Finex.cz logo
Menu
Finex » Investice » Aktivní vs. pasivní investování – Čím se liší, co je lepší a pro koho?

Aktivní vs. pasivní investování – Čím se liší, co je lepší a pro koho?

Aktivní vs. pasivní investování - Čím se liší, co je lepší a pro koho?

Pokud pravidelně investujete, ale zároveň si své portfolio nespravujete sami, znamená to pravděpodobně, že investujete pomocí investičních fondů. Ta nejzákladnější možnost, jak investiční fondy klasifikovat, je rozdělit je na aktivní a pasivní.

Jestli je lepší investovat do fondů s aktivní nebo pasivní investiční strategií je nekonečná debata a rozhodnout s jistotou, co je obecně lepší, se nedá. Obě strategie jsou postaveny na jiných principech a myšlenkách, které jsou vzájemně neslučitelné, nedá se ovšem říct, že by jedna nebo druhá byla ve své podstatě lepší.

Tento článek Vám objasní, jaké jsou mezi těmito strategiemi rozdíly, a jaká strategie může být ta pravá právě pro Vás.

Obsah článku

1.Co je to aktivní investování?Strategie aktivního investování2.Co je pasivní investování?Strategie pasivního investování3.Vývoj oblíbenosti aktivního a pasivního investování4.Který investiční přístup je vhodný právě pro Vás?Závěr

Co je to aktivní investování?

Historicky vzato, fondy aktivního investování, neboli v podstatě klasické podílové fondy, tu byly mnohem dříve než fondy pasivního investování. První otevřený podílový fond, tedy fond, do kterého může vstoupit široká veřejnost, a který se snaží investovat na burze k dosažení maximálního zisku, vznikl v americkém Bostonu již roku 1924.

Jak již asi tušíte, fondy aktivního investování jsou postaveny na myšlence, že maximálního zisku z obchodování na burze lze dosáhnout aktivním výběrem těch správných akcií nebo jiných aktiv, nejčastěji však akcií.

A pokud nelze dosáhnout maximálního zisku, tak alespoň zisku, který převyšuje průměrný výnos trhu.

To vyplývá z myšlenky, že trh je neefektivní a neoceňuje akcie správně. A proto pokud budeme dostatečně chytří, můžeme neefektivitu trhu proměnit v zisk. Základem aktivního přístupu k investování je manuální výběr těch správných akcií a rovněž správné časování trhu, tedy nákup, když je akcie co nejlevnější, a prodej, když je akcie co nejdražší.

Výběr akcií a celkové strategie fondu je komplexní činnost, proto fond musí zaměstnávat vysoce kvalifikovaný management (v ideálním případě), který také musí být dobře zaplacen. Z toho vyplývá hlavní nevýhoda aktivního investování, a tím je vysoká nákladovost fondu. Ta pak může snižovat celkovou výnosnost vložených peněz.

Nesmíme rovněž zapomínat na to, že u aktivního investování vznikají v souvislosti s vyšším obratem akcií ještě další náklady. Ty se neplatí zvlášť, ale snižují výkonnost fondu. Mezi ně patří náklady transakční (tedy spojené s poplatkem burze při každém obchodu) a náklady daňové.

Strategie investování jsou v podstatě neomezené

Aktivní investování je již ze své definice mnohem více variabilní než investování pasivní. Správci fondu můžou uplatňovat téměř jakoukoli investiční strategii, kterou jim dovolí celkové zaměření fondu a vlastní svědomí.

Podílové fondy tak můžeme rozdělovat například podle následujícího:

  • Podkladové aktivum – Zde se jedná hlavně o akciové anebo dluhopisové fondy, mezi ty méně běžné mohou patřit například i komoditní fondy. Většinou jsou fondy ale smíšené.
  • Geografie – Fondy se mohou zaměřovat na koupi akcií z předem určeného teritoria, může tedy jít o např. fondy trhu severoamerického, evropského nebo asijského. Dále může jít např. o fondy investující do aktiv domácího nebo nějakého jiného státu nebo do aktiv rozvíjejících se ekonomik.
  • Fondy sledující určitou myšlenku – Často se jedná o myšlenku s etickým podtextem, takovému investování je známé pod zkratkou ESG (Environmental, social and corporate governance). Takové etické fondy mohou investovat např. do firem vyrábějících produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

Fondy ale mohou sledovat v podstatě jakoukoli investiční myšlenku. Existují fondy, investující do určitého sektoru ekonomiky (potravinářství, vodohospodářství, energetika…), do disruptivních technologií nebo třeba do podceněných akcií. Hlavní myšlenkou může být i naprosto flexibilní strategie a orientace na co nejvyšší výnos.

Z psychologického hlediska se ze své podstaty aktivní investování hodí spíše lidem, kteří finančnímu trhu a ekonomice rozumí více. Proto si mohou zvolit investici do fondu se strategií, která jim je vnitřně nejbližší.

Zároveň ale nemají čas a energii na to, aby si své portfolio akcií spravovali sami. Proto volí možnost využít služeb profesionálů, kterým za vykonanou práci náleží odměna ve formě různých poplatků.

Z technického hlediska jsou aktivně spravovány z drtivé většiny klasické podílové fondy. Aktivní investování ale neznamená automaticky, že jde o podílový fond. Existují i aktivně spravované ETF – to v podstatě znamená, že podílové listiny takového aktivně spravovaného fondu jsou obchodovány na burze. Mezi ty nejznámější patří ARK Innovation.

Co je pasivní investování?

Oproti aktivnímu investování je pasivní investování produktem doby relativně nedávné. První myšlenky pasivního investování se objevovaly na akademické půdě v Americe na konci 60. let, když si ekonomové začali všímat dvou věcí:

  1. Drtivá většina (až 95 %) aktivních manažerů fondů nedokáže dlouhodobě a konzistentně dosáhnout zisku většího, než je průměr trhu.
  2. Poplatky pro management, transakční a daňové náklady dokáží snížit výnosnost i velmi úspěšným fondům.

A tak se zrodila myšlenka na vytvoření fondu, který by rezignoval na porážení trhu a místo toho by jej pouze kopíroval. Díky tomu by ušetřil na poplatcích pro management i na dalších přidružených poplatcích, a tak by dokonce mohl přinášet vyšší výnos než aktivně spravované fondy.

První pasivně spravovaný fond do praxe přivedl až roku 1976 finančník Jack Bogle a zpočátku se vůbec nesetkal s úspěchem. Finanční trh zkrátka neuměl přijat myšlenku, že by se investor spokojil jen s průměrným ziskem. Fond, později pojmenovaný jako Vanguard 500 Index Fund, si dal za cíl sledovat výkonnost nejznámějšího indexu S&P 500.

Pasivní investování si ovšem časem získalo své oblíbence a Vanguard 500 Index Fund je dnes jedním z nejúspěšnějších pasivních fondů – nyní spravuje aktiva ve výši 630,7 miliard $.

Strategie pasivního investování mohou být také různorodé

sp-500-S&P-SAPPasivní investice většinou znamená kopírování nejrůznějších akciových indexů. Kromě S&P 500 se tak může jednat o DJI 30, Euro Stoxx 50, anglický index FTSE 100, japonský Nikkei 225, celosvětový index MSCI World nebo třeba akciový index amerických společností s menší tržní kapitalizací Russel 2000.

Co se týče technického hlediska, pasivní investování je nyní téměř synonymem pro ETF – což znamená, že do fondu investujeme nákupem jeho cenného papíru na burze – stejně, jako při nákupu akcie. To ale nemusí být vždycky pravda. Existují i podílové indexové fondy, jejichž strategií je také pasivní kopírování nějakého indexu. Koneckonců, první ETFka na burzu zamířila až v roce 1992. Do té doby byly veškeré pasivní investice prováděny pomocí podílových indexových fondů.

Krom toho, mnoho klasických podílových fondů využívá alespoň částečně metod pasivního investování a hranice se tak mohou stírat.

Jak již bylo řečeno, mezi hlavní výhody pasivních investic patří velmi malé náklady – průměrné roční poplatky u  pasivního fondu se pohybují kolem 0,6 %. Krom poplatků pro manažery se zde šetří i na transakčních nákladech – obrátkovost akcií je zkrátka nižší. Díky delší době držení akcií se zde také méně platí daně ze zisku.

Na druhou stranu, pasivní fondy jsou velmi neflexibilní. Můžou tedy obsahovat i akcie, které jsou objektivně nekvalitní anebo předražené, jen proto, že jsou součástí indexu, a dále tak nafukovat možné bubliny na trhu. Díky naprostému kopírování trhu jsou pasivní fondy také více náchylné na krize na trhu a medvědí trhy. Nakonec, vždy zkrátka dostanete pouze výkonnost trhu, respektive sledovaného indexu – nic víc, nic míň.

Pasivní investování se více hodí jedincům, kteří jsou na trhu nováčky a chtějí prostě investovat. Tím, že se rozhodnou pro pasivní investování zkrátka neudělají chybu.

Jednoduché pasivní investování

Zaujalo vás časově nenáročné pasivní investování do ETF fondů? Pokud ano, investovat můžete skrze České renomované investiční platformy. Pouze si zde zvolíte investiční strategii, váš přístup k riziku a můžete začít investovat. Přečtěte si recenze těchto platforem:

Vývoj oblíbenosti aktivního a pasivního investování v posledních letech

Srovnání pasivního a aktivního investování. Zdroj: Schroders.com

Debata, jestli je lepší investovat aktivně nebo pasivně, se vede od vzniku prvního pasivního fondu. V posledních letech vyšší výkonnost vykazují pasivní fondy a zaznívají dokonce i názory, že aktivní investování je v podstatě mrtvé. Je to ale pravda?

Kritici pasivního investování poukazují na to, že dovede být výkonnější než aktivní pouze v dobrých časech. Tehdy je totiž skutečně jedno, do jakých akcií se investuje – rostou zkrátka všechny. Právě tehdy nabývá na významu velmi malá nákladovost pasivních fondů, které tak díky tomu mohou porážet fondy aktivně spravované.

Nesmíme zapomínat na to, že politika uvolněné měnové politiky, která likviditou zaplavuje trhy, je věc relativně nedávná – přišla v reakci na finanční krizi roku 2008 a od té doby jsme se jí v podstatě nezbavili. Ba naopak, s koronavirovou krizí je měnová politika ještě více uvolněnější.

Více než dvanáct let tu tedy máme prostředí, které favorizuje pasivní investování.

Nicméně všeobecně se má za to, že v horších časech si vedou lépe aktivně spravované fondy. Ty se dokáží rychleji přizpůsobovat situaci na trhu, zbavovat se špatných aktiv a naopak nakupovat akcie těch firem, kterým se v dané krizi může dařit. V takových časech starý dobrý „hand-picking“ ukazuje svoje kouzlo.

Graf výkonnosti aktivně a pasivně spravovaných fondů
Výkonnost aktivně a pasivně spravovaných fondů
Zdroj: www.hartfordfunds.com

Obrázek výše názorně ilustruje, že lepší výkonnost aktivně (modrý graf) nebo pasivně (zelený graf) spravovaných fondů je v podstatě cyklická. Stejné informace jsou uvedeny v tabulce níže – nalevo je uvedena výkonnost fondů investujících do firem s velkou tržní kapitalizací, napravo výkonnost pasivních fondů navázaných na S&P 500. Zeleně je pak zvýrazněna lepší hodnota.

Srovnání výkonnosti aktivních a pasivních fondů
Srovnání výkonnosti aktivních a pasivních fondů
Zdroj: www.hartfordfunds.com

Zdálo by se tedy, že nejlepším přístupem je volba pasivního investování v dobrých časech a aktivního investování, když trhy klesají. Respektive, ideální by bylo zvolit změnu strategie krátce před změnou situace na trhu. Vědět ovšem, kdy nastane změna trendu z býčího na medvědí nebo naopak je věštěním z křišťálové koule.

Navzdory znalostem zkušenějších investorů o cykličnosti strategií metoda pasivního investování zažívá boom. V Americe v roce 2019 dokonce překonala aktivní investice z hlediska ceny spravovaných aktiv.

Graf spravovaných aktiv metodou aktivního a pasivního investování
Spravovaná aktiva metodou aktivního a pasivního investování v USA
Zdroj: www.citywireusa.cz

Taková situace je investory často oprávněně kritizována. Na trhu totiž potom klesá počet aktivních investorů, kteří by obchodováním s akciemi poskytovali trhu informace a tím by neustále akcie oceňovali.

V situaci, kdy je čím dál tím více aktiv spravováno pasivně, se pasivní fondy stávají tvůrcem ceny tím, že nejvíc investují do společností s velkou tržní kapitalizací. Tím mohou spoluvytvářet bubliny, které jsou v poslední době na trhu jasně zřetelné. Takový trend je největší v Americe, kde také fenomén pasivního investování zašel nejdále.

Dále například roste zodpovědnost těch manažerů, kteří rozhodují o tom, která akcie se stane součástí jakého indexu. Zařazení do indexu totiž potom pro firmu znamená enormní příliv pasivně investovaných peněz.

Další riziko ETF fondů může například spočívat v situaci, kdy podkladové aktivum má nižší likviditu než samotné ETF. Při výprodeji ETF potom fondy nemají komu prodávat a cena podkladového aktiva se hroutí. Pro více informací doporučuji analýzu Anatomie jednoho obchodu.

Zhodnocení – Který investiční přístup je vhodný pro Vás?

Po výkladu všech výše uvedených informací je Vám asi jasné, že debatu kolem toho, co je lepší strategie, je rozlousknout nemožné. Je to zkrátka příliš komplexní téma.

Při rozhodování o tom, co je nejlepší pro Vás osobně, je třeba vzít v úvahu několik věcí – svoji vlastní povahu, přístup k riziku, situaci na trhu a její očekávání v budoucnu, jestli je pro Vás důležité, do čeho vlastně investujete, předpokládaný investiční horizont, a podobně.

Volba mezi aktivním a pasivním investováním je tedy pouze na Vás.

Závěrem

Fenomén pasivního investování svoji stopu na trhu zanechal nesmazatelně a zdá se, že jeho význam bude nadále narůstat. Co to může znamenat pro trh, to se můžeme jenom dohadovat.

Minimální poplatky a jistota průměrného výnosu se staly natolik oblíbenými, že na trhu vytvořily své vlastní nerovnováhy, které zase ovšem mohou využívat ke svému zisku aktivně spravované fondy.

Nesmíme zapomínat na to, že celá ekonomika – a tedy i akciový trh – si neustále hledají rovnováhu. Ta krátkodobě nemusí být dosažena, ve velmi dlouhodobém horizontu si trh ovšem rovnováhu vždy dokáže najít. Najít pouze jednu ideální strategii je tedy v podstatě nemožné.

Další zdroje informací:

Ohodnoťte tento článek

Akcie
Komodity
Krypto
Indexy
ETF
Cena 24h
Tesla Inc. ---
N/A
ČEZ ---
N/A
Apple ---
N/A
Avast ---
N/A
Moneta ---
N/A
Komerční banka ---
N/A
Gazprom ---
N/A
RECENZE

TOP Akcioví a forex brokeři

XTB logo
XTB★ 93 %
U 73 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
RoboMarkets logo
RoboMarkets★ 92 %
U 66.8 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
eToro logo
eToro★ 90 %
U 67 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Degiro logo
Degiro★ 89 %
Investování zahrnuje rizika ztrát.
Sledujte nás na Facebooku, ať vám nic neunikne!
Facebook icon Jít na Facebook
Finex logo