blockchain technologie

Blockchain je druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující řetězec chronologických záznamů (dat), které jsou propojeny pomocí kryptograficky zabezpečených peer-to-peer uzlů (řetězů). Data jsou v blockchainu uložena navždy a jsou veřejně přístupná.

Složité, že ano? Teď trochu jednodušeji

Zjednodušeně řečeno, blockchain je jakousi online knihou účetních záznamů a velmi specifický druh databáze. Na rozdíl od běžných databází není centralizovaná, ale decentralizovaná, což znamená, že nemá žádného centrálního správce a nachází se na velkém množství počítačů po celém světě. Veřejný blockchain je přístupný každému a zapisovat data do něj lze pouze na základě konsenzu finančně motivovaných účastníků sítě (těžařů). Nutno však poznamenat, že blockhain nemusí být vždy veřejný. Takto lze bezpečně a navždy ukládat transakce či data zcela bez nadřazené centrální autority.

Ověřování transakcí má v kompetenci síť samotná. Uživatelé sítě, kteří se na validaci podílejí (těžaři), získávají jako odměnu síťové tokeny (kryptoměny). Ať už se jedná o Bitcoin, Ethereum nebo například Litecoin, dají se snadno směnit za klasické peníze. Jejich reálná hodnota se však poměrně obtížně stanovuje, tudíž jejich skutečná cena je tedy čistě spekulativní.

Obsah článku

  1. Co je blockchain – Jednoduché vysvětlení
  2. Jak blockchain technologie funguje?
  3. Blockchain a kryptoměny
  4. Smart contracts – Princip fungování
  5. Rizika a nevýhody blockchainu
  6. Reálné příklady využití blockchainu v praxi
  7. Závěr – Názor a pohled do budoucnosti

Proč je blockchain tak revoluční?

  • Je bezpečný – Neexistují zde pochybení způsobená lidským faktorem, jelikož blockchain nikdo neřídí a ani nijak neovlivňuje. Nikdo ho nedokáže zpětně upravovat. 
  • Je decentralizovaný – Blockchain nemá žádné centrum a funguje díky uživatelům samotným, tzv. peer-to-peer.
  • Je transparentní – Všechno na blockchainu je transparentní a dá se snadno dohledat.
  • Veškerá data jsou v bezpečí díky šifrování hashovacím algoritmem.
  • Falšování záznamů v blockchainu je velice obtížné, ne-li nemožné.

Blockchain = bitcoin? Tak to není! I když si to spousta lidí myslí. Blockchain sám o sobě je technologie, o které se poslední dobou hodně mluví (hlavně díky bitcoinu) a díky vlastnostem, které má. Proč přitahuje pozornost světových velmocí a korporací. V čem je tato technologie tak průlomová?  

Širší pochopení fungování blockchainu není vůbec jednoduché a ne každého výše zmíněné jednoduché a rychle vysvětlení uspokojí. Proto si na této stránce blockchain technologii detailně vysvětlíme a půjdeme do hloubky věci. Co je blockchain, jak funguje, k čemu slouží a jak může v blízké budoucnosti změnit svět? To vše a mnohem více se dozvíte níže na této stránce. 

Co je blockchain? – Jako technologie

technologie blockchain

Pojďme začít pěkně pomalu, od začátku a už trochu techničtěji. Blockchain je databáze. V IT databáze slouží jako takový sklad pro data, kde skladují například fotky z instagramu, videa, eshopové produkty a další. Obyčejnou databázi si můžete představit jako velké datové centrum, ve kterém najdete velké množství serverů a pevných disků, přes které neustále protékají různé informace. 

Jenomže taková obyčejná databáze má jeden zásadní problém – je centralizovaná (má nějaké hlavní uložiště). Když zničíte, poškodíte anebo vypnete toto hlavní datové centrum, zničíte nejen servery a pevné disky, ale spolu s nimi také všechna data, a to je problém. Toto u blockchainu nehrozí. Blockchain totiž není obyčejnou centralizovanou databází. Blockchain je distribuovanou decentralizovanou databází (podrobné vysvětlení typů databází níže). To znamená, že ji nenajdete na jednom jediném místě. Dá se říci, že je všude, je nekonečná a věčná. Můžete si ji představit jako takovou nikdy nekončící účetní knihu či tabulku v excelu, která se neustále rozšiřuje o nové záznamy a není možné ji smazat nebo vypnout.

Blockchain nemá žádnou centrální autoritu, nemůže ji kontrolovat žádná banka, vláda ani jakékoli jiné instituce, prostě nikdo (narozdíl od centralizované databáze). Nikdo ji také nemůže zničit a to jsou hlavní důvody, proč je kolem této technologie takový rozruch a proč se o ní lidi začali zajímat. 

Nick Szabo (možný spoluautor bitcoinu) přirovnal blockchain k jantaru. Asi se ptáte, proč ze všech věcí na světě zrovna k jantaru? Nemluvil jen tak o nějakém obyčejném jantaru, ale o jantaru, ve kterém kdysi před mnoha miliony lety uvízla vážka. Ta vážka vypadá dnes úplně stejně jako tehdy, nic, dokonce ani čas, na tom nedokázal cokoli změnit. Je v něm uvězněná navždy, stejně tak jako data v blockchainu.

Jako bylo řečeno, nic na tomto faktu nezmění čas, natož pak člověk, společenství lidí či nějaká instituce a to je nesporná výhoda, která tuto technologii dělá jedinečnou a pozornost vzbuzující. Přeci jenom každý ví, jak dnes fungují úplatky, manipulace s daty a tak podobě, tomu by ale mohl být brzo konec. 

V čem je blockchain revoluční? A k čemu vůbec je?

Blockchain, do češtiny jej lze přeložit i jako bločenka (tento termín byl vybrán v roce 2017, jako český ekvivalent), není úplně tak novou či mladou technologií, jak se spousta lidí domnívá. Veškeré prvky, které blockchain využívá, tedy internet, kryptografii a přenosový protokol, zná lidstvo již desítky let.

Za revoluční na blockchainu tedy nelze považovat technologii jako takovou, ale přesněji řečeno způsoby, kterým tyto již dlouho existující technologie propojuje a využívá.

Spíše než za revoluční blockchain lze považovat za evoluční. Blockchainová technologie má v dnešním moderním světě velmi široké využití, přičemž pro budoucnost skýtá obrovský potenciál. Pomineme-li jeho funkci nekonečného shromaždiště dat, k čemu všemu je blockchain ještě užitečný? 

Blockchainové technologie pravděpodobně najdou uplatnění ve vysoce automatizovaném řízení hierarchických procesů a v oblasti bezpečnosti. Stejně tak, jak tedy roboti nahradí dělníky, od blockchainu se dá očekávat, že nahradí úředníky. Stačí se jen podívat na technologické startupy, světové banky a nadnárodní společnosti – velká část jejich investic se soustředí právě na blockchainové technologie. Část naší budoucnosti, která možná není ani tak daleko, se může ukrývat právě v blockchainu.

Každý, kdo se o tuto technologii zajímá více (a investuje do ni peníze) vnímá blockchain jako nástroj, který může umožnit dosáhnout nejen větší efektivity a bezpečnosti, ale také jako zcela nový technologický směr. Pokud vás zajímá nějaký konkrétní příklad jak se pravděpodobně bude tato technologie využívat, pak se podívejte na konkrétní využití blockchainu

Pojďme se nyní podívat na celou věc ještě detailněji a porozumět této zajímavé technologii.

Jak tato technologie funguje?

Základní informace o tom co je blockchain a jak funguje jsme si řekli. Pokud vás ale zajímá více a chcete jít do hloubky věci, je potřeba se podívat na pojem “databáze” jako takový, podívat se na druhy databází, vysvětlit si jak funguje potvrzování transakcí a podívat se i na problém dvojité útraty. Určitě máte nějaké otázky, na které hledáte odpovědi, my vám s tím pomůžeme. Jdeme na to!

Centralizovaná, decentralizovaná, distribuovaná databáze, určitě se ztrácíte v tom, jaká je která a na jakém principu fungují. Pojďme se na ně tedy podívat a rozebrat si je.

Rozdíly mezi základními druhy databází

  1. Centralizovaná databáze 

Co je to centralizovaná databáze, jsme si pověděli hned na začátku. Jsou to například “uskladněné” fotky či videa z instagramu, anebo produkty na eshopu. Tato data najdete v jedné centralizované databázi, ve velkém fyzickém datovém centru s množstvím serverů a pevných disků. Problém centralizované databáze je právě v její centralizovanosti – je snadno zničitelná společně se všemi cennými daty.

Obrovskou nevýhodou je i to, že centralizovaná databáze má jednu jedinou centrální autoritu, která jako jediná o databázi rozhoduje.

  1. Decentralizovaná databáze 

Decentralizovanost velmi úzce souvisí s distribucí databáze (fungující na více zařízeních). Decentralizovaná databáze znamená, že tato databáze nemá žádné jedno hlavní centrum, data se tudíž nešíří pouze z jednoho místa, ale mají více hlavních uzlů. Je šířena a upravována dle daných pravidel všemi uživateli sítě. Její výhoda spočívá právě v její decentralizované povaze – výpadek jednoho uživatele nemá jakýkoli vliv na další fungování sítě. 

  1. Distribuovaná

Kryptoměna bitcoin, stejně tak jako 99 % všech ostatních kryptoměn, fungují na bázi distribuované databáze. Distribuovaná databáze je zcela soběstačná, stará se sama o sebe. Nikdo ji neřídí, nenajdete na ní žádný slabý bod, žádné zranitelné místo k útoku. K jejímu fungování není zapotřebí obrovských datacenter, které by zajišťovaly chod technologie. Chod technologie zajišťují všichni její uživatelé (proto je distribuovaná). Zkrátka obyčejní lidé na svých počítačích, kterým se říká mineři (těžaři), kteří těží kryptoměny. Veškerá data, která v této databázi jsou, jsou neprůstřelně šifrovaná hashovacím algoritmem.

Zajímá vás těžení kryptoměn? I na toto téma jsme pro vás napsali článek – Těžení kryptoměn už není to, co to bývalo.

Abyste si povahu a fungování jednotlivých sítí mohli lépe představit, zde je vizuální reprezentace fungování jednotlivých tipů databáze: 

druhy databazi

Je zde krásně vidět, jak by potenciální útok na centralizovanou databázi měl dopad. Stačí zničit hlavní uzel a data jsou nenávratně pryč a také další, již zmíněnou velkou nevýhodou je i fakt, že tento druh databáze má nějakou centrální autoritu, která o ni rozhoduje. Pak zde, jak vás asi napadlo, není žádný problém manipulovat s daty.

Na chodu a rozhodování decentralizované databáze se podílejí všichni její uživatelé za předem dohodnutých podmínek v podobě konsenzu. Blockchain je tedy decentralizovanou databází, která je jako celek dále rozdělována sítí na sobě navzájem nezávislých počítačích (tedy distribuována).

Transakce a bloky – Základní principy fungování

Blockchain se skládá ze dvou typů záznamů a to z transakcí a bloků. Jako transakce označujeme data, která do databáze vkládají samotní uživatelé blockchainu (například převod kryptoměn), zatímco bloky tyto transakce díky úsilí těžařů shromažďují a potvrzují. Potvrzují, kdy a jak byly transakce do databáze blockchainu přidány a jestli je vše podle pravidel. Zjednodušeně řečeno, transakce vytváří sami uživatelé a bloky vytváří na svém počítači těžaři.

Transakce, které uživatelé vytvoří, se volně předávají od uzlu k uzlu v závislosti na tom, kdo s kým má v tu danou chvíli navázané spojení. Za validní transakci v síti Bitcoinu se považuje taková transakce, která:

  • Obsahuje správný elektronický podpis uživatele
  • Je patrný finanční pohyb v peněžence uživatele
  • Splňuje další podmínky, jako je například odměna pro těžaře anebo adekvátně dlouhá doba od momentu, kdy byla evidována poslední transakce právě s tímto kusem měny.

Těžaři se následně pokouší vytvořit blok, kterým tyto transakce potvrdí a začlení je tak do blockchainu a “napojí” na další blok, čímž vznikne “chain – řetěz” a z toho také vznikl právě název této technologie: BLOCK a CHAIN (řetěz). Těžaři bitcoinu mají velkou motivaci, respektive dvě motivace. Tou první je samotná odměna za vytěžený blok a tou druhou jsou transakční poplatky, které uživatelé ke svým transakcím připojují, aby byly těžaři vůbec zpracovány. Pokud poplatek nepřipojíte, s velkou pravděpodobností nebude vaše transakce zpracována. Více o tom píšeme ve článku Confirmations (potvrzení) kryptoměnových transakcí.

Jak jsou transakce potvrzovány?

O validaci transakcí na blockchainu se stará síť samotná, resp. počítače jednotlivých uživatelů. Ti uživatelé, kteří se na validaci svým hlasováním podílejí, získávají za tuto svou aktivitu odměnu, kterou jsou síťové kryptoměny anebo tokeny, chcete-li. Na potvrzování transakcí se může podílet úplně každý. Jenomže ne úplně každý získá odměnu. Odměnu získá ten, kdo jako první najde správné řešení, a tím může být pouze jeden těžař. Důležité je ještě podotknout, že odměna se “rozděluje” náhodně. Čím výkonnější počítač máte, tím se také zvyšuje šance na rozluštění tzv. hashe a získání odměny. Proces těžby je na výkon počítače velmi náročný, ale odměna za to stojí. Tedy dřív stála, teď už to v konkurenci obřích těžařských farem moc výhodné není. 

Každá kryptoměna má nastaveno, jak dlouho bude těžba jednoho bloku trvat. U bitcoinu to je cca 10 minut. Čím více těžařů se snaží najít správné řešení, tím by se také teoreticky měla zvyšovat pravděpodobnost, že se správné řešení najde, dříve než za 10 minut. To ovšem neplatí a nikdy se to nestane, jelikož se tím úměrně zvýší obtížnost těžby tak, aby trvala stanovených 10 minut.

Tokeny (kryptoměny) získané z těžby lze snadno směnit ve specializovaných burzách, nebo směnárnách za fiat měnu (klasická státem vydávaná měna jako koruny či dolary). Na námi odzkoušené a prověřené směnárny pro směnu kryptoměn se můžete podívat zde

Tak trochu problémem kryptoměn ovšem je, že jejich reálná hodnota je obtížně stanovitelná a současná cena je tak do velké míry spekulativní.

Co se však bitcoinu týče, je považován za největší ekonomický experiment novodobé historie. Celkový počet tokenů je předem znám a do roku 2140 jich bude vytěženo necelých 21 milionů. Více jich již nikdy nebude, což z bitcoinu dělá v dlouhodobém horizontu deflační aktivum.

Blockchain budeme v budoucnu pro jeho stabilitu, jednoduchost, trvalou povahu v čase a nemožnost do něj zasahovat a jakkoli jej falšovat, využívat stále častěji a kryptoměny tím pádem také.

Blockchain a problém dvojité útraty

bitcoin postavickaVšechno není ale tak růžové, jak se může na první pohled zdát. Představte si, jak dnes fungují počítačové sítě – data, která přes ně posíláte, se přesouvají kopírováním. Takže když pošlete takový obyčejný email, vytvoří se několik jeho kopií, přičemž každá jeho kopie se uloží na mailserveru, přes který zpráva prochází, ve schránce příjemce, na pevném disku a ve výčtu bychom mohli pokračovat dál. Běžný člověk vlastně nemá ani ponětí o tom, kde všude je kopie jeho emailu uložena. Email tedy pochopitelně ze světa nesprovodíte tím, že jej ze schránky vymažete. Minimálně ho má uložený ve své schránce ve složce odeslané ještě jeho odesílatel.

Takové neplánované kopírování, ať už kryptoměny anebo digitálních předmětů, může vést až ke zhroucení celé ekonomiky, jak reálné, tak herní. To se již párkrát stalo ve světě virtuálním a v jedné hře se tímto způsobem zhroutila herní ekonomika a je zde i riziko, že by se to mohlo stát, ve světe reálném. 

V současné době náš tradiční finanční systém zamezuje vzniku dvojité úhrady za pomoci kontroly centrální dohledové autority, která případnému pokusu o podvod zamezí. Netřeba však poznamenávat, že se nejedná o jedno z nejefektivnějších řešení.

Avšak ani tato opatření nedokáží zabránit tzv. 51% útoku.  Jedná se o situaci, kdy nějaká osoba, nebo skupina (například těžaři) získají více jak polovinu výkonu celé sítě. Nastane zde možnost zpětně upravit blockchain a způsobit tak zneplatnění již proběhlé transakce tím, že svou 51% větví předběhne již existující větev. Co však 51% útok neumožňuje, je vytváření a podepisování transakcí u účtů, ke kterým nemá útočník přístup.

Kryptoměny však mají ještě množství dalších pojistek vedoucích k diverzifikaci sítě těžařů, takže se těmto útokům dá efektivně předcházet. Takový útok  není sám o sobě jen tak, je totiž velmi nákladný a náročný. Útočník musí mít nejen vysokou vstupní investici v konkrétní kryptoměně, ale musí také překonat výpočetní výkon celé sítě. I kdyby se takový útok vydařil, rázem by byla síť útokem degradována a tím by také padla hodnota kryptoměny. Takový útok by byl pro útočníka zcela kontraproduktivní. Více si o tomto problému můžete přečist zde (v angličtině). 

Jak lze u blockchainu zabránit tomuto problému? Zajímá vás tato problematika více? Pokud ano, přečtěte si náš článek o problému dvojité útraty, kde se dozvíte mnohem více informací o tomto problému.

Infografika – Příklad užití blockchainu v praxi

Člověk dokáže věcem lépe porozumět pokud je vidí nakreslené, nebo ve videu. Z tohoto důvodu jsme pro vás připravili tuto jednoduchou infografiku, která slouží pro vizualizaci platebního procesu v síti blockchain. Jedná se o jednoduchý příklad – převod peněz z bodu A do bodu B.

blockchain v praxi

Blockchain a kryptoměny

To, proč se zrovna teď o blockchain zajímáte, není zřejmě ochrana vaší identity, nebo celkově obrovský potenciál do budoucna, co se šíření a bezpečnosti dat týče, ale fenomén současnosti – kryptoměny. Není zde absolutně pochyb, že to byly právě kryptoměny, a konkrétně bitcoin, které celou technologii proslavily

Není však na škodu vědět, k čemu blockchain je a jak technologie funguje. Spousta lidí, kteří se o kryptoměny začíná zajímat si myslí, že blockchain = bitcoin. Ale to není pravda. To je důvod, proč jsme to zmiňovali na začátku a také důvod, proč si myslím, že je důležité rozumět fungování něčeho, do čeho se chystá člověk investovat peníze, ať už koupí kryptoměn, nebo jejich obchodováním. Nějaké informace už jsme vám sdělili, ale pokračujeme. 

Proč blockchain a kryptoměny?

blockchain a kryptomenyDát bitcoin a tuto technologii dohromady byl opravdu geniální tah. Kryptoměny využívají tuto technologii právě kvůli její bezpečnosti a decentralizovanosti.

Jako první přišel s využitím blockchainu společně s kryptoměnami Satoshi Nakamoto, což je buďto jeden člověk, nebo společenství lidí, kteří se nikdy prokazatelně neidentifikovali. Nikdo neví, o koho se jedná. Satoshi Nakamoto vytvořil bitcoin – první kryptoměnu na světě, která využívala blockchainovou technologii. Obrazně se dá říci, že blockchain je takový otec bitcoinu a všech ostatních kryptoměn. V tuto chvíli je bitcoin nejhodnotnější kryptoměnou na světě a má největší tržní kapitalizaci. Pokud chcete vědět více o kryptoměně BTC, určitě si přečtěte naši recenzci bitcoinu.

Kryptoměna Cena Změna (24h) Tržní kapitalizace Info
Bitcoin logo Bitcoin (BTC) $3 395 -0,18% $59,13 mld. Info

Dokážete si představit, že by takový bitcoin fungoval na centralizované databázi? Klidně by tak fungovat mohl, ale pravděpodobně by ho nikdo nechtěl a tak by neměl žádnou hodnotu. Kdyby nějaký úředník mohl vaše bitcoiny zmrazit, nebo vám je vzít z účtu po nařízení státem či policií, bylo by to celé k ničemu.

Zaujaly vás kryptoměny jako takové, ale nerozumíte tomu, jak vůbec můžou mít reálnou hodnotu, když vlastně jako peníze ani neexistují? Když nemůžete bitcoinové mince uchopit nebo někam schovat? Pokud jste v hlavě měli tyto myšlenky, určitě si přečtěte tento článek – Jak mohu věřit něčemu, co vlastně ani neexistuje?

Co jsou smart contracts?

Chytré kontakty, anglicky “smart contracts” jsou v poslední době velice populární a dost se o nich mluví, stejně tak jako o blockchainu. To je také důvod, proč si o nich povíme více. Můžete si je představit jako nějakou chytrou (smart) smlouvu, nebo dohodu. Co však jsou a jaké problémy dokáží řešit? A proč byste o nich měli vědět?

Pojem “chytrý kontakt” poprvé použil Nick Szabo, a to v roce 1977, dlouho před vytvořením bitcoinu. Szabo je počítačový expert a kryptograf. Szabo chtěl použít distribuované účetní knihy k ukládání kontraktů. Chytré kontrakty jsou stejné jako normální kontrakty, jenom jsou plně digitální. Smart contract si můžete představit jako program, který je uložen v blockchainu.

Princip Smart Contracts

Nick Szabo přirovnává chytrý kontrakt k obyčejnému automatu na pití. Ten po obdržení mincí vydá buď nápoj, anebo je vrátí majiteli, pokud shledá, že s obdrženými penězi není něco v pořádku. Umí také vrátit přeplatek a transakci stornovat. Každý, kdo má dostatek mincí, může tento obyčejný kontrakt uzavřít.

Jenomže toto přirovnání není, co se chytrých kontraktů týče, úplné. U automatu nemáte možnost prostudovat si podmínky kontraktu předem a musíte tak spoléhat na tvrzení výrobce automatu. Když se něco nepovede, při nejhorším přijdete o dvacet korun a nebudete mít ani peníze, ani pití. Taková situace sice nejednoho naštve, ale pořád se bavíme o drobných částkách, nikoli o celém vašem jmění. V opačném případě je zapotřebí již něco bezpečného, důvěryhodného a transparentního, něco jako blockchain a asymetricku kryptografii.

Takový skutečný chytrý kontrakt mezi dvěma stranami lze uskutečnit nahráním kontraktu do virtuální sítě Ethereum (tato kryptoměna vznikla na podporu Smart Contracts). Síť oběma stranám garantuje, že kontrakt bude proveden dle pravidel jeho zdrojového kódu, který si může každý přečíst, přičemž průběh kontraktu mohou obě strany sledovat díky blockchainu.

Každá strana, tedy například kupující a prodávající, vloží na účet kontraktu částku 1000 etherů, čímž vytvoří jistinu 2000 etherů. Pokud obě strany potvrdí, že byl kontrakt zdárně uskutečněn, tedy že prodávající zboží zaslal a kupující jej zaplatil a obdržel, získají obě strany zpět vloženou částku z jistiny. Pokud se však obchod nevyvede a jedna strana se pokusí tu druhou podvést, vloženou jistinu neobdrží zpět ani jedna strana. V zájmu obou stran je tak obchodovat čestně.

Může bitcoin fungovat na smart contractech?

Samozřejmě, že může, i když se bitcoin k chytrým kontraktům příliš nevyužívá. K tomuto vývojáři využívají jiné blockchainy, například zmiňovaný Ethereum, který je za tímto účelem nejvhodnější. Nicméně i bitcoinový protokol lze použít k vytváření smart contracts. Využívá jej například blockchainová eCommerce platforma particl.io ke správě jejich finančních prostředků. Nezaručí nicméně stejné zabezpečení jako složitější platforma, tedy Ethereum.

Fungují všechny kryptoměny na blockchainu?

Naprostá většina kryptoměn na blockchainu skutečně funguje, ale naprostá většina nejsou všechny. Tuto technologii například nevyužívají kryptoměny, jako je IOTA anebo MaidSafe.

Budou kryptoměny a blockchain tvořit budoucnost? Není to jen chvilková záležitost?

Na to, jestli je blockchain jen momentálně populárním buzzwordem, nebo revoluční technologií, která změni svět, se odpovídá těžko. Jedno je jisté, celému “boomu” okolo této technologie přispěly kryptoměny, tedy hlavně bitcoin, který celý svět kryptoměn a zmiňovaný blockchain vystřelil hodně vysoko.

Nelze popírat obrovské výhody, které „blokčejn“ nabízí, což dokazují již běžící a vyvíjející se projekty. Stále se ale setkáváme s nepochopením blockchainu nebo zveličování dosud neprobádaných možností této technologie, což vede k často dosti nerealistickým představám o jeho využití.

Už nyní na této moderní technologii funguje spousta velkých projektů a stovky dalších se připravují. Nezaniknou ale za pár let? Budou mít reálné využití? Kdo ví, co nám přinese budoucnost a jak to bude s blockchainovou technologií za 20 let.

Rizika a nevýhody blockchainu

Zatím jsme o blockchainu pěli v samých superlativech, jenomže všechno, i to na první pohled dobré a prospěšné, má svá pro a proti. Blockchain není výjimkou. Blockchain je technologie jako každá jiná, může být člověku velmi prospěšná, stejně tak se však může obrátit v jeho neprospěch.

 Vezměte si například taková osobní data, která lze snadno zneužít již dnes. A co teprve data uložená v blockchainu? Data, která nikdy nepůjdou vymazat. 

V nesvobodných zemích s diktátorskou vládou mohou blockchainová data znamenat ještě větší kontrolu. Zkrátka neomezenou moc na úkor svobody člověka, která se smrskne na úplné minimum. Například pokus o vzpouru či převrat by byl snadno rozpoznán, snadno by tak šly vykonstruovat politické procesy a o život by mohly přijít stovky nevinných lidí. Na druhou stranu by však byla spousta činností transparentních, což ale také není ve všech případech žádoucí. Zkrátka a dobře, aby blockchainová technologie lidstvu sloužila a nebyla využívána v jejich neprospěch, nesměla by se dostat do špatných rukou.

Další velkou nevýhodou blockchainu může být jeho nadměrné využívání, které síť zpomalí. Vytvoření bloku nějakou dobu trvá a za předpokladu, že by všichni tento systém současně využívali, došlo by k přetížení sítě. Toto je však nejspíše problém dočasný, jelikož se na vývoji blockchainové technologie pracuje a neustále se posouvá a zlepšuje. Pokud by problém s přetížením sítě nebyl vyřešen, nemělo by ani cenu blockchainové technologie zavádět na globální úrovni.

Také přidávání nových záznamů do blockchainové databáze je velmi náročné na výkon počítače. Logicky se tak zvyšuje i energetická náročnost. Ale jak moc? Budete možná překvapeni, ale hodně. Na internetu se můžete dočíst, že provoz a přidávání nových transakcí do bitcoinové databáze má spotřebu srovnatelnou s jednou třetinou roční spotřeby elektrické energie celé České republiky. Je to ale pravda? Přečtěte si tento článek od Dominika Stroukala ohledně energetických nákladů blockchainu. 

Další komplikací na cestě k zavedení blockchainové technologie je nutnost přítomnosti internetu, což není ve všech oblastech světa pochopitelně možné. 

Konkrétní využití blockchainové technologie v praxi

blockchain technologie

Konečně se dostáváme k praktickému využití blockchain technologií v ostatních oborech. Zatímco některé svou funkci již plní a jejich přítomnost vlastně ani nevnímáme, jiné nejspíše ovlivní náš život v budoucnu.

Podívejte se na námi 6 zvolených příkladů využití blockcheinové technologie v budoucnu (kliknutím si zobrazíte příslušný příklad):

Decentralizované volby

Díky blockchain technologii by demokratické volby mohly být konečně skutečně demokratické, zkrátka v rukou občana. Možná jste zaregistrovali kauzu v americkém státu Georgia, kdy byly na příkaz, neznámo koho, vamazány ze serveru (ano, centralizovaného) elektronické volební hlasy. Odborníci na bezpečnost mimo jiné podezřívají Rusy z interference do americké politiky, včetně možného ovlivňování elektronického hlasování. Mohlo by se toto s blockchain technologií, která je decentralizovaná, stát? Určitě ne.

Navíc takový volební systém není bezpečný a nelze v žádném případě při volbách vyloučit problém, kterému se v kryptografii říká “dvojitá útrata”. Myšlenka voleb založených na blockchainu má své příznivce i v Gruzii či na Ukrajině. Jistě by to bylo demokratické, bylo by to fér, ale pro mnohé mocnáře patrně ne až tak vyhovující.

Zápis v katastru nemovitostí

Takový blockchainový zápis v katastru nemovitostí prostě nikdo nevymaže a bude tam zapsán navždy. Účinně by se tak zamezilo neoprávněnému nakládání s nemovitostmi, zpronevěrám finančních záloh apod. Realizací této technologie v oblasti evidence nemovitostí se již několik projektů zabývá. Nejenže bude takový blockchainový systém velmi účinný proti podvodům, ale také přispěje ke snížení celkových nákladů na zápis a provoz databáze.

Autorská a umělecká díla

Ještě před vznikem internetu tento problém u uměleckých děl příliš neexistoval. Samozřejmě, že šlo okopírovat hudbu, knihu i filmy, nicméně dělo se tak ve velmi malém měřítku. Jenomže pak přišla éra internetu a tato odvětví začala velmi trpět. Blockchain může tento problém velmi efektivně vyřešit. Stejným způsobem, jakým bitcoin vytváří nereplikovatelné tokeny, RIAA může vytvořit nereplikovatelnou kopii písničky na jednoho kupujícího.

Finanční sféra

Ve finanční sféře toho bude možné také velmi mnoho. Například takové finanční audity bude možné provádět mnohem snáze a efektivněji. Namísto namátkové kontroly transakcí půjde zkontrolovat každou transakci za použití specifického kódu. Snáze díky tomu také půjde vyšetřovat podvody.

Přeprava zboží a původ věcí

V dubnu roku 2018 společnosti IBM a Helzberg Diamonds informovaly veřejnost o zahájení spolupráce s využitím blockchainové technologie od IBM, která se nazývá TrustChain. Díky TrustChainu bude snadné ověřit pravost a původ diamantů. A nejen diamantů, ale také drahých kovů či již zhotovených šperků. Blockchain od IBM využívá například i Wal-Mart ke sledování dodávek vepřového masa z Číny a přepravní gigant Maersk jejich technologii využívá pro sledování přepravovaných kontejnerů.

Zamezení odcizení identity

V roce 2017 bylo zaznamenáno na 16,7 milionů případů odcizení identity. Díky centralizovanosti dat se hackeři snadno dostanou například k vašemu bankovnímu účtu. S decentralizovanou blockchain technologií by k tomuto dojít však nemohlo. Odborníci na ochranu soukromí si od digitální identity na blockchainu slibují mnohé.

Blockchain je mocnější, než si většina lidí dokáže představit a nebo připustit. Toto je jen několik málo příkladů využití blockchainu. Tady vidíte, že technologie založené na blockchainu již existují, efektivně fungují a další budou velmi rychle přibývat.

Závěr a shrnutí:

blockchain technologie

S blockchainem se do budoucna počítat musí, to je jisté. Blockchain však nejsou jenom kryptoměny i když si jej v současné době právě s nimi většina lidí spojuje. Mnoho blockchainových technologií a projektů jde kupředu, své projekty na nich buduje například Microsoft či IBM a další. Mnoho společností bude v budoucnu blockchainovou technologii bezesporu potřebovat a využívat, jen jen otázkou v jaké míře a kdy to bude.

Dá se očekávat, že nebude trvat dlouho a blockchain zasáhne do života nás všech, stejně tak jako internet. Ne jen tak pro nic za nic jej odborníci považují za druhou generaci internetu.

Blockchain je fenomén, který se pro jeho výhody a výhledy do budoucnosti dostal do povědomí jak velké široké veřejnosti, tak fintech společností. Uvidíme, co nám budoucnost přinese a jak se tato technologie uchytí. Pojďme si ještě na závěr připomenout hlavní výhody blockcheinové technologie.

Hlavní výhody blockchainu: 

  • Databáze je distribuována mezi jednotlivé uživatele, čímž je zaručena bezpečnost.
  • Systém funguje bez dohledu nějaké centrální autority, který by mohla celý smysl ohrožovat.
  • Za potvrzování transakcí jsou poskytovány odměny.
  • Integrita tohoto typu databáze je chráněna řetězením bloků a procesem těžení.
  • Autenticita transakcí je chráněna asymetrickou kryptografií.

Na závěr bychom rádi řekli, že s kryptoměnami bezesporu musíme počítat také, dá se ovšem předpokládat, že jich do budoucna nebude tolik kolik dnes a dojde tak k jejich regulaci. Například čínská vláda již krypto směnárny reguluje. A kolik kryptoměn vlastně bude? Bude existovat jen jedna jediná? Bude to bitcoin? Nikdo neví. Zaujaly vás kryptoměny jako takové? Pokud ano, navštivte naši obsáhlou kategorii o kryptoměnách. Naleznete tam veškerého informace ohledně kryptoměn, ať už z pohledu obchodování, nebo kupování. 

Jak často zmiňujeme – člověk by se měl pořád učit a vzdělávat a u kryptoměn to platí dvakrát tolik. Nemyslete si, že víte všechno. Vždy je něco dalšího, co se můžete naučit a dozvědět. Z tohoto důvodu jsme pro vás na závěr připravili odkazy na další zdroje. Zde si danou problematiku můžete studovat více, nebo si vše v rychlosti projet znovu s pomocí krátkého edukačního videa. Pokud vás věci zajímají opravdu detailně a chcete jít do hloubky věci, ať už u kryptoměn, nebo blockchain technologie – určitě doporučujeme přečíst knihu – bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti, viz první odkaz ve zdrojích.

Odkazy na další výukové materiály:

7 KOMENTÁŘE

  1. Haha, tak přesně to jsem potřeboval, nějak jsem měl pořád v hlavě, že blockchain = bitcoin a myslím si, že nejsem sám. Vůbec jsem nevěděl že blockchain je technologie jako taková a ne jen věc pro kryptoměny, když to tak řeknu. Občas si neuvědomuji, že nevím vše a to je špatně. Díky za takové materiály.

    • Dobrý den Pepo, to určitě nejste sám. Už jsme to slyšeli od spousty lidí, že bitcoin = blockchain. To byl také jeden z důvodů, proč jsme vytvořili tento článek.

      Jsme rádi, že se vám líbí.

  2. Naprostá bomba! Díky moc za takto krásně zpracovaný článek, moc si toho cením. Hledal jsem všude možné na CZ internetu nějaké kompletní shrnutí a nikde jsem nenašel, vždy to toho jen tak rejpnou a to je vše. Ještě jednou děkuji a budu se těšit na další informace ohledně kryptoměn a technologie okolo nich. Hezký den přeji.

    • Dobrý den Jaroslave, jsme rádi, že se vám náš nový článek o blockchainu líbí. Plánujeme přidat další články, které se budou věcmi v blockchainu zaobírat. Tak buďte ve střehu 😉

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.