...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Těžba je oblíbenou možností příjmu z kryptoměn. Po investování a obchodování asi tou nejčastější. Těžařský byznys největších bitcoinových mining poolů dosahuje obratů mnoha miliard, ale ověřováním transakcí si i v dnešní době mohou přivydělat jednotlivci těžící na svých počítačích méně známé kryptoměny.
Pokud chce člověk s těžbou začít, čekají ho hodiny studování. K čemu těžba vlastně slouží, jak funguje, jaký hardware a software je k ní potřeba, jaké kryptoměny jdou těžit a jaká je výnosnost a rizika těžby?
My jsme vše přehledně a srozumitelně shrnuli do následujícího článku. Věříme, že vám tím ušetříme mnoho času i práce. Po přečtení budete na těžbu experti!
Pod pojmem těžba neboli mining kryptoměn se skrývá činnost ověřování transakcí např. s bitcoiny a jejich zapisování do bloků a do blockchainu, za kterou těžaři získávají odměny v podobě nově vytěžených kryptoměn.
Těžaři se předhánějí v počítání složitých matematických úloh (hledání nonce). Kdo danou úlohu vyřeší jako první, ten tzv. vytěží blok a přidá jej i se všemi transakcemi do nekonečně dlouhého řetězce ostatních bloků.
Kryptoměny se mohou těžit různě – na procesorech, grafických kartách nebo speciálních zařízeních, tzv. ASIC minerech, jejichž cena se pohybuje v nižších stovkách tisíc Kč. Těžba Bitcoinu (BTC) spotřebovává značné množství elektřiny a v domácích podmínkách není již několik let profitabilní.
Existují však i jiné kryptoměny s konsensuálním mechanismem Proof of Work, u nichž je dosažení profitability mnohem jednodušší, např. Kaspa (KAS).
Nyní se pojďme na princip těžby podívat detailněji. První si představíme 3 skupiny účastníků, kteří se těžbě nějak podílejí. Jsou jimi uživatelé jako vy odesílající svoji transakci, provozovatelé uzlů (nodes) a těžaři.
Uživatele asi není třeba dlouze představovat. V našem případě je jím každý, kdo bitcoiny nebo jiné kryptoměny odesílá pomocí své kryptoměnové peněženky ze své adresy na jinou adresu (adresu příjemce). Transakci podepisuje privátním klíčem a platí za ni dostatečně vysoký transakční poplatek.
Další skupinou jsou provozovatelé uzlů (anglicky nodes). Každý z těchto operátorů má malé zařízení, které ukládá celou historii blockchainu dané kryptoměny.
Blockchain si můžeme představit jako účetní knihu se záznamy všech transakcí, které se za jeho existenci staly. Práce uzlů je pak ověřování čísel – jestli sedí obnosy na adresách, jestli jsou transakce validní, jestli někdo nepodvádí atd.
Nodes jsou základním kamenem celého blockchainu. Jedná se o místa v síti, na nichž se nacházejí veškeré informace a transakční historie. Bez uzlů by žádný blockchain neexistoval, protože by neměl být kde uložen.
Posledním dílkem této skládačky jsou těžaři. Jejich prací je slučovat transakce, které na síti dané kryptoměny proběhly, do bloků a řadit je.
Každý blok je závislý na tom minulém a dohromady tvoří řetězec bloků = blockchain. Změna byť jediného údaje v jakémkoliv bloku by ovlivnila všechny mladší bloky na tento blok napojené, což by v praxi bylo téměř nemožné a extrémně drahé.
Díky tomu blockchain představuje jednu z nejbezpečnějších datových struktur.
Každý blok je “košík”, který obsahuje hned několik věcí. Tou hlavní a největší položkou je soupis transakcí, které se uskutečnily za určité časové období. V Bitcoinu je každý nový blok vytěžen průměrně každých 10 minut.
Další věc je nonce. To je náhodně generovaný kód, který se do bloku přidává.
Těžaři tyto dvě věci vezmou, dají je dohromady a pomocí algoritmu (hashovací funkce) je převedou na hash, jenž si můžeme představit jako podpis bloku. Každý hash je unikátní, protože i údaje do hashovací funkce vstupující jsou unikátní – transakce jsou vždy různě velké, probíhají v různý čas a mezi různými adresami.
Každý nový blok tak v sobě nese otisk bloků předchozích = hash, jedinečný řetězec písmen a číslic sloužící k podpisu bloku. Změna byť jediného vstupního údaje hash zásadně ovlivní, proto je vždy jiný.
Teď zpět k těžařům. Jak bylo zmíněno výše, těžaři vezmou transakce, přidají k nim většinou náhodně vygenerovanou nonci a vytvoří hash přes hashovací funkci.
Zmíněné vypočítávání hashe “nesčetněkrát za vteřinu” se označuje jako hashrate neboli počet hashů za sekundu (či jiný časový úsek), které je těžební stroj schopný vytvořit.
Aktuální (listopad 2024) hashrate Bitcoinu je 800000000000000000000 hashů za sekundu, tedy 800 EH/s.
Vzhledem k údajům o transakcích nezávisí hash jen na bloku samotném, ale i na všech blocích napojených do blockchainu – odtud plyne ona zmíněná vazba mezi všemi bloky, o níž jsme mluvili dříve.
Jak těžba kryptoměny zabezpečuje? Blok lze uzamknout a transakce potvrdit jedině tak, že najdeme správnou nonci. Jelikož se jedná o naprosto náhodné číslo, může nám jeho hádání zabrat nesčetně pokusů.
Ano, teoreticky se těžař může trefit hned napoprvé, ovšem šance, že se tak stane, je ještě mnohem menší, než šance na výhru ve Sportce.
Druhým klíčem k pochopení bezpečnosti je princip, že platí jenom nejdelší blockchain. Jinak řečeno těžař, který před ostatní těžaře a uzly postaví nejdelší blockchain plný správných hashů, má zákonitě pravdu a tento blockchain je pokládán za jediný pravý.
Všichni ostatní těžaři a uzly tento blockchain “převezmou” a pracují na dalším prodloužení řetězce. Cokoliv kratšího je zamítnuto.
Třetí a poslední důležitý princip je tzv. difficulty adjustment, česky úprava obtížnosti těžby. Už jsme si řekli, že čas pro vytěžení bloku Bitcoinu se má v průměru rovnat 10 minutám. Při jeho zrodu těžba probíhala pouze na jediném počítači a každých 10 minut byl uzavřený jeden blok – systém fungoval stejně.
Ve chvíli, kdy přibyl další počítač o stejném výkonu, by se čas zkrátil na polovinu, protože dva těžaři hádali čísla 2x rychleji než jeden těžař.
Z toho důvodu systém Bitcoinu obsahuje pojistku. Obtížnost těžby se neustále přizpůsobuje současnému výkonu sítě tak, aby výsledný čas tvorby bloku byl vždy kolem 10 minut. Tedy pokud bude Bitcoin těžit miliarda počítačů, těžba bude miliardkrát složitější než na počátku.
Náročnost těžby Bitcoinu se upravuje přibližně každých 2016 bloků, což vychází na zhruba každých 14 dní.
Pokud chci změnit historii transakcí (například 10 bloků zpět), musím:
Pro jednotlivce (dnes už i pro státy) je v podstatě nemožné na takový výkon dosáhnout. Síť je tím pádem velmi dobře zabezpečená proti přepisování historie transakcí a následným problémům.
Dle portálu gobitcoin.io by si útočník na 51% útok na Bitcoin k listopadu roku 2024 musel pořídit těžební hardware za přibližně 125 miliard USD (a to za nejlevnější ceny na trhu). Ověřování transakcí při takovém hashrate by pak denně spotřebovalo zhruba 1,7 milionu MWh.
Čím více těžařů v síti je, tím více je blockchain bezpečnější a odolnější. Zároveň to ale znamená zvyšující se obtížnost těžby, což je také důvodem, proč dnes těžba bitcoinů pro jednotlivce nemá smysl. Hashrate se posledních několik let konstantně zvyšuje.
Jak jsme si již řekli, u Bitcoinu je třeba zkoušet správnost zvolené nonce, kterou dosadíme do hashovacího algoritmu a získáme tak hash. Těžebních algoritmů ale existuje několik, pojďme se podívat, které využívají ostatní kryptoměny.
Bezpečnost bitcoinové sítě závisí na Secure Hash Algoritmu 256, první hashovací funkci, která byla kdy použita, navržené Národní bezpečnostní agenturou USA.
SHA-256 bere vstupní hodnotu, kterou jsou data z posledního bloku, a převádí ji na výstup označovaný jako hash. Jedná se o funkci jednosměrnou, což znamená, že z konečného výstupu, hashe, se nedá zpětně získat původní vstup. Do dnešního dne nebyla tato funkce nikdy prolomena.
Právě pro SHA-256 a tím pádem těžbu Bitcoinu jsou určené speciální těžební stroje, tzv. ASIC minery.
Funkce SHA-256 vytvoří z vstupních dat zašifrovaný klíč o délce 256 bitů, přičemž zpětné dekódování vstupu je nemožné. Na rozdíl od dřívější SHA-1, jejíž pověst už byla v kryptografické historii pošramocena, SHA-2 a jeho variantu SHA-256 dodnes nikdo neprolomil. Víte, proč je SHA-256 prakticky nedobytná?
Existuje až 115 792 089 237 316 195 423 570 985 008 687 907 853 269 984 665 640 564 039 457 584 007 913 129 639 936 kombinací jednotlivých výstupů z funkce SHA-256.
Aby někdo uhádnul správná vstupní data, např. vaše heslo, musel by se strefit do té jediné správné, což je téměř nepředstavitelné.
Kromě Bitcoinu SHA-256 používají i světové známé a široce používané ověřovací a šifrovací protokoly – např. SSL a TLS certifikáty nebo SSH šifrování identity. SHA-256 nalezneme i ve správě hesel v unixových operačních systémech (např. Linux).
Jedná se tedy o časem prověřenou šifrovací technologii, která v historii lidstva ještě neselhala. I z toho důvodu je SHA-256 inspirací pro všechny další těžební algoritmy kryptoměn, např. Ethash a Scrypt.
Všechny další algoritmy jsou modernější a své kořeny mají v původní SHA-256. Jsou komplexnější, protože používají více funkcí, a i samotné hashovací funkce mohou být rozdílné. Proč ale vůbec vznikly, když výše popsaná SHA-256 je z hlediska bezpečnosti naprosto dostačující?
Protože jsou ASIC minery velmi drahá zařízení (za statisíce korun) a má k nim přístup méně lidí, což narušuje decentralizaci. A protože byly ASIC minery původně stvořeny pro SHA-256, vývojáři dalších kryptoměn se rozhodli těžební algoritmy modifikovat a zahrnout do nich opatření, které použití ASIC minerů znemožní.
Jedním z nich, a zároveň tím nejúčinnějším, bylo vložení požadavku na velkou výpočetní paměť. Algoritmus Ethash používalo i Ethereum (ETH) ještě před tím, než v září roku 2022 přešlo na Proof of Stake, který k zabezpečení používá staking.
Ethash je silně závislý na velikosti operační paměti, protože těžaři hledají nonci ze soustavy dat velké několik GB, přesněji řečeno z tzv. DAGu, orientovaného acyklického grafu.
Tím Ethash kompletně vyřadil ASIC minery orientované na Bitcoin a zároveň i běžné procesory (CPU). Reálně tedy bylo možné těžit Ethereum pouze na grafických kartách, které disponovaly vysokou pamětí, minimálně 5 GB.
Dnes Ethash používají např. kryptoměny Ethereum Classic (ETC), Ethereum PoW (ETHW) nebo Callisto (CLO).
Těžební algoritmus Scrypt využívá primárně Litecoin (LTC) a Dogecoin (DOGE). Dogecoin je totiž forkem Litecoinu a obě kryptoměny je možné těžit společně.
Cíl Scryptu byl totožný s cílem Ethashe, ovšem jeho dosažení už v případě Scryptu tak úspěšné nebylo. Scrypt původně pro těžbu ani určen nebyl, jedná se totiž o algoritmus původně určený na řešení nedostatků funkce SHA-256.
Vymyslel jej Colin Percival a proslavil Charles Lee, zakladatel Litecoinu. Ten si myslel, že se Scrypt stane překážkou pro ASIC minery, ovšem ty si se Scryptem nakonec dokázaly poradit. Příkladem je Antminer L7, který se dá sehnat od 150 000 Kč.
Již výše jsme si řekli, že se SHA-256 používá také pro šifrování hesel. Pokud je heslo zahashováno, je kvůli bezpečnosti uložený pouze jeho hash, ne samotné heslo. Když se někam přihlašujete, vámi zadané heslo je opět zahashováno a systém následně porovná, jestli se hash vámi zadaného hesla rovná hashi hesla uloženého.
Když se ale útočník k hashi hesla nějakým způsobem dostane, což v některých případech není vůbec těžké, může skrze různé algoritmy zkoušet hashovat libovolná slova a snažit se do správného hashe strefit. Protože lidé na bezpečnost běžně nehledí tak, jak by měli, sad znaků v heslech se často nachází málo a bezpečnost SHA-256 se tak radikálně snižuje.
Scrypt toto řeší zavedením derivačních funkcí. Tyto funkce jsou náročné na paměť a opětovné zkoušení hesla je tím pádem časově velmi neefektivní.
Poslední z algoritmů, jež jsou bojovníky proti ASIC minerům, jsou CryptoNight a pozdější RandomX. CryptoNight byl dříve široce využívaný algoritmus, jenž do svého návrhu zahrnuly projekty jako Bytecoin, Electroneum či nejznámější Monero (XMR).
Stejně jako Scrypt a Ethash, i CryptoNight si klade za cíl vyřadit ASIC minery skrze požadavky na paměť. Zaměřil se zejména na třetí úroveň vyrovnávací paměti v procesoru (L3 Cache).
Vyrovnávací paměti procesoru obsahují informace, které procesor ke svým výpočtům potřebuje. V současnosti se využívají 3 úrovně (L1, L2 a L3 Cache) s tím, že L1 je integrována do samotného procesoru a obsahuje právě používanou sadu dat.
Zbylé úrovně L2 a L3 tvoří jakýsi mezistupeň mezi pamětí procesoru a zbylou pamětí, mohou se nacházet i na základní desce počítače. Úroveň L3, na kterou se CryptoNight zaměřuje, může obsahovat až 4 MB dat.
Vzhledem k požadavku na rychlý přístup a zároveň znatelnou velikost dat není použití běžných ASIC minerů pro Bitcoin vhodné, struktura algoritmu také částečně vyřazuje grafické karty a těžbu se snaží orientovat přímo na procesor (CPU).
CryptoNight před vypočítáním hashe vytvoří tzv. scratchpad, což je soustava pseudonáhodných dat o velikosti přibližně 2 MB. Scratchpad se nachází ve všech třech úrovních vyrovnávací paměti procesoru, i v L3, která se běžně nachází mimo samotný procesor. Přístup do paměti L3 je nejvíce zdlouhavý.
Aby procesor z této soustavy dat vypočítal správný hash, musí se opětovně rychle dotazovat paměti. Velikost dat vyřadila ASIC minery pro Bitcoin, které takto velký cache nemají, neboť ho nepotřebují, a svým způsobem i grafické karty, u nichž je rychlost dotazování do jejich GDDR6 paměti (a starších typů paměti) příliš malá.
Ovšem netrvalo dlouho a, stejně jako v případě Scryptu, i zde se našla parta chytrých hlav. První ASIC miner umožňující těžbu kryptoměny Monero byl představen roku 2018. Příkladem podobného stroje je ASIC miner na obrázku vpravo.
Vývojáři kryptoměny Monero se s tvůrci ASIC mineru snažili bojovat tím, že do algoritmu přidávali stále větší a větší omezení na využití paměti.
Ke konci roku 2018 však boj vzdali a rozhodli se, že vytvoří nový algoritmus RandomX vycházející z CryptoNightu. Tak jako CryptoNight, i RandomX je velmi náročný na paměť a na jeho principu probíhá těžba Monera dodnes.
Nejnovější do rodiny algoritmů používá kryptoměna Kaspa (KAS), hit posledních let mezi příznivci Proof of Work mincí a těžby. Na rozdíl od většiny ostatních Proof of Work blockchainů totiž vyniká okamžitými transakcemi a vysokou propustností sítě.
Kaspa používá vlastní konsenzuální mechanismus, který se nazývá GHOSTDAG (Greedy Heaviest Observed Subtree Directed Acyclic Graph) a dokáže zpracovávat více bloků paralelně (na blockchainu jde o lineární zpracování).
Algoritmus kHeavyHash byl navržen roku 2021 speciálně pro Kaspu a nyní jej dokáží zprocesovávat jak grafické karty, tak ASIC minery. Algoritmus vyniká efektivitou z hlediska spotřeby energie, což je důležité vzhledem k častým diskusím o energetické náročnosti kryptoměn. Také je nenáročný na využité množství paměti.
Zařízení pro těžbu Kaspy jsou velmi levná. Dají se pořídit i v tuzemských e-shopech za vyšší jednotky tisíc korun.
Z odstavců výše už víte, že dva základní druhy hardwarových zařízení pro těžbu jsou centrální procesory (CPU) a grafické karty (GPU). Jelikož je funkce SHA-256 výpočetně náročná, její těžba původně probíhala na klasických procesorech.
V rámci technologického pokroku však později vyvinuly specializované stroje, již zmíněné ASIC minery, s nimiž je těžba mnohem efektivnější.
Jiné algoritmy náročnější na výpočetní paměť však těžaře nutily zvolit jiné stroje, které se s nároky na paměť dokázaly poprat. Proto u některých algoritmů můžeme vidět využití grafických karet a tam, kde se to z hlediska efektivity vyplatí, i tvorbu modifikovaných ASIC minerů.
Centrální výpočetní jednotka počítače je srdcem celého stroje a je zároveň místem, v němž na počátku kryptoměn probíhala veškerá těžba. Nyní už se těžba pomocí procesoru u Bitcoinu (a většiny jiných velkých kryptoměn) prakticky nevyužívá, protože je zcela neefektivní a v některých případech i nemožná.
ASIC minery poskytují mnohem větší těžební výkon a algoritmy náročné na operační paměť těžbu pomocí procesoru prakticky úplně znemožňují. Kryptoměny, které je možné na klasických CPU dnes těžit, jsou např. Monero, Karbo, Dero či Haven.
Tyto projekty využívají algoritmy CryptoNight (přesněji řečeno algoritmus CryptoNote, jehož hashovací funkce se nazývá CryptoNight) a RandomX.
Některé z kryptoměnových algoritmů svými technologickými změnami dokázaly ASIC minery kompletně vyřadit či alespoň odsunout do stínu z hlediska jejich efektivity.
Poměr mezi výkonem a spotřebou je v těchto případech lepší. Plusem je zároveň vyšší decentralizace, protože jsou grafické karty levnější než ASIC minery. I tak se však připravte na to, že za pár solidních grafických karet několik desítek tisíc zaplatíte.
Asi tím nejznámějším představitelem těžby na GPU bylo do září roku 2022 Ethereum. Nyní si tuto vlastnost ponechaly jeho fotky Ethereum Classic a Ethereum PoW, jenž nesouhlasily s přechodem na novou formu dosahování konsensu.
Společně se staršími verzemi Etherea můžete na grafických kartách těžit i stále ještě poměrně populární Vertcoin (VTC), Ravencoin (RVN), ZCash (ZEC) nebo třeba bitcoinový fork Bitcoin Gold (BTG) (ten má na rozdíl od Bitcoinu pozměněnou hashovací funkci zvyšující rezistenci vůči ASIC minerům).
Tzv. ASIC miner má pouze jedno využití, a to těžbu. Nic jiného neumí. To těmto strojům umožňuje co nejvíce optimalizovat výkon v poměru k nákladům a ASIC miner se tak stává nejlepším strojem k těžbě – pokud se dá samozřejmě využít, což, jak víme z odstavců výše, nelze říci ve všech případech.
Ke konci roku 2024 je nejvýkonnějším ASIC minerem na trhu Bitmain Antminer S21 Pro. Disponuje hashovacím výkonem až 234 TH/s a účinností 17.5 J/TH a v různých konfiguracích se dá pořídit za 100 až 200 tisíc Kč.
Mezi další známé výrobce ASIC minerů patří Canaan Creative, Innosilicon, Ebang nebo Goldshell. Všichni pocházejí z Číny.
V Česku lze pak ASIC minery zakoupit např. u braiinz.cz, největší české firmy specializující se na těžbu kryptoměn a také provozující vlastní mining pool, na btcmining.cz, cryptomining.cz nebo i na alza.cz.
Jednou ze základních vlastností kryptoměn je, že jsou decentralizované, potřebují proto svůj mechanismus konsensu, který určuje, jak se decentralizovaná síť dohodne na tom, které transakce jsou platné a které se zařadí do bloku.
Nejstarším a nejznámějším konsensuálním mechanismem je Proof of Work, česky doslova důkaz prací, který jsme si představili výše. Práci u něj dokazují těžaři, kteří řeší komplexní matematické úlohy a poskytují vysoký výpočetní výkon.
Modernější Proof of Stake (PoS), který dnes využívá většina kryptoměn, na to jde z jiné strany. Místo těžařů se zde vyskytují validátoři, kteří dávají své kryptoměnu s sázku, anglicky stake. Odtud výraz staking.
Algoritmus pak náhodně vybere jednoho uživatele, který může blok uzavřít a dostat odměnu. Pokud tak učiní odměnu dostane. Pokud však transakci ověří špatně nebo ji neověří (např. z důvodu výpadku, tzv. downtime), je potrestán slashingem a je mu část stakovaných kryptoměn odejmuta.
Nejznámějším příkladem kryptoměny využívající Proof of Stake je od září 2022 Ethereum (ETH), dále BNB (BNB), Solana (SOL), Cardano (ADA) a prakticky všechny ostatní moderní smartchainy.
Co se týče nákladovosti, na plné čáře vyhrává Proof of Stake. Vše se děje v digitální podobě a není tak potřeba nakupovat drahé vybavení a spotřebovávat elektřinu. Proof of Stake je tedy i o více než 99 % ekologičtější.
Na druhé straně se ale říká, že není tolik bezpečný, ačkoli žádný známý bezpečnostní incident se ještě nestal. U Proof of Work slouží náklady v reálném světě jako ochrana sítě před změnou historie. Pro její přepsání je nutné vynaložit ohromné peníze a neustále udržovat těžařské vybavení v chodu.
Tyto náklady u PoS neexistují a tím pádem ani tato vrstva bezpečnosti.
Různé kryptoměnové projekty postupem času přicházely i s dalšími druhy a vylepšeními PoS, do kterých vždy přidali i něco navíc.
Kromě Proof of Work a Proof of Stake, které jsme popsali výše, existují ale i další typy konsensuálních mechanismů. Např. Proof of History (využívá Solana), Proof of Authority (využívá VeChain), Proof of Capacity nebo Proof-of-Importance. Jejich představení ale není předmětem tohoto článku.
Do výsledného zisku těžařů se promítá mnoho faktorů. Zejména:
U Bitcoinu a většiny kryptoměn se odměna těžařů skládá ze dvou částí, nemusí to však být pravidlem u všech kryptoměn.
V dnešní době můžeme s jistotou říci, že těžba bitcoinů se v domácích podmínkách v České republice nevyplatí. Cena elektřiny, na které zejména závisí profitabilita těžby, je zde příliš drahá a nemůže se rovnat levné elektřině z hydroelektráren v Himalájích, na Islandu nebo v některých částech USA.
I profesionální těžaři mají v dnešní době problém být profitabilní. A pokud by těžili sami na sebe, jednalo by se o čistý hazard – než by se na ně usmálo štěstí a právě oni by byli těmi, kteří by vytěžili bitcoinový blok, mohly by uplynout roky.
Proto se těžaři shlukují v tzv. mining poolech, kde těží společně a o získané odměny se pak proporcionálně dělí dle poskytnutého výkonu. Na vše dohlíží administrátor skupinové těžby. On také rozděluje odměny a část z nich si bere jako provizi.
Pokud jedinci bude pravděpodobnostně trvat vytěžení 1 bloku 100 let, ale takových lidí se spojí dohromady 36 500, bude jim to trvat už jen 1 den.
A co když jich je 876 000? Vytěží průměrně každý 6. blok.
Samostatní těžaři ve skutečnosti vytěží méně než 1 % všech bloků. Naopak 2 největší mining pooly (Foundry USA a AntPool) vytěžily v roce 2024 více než polovinu všech bloků. A to by mělo být varovným vykřičníkem pro decentralizaci.
A je tu ještě jedna možnost. V základu se jedná o myšlenku vypůjčení výpočetního výkonu. Firmě zaplatíte nějakou fixní částku za pronájem těžebních strojů, například na rok dopředu, a zpět budete dostávat procento výnosů z těžby.
Na papíře to zní možná krásně. Vstupní bariéra do odvětví je jednoduchá a můžete začít hned. Realita je ale ve většině případů úplně jiná. Často se objevují podvodné firmy, které fungují jako čisté letadlo. Výnosy vyplácí z nových uživatelů a když už nikdo nepřicházel, celá věc se zřítila a investoři přišli o peníze.
Další možností cloud miningu je stažení speciálního, avšak neoriginálního těžařského softwaru. Např. CryptoTab Browser, speciální internetový prohlížeč, umožňuje brouzdat webem a při tom na pozadí těží bitcoiny.
Vydělá vám však maximálně pár korun denně a neustále vás bude otravovat s placenými funkcemi nebo tím, abyste do sítě přivedli nové uživatele. Tyto projekty totiž fungují na silném multi-level marketingu.
I daně hrají při rozhodování, zda se pustit nebo nepustit do těžebního byznysu, roli. Při prostudování potřebných předpisů a judikatury zjistíte, že v České republice je podstatný rozdíl ve zdanění v případě, že těžíte sami na své triko a v případě, kdy těžíte s jinými v poolu a dostáváte odměnu od administrátora.
Rozdíl spočívá ve stanovení okamžiku příjmu, tzn. reálnému zvýšení majetku. U samostatné těžby k němu nedochází při získání kryptoměny těžbou, ale jejím prodejem či směnou. Naopak u těžby v poolu je třeba zdanit příjmy již v okamžiku obdržení vytěžených kryptoměn, ne až při jejich prodeji.
Co se týče daně z přidané hodnoty (DPH), těžba kryptoměn není předmětem daně.
Daně v České republice jsou však oproti Slovensku či některým západním evropským státům stále poměrně nízké. Disproporcionalita v daňové oblasti vede těžaře po celém světě k tomu, aby při výběru vhodné lokace pro svoji těžařskou farmu vybírali nejen oblast s levnou elektřinou, ale i daňovými výhodami.
Takovou jsou např. Spojené arabské emiráty, kde je daň z příjmu fyzických osob nulová, daň z příjmu právnických osob ve výši 9 % a daň z přidané hodnoty (VAT) 5%.
Pokud jste dočetli článek až sem, na konec, gratulujeme vám. O těžbě kryptoměn toho nyní víte více než 99 % populace. Pojďme si vše ještě shrnout:
A teď už víte o těžbě kryptoměn vše potřebné. Další zajímavé informace najdete v našem pokračujícím článku, který věnujeme speciálně těžbě bitcoinů.
Máte-li k těžbě kryptoměn jakoukoli otázku, neváhejte se nás zeptat na našem Discordu, odpovíme rychle a rádi.
Těžaři hledají náhodný údaj, nonci, aby mohli vytěžit blok a přidat jej do blockchainu. Kdo najde nonci jako první, přidá transakce do bloku a blok vytěží. Za to dostane odměnu.
V domácích podmínkách ne. Aby byla těžba profitabilní, je zapotřebí nakoupit speciální hardware minimálně za desítky, spíše za stovky tisíc a mít přístup k levné elektřině např. z hydroelektráren.
Skutečnost, zda se těžba jiných kryptoměn vyplatí, se stále mění s volatilní cenou kryptoměn. Proto je potřeba počítat s tím, že u menších kryptoměn se jedná o velmi nestálý byznys, na jehož konci vám mohou zůstat buď bezcenné kryptoměny, nebo bezcenný hardware. Stále se však najdou kryptoměny, které jsou schopné přinést solidní zisky. V roce 2024 byla velmi oblíbenou mincí těžařů kryptoměna Kaspa (KAS).
Např. Bitcoin, Bitcoin Cash, Litecoin, Dogecoin, Ethereum Classic, Monero, Kaspa, ZCash, Ravencoin či Kadena.
Pod tímto profilem publikují články a recenze autoři stránek Finex.cz a další redaktoři nebo hosté, kteří nejsou stálými autory.
Můj zájem o finance začal v roce 2017. První ránu jsem dostal od kryptoměn. Jejich růst mi kouzlil úsměv na tváři, avšak propad v roce 2018 byl studenou sprchou. Jako další cestu jsem zvolil akcie, u kterých jsem zůstal dva roky. V roce 2020 se dostavil další kryptoměnový bull-run a společně s ním se znovu objevil i můj zájem o Bitcoin.
Tentokrát jsem ale věc vzal za správný konec. Nejprve vzdělávání.
Kryptoměny pro mě znamenají nový finanční systém a věřím, že se postupně dostanou i do běžných životů občanů. Psaní článků zde na Finex.cz mě především pozitivně motivuje k prohlubování znalostí, které mohu následně předat čtenářům.
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz jsem dříve působil jako šéfredaktor kryptoměnové redakce. Mým cílem bylo, abychom společně s našimi pravidelnými redaktory i dalšími přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
96 %
89 %
