...nebo už máte účet?
Přihlašte seStaking vám umožní dosáhnout pasivního příjmu z kryptoměn. Stačí uzamknout své mince, které budou následně použity k ověřování transakcí a zabezpečení Proof of Stake blockchainů.
Pojem staking pochází z anglického slova “stake”, česky sázka a jedná se o zabezpečovací mechanismus blockchainů s konsensem typu Proof-of-Stake.
Označuje uzamknutí kryptoměn, které slouží jako pojistka, kdyby se uživatel rozhodl při dosahování konsensu podvádět. Pak by o kryptoměny nebo jejich část přišel – byl by potrestán tzv. slashingem.
Pokud však bude ověřovat transakce tak, jak má, bude získávat procentuální úrok ke svým stakovaným kryptoměnán.
O ověřování transakcí se v dnešní době uživatelé nestarají a většinou své mince svěří většímu validátorovi, který stakuje za ně a dělí se s nimi o úroky (tzv. delegovaný staking).
Jako staking se však označuje i jakékoli jiné zamknutí a úročení kryptoměn, např. na burzách v rámci IEOs a launchpoolů, kdy za zamknutí kryptoměn získáváte nové kryptoměny zdarma.
Obecně řečeno staking představuje uzamknutí jednotek vlastněné kryptoměny s cílem je zhodnocovat a získat určité výhody.
Většinou se jedná o uzamknutí nativních mincí protokolu (např. u Etherea ETH, u BNB Smart Chainu BNB, u Solany SOL…) s mechanismem konsenzu Proof of Stake, kdy se takový uživatel může skrze svou vlastní iniciativu účastnit na zvyšování bezpečnosti a decentralizace daného protokolu a za své úsilí je odměňován.
Hlavní myšlenkou a motivací většiny uživatelů je samozřejmě zisk ve formě procentuálního zhodnocení. Vidíte tu podobnost se spořicím účtem v bance?
Odměny za staking u seriózních blockchainů se běžně pohybují kolem 2 až 15% ročního zhodnocení (APY). Některé sítě mají tak velkou inflaci, že pokud jejich mince chcete držet, je jejich staking prakticky nutností.
Pokud někde uvidíte zhodnocení v řádu stovek %, které v kryptosvětě rozhodně není výjimkou, dejte si velký pozor. Taková zhodnocení nejsou běžně dlouhodobě udržitelná a souvisí s masivní inflací dané kryptoměny, která tlačí cenu dolů.
Nacházejí se zde i další rizika, proto, pokud nejste zkušení matadoři, je obecně lepší se kryptoměnám s podezřele velkým APY obloukem vyhýbat.
A jak tedy se stakingem začít, ptáte se? Tím nejjednodušším způsobem je využití staking programů na centralizovaných burzách. Staking nabízí většina z nich, např. Binance, Coinbase, Bybit nebo Bitget.
Druhou možností je využití decentralizovaných burz či jiných nástrojů (integrovaný staking SOL má např. peněženka Phantom). Toto už je trochu složitější, za to zde ale máte plnou kontrolu nad finančními prostředky a nemusíte je svěřovat třetí straně. (Resp. pokud delegujete, tak nic jiného nezbývá, ale jinak je držíte ve své peněžence.)
Odměny, které jsou uživatelům za staking vypláceny, vznikají podobně jako odměny za těžbu např. Bitcoinu (který v pravém slova smyslu stakovat nejde), tedy se berou z:
Podobně jako máme u konsenzuálního mechanismu Proof of Work těžaře zapisující transakce do jednotlivých bloků v blockchainu, u sítí s Proof of Stake je označujeme jako validátory.
Každý validátor drží určitý počet mincí dané kryptoměny a zabírá tak procentuální podíl mezi všemi ostatními existujícími validátory. Volba validátora pro zápis bloku je ovlivněna podle množství nastakovaných kryptoměn – ti, co drží kryptoměny déle či jich mají více, jsou voleni častěji. V podstatě odměna za věrnost.
S každým nově vzniklým blokem transakcí vznikají i nové odměny za staking. Mince jsou nově vyraženy a proto mají přízvisko inflationary rewards (inflační odměny). Zvyšují totiž celkový počet existujících mincí v oběhu.
Validátorů na PoS sítích není tolik jako těžařů u sítí s mechanismem PoW. To je jedním z argumentů proti snížené bezpečnosti mechanismu PoS oproti PoW. Situace se však časem zlepšuje.
Zdroj: coincodex.com
Každá transakce na blockchainu něco stojí. A i když jsou na blockchainech s lepší škálovatelností transakce levnější než v těch více robustních a zároveň upřednostňujících z maximálního hlediska decentralizaci (zlomky centů u Solany vs. jednotky dolarů u Etherea) stále tvoří významnou část odměn.
Celková výše poplatků za celý blok je tedy také zahrnuta do odměn za staking.
Výše transakčních poplatků je různá – závisí na celkové propustnosti sítě. Také se mění v čase dle toho, jak velký provoz (aktivita) na síti je.
On-chain stakingu se můžete účastnit dvěma způsoby. Buď se přímo stanete jedním z validátorů (k čemuž je mnohdy potřeba opravdu vysoký počet mincí, např. u Etherea 32 kusů ETH za cca 2 miliony Kč), nebo své kryptoměny propůjčíte již existujícímu validátorovi a stanete se delegátorem.
Ačkoli se termín staking soustředí primárně na mechanismus PoS, existují i jiné nástroje, které uživatelům “staking” umožní, a které si níže představíme.
Uzamykání tokenů za jinými účely jako je např. poskytování likvidity se ale prolíná spíše s tématem yield farmingu, na toto téma jsme připravili speciální článek.
První případ se nejvíce hodí pro velké instituce nebo movité technické nadšence. Zprovoznění vlastního validačního uzlu (angl. node) vyžaduje pokročilé technické znalosti i zázemí (ZDE je pro příklad návod na zprovoznění uzlu na Solaně), výkonný hardware běžící v provozu 24 hodin a počáteční investici do zvolené kryptoměny.
Podmínky pro validátora jsou pro běžného člověka velmi těžko splnitelné. Naštěstí existuje druhá zmíněná možnost – delegace – neboli vložení finančních prostředků pod správu již existujícího validátora a na oplátku nárokování si procentuálního podílu z jeho odměn za staking (případ z obrázku výše).
Pod tímto termínem je možné představit si veškerý staking na centralizovaných burzách (Binance či Coinbase) a v kryptoměnových peněženkách (Trust Wallet či Coinomi), nebo na různých decentralizovaných protokolech (např. Ankr či Lido).
Principiálně se jedná o vložení finančních prostředků do již existujících validačních uzlů. Pro běžného uživatele je to mnohem jednodušší cesta, neboť zde není potřeba žádná velká investice (mnohdy stačí jednotky dolarů), žádné větší technické znalosti, výkonný hardware nebo povinnost být online 24h denně.
Veškerý staking, který budeme dále v článku probírat, se řadí do této kategorie. Věříme, že validátoři budou spoléhat na vlastní know-how.
Z hlediska nabízených odměn, bezpečnosti a složitosti manipulace s kryptoměnami můžeme staking rozdělit na:
Oba typy rozdělení se do jisté míry prolínají. V následujících odstavcích si proto všechny zmíněné druhy stakingu popíšeme.
Staking na centralizovaných burzách je pro uživatele tou nejjednodušší možností, jak se stakingem začít. Jediné, co potřebujete udělat, je držet nějaké kryptoměny na burze s podporou stakingu a jedním tlačítkem je uzamknout (např. na 7/30/90 dní nebo na tzv. flexibilní staking – pak je můžete kdykoli vyndat).
Burza si za zprostředkování stakingu bere určité procento ze zisku, a proto běžně narazíte na nižší procentuální zhodnocení než u stakování jinými způsoby.
Na následujícím obrázku je příklad dostupných kryptoměn pro staking na Binance.
Míra procentuálního zhodnocení obvykle souvisí s dobou uzamčení.
A pro srovnání dále přikládáme nabídku úročení na burze Bitget.
Decentralizovaný staking se dá označit také jako za staking “přímo u zdroje”. Myslí se tím využívání samotných nativních aplikací blockchainových protokolů, u nichž se chcete stakingu zúčastnit.
S tím přichází nepopiratelná výhoda. Tato řešení jsou zpravidla non-custodial, což jinými slovy znamená, že s kryptoměnami manipulujete přímo vy sami.
Např. u Polygonu se jedná o staking přes Polygon Web Wallet, v případě Polkadot máme dvě možnosti – přes rozšíření polkadot.{js} nebo staking portál na polkadot.network.
Další variantou decentralizovaného stakingu je staking na decentralizovaných burzách (např. PancakeSwap) nebo jiných protokolech (např. Ankr). I zde interagujete přímo se stakovacími pooly nebo smart kontrakty.
S tím souvisí ochrana před užším typem rizik (např. hack burzy) a férovější zhodnocení. Nenachází se zde žádný prostředník, který by si bral provizi.
A jak staking na decentralizovaných protokolech funguje? Kryptoměny pouze vložíte do smart kontraktů a za oplátku dostanete jejich syntetické deriváty. Ty jsou cenově navázané na původní aktivum a reprezentují vaše právo je směnit zpět.
Takovým příkladem je kryptoměnový protokol Ankr (ANKR). Jedná se o jednu z jednodušších alternativ pro staking Etherea, ale je zde možné několik dalších mincí.
Podobných variant pro staking ETH existuje větší množství, např. RocketPool (uživatel výměnou dostane token rETH a prvotní vklad je pouze 0,01 ETH) nebo Stakewise.io. Na tyto zmíněné protokoly ještě jednou navážeme v následující podkapitole o stakingu Etherea.
Se syntetickými deriváty se pojí podobná rizika jako se stablecoiny, protože fungují podobným způsobem. Stejně jako stablecoin USDT drží cenu 1 dolaru, syntetické deriváty drží cenu své podkladové kryptoměny.
To znamená, že např. v případě stETH protokolu Lido, což je také syntetický derivát vydávaný za staking ETH, by měla jeho cena vždy odpovídat ETH.
Historická data ovšem naznačují, že občas dojde k cenovému vychýlení. Existuje tedy riziko, že syntetické deriváty ztratí vazbu na cenu podkladového aktiva a mohou se stát až bezcennými.
Posledním příkladem on-chain stakingu je staking tokenu CAKE decentralizované burzy PancakeSwap. Zde ale žádné podobnosti se stakingem skrze mechanismus Proof of Stake nehledejte.
Do stakingu CAKE se můžete pustit v záložce se Syrup Pools. První možností je stakovat CAKE v jeho vlastním poolu a dostávat tak odměny ve formě dalších CAKE.
PancakeSwap tímto elegantním a více či méně férovým způsobem distribuuje své governance tokeny mezi své uživatele. Druhou možností je staking CAKE v poolech a získávání nových tokenů. Na obrázku výše tedy např. tokenů. PSTAKE a PEEL.
Nejedná se zde o žádnou formu delegace či stakování skrze statut validátora. Mince CAKE se uzamykají pouze do smart kontraktu emitujícího další tokeny.
Ethereum, druhá největší kryptoměna podle tržní kapitalizace, bylo vždy proslulé celkem lukrativní těžbou, na kterou bylo potřeba pořídit si těžební rig s pár silnými grafickými kartami.
V září roku 2022 však tato možnost skončila kvůli dlouho očekávanému přechodu celé sítě z mechanismu Proof of Work na Proof of Stake.
Jednoduše díky tomu, že je Ethereum v zásadě ta největší kryptoměna umožňující staking, je její staking také ten nejméně rizikový.
Stakingu Etherea se dá zúčastnit dvěma způsoby, které jsme už vysvětlili v odstavcích výše, buď jako validátor, nebo jako delegátor. Cestě validátora se ve zdejším článku věnovat nebudeme, neboť se jedná o mnohem komplikovanější cestu vyžadující minimálně 32 ETH, stabilní hardware běžící 24/7 a určité technické znalosti…
Více informací o tom, jak se stát validátorem, včetně návodů na jednotlivé softwarové klienty a prostředí, však naleznete na oficiálních stránkách Etherea.
Pro prostého uživatele je mnohem vhodnější cesta delegátora, pro níž jsou opět dvě varianty: decentralizovaná a centralizovaná.
Decentralizovaná varianta se nazývá tzv. pooled staking a funguje velmi jednoduše. Uživatelé, kteří se rozhodnou pooled staking využít, si ve zkratce vyberou nějakého validátora, kterému své ethery propůjčí.
Tento validátor je přihodí na společnou hromadu všech ETH reprezentujících jeho podíl v síti neboli stake. Z odstavců výše již víme, že uživatelé, kteří validátorovi své ethery takto propůjčili, se nazývají delegátoři.
Validátor delegátorům za jimi poskytnuté ethery vyplácí odměny ze stakingu a za umožnění stakingu si část nechává ve formě provize.
Ona zmíněná hromada etherů, s níž validátor pracuje, a do níž delegátoři své ethery vkládají, se nazývá tzv. staking pool. V současné době existuje řada projektů, které pooled staking umožňují, např. Rocket Pool, StakeWise, Ankr nebo Lido.
Většina z nich také funguje jako tzv. liquid staking, což znamená, že vám jejich platforma za uzamčené ethery vydá syntetický derivát reprezentující vaše vložené finanční prostředky, např. aETHb a aETHc Ankru, stETH Lida či rETH RocketPoolu.
Asi největším plusem staking poolů je možnost staking ukončit ještě před odemknutím odměn pro validátory. Syntetický derivát je totiž všemožně obchodovatelný token, který je možné např. na Uniswapu směnit zpět za ETH.
To je možné provést např. i na samotném RocketPoolu, ale pouze v případě, že je zde dostatečná likvidita, což nemusí být vždy zaručeno.
Samozřejmě záleží na dodatečných pravidlech daného staking poolu, obecně však platí, že se na pooled staking nevztahují žádná omezení z hlediska doby uzamčení etherů čistě kvůli tomu, že s nimi syntetický derivát úzce nesouvisí.
Tou nejjednodušší cestou je opět staking Etherea na klasických kryptoměnových burzách jako je např. Binance. Staking programy centralizovaných burz jsou ošemetné v tom, že způsob, jakým burzy s nastakovanými kryptoměnami nakládají, není nikdy jasně daný.
Je sice pravdou, že většinové množství kryptoměn burzy používají např. pro validaci transakcí skrze uzel validátora tak, jak bylo zamýšleno, část z nich ovšem mohou využít např. pro zvýšení likvidity na trhu.
Z tohoto důvodu ovšem burzy mohou často nabídnout i o něco lepší úrok. Uzamčení mincí do stakingu je navíc možné provést rovnou ze zákaznického účtu s tím, že se burza o zbytek postará.
Dá se tedy s rezervou říci, že burzy fungují jako takový “centralizovaný staking pool”. Na následujícím obrázku je příklad stakingu ETH na Krakenu.
Jak jsme již zmínili, staking je ještě možné rozdělit na on-chain a off-chain. Jako on-chain staking můžeme považovat všechny typy stakingu popsané v kapitolách výše – tedy centralizovaný i decentralizovaný staking skrze Proof of Stake mechanismus konsenzu, ale také skrze smart kontrakty jako v případě PancakeSwapu a Ankru.
Jako off-chain staking se považuje např. staking fiat měn, stablecoinů nebo kryptoměn využívajících jiný mechanismus konsenzu než Proof of Stake – např. Bitcoin s mechanismem Proof of Work.
Za oponou off-chain stakingu tak nenajdeme žádné validátory. Už z názvu je patrné, že off-chain staking s běžným stakingem téměř nesouvisí a že pod rouškou funguje úplně jinak. Většinou se jedná o speciální obchodní programy za účelem zvýšení likvidity na trhu – např. off-chain staking program na centralizované burze Kraken.
Na burze Kraken můžete stakovat bitcoiny, eura nebo dolary. Burza sice neposkytuje přímé informace o tom, jak s nastakovanými kryptoměnami nakládá, je ale možné odhadovat, že je používá pro zvýšení likvidity na trhu.
Dalším zajímavým způsobem stakování je také off-chain centralizovaný staking na burze nebo v aplikaci Crypto.com (kde se tato funkce nazývá Earn).
Nic není většinou tak růžové, jak se zdá. Abyste vysokých procent dosáhli, musíte mít na burze Crypto.com nastakovaný dostatečný počet CRO mincí, staking musí být na dobu minimálně 3 měsíců a zároveň nesmíte mincí do stakingu uzavřít více než za několik tisíc USD.
Kde se tedy tyto odměny berou? Jak Kraken, tak i Crypto.com tyto odměny vyplácí ze svého a motivují tak uživatele, aby si u nich založili účty a používali jejich služby.
Bitcoiny, které takto Crypto.com vybere, jsou pak využívány dle jejich vlastního uvážení, například pro dodání likvidity na svou vlastní derivátovou burzu nebo jsou za úrok zase půjčovány uživatelům – tak jako to dělají tradiční banky.
Můžeme zde aplikovat běžné pravidlo platné víceméně u všech investic – čím větší zhodnocení, tím větší riziko. Staking není výjimka. V článku jsme si uvedli několik příkladů zhodnocení. Běžně se pohybujeme kolem 2 až 15 %, v některých případech můžeme dosáhnout i 25 % a v extrémech klidně 100 %. Jak je to možné?
U kryptoměn s vysokým procentuálním zhodnocením je nutné si uvědomit, že se výše odměn s časem bude měnit. Proto velmi vysoké odměny v řádech kolem 100 % nejsou trvale udržitelné.
Čím více lidí začne danou kryptoměnu stakovat, mezi tím více lidí se odměny budou dělit a roční zhodnocení každého z nich se tak bude snižovat. Pokud by protokol chtěl své APY udržet, musel by být hyperinflační.
Nejznámějším zástupcem kategorie kryptoměn nabízejících APY ve stovkách procent byl Olympus DAO (OHM).
Na podzim roku 2021 dosáhla jeho cena hodnoty 1 300 USD, avšak jakmile přestali přibývat stále noví a noví investoři, které neudržitelné schéma pro udržení při životě potřebovalo, rychle se zřítila a dnes se token obchoduje kolem 10 USD.
Další riziko je snížení likvidity v nějakých způsobech stakingu. Pokud si např. na Binance uzamknete mince kryptoměny na 1 nebo 2 měsíce, nebudete s nimi během této doby moci nijak manipulovat, což může být problém při změnách cen na trhu.
U decentralizovaného stakingu přesně víte, jak je s vašimi kryptoměnami nakládáno. Jsou buď vloženy do smart kontraktu, který má jasně daná pravidla nebo do PoS protokolu.
U burz či centralizovaných asset managerů (např. Celsius nebo Voyager – oba mimochodem zbankrotovali) tuto jistotu nemáte. Společnosti si v obchodních podmínkách běžně vyhrazují právo nakládat s takto poskytnutými kryptoměnami dle svého uvážení.
Podle svých různých strategií kryptoměny z části vkládají do PoS protoklů tam, kde je to možné, část dále půjčují za další úroky, část přilévají do likvidity na trhu, a část mohou využít pro různé yield farming strategie v DeFi. Nikdo vám nezaručí, že to, jak s prostředky společnost nakládá, není příliš rizikové.
U malých projektů s vysokým APY existuje také hrozba rug pullu neboli krádeže vývojářským týmem daného projektu. U velkých projektů stakovaných na centralizovaných burzách se s tímto problémem pravděpodobně nikdy nesetkáte, v DeFi se ale jedná o ne zcela výjimečnou záležitost.
Každý projekt, do kterého investujete (ať už za účelem stakingu, poskytování likvidity nebo pouze nákupu) je nutné si pořádně prověřit.
Jedním z produktů Binance je DeFi staking. Se smart kontrakty protokolů neinteragujete tedy přímo vy, ale kryptoměnové peněženky burzy (na kterých jsou uložené vaše finance).
I když burza do této kategorie vybírá jen prvotřídní projekty, nemůže nést odpovědnost za bezpečnost týkající se čistě struktury smart kontraktů nebo kryptoměnového protokolu a proto na tuto informaci své zákazníky i upozorňuje.
Staking je ideální pro dlouhodobě držené kryptoměny. Držíte dlouhodobě Solanu, Cosmos nebo Tezos? V tom případě je staking přímo pro vás – vaše kryptoměny vám budou vydělávat prakticky bez práce.
Pokud plánujete kryptoměny držet kratší dobu a i přes to se chcete zúčastnit stakingu, je rozumnější volit flexibilní způsoby stakování nezahrnující uzamykání mincí, kryptoměny tak budete mít po ruce vždy.
Možností stakingu je dnes opravdu hodně. Abyste se lépe zorientovali, můžete použít některé internetové srovnávače. Jedním z nejlepších je např. stakingrewards.com.
Dalším zajímavým portálem je Beaconcha.in, srovnávač zaměřující se na Ethereum.
Mezi dostupnými informacemi se nachází např. kdo drží privátní klíče (uživatel, služba nebo smart kontrakt), využívání aplikací třetích stran, minimální investice, výše procentuálního poplatku pro validátora, či odkazy na sociální sítě.
Staking je jedním z možných pasivních příjmů z kryptoměn. Jedná se o vesměs nejméně rizikovou, ale také nejméně výdělečnou možnost (oproti yield farmingu ve smyslu poskytování likvidity nebo půjčování kryptoměn).
Hodí se pro dlouhodobé držitele kryptoměn. Kryptoměny, které by jinak ležely netknuté v peněžence, se tak mohou samy zhodnocovat.
Je k dispozici více typů stakingu lišících se v období uzamčení mincí a v procentuální výši odměn. Nejvýdělečnější je obecně decentralizovaný staking, pro uživatele však představuje pár kroků navíc.
Využití stakingových programů na centralizovaných burzách může být jednodušší, k dispozici je zde i off-chain staking kryptoměn s jiným mechanismem konsenzu než PoS nebo dokonce i fiat měn.
Jak centralizovaný, tak i decentralizovaný staking má svá pro a proti. Pokud se spokojíte s mírou rizika centralizovaného stakingu a kryptoměny v řádech několika měsíců nemáte v plánu prodávat, nejvýhodnějším pro vás může být staking na burzách jako je Binance nebo Crypto.com
Chcete mít vaše finanční prostředky pod plnou kontrolou a nevadí vám stakingu věnovat pár minut života navíc? V tom případě vám více sedne decentralizovaný staking, jenž je tou obecně nejvýhodnější variantou v poměru výnosnosti a míry rizika.
A pokud zvolíte staking přes decentralizované protokoly, které vám za stakované aktivum vydají syntetické deriváty, můžete šikovným aplikováním nějakých yield farming strategií dosáhnout i vyšších odměn, než jaké poskytují centralizované burzy při uzamčení na nejdelší možnou dobu. Pokud vás yield farming zaujal, mrkněte na náš komplexní článek.
Bývalý šéfredaktor, softwarový architekt a nadšenec do kyberbezpečnosti a blockchainu. V rámci Finexu se zaměřuje zejména na technická témata v oblasti kryptoměn. Kryptoměny považuje za platidlo budoucnosti řešící řadu problémů s centralizovanou náturou existujících platebních prostředků. DeFi svět považuje za úchvatný a nabízející spoustu skvělých příležitostí.
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz dohlížím na chod kryptoměnové redakce. Mým cílem je, abychom společně s redaktory a přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
Pro přidání komentáře se prosím přihlašte ke svému uživatelskému účtu.
92 %
85 %
Dobrý den, je potřeba na stakování živnostenský list, tak jak je to u těžení? Děkuji
Ahoj supr! Jak to ale zdanit?
Mate nekdo zkusenost? Pokud zdanim jako urok, budu pak danit znova na exitu?:/
Diky
Taky by mě dost zajímalo jestli se daní při nabytí úroku i při prodeji. Pořád žádná odpověď?
Dobrý den, pánové. Bohužel nejsme daňoví poradci a proto se k těmto otázkám neradi vyjadřujeme, nicméně selský rozum říká, že (dejme tomu) pokud stakingem vydělám 0,01 ETH, což by mohlo být třeba 500 Kč, tak je třeba zdanit zisk ze stakingu v hodnotě 500 Kč. Pokud takto získané ETH ale prodám až později, za dvojnásobnou cenu, pak bych měl zdanit ještě těch dalších 500 Kč, které jsem získal navíc spekulací (držením ETH a prodejem se ziskem). Nebudu tedy jednou danit celých 500 a poté znovu celých 1000 Kč, ale zisk 500 Kč a poté dalších 500 Kč zisku. Ještě jednou ale upozorňujeme, že byste tuto věc měli konzultovat se svým daňovým poradcem.
Velmi dobrý článek o zhodnocení kryptoměn, ale přece jen se chci zeptat, jak je to s financemi? Slyšel jsem, že poplatky jsou hodně vysoké při vkládání a nevyplatí se tam dát např. 100 dolarů. Jak je to tedy, jakou by jste mi doporučil částku peněz na uzavření stakingu? (je to doufám to stejné jako přidání likvidity)
Dobrý den, Martine. Ohledně poplatků vždy záleží na aktuální vytíženosti sítě a na konkrétní kryptoměně, kterou chcete stakovat. Např. u kryptoměn na bázi Ethereum se mohou poplatky opravdu vyšplhat i do stovek či tisíců korun a to se pak stakování 100 USD opravdu nevyplatí… Jsou ale i jiné sítě (např Binance Smart Chain) a tam jsou poplatky o dost nižší.
Binance – pokud presunu stakingu koupenych napr 10 tokenu BNB pri cene 260 Dolaru/token na rok, dostanu pokud se hodnota zvysi po roce na 350 Dolaru/token slibene maximalni procentni zhodnoceni ve forme tokenu, a pak prodam pri cene 350 Dolaru/token presne po 1 roce 1 dni a vydelam 2x jak na stakingu tak i na aktualni trzni cene(350-260 = 90 Dolaru za kazdy token), je to tak ? Dekuji, Ondrej
Dobrý den, Ondřeji. Ano, v tomto případě se zhodnotí nejen Váš vklad, ale i získané odměny za staking.