Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Co je to pálení mincí neboli burn? K čemu je a proč se u kryptoměn používá?

Publikováno
Co je to pálení mincí neboli burn? K čemu je a proč se u kryptoměn používá?
Zdroj: yahoo.com

Pálení mincí (coin burning) je proces, kterým dochází ke snižování počtu mincí kryptoměn v oběhu. Provádí se převodem coinů na adresu peněženky, která umožňuje pouze příjem, nikoli již další odesílání digitálních aktiv.

Ke coinům a tokenům na této adrese není možné získat přístup, ani je jakkoli použít, čímž jsou prakticky vzato zničeny, přestože se nadále vyskytují v blockchainu na této adrese. Pálit mince může každý, kdo vlastní nějaké kryptoměny, pro běžného uživatele však pálení mincí nemá žádný smysl, jednalo by se pouze o vyhození peněz.

Naopak pro vývojáře projektu se často jedná o způsob, jakým mohou do budoucna ovlivnit vývoj ceny skrze regulaci nabídky mincí v cirkulaci. V článku si rozebereme, jak pálení mincí funguje a proč u některých projektů pravděpodobně může za jejich rostoucí cenu.

Obsah článku o pálení mincí

Co se rozumí pod pálením mincí?

Účelem pálení je nejčastěji zvýšení hodnoty zbývajících mincí. Obecně totiž každý produkt zdraží, pokud se stane vzácnějším, tedy jestliže se zmenší jeho nabídka na trhu. Je to princip vzácnosti (scarcity principle) v praxi, který platí – alespoň v teorii – nejen pro kryptoměny, ale také např. pro ropu, elektřinu nebo banány.

Poznámka

Poznámka: Princip vzácnosti také z části může za vysokou cenu Bitcoinu. Bitcoinů je omezené množství a každý je tím pádem do určité míry vzácný.

Pokud nabídka na trhu místo klesání stoupe, aktivum už není tolik vzácné, což má za následek klesající cenu. Bavíme se zde o inflaci.

Pálení mincí tedy představuje deflační událost, která je opakem inflace (zvětšování zásoby mincí), nicméně pozitivní efekt pálení mincí na jejich cenu se zpravidla projeví až s odstupem času. Nebo taky vůbec. Záleží na mnoha faktorech a nelze s jistotou říci, že cena určité kryptoměny bude 100% růst i přes její pravidelné pálení.

Jak pálení mincí funguje?

Disponování s kryptoměnami na blockchainu probíhá přes kryptoměnové peněženky. Každá kryptoměnová peněženka má svoji veřejnou adresu, která funguje podobně jako e-mailová adresa.

Poznámka

Poznámka: Veřejná adresa kryptoměn je také označována jako veřejný klíč.

Každá kryptoměnová adresa je unikátní. S tím souvisí i to, že je k ní přiřazen i unikátní privátní klíč. S využitím privátního klíče může každá kryptoměnová adresa (veřejný klíč) odesílat kryptoměny na jinou či je naopak od jiné kryptoměnové adresy přijmout. Veškeré údaje o transakcích mezi kryptoměnovými adresami jsou uložené na blockchainu.

Pálení mincí probíhá tak, že je určité množství coinů odesláno na adresu peněženky, která může pouze přijímat mince a nikoli je dále posílat. Tím efektivně dojde k jejich trvalému odstranění z oběhu. Tímto způsobem se dají spálit mince prakticky jakékoliv kryptoměny.

Kryptoměnové adresy určené pro pálení

Adresám, které umožňují pouze příjem digitálních aktiv, se říká “burner” nebo “eater” adresy. Stav burner adres sice je viditelný na blockchainu, ale nikdo se nemůže k jejich obsahu dostat. Nejčastěji jsou páleny mince, které vývojáři odkoupili zpět z trhu, mince získané z transakčních poplatků, nebo mince, které mají vývojáři k dispozici již od počátku projektu.

Zdroj: etherscan.io
Příklad burner adresy na Ethereu
Příklad burner adresy na Ethereu

Na obrázku výše je příklad burner adresy na Ethereu. Pro přehlednost mají většinou burner adresy v prohlížečích pod názvem upozornění (šedý boxík výše), jméno složené z nul a občas i symbolicky koncovku “dead” tak, jako adresa na obrázku. Na dalším obrázku níže je příklad transakce, v níž někdo spálil téměř 7 ETH odesláním na zmíněnou burner adresu.

Zdroj: etherscan.io
Příklad transakce na burner adresu
Příklad transakce na burner adresu

Veřejná adresa kryptoměnové peněženky je obvykle vygenerována z privátního klíče. Vlastník privátního klíče má díky němu přístup ke všem coinům, které byly na veřejnou adresu jeho peněženky poslány. V případě burner adresy se ale jedná o náhodně vytvořenou veřejnou adresu, která není propojena s žádným privátním klíčem. Z veřejné adresy přitom není možné vytvořit privátní klíč, možné je to pouze naopak. Právě proto burner adresa neumožňuje přístup k tokenům, které jsou zde uloženy a všechny tokeny, které se sem pošlou, jsou navždy ztraceny.

Dalším příkladem ze sítě Bitcoinu může být burner adresa 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE, která má na účtu něco přes 13 Bitcoinů.

Zdroj: blockchain.com
Burner adresa na Bitcoinu
Burner adresa na Bitcoinu

Tyto bitcoiny jsou prakticky nedostupné, přestože jsou i nadále uložené v blockchainu a jsou také započteny v celkové zásobě BTC.

Co dalšího se dá považovat za pálení mincí?

Stejný výsledek, jako záměrné pálení mincí, má odeslání mincí na adresu bez majitele, k čemuž může dojít při neopatrném zadávání adresy či výběru sítě, nebo také ztráta přístupu k peněžence, kde jsou mince uloženy.

Při posílání kryptoměn a tokenů z burzy nebo z peněženky proto doporučujeme vše nejméně dvakrát překontrolovat a nejprve poslat malou část prostředků za účelem ověření, zda transakce proběhne tak, jak předpokládáme.

Jakákoli chyba totiž může vést k nenávratné ztrátě. Důkladně také doporučujeme vytvořit si a uschovat na bezpečném místě vaši seed phrase, ideálně na dvou odlišných místech.

Kde všude se ještě s “pálením” setkáme?

Pálení mincí bylo pravděpodobně inspirováno nabýváním vlastních akcií akciovými společnostmi (stock buyback). Důvodů, proč akciové společnosti nabývají vlastní akcie, je mnoho. Kromě daňových výhod se může jednat právě o snahu zvýšit hodnotu vlastních akcií.

Když akciová společnost nakoupí vlastní akcie, zvyšuje poptávku a také odstraňuje akcie z oběhu, čímž se akcie, které zůstanou na trhu, stanou vzácnějšími – a tím pádem i hodnotnějšími. Bohužel ne vždy to funguje a někdy to dokonce vede k opačnému efektu.

Rovněž centrální banky přizpůsobují množství cirkulující měny, resp. míru inflace nových peněz, za účelem ovlivnění její kupní síly.

Důvody, proč se k pálení mincí přistupuje

Téměř každý den se můžeme dočíst o tom, jak došlo ke spálení milionů nebo dokonce miliard tokenů či kryptoměn. Existuje totiž hned několik praktických důvodů, proč dochází k pálení mincí. Pojďme se na ně postupně podívat.

Snižování zásoby mincí za účelem zvýšení hodnoty

Nejčastějším účelem pálení mincí je snaha dosáhnout zvýšení ceny mincí zbývajících. Aby se totiž cena kryptoměny zvýšila, poptávka musí převýšit nabídku. Pálení mincí (snižování nabídky) proto logicky může vést ke zvýšení ceny kryptoměny i při zachování stejné poptávky.

Přestože se nejedná o jistý výsledek, cena některých kryptoměn se skutečně po spálení mincí zvýšila, rozhodně ale ne okamžitě. Rovněž pokud má kryptoměna vysokou míru inflace (dochází k vydávání velkého množství nových mincí), pálení mincí může inflaci snižovat, nebo dokonce překonat.

Důležité: Neexistuje žádný důkaz, že pálení mincí skutečně zvyšuje hodnotu konkrétní kryptoměny. Pálení mincí každopádně může ovlivnit investory a tržní sentiment, což má značný vliv na vývoj ceny, ať už nahoru nebo dolů.

Běžně jsou páleny také nevyprodané mince. Nové tokeny a kryptoměny jsou zpravidla uváděny na trh při tzv. primární nabídce tokenů, neboli ICO (Initial Coin Offering). Některé tokeny však mohou na konci ICO zůstat nevyprodané. Vývojáři se mohou rozhodnout zbývajících tokenů zbavit jejich spálením. To má často za následek zvýšení ceny pro stávající vlastníky i samotné vývojáře. Je to také známka toho, že vývojářům jde o dlouhodobou prosperitu projektu.

Mechanismus konsenzu Proof of Burn

Proof of Burn (PoB) je jedním z algoritmů, pomocí kterých je dosahováno konsensu mezi všemi uzly ohledně toho, jaké informace (transakce) se stanou obsahem blockchainu. PoB se často označuje za variantu konsensu Proof of Work (PoW), ale bez zbytečného plýtvání energií.

Právo pro zápis nových bloků je totiž uděleno těžařům, kteří spálí příslušné tokeny, a to proporcionálně tomu, kolik tokenů spálili.

Zdroj: medium.com
Schéma Proof of Burn
Schéma Proof of Burn
Poznámka

Vysvětlení: Na obrázku výše byl pro zápis transakce zvolen těžař s číslem 2, protože spálil nejvíce mincí.

V závislosti na implementaci algoritmu ale nemusí nejvyšší množství spálených mincí znamenat 100% jistotu, že bude těžař pro zápis bloku zvolen. Většinou se jedná spíše o zvýšení šance, tedy čím více mincí těžař spálí, tím větší šanci pro zvolení má.

V závislosti na pravidlech konkrétního blockchainu musí těžaři pálit nativní tokeny nebo kryptoměnu jiného blockchainu (např. Bitcoin). Za odměnu těžaři obdrží nativní tokeny daného blockchainu.

Existuje několik příkladů blockchainů, které fungují na principu PoB. Pravděpodobně nejznámějším příkladem je Counterparty (XCP), kde za spálení Bitcoinu získají těžaři právo vytvořit blok a za jeho vytvoření pak nativní XCP tokeny. Protokol Counterparty využívala také již neexistující kryptoměna Triggers (TRIG). V případě Slimcoinu (SLM) plní pálení nativního tokenu funkci těžby i konsensuálního mechanismu.

Pálení mincí za transakci

Některé kryptoměny, jako např. Ripple (XRP), Solana (SOL), Ethereum (po upgradu EIP-1559) nebo BNB (po upgradu BEP95), jsou naprogramovány tak, že při každé transakci je část tokenů spálena. Obvykle pálené mince pocházejí z transakčních poplatků a jsou protokolem automaticky poslány na burner adresu.

Zdroj: etherscan.io
Spálená část z vybraných poplatků na Ethereu
Spálená část z vybraných poplatků bloku 14384949 na síti Etherea
Poznámka

Na obrázku výše je výpis odměn za vytěžený blok číslo 14384949 na síti Etherea. Poslední část je proporční podíl z vybraných poplatků, který je po vytěžení bloku ihned spálen a je tím pádem odečtený z celkové odměny.

Zatímco podíl na transakčním poplatku motivuje těžaře k tomu, aby transakci zpracovali, spálení jeho části má zajistit, že si kryptoměna uchová svoji hodnotu, nebo dokonce dojde k jejímu zvýšení.

Algoritmické stablecoiny

Dalším příkladem použití pálení mincí jsou algoritmické stablecoiny. Pálení mincí slouží k udržení fixní ceny stablecoinů, tj. kryptoměn, jejichž cena je navázána na hodnotu jiného aktiva, například amerického dolaru (USD). Pálením mincí nebo jejich ražením, v závislosti na aktuální poptávce, lze ovlivňovat cenu mincí, aby zůstaly na téměř konstantní úrovni.

Nejznámějším příkladem algoritmického stablecoinu byl stablecoin UST blockchainu Terra, jehož fixní cena byla udržována pomocí pálení kryptoměny LUNA (nyní již LUNC).

Poznámka

Příklad: Když se 1 UST obchodoval za vyšší cenu, než je cena dolaru, např. tedy 1,01 USD, obchodníci byli motivování s využitím swapu na Terra Station směnit mince LUNA za UST, pro zjednodušení se omezme na 1 UST a mince LUNA v hodnotě 1 USD.

Při swapu se mince LUNA v hodnotě 1 USD spálila a 1 UST byl naopak vytvořen. Uživatelé svůj UST mohli prodat za 1,01 USD a vydělat tím 0,01 USD. Přitom vložili UST do poolu. Na trhu ho tím pádem bylo více, jinými slovy byla zvýšena jeho nabídka a snížena jeho cena – blíže k 1 USD.

Stejným způsobem algoritmus fungoval i v opačném směru.

Bohužel v květnu roku 2022 přestal tento algoritmus fungovat, pravděpodobně kvůli masivním výběrům z dAppky Anchor Protocol a volatilitě Bitcoinu, což vedlo ke katastrofickému pádu hodnoty stablecoinu UST i vyrovnávací kryptoměny LUNA.

Dalším příkladem algoritmického stablecoinu je USDD na síti TRON fungující velmi podobně jako UST. Historická data nám ovšem ukazují, že i tento stablecoin má problémy držet cenu kolem jednoho dolaru a je proto otázkou, zdali mají algoritmické stablecoiny využívající průběžné pálení a tvoření nových mincí budoucnost.

Klamání investorů

Pálení mincí může sloužit také ke klamání investorů. Vývojáři mohou třeba tvrdit, že pálí mince, zatímco ve skutečnosti je posílají do peněženky, kterou mají pod kontrolou.

Poznámka

Poznámka: Abyste se tomuto riziku vyhnuli, je potřeba udělat si průzkum kryptoměny, do které investujete, nebo se držet bezpečnějších kryptoměn (dejme tomu do TOP 50 podle tržní kapitalizace). Jak se na kryptoscéně říká, vždy je potřeba udělat si vlastní průzkum, neboli “do your own research” (DYOR).

Někteří vývojáři také pálí mince jako způsob, jak skrýt tzv. “velryby” (whales), tedy peněženky, které drží velké množství mincí určité kryptoměny a mají díky tomu možnost významně ovlivňovat její cenu.

Uvedeme si příklad:

Uvažujme nově spuštěnou kryptoměnu SCAM s 1 miliardou tokenů, 100 milionů si nechá vývojář a 600 milionů SCAM tokenů okamžitě spálí.

Bude to vypadat, že vývojář vlastní “jen” 10 % zásoby tokenů, protože původní nabídka byla 1 miliarda.

Ve skutečnosti ale vývojář vlastní 25 % ze 400 milionů tokenů, které jsou stále v oběhu, což je samozřejmě mnohem větší podíl.

Praktické příklady pravidelného či jednorázového pálení mincí

Některé kryptoměnové projekty mají pravidelné pálení mincí zabudované přímo ve svém kódu, které funguje primárně jako motivace pro investory a ujištění, že hodnota kryptoměny nebude ředěna inflací.

Ethereum

Ethereum (ETH) zavedlo spalovací mechanismus na základě upgradu EIP-1559 (tzv. London hard fork), který byl spuštěn 4. srpna 2021 a jenž jsme také zmiňovali v kapitole o pálení mincí v transakcích.

Transakční poplatek se od té doby skládá z uživatelem určeného spropitného (priority fee), motivujícího těžaře ke zpracování transakce, a základního poplatku (base fee), který se mění dynamicky na základě aktivity v síti. Na obrázku níže můžeme vidět příklad průběhu změny obou částí poplatku v čase v horizontu 300 bloků.

Zdroj: watchtheburn.com
Graf base fee a priority fee
Velikost základního poplatku (oranžová) a spropitného (žlutá)

Základní poplatek se – na rozdíl od spropitného – spaluje a nedává se těžařům. Pálení základního poplatku údajně “pohltí” až 65 % inflace nových ETH mincí vytvářených při těžbě. V době psaní článku bylo spáleno 2 489 361 ETH v hodnotě přes tři miliardy USD.

Solana

Podobně jako Ethereum přistupuje k pálení mincí také Solana (SOL). Polovina veškerých transakčních poplatků je automaticky spálena, zatímco zbytek získá validátor, který zpracoval příslušnou transakci.

Solana Foundation navíc v květnu roku 2020 spálila přes 11 milionů SOL coinů. Podobný efekt, jako pálení mincí, má také tzv. slashing. Validátor, který jedná při potvrzování transakcí nepoctivě, totiž může nenávratně přijít o tokeny, které musel uzamknout do chytrého kontraktu (tzv. staking).

BNB

Populární kryptoměnová burza Binance se při spuštění své nativní kryptoměny BNB v roce 2017 zavázala, že postupně spálí polovinu zásoby BNB, tj. celkem 100 milionů coinů. Za tímto účelem má BNB dva spalovací mechanismy.

Kromě již zmíněného real-time pálení části transakčního poplatku (o jehož poměru zčásti rozhodují validátoři) dochází také k pravidelnému čtvrtletnímu pálení. Počet BNB coinů určených ke čtvrtletnímu spálení je automaticky vypočítán podle Auto-Burn vzorce, kde roli hraje průměrná cena BNB a počet bloků vytvořených za předchozí kvartál.

BNB má také speciální Pioneer Burn Program, v rámci kterého může být uživatelům v případě ztráty BNB coinů (např. kvůli zadání špatné adresy) poskytnuta náhrada, která je započtena proti BNB coinům, které by jinak byly spáleny. V době psaní článku celkem již bylo spáleno 97,608 BNB coinů o hodnotě cca 23,5 milionů USD.

Zdroj: medium.com
Předpokládaný vývoj čtvrtletního pálení BNB coinů
Předpokládaný vývoj čtvrtletního pálení BNB coinů

Shiba Inu

Z projektů, které spálily významnou část zásoby mincí, lze zmínit také meme coin Shiba Inu (SHIB). Vitalik Buterin, zakladatel sítě Ethereum, totiž obdržel od anonymního tvůrce Shiba Inu 50 % všech SHIB coinů. Buterin se ale rozhodl 90 % ze svých SHIB coinů spálit a zbytek darovat charitě.

Hodnota spálených SHIB coinů se v dané době odhadovala na 6 miliard USD. Přestože Shiba Inu nemá vlastní pálící program, uživatelé mohou sami pálit SHIB coiny přes portál SHIBABURN. Za odměnu obdrží RYOSHI tokeny.

Další projekty pálející své mince

Mezi další projekty, jejichž součástí je pravidelné pálení mincí, patří například kryptoměna DOT blockchainu Polkadot (spáleno je cca 10 milionů USD měsíčně), token CAKE decentralizované burzy PancakeSwap (cca 80 milionů USD měsíčně) nebo token AVAX blockchainu Avalanche, kde jsou páleny veškeré transakční poplatky (doposud 38,5 milionů USD).

Vývojáři Cardano (ADA), v době psaní článku páté nejhodnotnější kryptoměny podle tržní kapitalizace (nepočítaje stablecoiny), v současné chvíli také pracují na burning mechanismu.

Naproti tomu Bitcoin není systematicky pálen, ale např. v důsledku ztráty privátních klíčů, hardwarových peněženek nebo odeslání na špatnou adresu neustále dochází ke ztrátě bitcoinů. Odhaduje se, že přibližně 3 – 4 miliony BTC (10 – 20 %) jsou navždy ztraceny (nebo spíše trvale uzamčeny) a obecně každá kryptoměna z těchto důvodů přichází přibližně o 1 – 2 % coinů ročně.

Závěr

Pálení mincí samo o sobě nesvědčí o tom, jestli je daná kryptoměna rozumnou investicí. Existují dobré i špatné kryptoměnové projekty, které k pálení mincí přistupují.

Pálení mincí může být efektivní součástí dobře nastavené tokenomiky (měnové politiky kryptoměnového projektu), ale také nástrojem k oklamání investorů. Znalost principu pálení mincí vám každopádně usnadní pochopit, jak některé kryptoměny fungují, proč se k pálení mincí uchylují a jaký to může mít do budoucna vliv na jejich cenu.

Líbil se vám tento článek?
2
0

Autor

Ahoj, jmenuji se Tomáš, je mi 30 let a v každodenním životě se živím jako právník se specializací na finanční právo. Kryptoměny považuji za budoucnost nejen v oblasti financí. A protože se rád učím nové věci a také rád píšu, psát pro Finex o kryptu byla pro mě jasná volba.

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.