Stockpicking – Profesionální přístup k výběru akcií. Je tato metoda vhodná i pro vás?

Výběr kvalitní a potencionálně ziskové akcie je asi tou nejdůležitější disciplínou, kterou musí investor ovládat. V rozhodovacím procesu hraje roly ovšem mnoho faktorů, které se navíc v čase mění. Může se například jednat o krátkodobé fundamenty, makroekonomické změny, neustálé cenové pohyby a také psychologii investora a jeho schopnost ovládat technickou analýzu. V tomto článku se podíváme na možnosti výběru akcií tzv. stockpicking, abychom si nastínili různé cesty, po kterých se investoři při rozhodování o investici mohou vydat.

Přečtěte si: Hodnotové vs. růstové akcie – Už zase dávají hodnotové akcie na frak těm růstovým?

Principy stockpickingu

Výběr akcií je poměrně složitý proces, protože nikdo přesně neví, co bude cena akcií dělat v budoucnosti. Aby si investor udělal alespoň nějaký obrázek o tom, co by se mohlo stát, využívá několik metod analyzování cenového grafu tzv. technickou analýzu, a také zkoumá aktuální i historické fundamentální a makroekonomické vlivy na jím analyzovanou akcii. Kromě exaktního zkoumání také investoři využívají intuitivní přístup, kdy volí své investiční portfolio spíše na základě osobitých preferencí nebo marketingu, nicméně tento způsob nemusí být dlouhodobě udržitelný.

Exaktní přístup k výběru akcií je podložen historickými daty a je založen na tom, že historie má tendenci se opakovat.

V rámci stockpickingu jsou rovněž sledovány konkrétní ekonomické ukazatele, které stanovují, zda je společnost zisková, solventní, jak moc využívá investice, nebo zda nabízí dividendy. Mezi nejpoužívanější ekonomické ukazatele patří poměr P/E, ukazatele EBIT a EBITDA, nebo například ukazatele jako jsou tržní kapitalizace nebo zadluženost společnosti. Stockpicking je založen na exaktním zkoumání těchto a dalších veličin, porovnávání jejich hodnot s konkurenčními akciemi a vyhodnocování vhodnosti jejich přidání do portfolia (nákupu).

Přečtěte si: Nejdůležitější makroekonomická data – Jak vám pomohou pochopit trhy?

Druhy stockpickingu

Akcie do investičního portfolia jsou vybírány ještě vzhledem k tomu, jakou obchodní strategii investor preferuje. Pokud investor hodlá věnovat investování více času, může volit volatilnější akciové tituly případně sáhnout k akciím růstovým. Naopak investor, který nemá snahu maximalizovat zisk a jde mu pouze o udržení hodnoty jeho kapitálu, může sáhnout spíše k hodnotovým akciím s nižší volatilitou. V tomto případě investor provádí stockpicking na základě obchodní strategie, která nabízí buď aktivní nebo pasivní řízení portfolia.

Metody výběru akcií “shora dolů” a “zdola nahoru”

Investor má možnost vybírat akcie například pomocí metod “shora dolů” nebo “zdola nahoru”. Jedná se o technický přístup, při kterém je určován směr analyzování akcií. Tyto metody využívají všeobecné metodiky výzkumu, která postupuje buď od všeobecných záležitostí směrem k těm konkrétním (metoda shora dolů) nebo naopak, jedná se o analyzování nejprve konkrétních veličin až jsou posléze zkoumány veličiny obecné (metoda zdola nahoru).

TIP: Hotovost jako nezbytná součást obchodního portfolia – 3 zásadní důvody, proč je dobré ji držet.

Stockpicking realizovaný pomocí metody shora dolů nejprve analyzuje makroekonomické ukazatele a do jejich kontextu dosazuje konkrétní akciové tituly. V rámci metody shora dolů jsou analyzovány nejprve veličiny jako HDP, inflace, pohyby měn, úrokové sazby atd. Poté co jsou tyto veličiny stanoveny, dochází k vyhledávání nejlepšího akciového titulu, kterému současné makroekonomické prostředí vyhovuje.

Stockpicking “shora dolů” analyzuje nejprve makroekonomické veličiny, do jejichž prostředí vyhledává nejvhodnější akcie.

Zatímco stockpicking “zdola nahoru” analyzuje pouze mikroekonomické prostředí, protože kvalitní společnost uspěje na jakémkoliv trhu.

Stockpicking realizovaný metodou zdola nahoru analyzuje především mikroekonomické ukazatele jednotlivých akciových firem a již se více nezabývá všeobecnými makroekonomickými veličinami. Myšlenka metody zdola nahoru totiž předpokládá, že dobře fungující společnosti mohou generovat zisky i v nepříznivém makroekonomickém prostředí.

Alternativy stockpickingu

Stockpicking nebol-li výběr akcií, je poměrně náročná disciplína, která navíc vyžaduje obsáhlé znalosti makro i mikro ekonomie a samozřejmě tržních mechanismů. Drobní investoři si tu práci při výběru akcií zjednodušují tím, že určitou analýzu provedou před koupí akcie, ale poté již aktualizaci tržních podmínek neprovádějí. Jejich obchodní strategie je tedy pasivní a spoléhá na nepřetržitý růst ceny tzv. ATH.

Vzhledem k časové náročnosti stockpickingu mají drobní investoři možnost aktivní řízení přenechat profesionálním portfolio manažerům. Jednou z možností je například nakoupit část podílu v ETF, kde se specializované společnosti aktivně zabývají správou finančních aktiv ve svém portfoliu. Těchto ETF může být velké množství:

• Dividendové ETF
• ETF kopírující akciový index S&P 500
• Technologická ETF
• Vysoce diverzifikované ETF
• Důchodové ETF atd.

Stejné možnosti odevzdání rozhodovacího procesu profesionálům, je možné provést například investováním do podílových fondů, které jsou rovněž aktivně řízené některou ze strategií shora dolů, nebo zdola nahoru. Ovšem při investování do podílových fondů je potřeba počítat s dlouhodobým uzamčení kapitálu a snížením zisku o odměnu pro správce fondu.

Výhody a nevýhody stockpickingu

Některé klady a zápory jsme v článku již nakousli, pojďme nyní sumarizovat naše poznatky a přehledně si zopakovat výhody a nevýhody tohoto investičního přístupu.

Výhody

• Umožňuje aktivní řízení portfolia
• Nabízí všeobecný přehled na makro i mikro ekonomii
• Umožňuje maximalizaci zisku
• Možnost obchodování ve směru long i short

Nevýhody

• Časově náročná metoda
• Nutnost znalosti makro i mikro ekonomie

Závěr

Stockpicking je technika aktivního výběru akcií do investičního portfolia. Jedná se o pokročilejší metodu, která si vyžaduje hlubší znalosti mikro a makro ekonomie. Vzhledem k náročnějšímu postupu analyzování trhu je stockpicking časově náročnější. Pokud investor nedisponuje dostatkem volného času nebo potřebnými znalostmi, může své finance svěřit portfolio manažerovi některého z ETF nebo podílových fondů, jež je placen právě za aplikování metod stockpickingu do praxe. V případě outsourcingu na externího správce kapitálu je nutné při kalkulaci nákladů počítat s jeho odměnou a faktem, že peníze nyní nejsou ve vaší plné moci.