Warren Buffett platí za jednoho z nejschopnějších investorů současnosti. Slavný věštec z Omahy (oracle of Omaha) je širokou investorskou veřejností obdivováno pro svou schopnost správné identifikace podhodnocených a nadmíru kvalitních akcií, hlavně však pro stabilně dosahované zhodnocení, které hladce předčí vývoj globálních akciových indexů.
Investory již mnoho let fascinuje železná pravidelnost, s jakou Buffett trhy poráží. Dychtivě proto hltají veškeré informace týkající se nejčerstvějších akvizicí jeho Berkshire Hathaway a snaží se řídit souborem pravidel, jež Buffett během své dlouhé kariéry na trzích postupně vyzradil do éteru.
Bohužel však i v tomto případě platí, že ani mistr světa není neomylný. Orákulum z Omahy se během svého působení na trzích dopustilo řady chyb, k nimž se ale hrdě hlásí a které pomohly zformovat jeho investiční strategii.
Pojďme se na některé z jeho nejznámějších investičních přešlapů podívat pěkně zblízka a přesvědčit se touto cestou o tom, že slepé následování Buffetta a potažmo ostatních velkých hráčů z Wall Street nemusí vždy nutně být tak profitabilní, jak bychom očekávali.
1. Slepá zášť a Berkshire Hathaway
Co se vlastně stalo? K objasnění této záhady se musíme vydat o několik desetiletí do minulosti, až do roku 1962, kdy Warren Buffett do Berkshire Hathaway poprvé investoval. V té době se jednalo o textilku v obrovských finančních problémech, navzdory tomu v ní však Buffett viděl potenciál. V rámci akvizice podílu ale došlo k již legendární roztržce, kdy management firmy švindloval a pokusil se z mladého Buffetta vytáhnout větší částku, než bylo původně dohodnuto.
Buffettova reakce se zapsala do historie. Investor v návalu vzteku a záště koupil rovnou celou firmu, vyhodil celý management a po dalších 20 let se snažil udržet podnikání Berkshire Hathaway nad vodou.
Nakonec to vzdal a svět textilií nadobro opustil, což ho ale stálo nemalé peníze.
2. Promrhaná příležitost se zázrakem Jeffa Bezose
Když se Buffetta v roce 2017 zeptali na to, proč si vlastně nikdy nepořídil podíl v Amazonu, řekl, že na tuto otázku nemá dobrou odpověď. S obdivem prý sledoval její vývoj a růst, nechápal ale obchodní model společnosti vedené Jeffem Bezosem a nedokázal s jistotou určit, kam až by se v budoucnu mohla podívat.
V tomto případě Warren Buffett „dojel“ na vlastní investiční pravidlo – neinvestuj do něčeho, čemu nerozumíš.
Je sice pravda, že slepé nakupování akcií, jež v současnosti plní titulky novin, je ve své podstatě chybou, ale kvůli přísně nastaveným pravidlům můžeme přijít o revoluční rakety, jichž se v každé dekádě několik málo přece jen najde.
3. Kečupové patálie
Buffettovi nevyšel ani jeho krok s koupí slavného výrobce kečupů Heinz a jeho spojením s dalším gigantem z tohoto odvětví, Kraft Foods. Celý proces byl završen v roce 2015. Věštec z Omahy se nechal slyšet, že jej zpětně považuje za velkou chybu.
Jeho zhruba 26% podíl ve výsledné společnosti Kraft Heinz Foods se totiž ukázal jako významně nadhodnocený – v průběhu posledních tří let jeho hodnota výrazně klesla. Snad proto Buffetta potěší alespoň skutečnost, že když už mu to s Heinzem nevyšlo, alespoň o něm jiný Heinz napíše hezký článek.
4. Zlatý kanadský přešlap
V roce 2020 tento americký investor šokoval celý svět zdánlivým odklonem od jednoho ze svých nepsaných pravidel. Buffett nikdy neměl příliš v lásce zlato, protože dle jeho názoru není schopné samo generovat žádnou hodnotu.
O to překvapenější investoři byli, když zjistili, že si Berkshire Hathaway ve druhém čtvrtletí roku 2020 pořídila podíl v kanadské těžařské společnosti Barrick Gold.
Ano, nejednalo se o nákup zlata jako takového a onen podíl byl spíše malý, ale ke způsobení poprasku to stačilo. Znamenalo to totiž, že si Buffett není příliš jistý vývojem globální ekonomiky sužované pandemií koronaviru a že chce část svých finančních prostředků „zaparkovat“ v odvětví považovaném už odedávna za bezpečný investiční přístav.
Zlato se však po průrazu hladiny 2 000 USD za unci víceméně uklidnilo a v současnosti se obchoduje pod 1 800 USD za unci. Buffett si svůj omyl evidentně uvědomil a přiznal ho – promptně se totiž zbavil 40 % svého podílu.
5. Předražený nákup v Tescu
Na konci roku 2012 vlastnila Buffettova Berkshire Hathaway celých 415 milionů akcií britského potravinového řetězce Tesco. V roce následujícím část tohoto podílu sice vzhledem ke zklamání Buffetta ohledně managementu společnosti odprodala a zaznamenala nějaký zisk, k výraznějšímu odprodeji se však neodhodlal.
To se poté ukázalo jako kritická chyba. V roce 2014 totiž vyšlo najevo, že management Tesca výrazně přecenil své zisky. A reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie Tesca se rychle propadly a Berkshire zaznamenala ztrátu ve výši 444 milionů dolarů. Sám Buffett prohlásil, že kdyby ve vhodný moment k prodeji jednoduše nezaváhal, mohl této ztrátě snadno zabránit.
6. Miliardové ztráty na akciích leteckých společností kvůli pandemie koronaviru – kdo to mohl čekat?
Pro velkou chybu věštce z Omahy nemusíme chodit daleko do historie, jedna z nich se udála teprve loni.
Odhaduje se, že Warren Buffett skrze své Berkshire Hathaway vlastnil celkově okolo 8 – 11 % akcií "velké čtyřky" leteckých společností (American Airlines, Delta AirLines, Southwest Airlines a United Airlines). Na vytvoření tohoto podílu bylo vydáno odhadem 7 – 8 miliard dolarů a ještě ke konci roku 2019 měly hodnotu okolo 10 miliard dolarů.
Bohužel v roce 2020 přišla pandemie koronaviru a letecký průmysl si zažil až příliš těžkou ránu. Dle Buffetta se charakter leteckého průmyslu změnil natolik, že nevěří v jeho plné zotavení ani v průběhu několika let.
I přes ohromnou ztrátu se rozhodl veškeré akcie leteckých společností odprodat. Ztráta se odhaduje na 4,5 miliard dolarů.
Závěrem
Co si z těchto chyb můžeme vzít my, drobní investoři? Je zřejmé, že i mistr tesař se někdy utne a ani sebelepší fundamentální nebo technická analýza nezabrání tomu, aby se v našich portfoliích objevily ztrátové tituly.
Hlavní je vzít si ze svých chyb ponaučení, pokusit se je v budoucnu neopakovat a v případě potřeby upravit svou investiční strategii.
