Kolem zpětných odkupů akcií panuje řada nepravd a mýtů, z jejichž důvodu má široká investorská veřejnost někdy tendenci nahlížet na ně s určitou dávkou nedůvěry. Ono když vám pečlivě vybraná společnost z vašeho portfolia sama nabídne, že od vás odkoupí svá vlastní aktiva a vy nemáte nejmenší tušení, co ji k tomu vede, asi se není čemu divit.
Zpětný odkup akcií (anglicky stock/share buyback) je přitom jen jedním ze způsobů, jak firma může naložit s volným kapitálem – spolu s investicemi do dalšího rozvoje, splácením dluhů nebo výplatou dividend.
V poslední době se zejména v USA jedná o mimořádně populární jev. Tamní firmy v průměru vynakládají mnohem větší prostředky na odkupy vlastních akcií než na výplatu dividend akcionářům.
O co se jedná, co velké společnosti vede ke stahování vlastních akcií z trhu a jaké to má důsledky pro investory i pro firmy samotné? To vše se dozvíte v tomto průvodci zpětnými odkupy akcií.
Co jsou to zpětné odkupy?
Koncept tzv. buybacku je v podstatě jednoduchý – firma se rozhodne odkoupit určitý počet svých vlastních akcií a v zásadě tak stáhne část svých aktiv z volného oběhu. Může tak učinit prostřednictvím tendru neboli určité výzvy k akcionářům, případně pak skoupit své akcie na otevřeném trhu.
Z historického hlediska zažily zpětné odkupy rozmach během 80. let minulého století.
Od té doby jejich "popularita" neustále roste – velké firmy je totiž mají rády z toho důvodu, že je tento způsob naložení s přebytkem volného kapitálu nízkonákladový a mimořádně efektivní.
Zpětný odkup vede ke zvýšení vlastnického podílu akcionářů, kteří si akcie ponechali. Ti, kteří své akcie prodali, na oplátku obdrží hotovost, často ještě s určitými benefity – společnosti totiž nezřídka nabízí odkup za cenu nacházející se nad aktuální tržní cenou svých aktiv na příslušné burze.
Proč k tomuto kroku firmy přistupují?
Jak již bylo řečeno výše, zpětný odkup je jedním ze způsobů, jak firma může naložit s přebytkem volných finančních prostředků. Co však tímto konkrétním krokem sleduje? A jedná se o výhodnější možnost, než je výplata klasické dividendy, ať už pravidelné nebo mimořádné?
Zvýšení tržní hodnoty
Zpětný odkup akcií může odrážet názor firemního managementu, že pokles hodnoty dosáhl únosné míry. Pokud např. během delšího období medvědího trhu nebo v důsledku nějakého skandálu cena akcie soustavně klesala, může daná firma v určitém okamžiku usoudit, že chce tento propad zarazit, a přistoupí ke zpětnému odkupu.
Pro nás, drobné investory, se zpravidla jedná o dobré znamení – společnost je totiž toho názoru, že je její skutečná hodnota vyšší, což by v důsledku mělo vést k obrácení trendu.
Daňové výhody
Jednou z hlavních výhod zpětného odkupu akcií oproti výplatě dividend jsou nižší daně. Celá záležitost je zde poměrně jednoduchá – zejména na americkém trhu podléhají buybacky nižší daňové sazbě než dividendy.
Je zde ale patrný určitý konflikt mezi zájmy společností a zájmy akcionářů. Ti totiž upřednostňují firmy vyplácející stabilní dividendy, ideálně ještě s růstovou tendencí. Ironií osudu budiž skutečnost, že zpětný odkup akcií dává firmám větší míru flexibility a vyšší prostor k manévrování během krizí – tlak na pravidelné výplaty dividend totiž snadno může vést k předlužení či podcenění investic.
Zlepšení finančních ukazatelů
Dalším důvodem, byť by se v ideálním případě mělo jednat spíše jen o pozitivní důsledek buybacku, je zlepšení finančních ukazatelů. I zde existuje riziko vzniku určité kontroverze – pokud je primárním cílem odkupu akcií zlepšení poměrových ukazatelů, nikoliv návrat kapitálu do rukou investorů, s firmou nebo jejím managementem může být něco v nepořádku.
Pokud jsou však motivy dané firmy upřímné a transparentní, zlepšení finančních ukazatelů lze vnímat jako veskrze pozitivní jev a příjemný bonus.
V prvé řadě dochází ke snížení celkového počtu akcií v oběhu, firma totiž svá znovunabytá aktiva často zruší a nepošle zpět na trh. Zpětné odkupy navíc snižují celkový počet aktiv v rozvaze, v tomto případě hotovost – v praxi to vede ke zvýšení ukazatelů ROA, ROE, EPS nebo P/E, na což trhy nahlížejí vždy mimořádně příznivě.
Z dalších důvodů je možné zmínit také restrukturalizaci vlastnictví či snahu o stabilizaci ceny (jež je úzce spojená se snahou o zvýšení tržní hodnoty uvedenou výše).
Několik příkladů zpětných odkupů
Co se týče českého trhu, ke zpětným odkupům svých akcií v minulosti přistoupily např. firmy Kofola, O2 nebo PFNonwovens. V roce 2021 se k tomuto kroku rozhodla také Moneta, která v době vzniku tohoto článku plní titulky nejen investičních magazínů z důvodu svého avizovaného spojení se skupinou PPF.
Prim ve zpětných odkupech akcií však jako obvykle hrají trhy za velkou louží. Na amerických burzách za uplynulé desetiletí stojí za zmínku buybacky realizované petrochemickým gigantem ExxonMobil, velikány světa IT Applem nebo Microsoftem a v neposlední řadě také společností Walt Disney, která v roce 2016 odkoupila 73,8 milionu svých akcií v celkové hodnotě 7,5 miliardy dolarů.
Závěrem
Jsou zpětné odkupy akcií pozitivním, či spíše nežádoucím jevem? Jak už to ve světě financí bývá běžné, na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď.
Důsledkem zpětných odkupů je snížení celkového počtu akcií v oběhu, což může vést k významnému zlepšení poměrových ukazatelů firmy a růstu její hodnoty v očích investorů. Jenže jsou to právě investoři a obzvláště ti drobní, kdo by se měl mít na pozoru – vždy je důležité položit si otázku, co firma buybackem sleduje a co to vypovídá o jejím finančním zdraví a vyhlídkách do budoucna.
