Největší výhodou kryptoměn je bezpochyby jejich decentralizace. Pokud totiž posíláte platbu pomocí klasického bankovního převodu, je potřeba, aby vaši transakci ověřil nějaký prostředník – banka. Vaše prostředky tak podléhají vůli někoho jiného. Díky blockchainu je však celý proces transakcí decentralizovan mezi jednotlivé uzly v síti – těžaře.
Při těžbě kryptoměn můžete nechat krumpáč zamčený v kůlně. Nástroj, který potřebujete, je výpočetní technika, tedy počítače. Hodně počítačů.
Zjednodušeně řečeno, těžba spočívá v hledání určitého řetězce znaků, a kdo jako první najde správné pořadí, získává odměnu za vytěžený blok. Jedná se tedy o počítání složitých matematických úloh (kryptografický hash), na jejíž řešení však můžete přijít pouze náhodným zkoušením a zároveň se na něm musíte shodnout s ostatními těžaři v síti.
Proces těžení může trvat libovolně dlouho, u Bitcoinové sítě je to ale většinou okolo 10 minut a pokud se to povede, je blok vytěžen a zapsán do blockchainu.
Jeden blok obsahuje informace o transakcích, jako jsou adresa odesílatele, adresa příjemce a jak velká částka je posílána. Množství transakcí je dáno velikostí bloku, která se u různých kryptoměn může lišit. U Bitcoinu je to v současnosti 1 MB a spory o navýšení tohoto limitu vyústily v Hard Fork, díky kterému vznikl Bitcoin Cash.
K tomu, aby těžaři nabídli svůj velmi vysoký (a drahý) výpočetní výkon a poplatili všechny tučné složenky za elektřinu, je motivuje odměna, kterou za vytěžený blok dostanou. Získá ji však pouze ten, kdo matematickou operaci rozluští jako první (v případě Bitcoinu je to 12,5 BTC) a navíc dostane ještě poplatky za dané transakce, které jsou v bloku uloženy. Těžení je proto silně konkurenční prostředí, které se nemusí vyplatit úplně každému.
Díky tomu, že se na potvrzování transakcí podílejí všechny uzly v síti, je dosaženo tolik důležité bezpečné decentralizace, kdy není potřeba prostředníka – nějaké centralizované autority, která by určovala, zda je transakce platná nebo ne.
To zároveň znemožňuje nějakému jedinci, aby proces potvrzování transakcí koncentroval ve svých rukách a získal nad sítí moc. Musel by k tomu vlastnit více než 51 % těžebního výkonu (odtud 51% útok na síť), k čemuž by potřeboval výpočetní techniku, jejichž spotřeba elektřiny by se rovnala menším státům, a to je dost nepravděpodobný scénář. Mohl by tak ale teoreticky provádět útoky na síť a umožnit např. tzv. problém dvojí útraty.
Naprostá většina kryptoměn se těží a fungují na systému dosahování konsenzu PoW, neboli Proof of Work. Co to znamená? Čtěte dál.
Výše popsaný těžební systém funguje na principu Proof of Work, neboli důkazu o vynaložené práci. Onou prací se rozumí výkon, který těžař poskytne síti pro řešení kryptografického hashe a všechny jeho náklady s tím spojené. Vzhledem k tomu, že není dopředu jisté, zda se těžaři podaří block úspěšně vytěžit, musí skutečně vynaložit značné úsilí (stejně jako všichni ostatní) a odvést svůj díl práce na tom, aby celý systém fungoval.
Oproti tomu stojí Proof of Stake. Místo vynaložené práce (náklady spojené s těžbou), jsou bloky vytvářeny podle toho, kolik kryptoměny kdo vlastní a také, jak dlouho ji drží. Princip spočívá v tom, že ten, kdo má kryptoměny nejvíc, má také největší zájem na tom, aby systém fungoval správně a nebude jej poškozovat.
Doby, kdy těžební technikou mohl být stolní počítač, jsou už dávno kryptoměnovým pravěkem. Dnes už se neobejdete bez těch nejlepších grafických karet na trhu. Pokud jste si tedy mysleli, že si na svém počítači jen tak nějaký ten bitcoin natěžíte, tak vás musíme zklamat.
A dávno už jsou pryč časy, kdy jste si na těžbu kryptoměn vystačili s grafickou kartou sloužící k hraní náročnějších počítačových her. Dnes potřebujete buď velmi výkonné grafické karty (GPU) nebo hardware vyrobený a složený pouze pro těžení kryptoměn, tzv. ASIC minery.
Výhody ASIC minerů
Je vám teď už asi jasné, že těžení kryptoměn je dost nákladná činnost s nejistým výsledkem. Pokud se do toho pouštíte sami, budete nejspíš potřebovat obrovskou halu plnou drahého hardwaru, což může znamenat investici v řádu milionů korun.
S řešením naštěstí přišel český programátor Marek “Slush” Palatinus a stvořil první pool, což je sdružení těžařů, kteří společně dají dohromady dostatečně silný výpočetní výkon na to, aby mohli konkurovat v prostředí dalších těžařů a úspěšně vytěžit blok. O odměnu se pak dělí rovnoměrně podle toho, jakou kdo poskytl míru výpočetního výkonu.
Vybrat si můžete z mnoha poolů, jako jsou třeba ty největší AntPool, BTC.TOP, BTC.com, Bixin, BTCC Pool a další. Jejich srovnání najdete zde.
Při porovnání zmíněných čísel si asi říkáte, jestli se těžení bitcoinů může vyplatit? Dobrá otázka. Odpovědí je: ne! Dnes je již těžení BTC tak vysoce náročná hardwarová záležitost, že i při velmi nízkých či nulových poplatcích za elektřinu by se jednalo o ztrátový počin. Spočítat si to ostatně může každý sám pomocí této kalkulačky. Konkurence těžařů je obrovská a hledání správného hashe může zabrat klidně celý rok.
Naštěstí je tu ale řešení. A přišlo jako první z Česka!
V roce 2010 založil Marek Palatinus těžební pool SlushPool, kde se těžaři se svými výpočetnímu výkony spojují dohromady a zvyšují tak své šance na nalezení a potvrzení bloku. O zisk se pak spravedlivě podělí poměrem podle výkonu, který poolu nabídli. Takových poolů, jak je zmíněno výše, dnes existuje samozřejmě spousta.
Jedna z “farem” na těžení bitcoinu v Americe.
Dále existuje i tzv. cloudmining, kde si můžete koupit určitý podíl hashrate a automaticky vám pak přichází odměna do BTC peněženky. Nemusíte tedy draze kupovat několik HW strojů, ale za zlomkovou cenu si pořídíte část výpočetního výkonu už fungujícího “dolu”.
Má to však jeden háček, říká vám něco termín Ponziho scháma?
Spousta společností, které cloudmining nabízí, jsou totiž klasické letadlo a doopravdy nic netěží. Pomocí již dávno známého “byznys modelu” tahají z lidí peníze, až do chvíle, než se to celé nezhroutí. U cloudmimingu si člověk nikdy nemůže být 100% jistý a SCAM může číhat za každým rohem. Nutno také dodat, že ani tímto způsobem se “těžba” bitcoinu již moc nevyplatí. I pro tento případ však existuje řešení – připravte se na dobrou zprávu číslo 2:
Ethereum, Litecoin, Monero, Dash, Bitcoin Cash, Zcash a další coiny nemají ještě tolik rozvinutou infrastrukturu a proto je jejich těžba o něco jednodušší a rentabilnější. Nenechte se ale zmást, i těžba těchto coinů je tak konkurenční, že jako začátečník prakticky nemáte šanci.
Informace o kryptoměnách, které můžeš těžit a nakolik se to vyplatí, lze zjistit např. na stránkách coinwarz či WhatToMine.com. V úvahu je také třeba vzít, že hodnota některých těchto kryptoměn ještě poroste nahoru. Každé těžení má trošku jiná pravidla, princip však zůstává podobný jako u bitcoinu.
Abychom to tedy shrnuli, dle našeho názoru už se nevyplatí s těžením bitcoinu začínat ani v malém, ani velkém měřítku. Nabízí se tedy už jen možnost skupinového nebo cloudového těžení, ale i v těchto případech nemusíte být ziskoví, zvlášť s malým kapitálem a jako začátečník.
O tom si přečtete více v článcích níže.
