Jak vybrat podhodnocenou akcii krok za krokem? Praktický návod s ukázkou

Výběr podhodnocených akcií byl doménou legendárního investora Benjamina Grahama, posléze na něj navázal v prvních dekádách své investiční kariéry i jeho nejslavnější učedník Warren Buffett. Základy položenými ve 30. letech 20. století se pak inspirovala i celá řada dalších investorů. Velmi úspěšné investiční fondy vede například Charles Akre, který ve své strategii do značné míry vychází z obou zmíněných pánů.

V Čechách se pak nechal nakazit hodnotovou investiční strategií například portfolio manažer fondu Vltava a také autor populárních knih o investování, Daniel Gladiš. Stejně jako výše zmínění profesionálové se však Benjaminem Grahamem inspirovala celá řada drobných investorů, kteří se snaží stále učit od jednoho z nejúspěšnějších investorů všech dob a není divu, jeho myšlenky, ač často vysmívané, jsou nadčasové, což se ukazuje dlouhodobě v praxi.

Přestože v posledních 10 letech hrají prim růstové akcie, ty hodnotové tiše čekají na svou příležitost. Ta by přijít měla, neboť hodnotové akcie dlouhodobě vykazují výrazně lepší výkonnost než ty růstové, ačkoliv se na to v obdobích rostoucích akciových trhů opakovaně zapomíná. Na specifika různých druhů akcií se můžete podívat v tomto článku.

Pojďme si projít praktickou case study, ve které vybereme jednu takovou podhodnocenou akcii.

Obsah článku

Akciový screening základní nástroj každého akciového investora

Máme štěstí, že se svět od začátku investiční kariéry Benjamina Grahama posunul, protože nemusíme podstupovat nikdy nekončící práci se studiem účetních výkazů. Otec hodnotového investování musel procházet jednu účetní uzávěrku za druhou a všechny níže zmíněné ukazatele ručně počítat a poté zapisovat na papír. Nám stačí pouze zadat správnou adresu do vyhledávače a můžeme akcie filtrovat prostřednictvím screeningu doslova za pár kliknutí.

Osobně pak nejvíce k filtrování potenciálních akcií využívám screeningový nástroj finviz. Využít samozřejmě můžete i jiné podobné nástroje. Dle mého názoru nikoliv tak komplexní screening nabízí i na stránkách Macrotrends a také na Yahoo Finance.

Nastavení screeningu

Pojďme se podívat, jak můžete nastavit svá screeningová kritéria, jež vám mohou pomoci vyfiltrovat akcie, na které se lze posléze blíže zaměřit. Jednotlivá čísla nejsou vytesané do kamene, sám je musím v průběhu času měnit – žijeme v době, kdy je americký akciovým trh velmi nadhodnocený. Kdybychom tak postupovali podle kritérií navržených Benjaminem Grahamem, jednoduše bychom se žádných výsledků v současné době nedočkali.

Zároveň je možné zadávané hodnoty upravovat díky neustálému učení, získávání zkušeností, dělání chyb (což k investování bezesporu patří), případně i díky osobním preferencím. Z toho důvodu platí, že váš screening může nakonec vypadat úplně jinak. Abychom se ale pohnuli dál, ukážu vám, na jaká kritéria se momentálně zaměřuji já a proč.

Výhodou nákupu podhodnocených akcií je, že málokdy jejich cena spadne ještě výrazně dolů, za své chyby tak obvykle platíte maximálně nedostatečnou výkonností.

Nevhodně zvolenou investicí do růstové akcie můžete během pár týdnů přijít o podstatnou část peněz, které jste do této akcie investovali. Jak je to tedy s tím screeningem.

V tabulce výše můžete vidět nastavený screening, který jsem využil nejenom pro účely tohoto článku, ale nakonec i pro realizaci investice. Pojďme se tedy podívat na jednotlivá zadaná kritéria:

A) Tržní kapitalizace

Možná nejméně důležitý ukazatel. Zkrátka omezíte velikost společnosti, do které byste mohli potenciálně investovat. Osobně nerad investuji do micro caps, proto volím tržní kapitalizaci přesahující 2 miliardy dolarů. Mezi micro caps samozřejmě lze najít i skutečné trefy, protože jsou obvykle díky své velikosti pod rozlišovací schopností velkých institucionálních investorů. Na můj vkus však mohou být tyto akcie příliš volatilní. Proto:

• Market Cap vyšší než 2 miliardy dolarů

B) Základní hodnotové ukazatele

Poměry ceny vůči ziskům, tržbám a účetní hodnotě jsou většině investorů notoricky známé. To však neznamená, že by nefungovaly, spíše naopak. Vhodné nastavení těchto čtyřech ukazatelů velmi výrazně sníží počet výsledků potenciálně vhodných investic – jednoduše vyřadí z výsledků vyhledávání ty, které nejsou zatím ziskové nebo se obchodují za příliš vysokou cenu.

Nastavení konkrétních hodnot je opět poměrně subjektivní. Benjamin Graham například doporučoval maximální hodnotu P/E ratia 15 a P/B ratia 1,5 (případně jejich maximální součin 22,5).

Pokud však chcete objevit společnost, která má slušné předpoklady na další růst a vykázala v minulých letech zajímavou výkonnost (čehož dosáhnete nastavením dalších kritérií), příliš mnoho výsledků se s takto přísnými kritérii nedočkáte… V tomto screeningu tak volím hodnoty:

• P/E do 30 (5. 2021 činilo P/E ratio indexu S&P 500 téměř 45)
• Forward P/E do 25 (forward P/E funguje podobně jako P/E ratio s tím rozdílem, že za zisk dosazuje výši předpokládaného EPS za 12 měsíců)
• P/B do 3
• P/S do 4

C) S jakou efektivitou dovede společnost využívat vlastní a cizí zdroje

Následují ukazatele ROE (návratnost kapitálu) a ROA (návratnost aktiv), přičemž by dle mého měla akcie splňovat alespoň tyto hodnoty:

• ROE vyšší než 10 %
• ROA vyšší než 5 %

Zcela upřímně si můžete s těmito hodnotami hrát. Návratnost kapitálu – ROE měří efektivitu, s jakou je společnost schopná využívat vlastní kapitál. Doslova měří, kolik je schopná společnost vygenerovat čistého zisku na každou korunu, kterou investor do společnosti investuje. Řada investorů je přesvědčená, že růst akcie se dlouhodobě přibližuje právě k ukazateli ROE. Na výši ROE a její dlouhodobou udržitelnost se dlouhodobě zaměřoval například Warren Buffett, neboť by vysoké ROE mělo také signalizovat výraznou konkurenční výhodu společnosti.

Ukazatel ROA pak většina investorů příliš nesleduje, takže ho můžete i vynechat, nicméně Joel Greenblatt ve své knize The Little Book That Beats the Market poměrně jednoduchou angličtinou popisuje, jak společnosti s nejlepší kombinací ROA a P/E ratia dlouhodobě překonávají výkonnost akciového trhu jako celku. Mně se tato myšlenka líbí, a proto hledám společnosti vykazující kladnou návratnost aktiv. Obecně pak tento ukazatel zkoumá, jak efektivně je schopná společnost generovat zisk z veškerých dostupných zdrojů, a to nejenom vlastních (kapitál) ale i dluhu.

Kdybyste chtěli zjistit, které akcie vykazují momentálně nejlepší poměr ROA a P/E ratia, můžete zavítat sem.

D) Zadlužení společnosti

Vraťme se k otci hodnotového investování, který říká, že výrazně zadlužená společnost vykazuje přirozeně vyšší nebezpečí krachu. Pro podniky platí totéž, co pro každého člověka – své závazky musí splácet.

Pro zkoumání zadlužení se zaměřuji na dva ukazatele LT debt/equity (poměr dlouhodobého dluhu vůči vlastnímu kapitálu společnosti) a current ratio, které vyjadřuje poměr likvidní hotovosti (či jejich ekvivalentů) a krátkodobých závazků. Pozor v prvém případě je hodnota dlouhodobého dluhu v čitateli a v druhém jsou krátkodobé závazky ve jmenovateli, proto by měly tyto dva ukazatele nabývat následujících hodnot:

• LT debt / equity nižší než 1
• Current ratio vyšší než 1

E) Růst společnosti

Úplně jednoduše pak nakonec filtruji společnosti také podle růstu. Mám zájem o akcie fungujících podniků, které už vykázaly v minulosti růst ziskovosti. Proto mě zajímají pouze akcie, jimž rostlo EPS v posledních 5 letech alespoň 10% ročním tempem (například akcie Apple v vykazují v posledních 5 letech průměrný roční růst EPS pouze 7,30 %). Zároveň však vím, že minulá výkonnost není zárukou budoucích zisků…

Proto využívám ještě ukazatel PEG vyjadřující poměr aktuální ceny akcie vůči odhadu růstu zisků. V tuhle chvíli přiznám, že můj postup není úplně exaktní, když se spoléhám na odhad budoucí ziskovosti ze strany analytiků (podobně jako v případě forward P/E) a zadávám hodnotu PEG, která by neměla být vyšší než jedna, což by mělo vyjadřovat racionálně ohodnocenou společnost vůči budoucím ziskům.

• EPS Growth past 5 years vyšší než 10 %
• PEG nižší než 1

Pohled na jednotlivá odvětví

Výše nastavený screening mi vyfiltroval společnosti, které vidíte níže. Může se vám stát, že nedostanete výsledek žádný. Případně nedostanete jako výsledek výběr společností, do kterých byste nyní chtěli investovat, pak je třeba screeningová kritéria upravit. Jedná se o 9 společností v různých průmyslových odvětvích, dle nastavených kritérií by však měly být jejich akcie poměrně levné, a navíc vykazují zajímavý růst ziskovosti v posledních 5 letech.

Jako první bych vyřadil celý sektor základních materiálů. Těžařské společnosti vykazují obecně nižší ohodnocení a vzhledem k tlakům na ochranu životního prostředí nepovažuji tento sektor za příliš atraktivní pro dlouhodobou investici. Tím pádem dál nebudu zkoumat – Vale, Ternium ani AngloGold. Následně bych se vyhnul i Builders FirstSource, aniž bych o společnosti věděl cokoliv dalšího, zkrátka nechci investovat do podniku, který prodává stavební vybavení. Jedná se sice pouze o dodavatele stavebního průmyslu, ale ceny nemovitostí a stavebních prací, a tedy ziskovost stavebních společností, které si stavební vybavení mohou koupit, roste a klesá s vývojem hospodářství.

Stejně tak mohu s klidným srdcem vyřadit maloobchodní řetězec Big Lots, který bude bezpochyby bojovat nejenom s mnohem většími kamennými konkurenty ale i růstem e-commerce. Na investici do výrobce generických léčiv – Emergent BioSolutions nemám ty správné vědomosti – je to mimo můj kruh kompetencí. Investice do čehokoliv, co v současnosti souvisí s leteckým průmyslem, mi pak přijde jako sázka na velmi nejistou kartu, proto vyřazuji i Atlas Air Worldwide Holdings

Zbývají nám tak pouze dva zástupci ze segmentu polovodičů – Amkor Technology a United Microelectronics Corporation.

To je super zpráva, protože odvětví polovodičů momentálně považuji za velmi rychle rostoucí průmysl, tak proč neinvestovat do některé ze společností v této oblasti, zvlášť když vykazují známky podhodnocení.

Výběr konkrétní akcie

Nyní už je výběr zúžený na poslední dvě společnosti. United Microelectronics je tchajwanskou společností (odkud koneckonců pochází i celá řada konkurentů), Amkor se pak prezentuje jako americká společnost, nicméně své kořeny má pevně zasazené rovněž na ostrově jižně od Číny. Oba podniky každopádně vypadají řečí čísel velmi zajímavě.

Ve většině důležitých kritérií však vítězí Amkor. Ať už se bude jedná o ohodnocení, hodnotu PEG (které je v případě Amkor mimořádně nízké) i výše ROA a ROE, které jsou v obou případech spíše průměrné, vykazuje lepší čísla Amkor. Jediný kaz na kráse je předpokládaný pokles EPS v letošním roce, nicméně predikce na příštích 5 let vypadá více než dobře. Ačkoliv by tak bylo možné analyzovat blíže obě společnosti, volím Amkor.

Porovnání s konkurencí

Amkor Technology přímo polovodiče nevyrábí, je však pevnou součástí dodavatelského řetězce. Nabízí výrobu obalů a testování polovodičů ve Spojených státech, Japonsku, Evropě i na Středním východě. Společnost navrhla a vyvinula řadu druhů a technologií obalů včetně Through Mold Via (TMV), FusionQuad, Flip Chip Ball Grid Array (fcBGA), které zajišťují komfortní ochranu polovodičů před zářením i nárazy.

Zabývá se také vývojem obalů integrovaných obvodů, kdy se snaží eliminovat olovo a některé další škodlivé materiály. V rámci svých služeb pak nabízí rovněž testování integrovaných obvodů pro výrobce polovodičů. Dlouhodobě spolupracuje s Qualcommem a v minulosti navázala partnerství také s IBM a Samsungem.

Největšími konkurenty Amkoru jsou společnosti KLA Corporation, Teradyne a FormFactor. Níže v tabulce můžete vidět porovnání základních metrik:

Z porovnání je zřejmé, že je Amkor oproti konkurenci výrazně „levnější“, což je pravděpodobně (kromě jiného) způsobeno nižší schopností společnosti generovat zisk ať už z vlastního nebo vypůjčeného kapitálu. Na druhé straně se jedná o tak výraznou slevu v ceně akcií, že mě osobně skutečně stálo za to do Amkoru investovat, i když je zjevné, že konkurenti byli alespoň v posledním roce schopní využívat své peníze v rámci podnikání lépe.

ROE a ROA na těchto hodnotách jsou však pro mě stále dostačující, a navíc se Amkoru predikuje v příštích 5 letech nejvyšší růst EPS.

Pokud byste chtěli najít pěkné srovnání jednotlivých akcií s konkurenty nebo s celým odvětvím, můžete zavítat na stránky simplywall.st, které nabízejí velmi pěkně zpracované statistiky. Prvních 5 analýz akcií každý měsíc máte zdarma, další jsou za předplatné.

Exit strategie

Akcie podobného typu obvykle investor nakupuje dlouhodobě, a tak nemá smysl si stanovovat nějaký konkrétní cenový cíl. Je rozumné sledovat jednotlivé kvartální hospodářské výsledky a čas od času si „prohlédnout“ akcii opět ve screenu finviz, abyste se podívali, jak se vyvíjí cena akcií z hlediska ukazatelů, které vedly k jejímu výběru.

Pokud bude cena akcií růst ruku v ruce s rostoucí ziskovostí společnosti – tzn. ohodnocení hlediskem poměrových ukazatelů nebude příliš růst, není důvod k tomu, abyste podobnou akcii prodávali. Zároveň bych už na počátku myslel na to, že se podobná investice výrazně nezhodnotí řádově do roka, ale spíše za delší dobu.

Pár slov závěrem

Výše uvedený příklad je pouze stručný popis postupu (tak aby byla zachovaná rozumná délka článku) výběru jedné akcie. Kompletní popis by musel být ještě mnohem delší, koneckonců o hodnotovém investování byla napsaná řada knih (a tento rozsáhlý článek).

Zároveň tento text nemá a ani nemůže mít ambici stát se nějakým zaručeným postupem na to, jak vybrat budoucí vítěznou akcii.

Hodnotové akcie mají tendenci dlouhou dobu vykazovat podprůměrnou výkonnost – do doby, než si jejich podhodnocení všimne větší část investorů, a to je občas ta nejnáročnější část hodnotové investiční strategie – vyčkat až se vaše investice zhodnotí.

Článek tedy můžete brát jako jistý návod, ale obecně bych se držel pouze zmíněných opěrných bodů:

• Vhodně nastavený screening (může se lišit investor od investora)
• Zamyšlení se nad potenciálem odvětví, ve kterém společnost působí
• Výběr konkrétního titulu
• Porovnání s konkurencí
• Případná exit strategie až se vaše investice začne zhodnocovat – hodnotové investování je záležitost pro trpělivé investory, počítejte, že budete držet své investice celá léta. Hrubou představu o tom, za jakých podmínek akcii prodáte, byste však měli mít už při nákupu

Každopádně je jisté, že jeden přečtený článek nemůže k osvojení konkrétní investiční strategie stačit, proto doporučuji k dalšímu studiu následující knihy:

• Inteligentní investor – Benjamin Graham
• Naučte se investovat – Daniel Gladiš
• Akciové investice – Daniel Gladiš
• The Little Book That Beats the Market – Joel Greenblatt

Na další knihy, které stojí za to přečíst pak určitě narazíte i během vaší investiční cesty nebo se podívejte třeba sem.