Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Blockchain: Co je blockchain a jak blockchain u kryptoměn funguje?

Publikováno
Blockchain: Co je blockchain a jak blockchain u kryptoměn funguje?
Varování

Tento článek obsahuje pouze obecné vysvětlení pojmu blockchain a nejedná se o recenzi platformy Blockchain.com. Pokud jste byli kontaktováni člověkem, který se vydává za poradce z této společnosti, je velká šance, že se jedná o podvodníka. Více informací naleznete zde.

Blockchain je druh distribuované a většinou decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující řetězec chronologických záznamů (dat), které jsou ověřeny pomocí peer-to-peer uzlů na základě předem stanovených pravidel. Data jsou v blockchainu uložena navždy a jsou většinou veřejně přístupná.

Zní to složitě? Zkusme to teď trochu jednodušeji

Stručně řečeno, blockchain je jakousi online knihou účetních záznamů a velmi specifický druh databáze.

V případě kryptoměn na rozdíl od běžných databází není centralizovaná, ale decentralizovaná, což znamená, že nemá žádného centrálního správce a nachází se na velkém množství počítačů po celém světě.

Veřejný blockchain je přístupný každému a zapisovat data do něj lze pouze na základě dosažení konsenzu, čili všeobecného souhlasu o jejich správnosti mezi všemi finančně motivovanými účastníky sítě (těžaři) podle jasných pravidel.

Nutno však poznamenat, že blockchain nemusí být vždy veřejný a plně decentralizovaný. Ovšem v nám známých variantách, na kterých pracuje např. Bitcoin nebo Ethereum, lze bezpečně a navždy ukládat transakce či data zcela bez nadřazené centrální autority.

Ověřování transakcí má v kompetenci síť samotná. Uživatelé sítě, kteří se na validaci podílejí (těžaři), získávají jako odměnu za vynaložené úsilí síťové tokeny (kryptoměny).

Ať už se jedná o Bitcoin, Ethereum nebo například Litecoin. Tyto kryptoměny se pak dají snadno směnit za klasické peníze, které známe z běžného života, tedy např. koruny či eura. Ve světě kryptoměn se pak běžné měny označují jako fiat měny.

V čem je blockchain tak přelomový? Dokáže změnit náš svět? Více se dozvíte v tomto článku, který vám krok za krokem kompletně blockchain technologii vysvětlí.

Obsah článku o blockchainu

Proč je blockchain revoluční?

  • Je bezpečný – Neexistují zde pochybení způsobená lidským faktorem, jelikož blockchain nikdo neřídí a ani nijak neovlivňuje. Nikdo ho nedokáže zpětně upravovat.
  • Veškerá data jsou v bezpečí díky šifrování hashovacím algoritmem.
  • Falšování záznamů v blockchainu je velice obtížné, ne-li nemožné.
  • Je distribuovaný – Data o blockchainu jsou vždy uložená na více místech, jinými slovy počítačích jinak označovaných jako uzly. Masivně se tím zvyšuje odolnost sítě a počet potenciálních bodů selhání. Čím více počítačů s kopií blockchainu existuje, tím více je jisté, že nezmizí z povrchu světa.

Blockchain = Bitcoin? Tak to není, i když si to spousta lidí myslí. Blockchain sám o sobě je technologie, o které se poslední dobou hodně mluví (hlavně díky Bitcoinu) a díky vlastnostem, které má. Proč přitahuje pozornost světových velmocí a korporací? V čem je tato technologie tak průlomová?

Širší pochopení fungování blockchainu není vůbec jednoduché a ne každého výše zmíněné jednoduché a rychlé vysvětlení uspokojí. Proto si na této stránce blockchain technologii detailně vysvětlíme a půjdeme do hloubky věci. Co je blockchain, jak funguje, k čemu slouží a jak může v blízké budoucnosti změnit svět? To vše a mnohem více se dozvíte níže na této stránce.

technologie blockchain

Co je blockchain technologie?

Pojďme začít pěkně pomalu, od začátku a už trochu techničtěji. Blockchain je databáze. V IT databáze slouží jako takový sklad pro data, kde se skladují například fotky z instagramu, videa, eshopové produkty a další. Obyčejnou databázi si můžete představit jako velké datové centrum, ve kterém najdete velké množství serverů a pevných disků, přes které neustále protékají různé informace.

Jenomže taková obyčejná databáze má jeden zásadní problém – není distribuovaná a je centralizovaná (má pouze jedno hlavní uložiště).

Když zničíte, poškodíte anebo vypnete toto hlavní datové centrum, zničíte nejen servery a pevné disky, ale spolu s nimi také všechna data, a to je problém. Jinak řečeno, má jeden bod selhání.

Toto u blockchainu nehrozí. Blockchain totiž není obyčejnou databází uloženou na jednom místě. Blockchain je distribuovanou databází (podrobné vysvětlení typů databází níže). To znamená, že ji nenajdete na jednom jediném místě, ale na mnoha místech zároveň. Dá se říci, že je všude, je nekonečná a věčná. Můžete si ji představit jako takovou nikdy nekončící účetní knihu či tabulku v excelu, která se neustále rozšiřuje o nové záznamy a není možné ji smazat nebo vypnout. Přestala by existovat pouze tehdy, pokud by byla vymazána ze všech počítačů, na kterých je uložena. To by v případě Bitcoinu bylo téměř nemyslitelné.

Platí tedy pravidlo, že na čím více počítačích je blockchain (či jiná forma distribuované databáze) uložen, tím více je distribuován a tím více je také bezpečný, protože se snižuje riziko jeho ztráty. Jinými slovy, má více bodů selhání.

Poznámka

Doplnění: Způsob strukturování dat je tím zásadním rozdílem mezi klasickou databází a blockchainem. V běžné databázi máme data většinou uložená v nějakých tabulkách přímo pod sebou. V počítači se pak všechno nachází v jednom jediném souboru.

Blockchain k tomu přistupuje jinak. Data tu nejsou seřazená přímo pod sebe, ale ukládána do bloků. Tyto bloky jsou za sebe pak spojovány do řetězce (odtud výraz blockchain) a jsou na sobě závislé. Nejen na pořadí, ale i na obsahu. Pokud by se data v nějakém již zařazeném bloku změnila, narušilo by to strukturu všech bloků před ním.

O způsobu fungování samotného blockchainu si povíme dále níže.

Co je to vlastně ta decentralizace? A jak souvisí se způsobem rozdělení dat?

Ještě před tím, než se vrhneme na podrobnější vysvětlování, si musíme vysvětlit jeden zásadní rozdíl. A tím je rozdíl mezi decentralizací a distribucí dat. Např. Bitcoin je decentralizovaná digitální měna fungující na distribuované účetní knize (blockchainu). Co to vlastně znamená?

  • Decentralizace představuje úroveň kontroly. Centralizovaná síť je ovládána úzkou skupinkou centrálních autorit či pouze jednou jedinou. Naproti tomu decentralizované síti jedna jediná entita nevládne.
    • Míra decentralizace může být různá, např. už v roce 2021 bitcoiny těžilo více než milion těžařů. U Bitcoinu mají všichni těžaři stejná práva a proto se jedná o případ plně decentralizované sítě – vedoucích entit tu je více než milion. Naproti tomu taková Solana má v době psaní článku (srpen 2022) necelé 2 000 validátorů, BNB Chain jich má dokonce jen 21. I když jsou sítě samozvaně decentralizované, rozhodně jsou decentralizované méně než Bitcoin.
  • Distribuce dat pak znamená jejich rozdělení na více míst zároveň. Ano, distribuce tedy souvisí pouze s daty a jejich umístěním, nikoliv s úrovní kontroly. Síť může být centralizovaná i decentralizovaná, její data však mohou být rozdělována mezi více uživatelů zároveň či nikoliv (v tom případě je odesílá jeden nebo pár serverů). Blockchain je distribuovaná databáze a to znamená, že data existují na více místech (na počítačích všech těžařů).

Spoustu lidí tyto dva pojmy zaměňuje, ale jak vidíte, není to jedno a to samé. I centralizovaná síť může využívat distribuovanou formu dat. Takovým příkladem jsou např. cloudové služby od Google, Microsoftu (Azure) nebo Amazon Web Services, dceřiné společnosti Amazonu.

Co blockchain většinou je, ale nutně být nemusí?

Když už alespoň povrchově víme, co decentralizace je, řekneme si něco o dvou význačných vlastnostech blockchainu, které ale nejsou inherentní, i když si to většina lidí myslí. To znamená, že pro blockchain nejsou vitální a může fungovat i bez nich.

  • Může být decentralizovaný – Blockchainy Bitcoinu, Etherea, Litecoinu a drtivé většiny dalších kryptoměn nemají žádné centrum a fungují díky uživatelům samotným, přesněji řečeno jako tzv. peer-to-peer sítě, ve kterých se uživatelé navzájem neznají. To ale není vždy nutností. Ne každý blockchain je zajištěn statisíci těžařů po celém světě. Některé blockchainy jsou kontrolovány téměř ze 100% centrální autoritou. Takto např. na svém začátku fungoval BNB Chain, přesněji řečeno jeho varianta BNB Beacon Chain s dřívějším názvem Binance Chain. Validátorů sice bylo více, ale všechny validační uzly patřily pod Binance. Fungují tak i blockchainy různých centralizovaných společností, ve kterých jsou entity blockchain zabezpečující všem známé a není tedy nutné síť zbytečně decentralizovat.
  • Může být transparentní – “Všechno na blockchainu je transparentní a dá se snadno dohledat.” I když toto tvrzení opět platí pro téměř všechny kryptoměny, co existují, není to inherentní vlastností blockchainu. Zřetězení dat podle propojených klíčů (neboli základní idea blockchainu) je pouze formou jejich uložení. To, jestli jsou data veřejná, či nikoliv, záleží na dalších stupních návrhu dané sítě. Bitcoin byl takto zamýšlen a proto data veřejná jsou, ovšem některé blockchainy tuto vlastnost nemají. Sem se opět řadí privátní blockchainy v soukromých společnostech nebo blockchainy anonymizačních kryptoměn (např. DASH, Zcash nebo Monero).
Poznámka

Upozornění: Zde můžete vidět rozdíl v decentralizaci ve smyslu práv jednotlivých účastníků sítě a decentralizaci ve smyslu uložení dat o blockchainu na více místech, to je označováno jako distribuce dat. Blockchain je inherentně distribuovaný, což znamená, že jeho kopie je vždy uložená na více místech jednotlivých uživatelů. Není ale inherentně decentralizovaný.

V čem je blockchain revoluční? A k čemu vůbec je?

Blockchain, do češtiny jej lze přeložit i jako bločenka (tento termín byl vybrán v roce 2017 jako český ekvivalent), není úplně tak novou či mladou technologií, jak se spousta lidí domnívá. Veškeré prvky, které blockchain využívá, tedy internet, kryptografii a přenosový protokol, zná lidstvo již desítky let.

Za revoluční na blockchainu tedy nelze považovat technologii jako takovou, ale přesněji řečeno způsoby, kterým tyto již dlouho existující technologie propojuje a využívá.

Spíše než za revoluční blockchain lze považovat za evoluční. Blockchainová technologie má v dnešním moderním světě velmi široké využití, přičemž pro budoucnost skýtá obrovský potenciál. Pomineme-li jeho funkci nekonečného shromaždiště dat, k čemu všemu je blockchain ještě užitečný?

Blockchainové technologie pravděpodobně najdou uplatnění ve vysoce automatizovaném řízení hierarchických procesů a v oblasti bezpečnosti. Stejně tak, jak tedy roboti nahradí dělníky, od blockchainu se dá očekávat, že nahradí úředníky. Stačí se jen podívat na technologické startupy, světové banky a nadnárodní společnosti – velká část jejich investic se soustředí právě na blockchainové technologie. Část naší budoucnosti, která možná není ani tak daleko, se může ukrývat právě v blockchainu.

Každý, kdo se o tuto technologii zajímá více (a investuje do ni peníze) vnímá blockchain jako nástroj, který může umožnit dosáhnout nejen větší efektivity a bezpečnosti, ale také jako zcela nový technologický směr. Pokud vás zajímá nějaký konkrétní příklad jak se pravděpodobně bude tato technologie využívat, pak se podívejte na konkrétní využití blockchainu.

Pojďme se nyní podívat na celou věc ještě detailněji a porozumět této zajímavé technologii.

Jak tato technologie funguje?

Základní informace o tom co je blockchain, jak funguje a jaké jsou rozdíly mezi decentralizací a distribucí dat jsme si řekli. Pokud vás ale zajímá více a chcete jít do hloubky věci, je potřeba se podívat na pojem “databáze” jako takový, podívat se na druhy databází, vysvětlit si jak funguje potvrzování transakcí a podívat se i na problém dvojité útraty. Určitě máte nějaké otázky, na které hledáte odpovědi, my vám s tím pomůžeme. Jdeme na to!

Rozdíly mezi základními druhy databází

  1. Centralizovaná databáze 

Co je to centralizovaná databáze, jsme si pověděli hned na začátku. Jsou to například “uskladněné” fotky či videa z instagramu, anebo produkty na eshopu. Tato data najdete v jedné centralizované databázi, ve velkém fyzickém datovém centru s množstvím serverů a pevných disků. Problém centralizované databáze je právě v její centralizovanosti – je snadno zničitelná společně se všemi cennými daty.

Obrovskou nevýhodou je i to, že centralizovaná databáze má jednu jedinou centrální autoritu, která jako jediná o databázi rozhoduje.

Centralizované databáze jsou typické pro běžná podniková řešení, kde za prvé není potřeba rozdělovat moc mezi více uživatelů (jinými slovy databázi decentralizovat) a ani není nutné výpočetní výkon či úložný prostor štěpit na více míst.

  1. Decentralizovaná databáze 

Míra decentralizace velmi úzce souvisí s distribucí databáze (fungující na více zařízeních). Jak jsme si již popsali výše, znamená zejména úroveň kontroly, kterou mají účastníci sítě. Čím více uživatelů má právo o něčem rozhodovat (v případě kryptoměn např. ověřovat transakce), tím více je síť decentralizovaná.

Výhodou zde ani není tak vyšší množství bodů selhání, protože decentralizovaná síť nemusí být nutně distribuovaná a tím pádem silně rezilientní, ale spíše absence jakékoliv centrální autority. Nikdo zde nemá hlavní slovo, vše je řízeno čistě demokraticky.

Decentralizace je typická pro Bitcoin, Ethereum, Litecoin, Cardano, Kadenu, Polkadot a tisíce dalších kryptoměn. Jsou mezi nimi rozdíly, protože těžařů či validátorů může být u nějaké kryptoměny více a u nějaké méně.

Poznámka

Poznámka: Decentralizaci mohou ovlivňovat např. i těžební pooly. Např. pool Ethermine, který funguje na Ethereu, stojí skoro za 30 % hashrate celé sítě. To je celkem velké číslo. Je nutné si uvědomit, že i když je pool prakticky decentralizovaný, protože spojuje výpočetní výkon tisíců těžařů, ve skutečnosti za ním stojí centralizovaná rakouská společnost Bitfly Gmbh.

Poznámka

Zajímá vás těžení kryptoměn? I na toto téma jsme pro vás napsali článek – Těžení kryptoměn už není to, co to bývalo.

  1. Distribuovaná databáze 

Poslední formou databáze je databáze distribuovaná. Zprvu je nutné podotknout, že i v této kategorii existuje ve světě IT značné množství rozdílů a kryptoměnový svět s terminologií obecně silně pokulhává. Blockchain je označován jako distribuovaná databáze, protože data o blocích jsou rozdělována (distribuována) mezi všechny těžaře (bez toho by těžaři ověřovat transakce ani nemohli).

To je důvod, proč je blockchain inherentně distribuovaný a zároveň i důvod, proč má více bodů selhání a je velmi bezpečný a rezilientní.

Opět je vhodné připomenout, že toto všechno nemá vliv na způsob rozhodování. Kontrola distribuované databáze (blockchainu) může být decentralizovaná i centralizovaná.

Poznámka

Poznámka: V technickém světě distribuované sítě najdeme i na úplně jiných místech než jen v blockchainu. Funguje tak např. vyhledávací robot Google. Stovky počítačů zpracovávají požadavek uživatele a procházejí zaindexované weby, proto vyhledávání trvá tak krátkou dobu – počítače spojí síly do jednoho. Z pohledu uživatele to ale vypadá, že je Google jen jeden další počítač, se kterým komunikuje ten jeho.

Abyste si povahu a fungování jednotlivých sítí mohli lépe představit, zde je vizuální reprezentace fungování jednotlivých typů databáze:

druhy centralizace databazi, blockchain

Je zde krásně vidět, jaký by potenciální útok na centralizovanou databázi měl dopad. Stačí zničit hlavní uzel a data jsou nenávratně pryč a také další, již zmíněnou, velkou nevýhodou je i fakt, že tento druh databáze má nějakou centrální autoritu, která o ni rozhoduje. Pak zde, jak vás asi napadlo, není žádný problém manipulovat s daty.

Na chodu a rozhodování decentralizované databáze se podílejí všichni její uživatelé za předem dohodnutých podmínek v podobě dosahování konsenzu o správnosti dat. Blockchain je tedy decentralizovanou databází, která je jako celek dále rozdělována sítí na sobě navzájem nezávislých počítačích (tedy distribuována).

Transakce a bloky – Základní principy fungování

Blockchain se skládá ze dvou typů záznamů a to z transakcí a bloků. Jako transakce označujeme data, která do databáze vkládají samotní uživatelé blockchainu (například převod kryptoměn), zatímco bloky tyto transakce díky úsilí těžařů shromažďují a potvrzují. Potvrzují, kdy a jak byly transakce do databáze blockchainu přidány a jestli je vše podle pravidel. Zjednodušeně řečeno, transakce vytváří sami uživatelé a bloky vytváří na svém počítači těžaři.

Transakce, které uživatelé vytvoří, se volně předávají od uzlu k uzlu v závislosti na tom, kdo s kým má v tu danou chvíli navázané spojení. Za validní transakci v síti Bitcoinu se považuje taková transakce, pro kterou platí následující:

  • transakce obsahuje správný elektronický podpis uživatele,
  • je patrný finanční pohyb v peněžence uživatele,
  • transakce splňuje další podmínky, jako je například odměna pro těžaře anebo adekvátně dlouhá doba od momentu, kdy byla evidována poslední transakce právě s tímto kusem měny.

Těžaři se následně pokouší vytvořit blok, kterým tyto transakce potvrdí, začlení je tak do blockchainu a “napojí” na další blok, čímž vznikne “chain” – řetěz. Z toho také vznikl právě název této technologie: BLOCK a CHAIN (řetěz). Těžaři Bitcoinu mají velkou motivaci, respektive dvě motivace. Tou první je samotná odměna za vytěžený blok a tou druhou jsou transakční poplatky, které uživatelé ke svým transakcím připojují, aby byly těžaři vůbec zpracovány. Pokud poplatek nepřipojíte, s velkou pravděpodobností nebude vaše transakce zpracována. Více o tom píšeme ve článku Confirmations (potvrzení) kryptoměnových transakcí.

Jak jsou transakce potvrzovány?

O validaci transakcí na blockchainu se stará síť samotná, resp. počítače jednotlivých uživatelů. Ti uživatelé, kteří se na validaci svým hlasováním podílejí, získávají za tuto svou aktivitu odměnu, kterou jsou síťové kryptoměny anebo tokeny, chcete-li. Na potvrzování transakcí se může podílet úplně každý. Jenomže ne úplně každý získá odměnu. Odměnu získá ten, kdo jako první najde správné řešení, a tím může být pouze jeden těžař.

Důležité je ještě podotknout, že odměna se “rozděluje” náhodně. Čím výkonnější počítač máte, tím se také zvyšuje šance na rozluštění tzv. hashe a získání odměny. Proces těžby je na výkon počítače velmi náročný, ale odměna za to stojí. Tedy dřív stála, teď už to v konkurenci obřích těžařských farem moc výhodné není.

Poznámka

Pokud vás zajímá, jak ono rozluštění hashe a nalezení správného řešení pro tvorbu bloku probíhá, přečtěte si článek o těžbě Bitcoinu či o těžbě Etherea.

Každá kryptoměna má nastaveno, jak dlouho bude těžba jednoho bloku trvat. U Bitcoinu to je cca 10 minut. Čím více těžařů se snaží najít správné řešení, tím by se také teoreticky měla zvyšovat pravděpodobnost, že se správné řešení najde dříve než za 10 minut. To ovšem neplatí a nikdy se to nestane, jelikož se tím úměrně zvýší obtížnost těžby tak, aby trvala stanovených 10 minut.

Poznámka

Vysvětlení: Právě ona obtížnost těžby je důvodem, proč je se zvyšující se hashrate sítě stále těžší nějaké odměny získat.

Zdroj: etherscan.io
Graf vývoje obtížnosti těžby Etherea v čase
Vývoj obtížnosti těžby Etherea v čase

Na grafu výše můžeme vidět, jak v čase rostla obtížnost těžby Etherea. Na začátku roku 2022 se pohybovala až na 160násobných hodnotách než na začátku roku 2017. To úměrně souvisí s vytěženými ethery. Před pěti lety byste tedy měli 160x větší šanci, že nějaké ETH při těžbě získáte.

U Bitcoinu jsou tyto rozdíly ještě mnohonásobně větší a proto se prostým drobným investorům těžba Bitcoinu už nevyplatí.

Tokeny (kryptoměny) získané z těžby lze snadno směnit ve specializovaných burzách nebo směnárnách za fiat měnu. Blockchain budeme v budoucnu pro jeho stabilitu, jednoduchost, trvalou povahu v čase a nemožnost do něj zasahovat a jakkoli jej falšovat, využívat stále častěji a kryptoměny tím pádem také.

Blockchain a problém dvojité útraty

bitcoin postavickaVšechno není ale tak růžové, jak se může na první pohled zdát. Představte si, jak dnes fungují počítačové sítě – data, která přes ně posíláte, se přesouvají kopírováním. Takže když pošlete takový obyčejný email, vytvoří se několik jeho kopií, přičemž každá jeho kopie se uloží na mailserveru, přes který zpráva prochází, ve schránce příjemce, na pevném disku a ve výčtu bychom mohli pokračovat dál. Běžný člověk vlastně nemá ani ponětí o tom, kde všude je kopie jeho emailu uložena. Email tedy pochopitelně ze světa nesprovodíte tím, že jej ze schránky vymažete. Minimálně ho má uložený ve své schránce ve složce odeslané ještě jeho odesílatel.

Takové neplánované kopírování, ať už kryptoměny anebo digitálních předmětů, může vést až ke zhroucení celé ekonomiky, jak reálné, tak herní. V současné době náš tradiční finanční systém zamezuje vzniku dvojité úhrady za pomoci kontroly centrální dohledové autority, která případnému pokusu o podvod zamezí. Netřeba však poznamenávat, že se nejedná o jedno z nejefektivnějších řešení.

Avšak ani tato opatření nedokáží zabránit tzv. 51% útoku.  Jedná se o situaci, kdy nějaká osoba nebo skupina (například těžaři) získají více jak polovinu výkonu celé sítě. Nastane zde možnost zpětně upravit blockchain a způsobit tak zneplatnění již proběhlé transakce tím, že svou 51% větví předběhne již existující větev. Co však 51% útok neumožňuje, je vytváření a podepisování transakcí u účtů, ke kterým nemá útočník přístup.

Poznámka

Poznámka: Těžební programy těžařů Bitcoinu a dalších kryptoměn považují za správný pouze ten nejdelší blockchain, pouze na něj jsou nové bloky připojovány. To dává smysl i z pohledu filozofie kryptoměn. Nejdelší blockchain je ten blockchain, který stál největší úsilí vybudovat, a je tedy nejvíce pravděpodobné, že je správný.

Kryptoměny však mají ještě množství dalších pojistek vedoucích k diverzifikaci sítě těžařů, takže se těmto útokům dá efektivně předcházet. Takový útok není sám o sobě jen tak, je totiž velmi nákladný a náročný. I kdyby se takový útok vydařil, rázem by byla síť útokem degradována a tím by také padla hodnota kryptoměny. Takový útok by byl pro útočníka zcela kontraproduktivní.

Poznámka

Doplnění: Je důležité si uvědomit, že útočníka by 51% útok nestál jen jednorázově masivní částku, ale i pravidelné výdaje, protože by bitcoinovou síť musel svými stroji dosahujícími víc než 51 % celého výkonu udržovat naživu stále.

Dle portálu gobitcoin.io by si útočník na 51% útok na Bitcoin k srpnu roku 2022 musel pořídit těžební hardware za přibližně 36 miliard dolarů (a to za nejlevnější ceny na trhu). Ověřování transakcí při takovém hashrate by ho s cenami elektřiny v době psaní článku stálo denně dalších 25 miliard dolarů, denně by spotřeboval zhruba 500 000 MWh.

Jak lze u blockchainu zabránit tomuto problému? Zajímá vás tato problematika více? Pokud ano, přečtěte si náš článek o problému dvojité útraty, kde se dozvíte mnohem více informací o tomto problému.

Infografika – Příklad užití blockchainu v praxi

Člověk dokáže věcem lépe porozumět, pokud je vidí nakreslené nebo ve videu. Z tohoto důvodu jsme pro vás připravili tuto jednoduchou infografiku, která slouží pro vizualizaci platebního procesu v síti blockchain. Jedná se o jednoduchý příklad – převod peněz z bodu A do bodu B.

blockchain v praxi

Blockchain a kryptoměny

To, proč se zrovna teď o blockchain zajímáte, není zřejmě ochrana vaší identity, nebo celkově obrovský potenciál do budoucna, co se šíření a bezpečnosti dat týče, ale fenomén současnosti – kryptoměny. Není zde absolutně pochyb, že to byly právě kryptoměny, a konkrétně Bitcoin, které celou technologii proslavily.

Není však na škodu vědět, k čemu blockchain je a jak technologie funguje. Spousta lidí, kteří se o kryptoměny začíná zajímat, si myslí, že blockchain = Bitcoin. Ale to není pravda. To je důvod, proč jsme to zmiňovali na začátku a také důvod, proč si myslím, že je důležité rozumět fungování něčeho, do čeho se chystá člověk investovat peníze, ať už koupí kryptoměn, nebo jejich obchodováním. Nějaké informace už jsme vám sdělili, ale pokračujeme.

Proč blockchain a kryptoměny?

blockchain a kryptomenyDát Bitcoin a tuto technologii dohromady byl opravdu geniální tah. Kryptoměny využívají tuto technologii právě kvůli její bezpečnosti a míře decentralizace.

Jako první přišel s využitím blockchainu společně s kryptoměnami Satoshi Nakamoto, což je buďto jeden člověk, nebo společenství lidí, kteří se nikdy prokazatelně neidentifikovali. Nikdo neví, o koho se jedná. Satoshi Nakamoto vytvořil Bitcoin – první kryptoměnu na světě, která využívala blockchainovou technologii. Obrazně se dá říci, že blockchain je takový otec Bitcoinu a všech ostatních kryptoměn.

I když je Bitcoin první kryptoměnou, která do svého jádra integrovala blockchain jako takový, první zmínky o něm se datují už roku 1991, kdy američtí kryptografici a fyzici Wakefield Scott Stornetta a Stuart Harber publikovali první akademickou práci o kryptograficky zabezpečených řetězcích dat.

V roce 1998 pak Nick Szabo, jenž je mimo jiné považován i za otce smart kontraktů, o nichž budeme mluvit níže, stvořil kryptoměnu Bit Gold. Bit Gold sice není ze 100 % jako Bitcoin, ale využíval spoustu podobných, až téměř stejných technik. Také stavěl na principu peer-to-peer sítě, těžby a úložného registru (databáze transakcí). Byl revoluční v tom smyslu, že se jako první odkláněl od centralizovaného konceptu. V tom jej Bitcoin následoval.

V tuto chvíli je Bitcoin nejhodnotnější kryptoměnou na světě a má největší tržní kapitalizaci. Pokud chcete vědět více o kryptoměně BTC, určitě si přečtěte naši recenzci Bitcoinu.

Dokážete si představit, že by takový Bitcoin fungoval na centralizované databázi? Klidně by tak fungovat mohl, ale pravděpodobně by ho nikdo nechtěl a neměl by tak žádnou hodnotu. Kdyby nějaký úředník mohl vaše bitcoiny zmrazit, nebo vám je vzít z účtu po nařízení státem či policií, bylo by to celé k ničemu.

Zaujaly vás kryptoměny jako takové, ale nerozumíte tomu, jak vůbec mohou mít reálnou hodnotu, když vlastně jako peníze ani neexistují? Když nemůžete Bitcoinové mince uchopit nebo někam schovat? Pokud jste v hlavě měli tyto myšlenky, určitě si přečtěte tento článek – Jak mohu věřit něčemu, co vlastně ani neexistuje?

Fungují všechny kryptoměny na blockchainu? Jaké jsou jeho alternativy?

Naprostá většina kryptoměn na blockchainu skutečně funguje, ale naprostá většina nejsou všechny. Protože je blockchain pouze formou datové struktury, není to něco, bez čeho by se kryptoměny neobešly. To je také důvod, proč kryptoměny před Bitcoinem blockchain nepoužívaly. Většinou ho nepotřebovaly, protože nebyly už z principu tolik decentralizované a využívaly jiné, méně komplikované a i tak dobře šifrovatelné formy zápisu.

Blockchain je nicméně tou dlouhodobě nejvíce prověřenou variantou pro bezpečné uložení dat v distribuované a decentralizované formě. Není ale jediný. Nejpoužívanější alternativou je DAG, což je zkratka pro Directed Acyclic Graph. Mezi nejvíce známými alternativami tu máme ještě Hashgraph, který velmi úzce souvisí s DAGem.

Co je to DAG?

DAG je do češtiny překládaný jako orientovaný acyklický graf. Je to jedna z možných variant struktury grafu, která je orientovaná (z jednoho vrcholu směřuje hrana do vrcholu dalšího) a acyklická (v grafu nevzniká smyčka).

Zdroj: A Survey on the Usage of Blockchain Technology for Cyber-Threats in the Context of Industry 4.0
Zjednodušené schéma blockchainu a orientovaného acyklického grafu (DAGu)
Zjednodušené schéma blockchainu a orientovaného acyklického grafu (DAGu)

Na obrázku výše je možné pozorovat rozdíl mezi DAGem a blockchainem. Blockchain je řetězec dat, které na sobě navzájem závisí. I když to není patrné, v blocích jsou zašifrované klíče pomocí hašovací funkce, které jsou důkazem o závislosti na minulých blocích. DAG v základu používá jiné formy ověřování správnosti dat, které se často liší dle implementace v různých kryptoměnových projektech. Logo nad schématem DAGu patří kryptoměnovému projektu IOTA, který svou aplikaci DAGu nazývá Tangle.

Mezi další projekty, které DAG používají, se řadí např. Fantom (FTM) ve výpočetní fázi, Nano (XNO), Avalanche (AVAX), Taraxa (TARA), Hathor (HTR) nebo Constellation (DAG).

Co je to Hashgraph?

Hashgraph je jednou z rychlejších alternativ klasického blockchainu. S využitím této technologie mohou kryptoměnové projekty dosahovat propustnosti až 250 000 transakcí za sekundu. Zajímavostí je, že transakce v hashgraph nejsou validovány skrze žádný důkaz o provedené práci (jako je tomu v mechanismu Proof of Work), ale skrze tzv. Gossips, mechanismus, který funguje skutečně jako drby.

Poznámka

Vysvětlení: Samotné drby (prvotní informace o transakci neboli Gossip) a druhotné drby (informace o dřívějších transakcích neboli Gossip about gossip) si všechny uzly předávají navzájem.

Pro zjednodušení si představte následující situaci: Alena odešle nějaké mince Andrejovi a přitom mu sdělí veškeré informace o síti, které zatím ví. Andrej pak nějaké další mince (nová transakce) odešle Milošovi a opět mu předá vše, co ví, zahrne do toho tedy i informace od Aleny. Miloš pak odešle další obnos mincí Jiřímu a předá mu informace stejným způsobem.

Takto se po síti šíří neustále všechny informace. Díky dodatečné automatizaci pomocí algoritmů je zajištěno, že po nějakém čase vědí všechny uzly o všem, co se kde po síti šustne, není tedy nutné žádné další validace pomocí výpočtů.

Chybí nám však pouze jedna věc. To, že všechny uzly ví o všech transakcích, nestačí. A to i přes to, že jsou transakce určitě správné. Všichni se musejí zároveň shodnout na tom, jak jdou transakce za sebou, tedy na linearitě sítě. Jedině potom jsou transakce skutečně platné. Toho je docíleno skrze Virtuální Hlasování (Virtual Voting).

Protože se v síti nenacházejí žádné složité matematické operace jako v Proof of Work a drby (Gossip) se šíří exponenciálně, dosahuje síť tak enormní propustnosti.

Informace o transakcích se přenášejí pomocí identifikátorů, které jsou podobné jako u bloků. U bloků se nacházejí dva identifikátory – hash samotného bloku a hash bloku minulého, díky tomu je možné vytvořit pomyslný řetězec. V hashgraphu jsou identifikátory 4 a jsou rozeseté poněkud jiným způsobem, pro podrobnější vysvětlení doporučujeme oficiální dokumentaci projektu Hedera Hashgraph (HBAR), který je v této oblasti průkopníkem.

Rizika a nevýhody blockchainu

Pokud jste článek dočetli až sem, jistě již víte, že blockchain je pouze prostá forma uložení dat, jinými slovy datová struktura. Tato datová struktura ovšem vyniká řadou vlastností, díky nimž umožnila vznik kryptoměn v (konečně) použitelné formě. A to zejména díky tomu, že je bezpečná a rezilientní. Míra bezpečnosti a rezilience závisí na míře decentralizace blockchainu, které jde vstříc naproti s otevřenou náručí.

Nějaké ty roky, co Bitcoin a éra blockchainu existuje, již uběhly a s tím se posunul vpřed i technický vývoj. Za tu dobu se přišlo na spoustu nedostatků, které blockchain a kryptoměny obecně v širší adopci brzdí a některé z nich se již podařilo vyřešit. V čem tedy tato technologie obecně pokulhává a co se s tím dá dělat?

  • Blockchain není vždy efektivní: Ve spoustě kryptoměnových projektů bývá blockchain používán jako to základní řešení. I když čas ukázal, že v případě Store of Value kryptoměn a kryptoměn, které jsou určené skutečně pouze pro placení a pouhé uložení dat o transakcích, je blockchain vhodným způsobem pro uložení dat, nemusí to být ta nejefektivnější cesta pro všechny kryptoměnové projekty. A to z toho důvodu, že takové projekty některé vlastnosti blockchainu často vůbec nepotřebují. Blockchainy jsou např. mnohdy velmi velké (blockchain Bitcoinu k srpnu roku 2022 dosahuje zhruba 400 GB) a díky tomu se s nimi obtížně manipuluje, jsou hůře škálovatelné a v závislosti na mechanismech konsenzu obecně dost pomalé.
  • Data v blockchainu jsou neměnná: Ano, je pravda, že toto je zároveň jedna z největších výhod. To ovšem neznamená, že je to ve všech případech žádoucí. Pokud např. odešlete bitcoiny omylem na špatnou adresu, navždy o ně přijdete, protože transakce na bitcoinové síti jsou nevratné. To je důvodem nastavení blockchainu samotného – abyste již uběhlou transakci mohli změnit, museli byste na Bitcoin provést 51% útok, o němž jsme se bavili výše a ukázali jsme si názorně, jak moc drahé to je. Ani to by vám ovšem nezajistilo výhru, protože také záleží na tom, jak hluboko transakce v blockchainu je. Čím hlouběji se nachází, tím těžší je jí (a tím pádem zbytek celého řetězce) změnit.
  • Blockchain je drahý: Toto může mít spoustu interpretací. V souvislosti se současnými mechanismy konsenzu (zejména Proof of Work) jsou poplatky na blockchainové síti drahé. Blockchain je ale drahý i z jiného úhlu pohledu. Přesněji řečeno pro soukromé firmy a korporace, které se rozhodnou ho do své infrastruktury integrovat. Správa blockchainu je oproti jiným formám databází nesmírně složitá a drahá. A to i několikanásobně více než běžné distribuované sítě pro grid computing a cluster computing, které využívá např. Google, Microsoft, Amazon nebo Netflix.
  • Blockchain není 100% bezpečný: Blockchain je jedna z nejbezpečnějších datových struktur, hlavně díky neměnnosti dat. To ale neznamená, že je 100% bezpečný, jak se většina lidí domnívá. Jednoduše řečeno, nikdy nic není ze 100 %. Pro blockchain je nebezpečný např. onen 51% útok, který je sice nesmírně nerentabilní, ale pro některé světové entity stále realizovatelný. A to jen v případě Bitcoinu, v případě jiných kryptoměn je mnohem snazší. Zároveň zde tkví další nebezpečí, jako např. DDoS útoky na těžaře a validátory, kterými se celá síť ochromí (na to trpí třeba Solana) či problém dvojité útraty. V některých formách implementace (např. u novějších projektů) může existovat i hrozba kryptografického crackingu, neboli útoku na samotná data v blockchainu, přes kvantové výpočty.

Výše jsme vám vyčetli body, které jsou pro blockchain vlastní. To znamená, že se s nimi toho tolik dělat nedá. Ve skutečnosti má blockchain spoustu dalších nevýhod, jako třeba těžká škálovatelnost, obtížná interoperabilita, nutnost nějakých základních technických znalostí pro manipulaci s vlastními kryptoměnovými peněženkami či energetická náročnost. To jsou ale záležitosti, které jsou závislé na použitých mechanismech konsenzu a na druhotných aplikacích, které na blockchainu stojí, a proto nejsou pro blockchain samotný zas tolik důležité.

Konkrétní využití blockchainové technologie v praxi

blockchain technologie

Konečně se dostáváme k praktickému využití blockchain technologií v ostatních oborech. Zatímco některé svou funkci již plní a jejich přítomnost vlastně ani nevnímáme, jiné nejspíše ovlivní náš život v budoucnu.

Podívejte se na námi 6 zvolených příkladů využití blockcheinové technologie v budoucnu (kliknutím si zobrazíte příslušný příklad):

Nesprávně nakonfigurovaná položka FAQ.
Nesprávně nakonfigurovaná položka FAQ.
Nesprávně nakonfigurovaná položka FAQ.
Nesprávně nakonfigurovaná položka FAQ.
Nesprávně nakonfigurovaná položka FAQ.
Nesprávně nakonfigurovaná položka FAQ.

Blockchain je mocnější, než si většina lidí dokáže představit a nebo připustit. Toto je jen několik málo příkladů využití blockchainu. Tady vidíte, že technologie založené na blockchainu již existují, efektivně fungují a další budou velmi rychle přibývat.

Závěr a shrnutí:

blockchain technologie

S blockchainem se do budoucna počítat musí, to je jisté. Blockchain však nejsou jenom kryptoměny i když si jej v současné době právě s nimi většina lidí spojuje. Mnoho blockchainových technologií a projektů jde kupředu, své projekty na nich buduje například Microsoft či IBM a další. Mnoho společností bude v budoucnu blockchainovou technologii bezesporu potřebovat a využívat, jen jen otázkou v jaké míře a kdy to bude.

Dá se očekávat, že nebude trvat dlouho a blockchain zasáhne do života nás všech, stejně tak jako internet. Ne jen tak pro nic za nic jej odborníci považují za druhou generaci internetu.

Blockchain je fenomén, který se pro jeho výhody a výhledy do budoucnosti dostal do povědomí jak velké široké veřejnosti, tak fintech společností. Uvidíme, co nám budoucnost přinese a jak se tato technologie uchytí. Pojďme si ještě na závěr připomenout hlavní výhody blockchainové technologie.

Hlavní výhody blockchainu: 

  • Databáze je distribuována mezi jednotlivé uživatele, čímž je zaručena bezpečnost a více bodů selhání.
  • Blockchain kryptoměn jako např. Bitcoin nebo Ethereum je plně decentralizovaný a funguje bez dohledu jakékoliv centrální autority.
  • Existují různé formy dosažení konsenzu o správnosti dat v blockchainu, některé jsou energeticky nenáročné, jiné poskytují ověřovatelům odměny.
  • Integrita tohoto typu databáze je chráněna řetězením bloků a procesem těžení.
  • Autenticita transakcí je chráněna asymetrickou kryptografií.

Na závěr bychom rádi řekli, že s kryptoměnami bezesporu musíme počítat také, dá se ovšem předpokládat, že jich do budoucna nebude tolik kolik dnes a dojde tak k jejich regulaci. A kolik kryptoměn vlastně bude? Bude existovat jen jedna jediná? Bude to Bitcoin? Nikdo neví. Zaujaly vás kryptoměny jako takové? Pokud ano, navštivte naši obsáhlou kategorii o kryptoměnách. Naleznete tam veškeré informace ohledně kryptoměn, ať už z pohledu obchodování, nebo kupování.

Jak často zmiňujeme – člověk by se měl pořád učit a vzdělávat a u kryptoměn to platí dvakrát tolik. Nemyslete si, že víte všechno. Vždy je něco dalšího, co se můžete naučit a dozvědět. Z tohoto důvodu jsme pro vás na závěr připravili odkazy na další zdroje.

Zde si danou problematiku můžete nastudovat více, nebo si vše v rychlosti projet znovu s pomocí krátkého edukačního videa. Pokud vás věci zajímají opravdu detailně a chcete jít do hloubky věci, ať už u kryptoměn, nebo blockchain technologie, určitě doporučujeme přečíst knihu Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti, viz první odkaz ve zdrojích.

Nejčastěji kladené otázky ohledně blockchainu (FAQ)

Co je blockchain?

Blockchain je jakousi online knihou účetních záznamů a velmi specifický druh databáze. Na rozdíl od běžných databází není centralizovaná, ale distribuovaná, což znamená, že se nachází se na velkém množství počítačů. Většinou je také decentralizovaná, jinými slovy ji neovládá žádná centrální autorita.

V čem blockchain vyniká?

Blockchain je vysoce bezpečný. Míra jeho integrity dat a rezilience závisí na míře decentralizace (toho, jak moc blockchain nenáleží do rukou jedné entity nebo jedné úzké skupiny) a distribuce dat (na kolika počítačích se nachází v jednom čase zároveň a ve své aktuální podobě). Veškerá data jsou zde v bezpečí a falšování záznamů je velice obtížné, ne-li skoro nemožné. Zároveň je většinou transparentní, to platí např. pro Bitcoin nebo Ethereum.

Proč blockchain a kryptoměny?

Kryptoměny využívají blockchain technologii právě kvůli její bezpečnosti a vysoké míře decentralizace. O blockchainu se poprvé zmínili pánové Wakefield Scott Stornetta a Stuart Harber, ovšem úplně první kryptoměnu, která blockchain plně využívala, představil Satoshi Nakamoto. Nejedná se o nic jiného, než o samotný Bitcoin.

Z čeho se blockchain skládá?

Blockchain se skládá ze dvou typů záznamů a to z transakcí a bloků. Jako transakce označujeme data, která do databáze vkládají samotní uživatelé blockchainu, zatímco bloky tyto transakce díky úsilí těžařů shromažďují a potvrzují. Zjednodušeně řečeno, transakce vytváří sami uživatelé a bloky vytváří na svém počítači těžaři.

Jaká jsou rizika a nevýhody blockchainu?

Data uložená v blockchainu je téměř nemožné vymazat, což není vždy žádoucí. Jeho iplementace do současných infrastruktur je velmi drahá a to platí i o vysokých poplatcích, kterými Ethereum a Bitcoin momentálně oplývá. 100% bezpečnost je též častou iluzí. I blockchain má své hrozby, jež ho ohrožují, i přes to, že je oproti jiným datovým strukturám bezpečný opravdu hodně. I když spoustu lidí staví blockchain na pomyslný piedestal nejvyšší slávy, nejedná se vždy o to nejlepší řešení. To platí i pro kryptoměny.

Jaké je konkrétní využití blockchain technologie?

Kryptoměny, decentralizované volby, zápis v katastru nemovitostí, autorská díla, finanční a bankovní sféra, přeprava zboží nebo zamezení odcizení identity. Pouze pár z mnoha příkladů. Technologie založené na blockchainu již existují, efektivně fungují a další budou velmi rychle přibývat.

Odkazy na další výukové materiály:

Líbil se vám tento článek?
36
0

Autor

Bývalý šéfredaktor, softwarový architekt a nadšenec do kryptografie, kyberbezpečnosti a blockchainu. V rámci Finexu se zaměřuje zejména na technická témata v oblasti kryptoměn. V současnosti působí také jako správce financí v rámci investiční skupiny Icecaps Capital, v níž se zaměřuje na využití strojového učení v algoritmickém obchodování.

Kryptoměny považuje za platidlo budoucnosti řešící řadu problémů s centralizovanou náturou existujících platebních prostředků. DeFi svět považuje za úchvatný a nabízející spoustu skvělých příležitostí.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (41 komentářů)

Varování

UPOZORNĚNÍ: Tento článek obsahuje pouze obecné vysvětlení pojmu blockchain a nejedná se o recenzi platformy Blockchain.com. Pokud jste byli kontaktováni člověkem, který se vydává za poradce z této společnosti, je velká šance, že se jedná o podvodníka. Více informací naleznete zde.

Připojte se k diskuzi

Pro přidání komentáře se prosím přihlašte ke svému uživatelskému účtu.

Pavel Vlasák

Dobrý den, kontaktoval mě makléř, který mi řekl, že mám hodně peněz v blockchaine wallet. Poslal mi přes WhatsApp odkazy a řekl, že tyto adresy na kterých jsou peníze jsou moje. Nechce se mi tomu věřit. potřeboval bych ověřit pravost, či nepravost tohoto tvrzení. On totiž potom řekl, že aby mi peníze mohl poslat tak se potřebuje vzdáleně připojit k mému PC. To mi už přišlo divné. Mužete mi poradit. Děkuji. Pavel Vlasák

Redakce Finex

Dobrý den, Pavle. S jistotou můžeme říci, že se jedná o podvod a rozhodně nedoporučujeme žádnou další komunikaci s lidmi slibující podobné. Nemůžeme ani doporučit těmto lidem dávat přístup k Vašemu počítači. Více o podvodech naleznete např. v našem článku zde.

Pavel Vlasák

Děkuji za potvrzení toho, co jsem si mysle. Dá se proti těmto zmr… – lidem něco podniknout. Moc rád bych tyhle zm… – lidi vypudil nejraději ze světa. Nebylo to poprvé, co to na mě zkoušeli. Naštěstí ani napoprvé nic nedokázali. Každopádně děkuji za velmi užitečnou radu.

Redakce Finex

Bohužel sami nevíme, jak proti nim účinně “bojovat”. Proto doufáme, že alespoň naše články někomu pomohou, tak jako třeba Vám. Věřte, že kdyby to bylo byť jen o trochu snazší, snažili bychom se našim čtenářům pomoci a zatnout podvodníkům tipec. Nicméně dle našich informací jsou jich různě po světě desítky organizovaných skupin, které používají mnoho různých identit, a dopátrat nejde skoro nic, protože jen co se začnete něčeho chytat, vše se stopne nebo přesune jinam. Nejste první a rozhodně ani poslední, kdo se nám s tímto problémem ozval.

Jiří Šindelka

Zdravím, chtěl jsem u blockchainu zaregistrovat telefon ale nechodí SMS, co s tím?

Redakce Finex

Dobrý den, Jiří, pokud máte namysli platformu na webových stránkách Blockchain.com, pak doporučujeme obrátit se na jejich zákaznickou podporu. Tento článek je pouze obecné vysvětlení pojmu blockchain a nejedná se o recenzi platformy Blockchain.com. Recenzi na tuto platformu ani zkušenosti s nimi v tuto chvíli nemáme a ani neplánujeme.

Jiří

Dobrý večer jaký je rozdíl mezi druhý Blockchanu například veřejny nebo soukromí děkuji

Redakce Finex

Dobrý den, Jiří. Většina blockchainů (alespoň těch známých) je veřejná. Tzn. může se k nim připojit kdokoli a všichni účastníci sítě mohou vidět sdílenou distribuovanou účetní knihu. Jako příklad veřejných blockchainů si můžete představit například blockchainy Bitcoinu nebo Etherea. Soukromé blockchainy jsou pak pouze “na pozvání”. Existuje tedy nějaký subjekt (společnost, DAO, uskupení,..), který kontroluje, kdo se může k síti připojit. Už jen podle základních definic kryptoměn je ale jasné, že “soukromé blockchainy” jsou tak trochu k ničemu, protože blockchain sám o sobě není nic jiného, než pomalá a neefektivní databáze, jejíž jediná výhoda je právě ta, že se k ní může připojit a účastnit se kdokoli – což u soukromých blockchainů neplatí.

Jiří Pánek

Dobrý den, kontaktovali mě z Blockchaine, že tam mám zablokované peníze, které se musí odblokovat, aby mi je mohli poslat. Po stažení aplikace Binance se musel autorizovat a verifikovat účet a hned potom mi z banky odešly všechny peníze. Prý to dělá systém a je to nutné k odblokování. Co se stím dá dělat, všude psali jak bezpečné to je.

Redakce Finex

Dobrý den, Jiří. Je nutné si uvědomit, že blockchain jako slovo popisované v článku má jiný význam, než společnost s webovými stránkami Blockchain.com, která toto slovo pouze využila ve svém názvu. Tato firma je na trhu již dlouhá léta a jedná se o prověřenou společnost. Nicméně případ, který popisujete, vypadá jako že Vás kontaktoval někdo, kdo se za Blockchain.com pouze vydává! Více informací o častých podvodech s bitcoiny (vč. tohoto schématu) naleznete v tomto článku.

Jiří

To jste podle mě bohužel nalítnul podvodníkům a o peníze přišel. Klasický scam… Vy jste do toho “Blockchaine” nějaké peníze vkládal nebo tam nějaké měl? Pokud ne, tak proč byste věřil tomu, že tam máte nějaké peníze zablokované? Blockchain jako takový samozřejmě bezpečný je, ale pokud naletíte na podvod, nepomůže Vám nic, je to Vaše chyba.

Josef

Dobrý den, v lednu tohoto roku jsem provedl registraci u společnosti Paragon-Trade, následně mě kontaktoval jejich Finance.Expert, který pro mne založil obchodní účet-pro obchodování s kryptoměnou (BTC) na který jsem přes něho zaslal peníze. Já jsem tento účet neměl možnost vidět. Finace Expetr mne informoval o růstu zisku. Když jsem chtěl vybrat po krátkém čase nějaké peníze musel jsem nejprve zaplatit provizi z již vytvořeného zisku. Po zaplacení provize mi sdělil že peníze odeslal ale já nic neobdržel. Následně mi přišlo do E-mailu sdělení od Blockcheimu že mají podezření z praní špinavých peněz a proto zablokovali převod a že jestli chci aby uvolnili tuto blokaci musím zaplatit likviditu(ve vysoké částce cca 400 tis.) , tuto likviditu že mi pošlou ihned nazpět i s požadovaným výběrem. Do dnešního dne nemám žádnou jinou možnost vložené peníze získat nazpět i když jsem se zřekl celého zisku. Chci jen vědět jestli opravdu Blockchein blokuje výběr?
Josef

Redakce Finex

Dobrý den, Josefe. Je nám líto, co se Vám stalo, ale bohužel Vám musíme oznámit, že jste se pravděpodobně nechal nachytat a peníze od Vás vylákali podvodníci, kteří z Vás chtějí dostat ještě více peněz a pouze na Vás hrají divadlo. Ani jedna ze zmíněných společností rozhodně nepůsobí důvěryhodným dojmem. Ani jejich vystupování, které popisujete, není normální a dokonce bychom řekli, že není ani v souladu se zákonem.

lukas

zdravim,uz nevim,kam bych napsal. chtel jsem si vybrat penize z blockchainu. nahrat penize z karty tam sly,zpatky uz ne. bitcoin sem ale promenil na libry a kdyz chci vytvorit spojeni mezi bankama,tak jedina libra nefunguje. vubec netusim,kde tam prevedu libry na dolary nebo eura. jde tam menit pouze kryptomeny. poradite mi nekdo? dekuji

Redakce Finex

Dobrý den, Lukáši. Mluvíte o webových stránkách Blockchain.com, je to tak? Bohužel s nimi nemáme žádnou zkušenost, ale pokud není možné převést libry na jinou měnu, zkusil bych za libry nakoupit bitcoiny a ty poté prodat za eura, které byste si měl být schopen poslat na svůj účet. A nebo můžete kontaktovat jejich zákaznickou podporu, kde by Vám měli pomoci.

lukas

prijde mi to nejaky pofiderni. no kdyby to slo prevest z libry na dolar nebo euro,tak to neresim. nejde ani z dolaru na eura nebo cokoliv. proste jak kdyby ty penize byly uzamceny. proste tam neni kde to udelat. dalsi vec je, ze za ty libry nemuzu nakoupit ani kryptomeny. ty jdou jedine z karty nabit penize a koupit bitcoin. je tam odkaz exchange,ale to vas presmeruje na jejich trading. tak sem zalozil ucet a nikde to tam nejde prevest. bojim se,ze sem o ty penize uz prisel. jestli to neni kvuli brexitu nejak omezeny, podle ip adres nebo tak neco. ale to nevim. nic jinyho me nenapada. jet do anglie,zalozit si tam ucet a zkusit jestli jim tam funguje prevod. mam tam znamou,tak ji asi zkusim napsat. a podpora? zadna asi neni. vybehne vam v pravem rohu dole napoveda a kdyz na ni kliknete,za 2 vteriny zmizi. zkusil sem zatim zalozit ucet v eurech a poslal euro na propojeni bank. ale stejne to na ty eura neprevedu. radim blockchainu se radeji vyhnout. a to vsude pisou,jak je to nejlepsi bitcoinova penezenka. i tak dekuji,ze ste se ozvali.

RaK

Co jsou smart contracts?
V této části článku vidí nesrovnalosti: jednou píšete o chytrém kontRaktu jindy o chytrém kontaktu. Ten kontRakt bude správně, ne?

Redakce Finex

Dobrý den, za překlep se omlouváme. Samozřejmě jsou myšleny smart contracts, tedy chytré kontrakty. V článku byla chyba opravena.

Martin

Problém dvojí útraty = “To se již párkrát stalo ve světě virtuálním a v jedné hře se tímto způsobem zhroutila herní ekonomika a je zde i riziko, že by se to mohlo stát, ve světe reálném.”

Skvělý článek, jen bych tu chtěl vypíchnout tenhle poznatek. Prosím o jakou hru se jedná?

Filip

Skvěle, obsáhle popsané. Gratuluji všem, kteří dočetli až do konce :)

Pro ty, kteří se setkávají s tím, že neví jak kamarádům, kolegům, rodinným příslušníkům atp. jednoduše vysvětlit jak blockchain funguje, jsme zpracoval, doufám zajímavý, podcast. Ve kterém jej vysvětluji na výměně hokejových kartiček. Myslím, že by také mohlo někomu pomoct ;)

https://open.spotify.com/episode/3aB4hxxSh991TEXK6Y5iiz?si=__AX-jC4TludXHf3rzjCyg

Štěpánka

Dobrý den,
jsem úplný nováček. Chtěla bych se zeptat, jak probíhá transfer určité částky na určitou “bitcoinovou adresu”? A jak se pak dá nahraná částka peněz vrátit do normálního bankovního účtu do normální měny? Předem děkuji za odpověď.

Redakce Finex

Štěpánko, transfer je jednoduchý. V peněžence (ať už hardwarové, mobilní, nebo třeba počítačové) zvolíte, že chcete vytvořit převod na adresu X. To je vše. Je to jako byste posílala peníze bankovním převodem – a nemusíte vyplňovat variabilní symbol, ani nic takového. Stačí zadat adresu. Hezky to ukazuje např. Kicom v tomto videu.

V přápadě, že chcete kryptoměny (jako Bitcoin) prodat za české koruny, stačí postupovat podle návodu zde. V rychlosti: pošlete bitcoin na adresu, kterou pro Vás simplecoin vygeneruje, a až oni ji obdrží, pošlou vám peníze na účet, který jim napíšete. Je to jednoduché a hlavně – funguje to.

Vojtěch, Finex.cz

Drogo

O blockchainu jsem poprvý slyšel někde minulý rok a dost mne to nadchlo, nebo teda respektive, spíše mě zajímalo, jestli je to jen nějaká bublina a hype, nebo opravdu věc, která může naše lidstvo posunou zase o krok dál. Jsem zvědav, kam až se to dostane a jaké firmy ty budou využívat, dost se na to těším a doufám, že to jen tak neupadne. Jinak, k těm příkladům využití blockchainu v praxi, které uvádíte, bych ještě přidal tyto – https://21stoleti.cz/2018/11/30/sest-oblasti-ktere-v-budoucnu-ovlivni-technologie-blockchainu/ … jsou jich samozřejmě desítky, ale myslím si, že jen opravdu v pár oblastech to má velký smysl.

Vlastimil Eben

Blockchain technologie je opravdu zajímavá. Slyšel jsem tento pojem na internetu a vůbec jsem nevěděl o co jde a tak mě samozřejmě zajímalo, co to vlastně je. Po přečtení tohoto článku v tom “mám jasno”. A jak říkám, je to opravdu zajímavé a jsem zvědavý, jaký to bude mít zásah do budoucnosti. Přeji hezký den.

Andrea

Dobrý den, mám nějaké koupené kryptoměny, a kdyby se to náhodou nějak zhodnotilo ,tak jak to zdaním? A je to vůbec potřeba:D?

Redakce Finex

Dobrý den Andreo,
zisky z kryptoměn se samozřejmě danit musí. To, zda někdo přijde na to, zda jste to udělala, nebo ne, je už věc druhá. Jinak poměrně komplexně jsme tento celý problém popsali zde: jak danit zisky z kryptoměn. Tak na to mrkněte. :-)
Jiří, Finex.cz

Nick

Dobrý den, mohli byste mi prosím poslat nějaké reálné využití blockchainu v praxi? To vaše psaní zde je sice pěkné, ale rád bych viděl (a přečetl si) o nějakém reálném příkladu, děkuji

Redakce Finex

Nicku, nejznámější využití blockchainu je samozřejmě bitcoin nebo ethereum. O dalších využitích blockchainu včetně odkazů na reálné společnosti si můžeš přečíst např. na stránkách Forbesu (zde). Na druhou stranu Dominik Stroukal, ekonom a již řadu let odborník na kryptoměny, se například v podcastu Proti proudu (zde, od 27:57) vyjádřil tak, že nevidí moc smysl v použití blockchainu kdekoli mimo kryptoměny. Jak to v budoucnosti bude tedy můžeme pouze hádat.

HATER

Blockchain, blockchain, blockchain – slyším to na každém rohu a už mi to přijde trapné, každý o tom mluví a dělá z toho kdo ví co…. Za chvilku budou mít i cukrárny svoje databáze na blockchainu, nebo ne? Je to hrozný…. Každý si myslí, že když řekne že má svoji kryptoměnu a že pojedou na blockchainu tak že se z nich každý po****.

Petr Novotný

Nazdáár, chtěl bych se zeptat, jestli jsou v česku nějaké firmy, které reálně už blockchain implementovali do nějakých svých procesů? Rád bych se o tom dozvěděl víc, díky!

Ondra VB

Carrefour to už používá pro dohledání původu potravin ;-)

Txen

Za mě super, víc takových materiálů, děkuji.

Lenka Al Massri Karafiatova

Krasny den,je mi poněkud zle. Také jsem se zřejmě stala součástí podvodu. Praktiky jsou stejne,na účtě musí být stejná částka,jinak se nedostanu k zisku. Ok a co když mám všechny kódy k transakci? Je nějaká šance ty peníze dostat zpět? Dekuji

CryptoGeek

Not bad zpracovaní – pěkné obsáhle, jednoduché ale zároveň i technické.

Redakce Finex

Děkujeme za feedback. Jsme rádi, že se vám obsah líbí.

PepaKov

Haha, tak přesně to jsem potřeboval, nějak jsem měl pořád v hlavě, že blockchain = bitcoin a myslím si, že nejsem sám. Vůbec jsem nevěděl že blockchain je technologie jako taková a ne jen věc pro kryptoměny, když to tak řeknu. Občas si neuvědomuji, že nevím vše a to je špatně. Díky za takové materiály.

Redakce Finex

Dobrý den Pepo, to určitě nejste sám. Už jsme to slyšeli od spousty lidí, že bitcoin = blockchain. To byl také jeden z důvodů, proč jsme vytvořili tento článek.

Jsme rádi, že se vám líbí.

Petr

Před půl rokem jsem vložil finance do Blockchain.com , nyní mě vyzvali abych si je vybral , při výběru ale prý musím na účet zaslat stejnou částku . Pak se mi odblokuje účet a vše mi pošlou zpět ,bohužel se nestalo

Redakce Finex

Dobrý den, Petře. Je nutné si uvědomit, že blockchain jako slovo popisované v článku má jiný význam, než společnost s webovými stránkami Blockchain.com, která toto slovo pouze využila ve svém názvu. Tato firma je na trhu již dlouhá léta a jedná se o prověřenou společnost. Nicméně případ, který popisujete, vypadá jako že Vás kontaktoval někdo, kdo se za Blockchain.com pouze vydává! Více informací o častých podvodech s bitcoiny (vč. tohoto schématu) naleznete v tomto článku.

Jaroslav Novotný

Naprostá bomba! Díky moc za takto krásně zpracovaný článek, moc si toho cením. Hledal jsem všude možné na CZ internetu nějaké kompletní shrnutí a nikde jsem nenašel, vždy to toho jen tak rejpnou a to je vše. Ještě jednou děkuji a budu se těšit na další informace ohledně kryptoměn a technologie okolo nich. Hezký den přeji.

Redakce Finex

Dobrý den Jaroslave, jsme rádi, že se vám náš nový článek o blockchainu líbí. Plánujeme přidat další články, které se budou věcmi v blockchainu zaobírat. Tak buďte ve střehu ;)