okrajovou záležitostí.

• Palmový olej – Většina oleje je používána v potravinářství. Menší část poté v chemikáliích a biopalivech. Roční produkce palmového oleje dosahuje na 75 milionů tun.
• Guma – Je získávána z latexu z mízy stromů. Používá se pro výrobu pneumatik, těsnění, hraček, oblečení atd. Ročně se vyprodukuje zhruba 13 milionů tun přírodní gumy.
• Vlna – Vlna se díky svým vlastnostem používá především pro výrobu látek a jiných tkanin. Ročně se vyprodukuje zhruba 2 miliony metrických tun vlny.
• Jantar – Zkamenělá pryskyřice dřevin je používána zejména v bižuterii a parfémech. Jantar je poměrně běžný a každoročně se nachází nová místa pro těžbu.

Jak obchodovat komodity?

Jak jsme si již na začátku vysvětlili, komodity jsou zboží, které má všude na světě v zásadě stejnou kvalitu a není tak problém ho mezinárodně obchodovat na komoditním trhu.

Komodity se zpravidla obchodují pomocí futures kontraktů. Jde o smlouvu mezi nakupujícím a prodávajícím, která nakupujícímu dává povinnost odebrat smluvené množství produktu při naplnění kontraktu. Liší se tak od opcí, kde má nakupující právo, díky čemuž se může rozhodnout, jestli chce kontrakt uplatnit či nikoliv. Obchodníci s futures tento benefit nemají a buď musí kontrakt splnit nebo prodat.

Futures kontrakty můžete obchodovat u naprosto normálních brokerských společností. Nabízí se například Interactive Brokers. Faktem každopádně zůstává, že jde o nástroj pro pokročilé obchodníky, který se rozhodně nehodí do rukou začátečníků. Hrozí zde finanční ztráta.

Jednodušším způsobem je poté obchodování komodit jako CFD, a to je možné prakticky u všech větších a důvěryhodnějších brokerů, mezi které patří např. XTB či eToro.

Nejoblíbenější komodity mezi obchodníky

Obchodovat se dá každá komodita a lze vydělat peníze na všem, čemu se nějak pohybuje cena. Investoři mají ale některé komodity radši než jiné. První pětka vypadá takto:

1. Ropa Brent
2. Ropa WTI
3. Zemní plyn
4. Zlato
5. Stříbro