Pasivní investování – Co je to? Jaké výhody i nevýhody s ním souvisí?

Pasivní investování je investiční strategie, jejímž cílem je maximalizovat výnosy minimalizací nákupů a prodejů cenných papírů. Jednou z běžných pasivních investičních strategií je nákup indexových ETF, při níž investoři nakupují akcie (obvykle v pravidelných intervalech) burzovně obchodovaného fondu. Ten svým složením kopíruje reprezentativní benchmark některého z akciových trhů – například index S&P 500 nebo FTSE 100, a drží jej v dlouhém investičním horizontu.

I když v nás slovo pasivní nemusí vyvolávat pozitivní dojem, pasivní investování je velmi zajímavý, jednoduchý a perspektivní investiční přístup vhodný i pro nezkušené investory. Bohužel ale jako vše má i své mouchy.

Pokud jste se s tímto pojmem dosud nesetkali nebo tápete v tom, co od této strategie vlastně očekávat, jste na správném místě. Vše se dozvíte v tomto článku. Seznámíme vás s definicí a povahou pasivního investování, jaké výhody přináší i ve kterých aspektech poněkud pokulhává. Pojďme na to.

Obsah článku

Co je pasivní investování?

Pasivní investování je investiční strategie snažící se o přiměřenou výkonnost portfolia při minimálním množstvím obchodů.

Obvykle se při ní nakupují indexy (celé trhy), méně často akcie, ale je pro ni charakteristický tzv. buy and hold přístup, tedy koupit a držet.

Pasivní investování je přístup, kdy se minimalizují investiční poplatky, další náklady a zhoršení výnosnosti způsobenými častým obchodováním (nákupy a prodeji). Namísto toho se snažíme portfolio zhodnocovat postupně.

Na rozdíl od aktivních traderů (obchodníků) se zde nesnažíme profitovat z krátkodobých fluktuací a cenových výkyvů ani “nemusíme” perfektně načasovat své vstupy a výstupy na trzích. Pádnými argumenty pro pasivní investování jsou nižší poplatky a fakt, že trh z dlouhodobého pohledu roste (zhodnocuje se).

Pasivní investoři věří, že je až příliš těžké být “chytřejší než trh”, a proto raději hledají takové instrumenty, které jim umožňují dlouhodobě kopírovat vývoj celého trhu či velké skupiny aktiv. To mohou být např. různá ETF nebo nákupy indexů (pokud těmto termínům nerozumíte, doporučujeme si přečíst články pod odkazy).

Pasivní investování je jednoduché, klidnější, méně nákladné a přitom mnohdy srovnatelně výnosné jako aktivní investování (trading).

Jakým způsobem funguje pasivní investování?

Pasivní investování je ve světě již zavedeným pojmem. Ve většině vyspělých zemí se pasivní fondy těší velké popularitě a v některých případech dokonce větší než aktivní fondy. Jedním z hlavních důvodů, proč se stále více investorů přiklání k pasivní investiční strategii, jsou nižší náklady. V České republice se pasivní investování teprve rozjíždí a nachází se v poměrně ranném stádiu, rozvoj investičních platforem typu Fondee, Portu nebo Indigo je však důkazem, že se tento trend prosazuje i v tuzemsku.

Otázka, kterou si začínající investoři často kladou, zní: “Jak funguje pasivní investiční strategie?”. Abychom tuto otázku zodpověděli, sestavili jsme 7 klíčových pilířů, na kterých je tato strategie založena.

1. Jednoduchost

Smyslem pasivního investování je kopírovat nějaký index, což můžete realizovat manuálně, mnohem snadněji však tohoto cíle dosáhnete prostřednictvím nákupu ETF, který je složený ze stejných cenných papírů v totožném poměru, jako index, jež sleduje. Portfolio tak zůstává relativně neměnné po celou dobu trvání investice. Díky tomu je pasivní investiční strategie relativně jednoduchá, protože nevyžaduje úpravy portfolia podle aktuálních změn v cenách jednotlivých akcií.

2. Dlouhodobá investiční strategie

Pasivní investování umožňuje investorům aplikovat strategii “kup a drž”.  Vychází z předpokladu, že v dlouhodobém měřítku mají akciové trhy tendenci růst. A je to pravda. Stačí se podívat na index S&P 500, který se v roce 2000 pohyboval na úrovni 1 400 bodů a na konci roku 2021 měl více než trojnásobnou hodnotu. V rámci pasivního investování tedy dáváte přednost tomu, abyste pouze nakupovali a drželi svá aktiva, místo abyste je opakovaně nakupovali a prodávali na základě různých strategií.

3. Zrcadlí složení a výnosy indexu

Pasivní investování se realizuje nejčastěji tak, že investujete do ETF, které kopíruje složení indexu, přičemž dosáhnete podobné návratnosti jako samotný index. To znamená, že není nutný individuální výběr akcií. Mohou ji využít začínající investoři, protože pasivní investování je ve srovnání s výběrem jednotlivých cenných papírů bez dostatečných znalostí trhů, nejenom mnohem snazší, ale i bezpečnější.

4. Generuje vyšší výnosy ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Vzhledem k tomu, že pasivní investování vyžaduje dlouhodobý závazek, profitují z této strategie zejména investoři, kteří mohou zůstat zainvestování po středně dlouhou až dlouhou dobu (ideálně více než 10 let). Jak již bylo uvedeno dříve, pasivní investování je založeno na konceptu “kup a drž”. Prostřednictvím investic do diverzifikovaného portfolia s nízkými náklady a dlouhodobým investičním závazkem mohou investoři dosáhnout výnosů, které jsou srovnatelné s průměrem trhu. Pasivní investování vychází z předpokladu, že trh by mohl přinášet pozitivní výnosy v dlouhodobém horizontu, a proto je třeba držet portfolio bez výrazných změn po delší dobu.

Manažeři fondů spravující aktivní fondy stále častěji zjišťují, že je obtížné překonat benchmark indexových výnosů, jak je jejich cílem. Hodnotící zpráva S&P Indices versus Active (SPIVA), která sleduje výkonnost aktivně řízených fondů ve srovnání s referenčními benchmarky, nedávno ukázala, že 79 % správců fondů v roce 2021 nedosáhlo výkonnosti indexu S&P 500. Není v takových situacích lepší investovat do indexových fondů, jejichž cílem je kopírovat výnosy indexu, než se je pokoušet překonávat?

5. Nižší náklady

Náklady na investice v pasivní strategii jsou nižší, protože nedochází k častým nákupům a prodejům cenných papírů. Pasivní investice nevyžaduje výběr akcií a úpravy jejich vah v investičním portfoliu. To také omezuje potřebu správců fondů v pasivních fondech, protože ti musí sledovat pouze podkladové indexy. Výsledkem jsou mnohem nižší investiční poplatky za správu fondu, které vedou k nižším celkovým nákladovým poměrům. Většina nákladů aktivních fondů snižuje výnosy investorů. Nižší nákladové poměry v pasivních fondech a nižší náklady spojené s pasivním investování proto pomáhají investorům dosahovat lepších výnosů.

6. Automatická diverzifikace

V rámci pasivního investování vaše investice zrcadlí složení indexu. Tato strategie automaticky diverzifikuje investiční portfolio napříč různými odvětvími a společnostmi. Diverzifikace chrání investora před poklesy v jednotlivých odvětvích nebo propady akcií samotných společností.

7. Transparentnost a srozumitelnost

Aktivně řízené fondy umožňují úplnou kontrolu nad výběrem investic správci fondu. To může pro investora znamenat omezenou transparentnost, protože se portfolio může často měnit. Pokud jde o pasivní investice do ETF, jsou maximálně transparentní, protože investor zná přesné složení podkladových aktiv.

Stručná historie pasivního investování

Ačkoli nákup a držení akcií není nic nového, pasivní investování se jako oficiální strategie poprvé objevilo v 70. letech 20. století, kdy byl vytvořen první indexový fond pro individuální investory.

Jednalo se o nový typ podílového fondu, jehož průkopníkem byl v roce 1976 John C. Bogle, tehdejší generální ředitel investiční společnosti The Vanguard Group. Tento fond, pojmenovaný Vanguard 500 Index, umožnil tisícům běžných investorů nakupovat podíly ve fondu, který kopíroval index S&P 500 – index, který byl všeobecně považován za měřítko celého akciového trhu. Díky tomu, že byl v té době levnější než mnohé podílové fondy, umožnil běžným lidem získat podíl ve většině z nejlepších společností na trhu, aniž by museli platit náklady za jejich individuální nákup a aniž by museli vynaložit velké úsilí.

Další společnosti následovaly tento příklad a začaly také nabízet indexové podílové fondy. V 90. letech pak přišla další inovace: Fondy obchodované na burze (ETF). I ty byly navrženy tak, aby sledovaly různé indexy – a s ještě nižšími poplatky za správu než podílové fondy. Rovněž je charakterizovala vyšší likvidita, protože ETF se obchodují po celý den na burzách, podobně jako akcie.

Byly levné, diverzifikované a málo rizikové, šité na míru strategii “kup a drž”. Právě s příchodem ETF se pasivní investování stalo součástí finančních konverzací, zejména mezi drobnými investory.

Výhody pasivního investování

Nyní se podíváme na výhody, ze kterých těží pasivní investoři.

• Široká diverzifikace

Dostatečně diverzifikované portfolio se považuje za jeden z důležitých klíčů k dlouhodobě úspěšnému investování. Indexy (které často bývají předmětem pasivního investování) jsou mnohdy navázány na stovky podkladových aktiv.

Například S&P 500 v sobě zahrnuje 500 dle tržní kapitalizace největších akciových podniků. Stačí tedy nákup jediného akciového indexu a máte svou investici rozdělenou do stovek podniků. Tímto značně snížíte riziko nákupu špatného akciového titulu. Diverzifikace s sebou ze své podstaty téměř vždy přináší menší riziko. Na základě zvolených ETF mohou investoři své podíly dále diverzifikovat i v rámci sektorů a tříd aktiv pomoc zacílenějších burzovně obchodovaných fondů.

• Mnohem nižší nákladovost a poplatky

Indexy i ETF se obchodují s mnohem nižšími poplatky, než při aktivním obchodování. Namísto neustálého hledání výtečných podniků, časování nákupů a včasných prodejů se nakoupí celý index (koš titulů). Nejsou zde potřeba žádní manažeři (jako u klasických fondů) a nákupy jsou dlouhodobé. Tím se dá hodně ušetřit.

• Jednoduchost šetří čas

Hledání konkrétních akciových titulů může být časově i emocionálně náročné. Kromě toho aktivní investoři podstupují mnohem větší riziko a často ani nedokáží zůstat dlouhodobě ziskoví (hlavně nováčci). Investování do ETF fondů a indexů nestojí investory téměř žádný čas.

• Můžete investovat jednorázově i pravidelně

Pokud se rozhodnete nakupovat indexy přes brokera, můžete si sami vybrat, zda zainvestujete nějakou větší částku najednou nebo raději pravidelně, např. na měsíční bázi. Z povahy pasivního investování mohou být lepší pravidelné investice, které omezují riziko špatného načasování průměrováním cen. Případně lze oba přístupy kombinovat.

Zkušenější investoři rádi nakupují při poklesech trhu. Můžete tím svou investici zhodnocovat ještě více. Pokud tedy spatříte zajímavou příležitost, můžete vynaložit jednorázovou investici v průběhu jinak pravidelného investování.

• Úspora na daních

Jak už bylo řečeno, pasivní investování je dlouhodobou investiční strategií. Držíte-li své akciové investice alespoň 3 roky, vyhnete se zdanění kapitálových zisků (splníte tzv. časový test).

Nevýhody a omezení pasivního investování

Každá mince má dvě strany a pasivní investování vedle řady přínosů má i své negativní aspekty. Pro úplnou objektivitu je nutné podívat se i na související nevýhody.

• Omezený potenciál

S indexy asi nikdy nezažijete růst o stovky procent ročně, jak se tu a tam podaří samostatným akciím. Růst bude stabilnější, což znamená menší výkyvy nahoru ale i dolů.

Pasivní investování z vás přes noc neudělá milionáře, pokud ani teď nemáte na chleba. Avšak jestliže budete investovat pravidelně po několik let, můžete své úspory do budoucna zajímavě zhodnotit.

• Nemůžete nic ovlivnit

Je to jako jízda autobusem. Můžete nastoupit a vystoupit, ale nemůžete ovlivnit, kudy pojedete. Je na vás, abyste si vybrali správný spoj.

Pokud si zakoupíte nějaký index, nemůžete říct, že byste některé akcie chtěli přikoupit a jiné zase prodat. Je to obdobná situace, jako kdybyste investovali do nějakého fondu. ETF sledují svůj referenční index bez ohledu na stav trhů. V překladu: V případě, že se indexu daří, rostou, ale také klesají, když ceny klesají. A pokud se celý trh dostane do volného pádu… vaše portfolio se propadne s ním.

• Krátkodobé propady vás mohou rozhodit

Už jsme uvedli, že vývoj trhu je z dlouhodobého hlediska růstový. Jenže krátkodobě nikoliv a s tím souvisí i jistá nevýhoda. Jakmile se sníží hodnota aktiva, na který je index či ETF navázáno, sníží se i hodnota vaší investice.

S tím je třeba počítat a nenechat se krátkodobými propady rozhodit – koneckonců jedná se přece o pasivní investování.

• Nižší návratnost pasivních fondů

Pasivně řízené indexové fondy jsou navrženy tak, aby co nejpřesněji kopírovaly vývoj nějakého instrumentu. Jejich manažeři mají poněkud svázané ruce, přestože například očekávají propad, nemohou nic moc udělat. Navíc jejich klienti platí určité poplatky.

Z těchto důvodů je jejich návratnost mírně horší než samotné indexy. Pro mírně pokročilejší investory může být výnosnější nakupovat si indexy sami přes brokery.

Pasivní vs. aktivní investování

Aktivní investiční strategie je opakem pasivního investování. Jak již název napovídá, využívají ji investoři, kteří se zabývají častými nebo pravidelnými nákupy a prodeji, aby překonali trh a profitovali z krátkodobých změn cen. Aktivní investoři se často pokoušejí o tzv. časování trhu: Předvídají pohyby akciového trhu a podle toho obchodují.

Aktivní investování nebo aktivní správa je také charakteristická pro mnoho podílových fondů a stále častěji i pro některé ETF.

Tyto fondy řídí portfolio manažeři, kteří se zpravidla zaměřují na různé specializované oblasti – například na jednotlivé kategorie akcií nebo odvětví s růstovým potenciálem. Svá portfolia neustále vyhodnocují, vybírají a obchodují s nimi. Aktivně spravované fondy umožňují investorům využívat odborných znalostí finančních profesionálů, kteří mají podstatně hlubší znalosti trhu a přístup k ekonomickým a finančním analýzám. Aktivně spravované fondy jsou však drahé. Díky všem nákupům a prodejům je charakterizuje spousta transakčních nákladů a poplatků.

Zdroj: Candriam.com

Abyste si mohli udělat úplný obrázek o výhodách i negativech pasivního investování, ukážeme vám ještě stručné charakteristiky aktivního investování.

Výhody aktivního investování

• Flexibilita

Aktivní investoři nejsou omezování daným indexem, ale mohou se libovolně zbavit nepříznivých akcií a nakupovat ty nejperspektivnější. Tím je i zvýšen potenciál zhodnocení investice.

• Hedgování (zabezpečování či ochrana)

Je investiční technika pro snižování rizika při nepříznivém vývoji ceny. Jedná se o například shortování akcií. Cílem není generovat zisk, ale omezovat ztrátu. To pasivní přístupy příliš neumožňují.

• Daňová flexibilita

Úpravami svého portfolia mohou optimalizovat zdanění (v mezích zákona) a zvýšit zhodnocení – například prodejem ztrátových pozic v závěru roku.

Nevýhody aktivního investování

• Nákladovost

Poplatky a náklady jsou vyšší kvůli aktivního nakupování a prodávání a platům manažerů (v případě fondů) nebo času samotného investora (který musí výběru aktiv věnovat).

• Vyšší riziko

Nakupování akcií s velkým potenciálem je skvělé, ale jen pokud je predikce správná. Aktivní investování může souviset (a většinou souvisí) s podstupováním vyššího rizika.

• Nepříznivá statistika

Může to být nepopulární myšlenka, ale pravda je, že naprostá většina aktivně spravovaných fondů nedokáže porazit ani indexy, tedy není výnosnější než trh samotný (včetně pasivních investic).

Pro demonstraci se podívejte na graf níže. Můžete zde vidět průměrnou roční návratnost různých instrumentů za 20 let. Oranžovou vidíte průměrného investora, zeleně index S&P 500 a světle modře strategii 60/40 (tj. 60 % akcií a 40 % dluhopisů). Nejlépe si vedly REIT (realitní investiční fondy) a zlato.

Je lepší investovat do ETF nebo klasického podílového fondu? Přečtěte si náš článek kde jsme tuto problematiku rozebrali. 

Strategie pasivního investování

Existuje několik způsobů, jak se stát pasivním investorem. Dva běžné způsoby jsou nákup ETF prostřednictvím brokera, případně investiční platformy. V obou případech nakupujete stejné instrumenty, jde však o tom, jak moc chcete samotný investiční proces automatizovat.

Nákup ETF prostřednictvím brokera může být dobrou volbou pro investory, kteří chtějí být při správě pasivního portfolia trochu aktivnější. S ETF můžete obchodovat během obchodních hodin na trhu stejně jako s akciemi. ETF vynechávají prostředníka, kterým je společnost spravující podílové fondy. Místo toho, aby peníze, které investujete do ETF, putovaly k podílovým fondovým společnostem a ty je investovaly, kupujete ETF od jiných investorů, kteří prodávají své akcie.

Pokud chcete nakupovat ETF zcela automaticky – tedy nastavit se své investice a posléze na ně doslova zapomenout, můžete využít robotického poradce – investiční platformy. Ti používají počítačové algoritmy a software k výběru investic, které odpovídají vašim cílům. Případně si své portfolio můžete sestavit i sami a nechat platformu, ať do něj v pravidelných intervalech investuje – vy si pouze nastavíte trvalý příkaz. Investiční platforma Portu pak od podzimu 2022 umožňuje sestavit si takové pasivní investiční portfolio i z jednotlivých akcií, které vyberete dle vlastního uvážení. V podstatě si sestavíte své vlastní ETF.

Srovnání investičních platforem:

Favorit redakce

Portu

98 %

Recenze Otevřít účet

Výhody

• Velmi jednoduchý přístup k investování, který zvládne i naprostý nováček
• Žádné vstupní ani výstupní poplatky a velmi nízké průběžné poplatky za investování

Nevýhody

• Omezený potenciál návratnosti oproti aktivnímu výběru jednotlivých akcií
• Nízký počet akcií, do kterých lze investovat

Indigo (Patria Finance)

91 %

Recenze Otevřít účet

Finax

89 %

Recenze Otevřít účet

Fondee

87 %

Recenze Otevřít účet

Je pro vás pasivní investování vhodné?

Výhody pasivního investování nejlépe využijete, pokud nechcete trávit mnoho času správou svých aktiv. Vaše investice mohou dlouhou dobu zcela “odpočívat” bez jakýchkoliv zásahů.

Je snadné často kontrolovat své portfolio a propadat panice z náhlých poklesů trhu nebo se cítit přehnaně nadšeně z nárůstu hodnoty portfolia. Časté kontroly portfolia však jdou proti základnímu účelu pasivního investování.

Chcete-li investovat pasivně, nastavte si své investice a nechte peníze a složené úročení pracovat za vás.

Existuje nespočet příběhů o lidech, kteří zahazují ideální portfolia ze strachu, že prošvihnou “další velkou věc”. Zapomínají, že úkolem jejich portfolia je vydělávat peníze co nejbezpečnějším způsobem, nikoliv podstupovat větší riziko ve snaze najít svatý grál. Pohodlí spojené s výběrem investic zahrnutými do portfolia by mělo být hlavním motorem každé investiční strategie, i když se vykazovaná návratnost liší od toho, co vám denně prezentují média.

Pasivní investování – slovo závěrem

Pasivní investování se stalo oblíbenou strategií průměrného drobného investora. Je to snadný a levný způsob investování, který odstraňuje nutnost trávit spoustu času zkoumáním akcií a sledováním trhu.

Základním principem této strategie je, že v dlouhodobém horizontu přinese růst trhu finanční výhody těm, kteří si počkají. A že minimální obchodování přináší maximální výnosy.

Přestože přístup “kup a drž” má jen málo nevýhod, nevyhovuje každému. Pasivní investování je nakonec lépe uzpůsobeno pro investory s dlouhodobými cíli, jako je spoření na důchod, kteří dávají přednost tomu, aby neměli s investováním žádné starosti.

Naopak pro investory, kteří chtějí mít nad svým portfoliem větší kontrolu nebo nemají čas na vyčkávací hru, se pasivní strategie s největší pravděpodobností nehodí. Pokud se chtějí pokusit porazit trh a jsou ochotni za to zaplatit větší poplatky, je pro ně aktivní přístup tou správnou cestou.

Jste příznivci aktivního nebo pasivního investování? Podělte se s námi a ostatními čtenáři o váš názor a zkušenosti.

Další zdroje informací

• Portu (Pasivně spravované fondy dokážou být výkonnější než ty aktivní. Proč?)
• Seznam Zprávy (Investice s davem je hit, brzy prý ovládne světové burzy)
• Investopedia (Passive Investing)