Opět můžeme opakovat, že stav na trzích musí být pravidelným čtenářům burzy s odstupem povědomý. Zvedání sazeb způsobuje systematický tlak. Ten je mnohokrát horší než nepředvídatelné události typu Covid nebo válka na Ukrajině.
Navíc se nám vytvořilo drsné kombo v podání zvedání sazeb a zvedání cen energie. Z pohledu většiny firem a lidí právě tyto dvě složky představují jistý způsob nového zdanění peněz. Platí pro ně totiž to stejné jako pro daně. Člověk se jejich placení nevyhne. Je možné je optimalizovat, ale v důsledku je to něco, co firmám ubírá zisk a lidem snižuje kupní sílu. Právě zisky firem a kupní síla jsou v ohrožení. A to si dnes trhy uvědomují. Potvrzují se tak předpovědi Raye Dalia, že inflace není hlavní problém. Tím bude obrovská recese. Ale nepředbíhejme.
Hlavní událostí bylo zvednutí úrokových sazeb Fedem. Dříve se spekulovalo, že zvýšení bude o 50 bazických bodů. Nakonec to bylo o 75 bazických bodů. Což je silné skokové zvýšení. Na tento krok jistě měla nepochybný vliv vysoká americká inflace. Fed překvapil a prozatím potvrdil, že to s bojem proti inflaci myslí vážně. V jistém ohledu můžeme Fed pochválit, že zvládl komunikační strategií, protože kdyby na začátku roku řekl, že pravděpodobně zvedne sazby najednou o 75 bazických bodů, mezi investory by propukla panika.
Co nezvládal Fed v roce 2021 s přechodnou inflací, povedlo se nyní v prvním pololetí 2022. To možná vysvětluje obdobné chování trhů při každém současném zvedání sazeb. Bezprostředně po ohlášení zvednutí sazeb, trhy rostly. Až na druhý den se spustily všemi očekávané výprodeje. A to jsme zažili i tento týden. Otázkou je, kde nyní leží dno. A to zatím nikdo neví.
Zdroj: tradingeconomics.com
Inflace v USA
Jelikož výprodeje jsou velké, už samotný pokles akciových trhů bude mít vliv na celou americkou ekonomiku. Od začátku roku Nasdaq100 ztratil přes 31 %. Hůře dopadl jen Moskevský index Moex se ztrátou 37,84 %. Avšak moskevská burza může své investory utěšit štědrými dividendami a silným rublem, který do jisté míry kompenzuje ztráty. Často se zapomíná, že americký důchodový systém je navázán na akciový trh. Pokud by člověk měl jít do důchodu v nejbližších měsících, musí mít strach o výši svého důchodu.
Pojďme se ještě podívat na další akcie z technologického Nasdaq100. Nejhorší akcií je Netflix, který odepsal 70 % ze své hodnoty. U akcií Netflixu se nyní spekuluje, že výrazný pokles předplatných v USA nebyl vázán na nezájem o vysílání, ale na skutečnost, že se velká část domácností díky silné inflaci rozhodla šetřit. Předplatné Netflixu není nutné k životu, a tak se mnoho Američanů odhlásilo. Bohužel jsme dnes pouze na začátku krize. Jak bude postupovat, bude se dotýkat čím dál víc střední třídy, která taktéž bude muset začít šetřit. Z našeho pohledu bude velmi důležité datum 19. července, kdy Netflix zveřejní výsledky svého hospodaření. Pokud bude pokračovat úbytek předplatitelů této streamovácí služby, znamená to, že krize je opravdu hluboká a další měsíce budou velmi těžké.
Další dvě zajímavé akcie jsou ze stejného resortu. AMD od začátku roku ztratilo 43 % a Nvidia 46 %. Tyto společnosti dobře zastupují růstové akcie. Protože na rozdíl od spousty jiných růstových akcií obě dvě nabízí vysoce vyspělé technologické produkty, po kterých je vysoká poptávka. Ta by v případě hospodářského růstu mohla růst exponenciálně. Pokud tyto akcie nastartují obrat, může brzy nastat změna trendu. Avšak budou-li tyto akcie padat nadále, medvědí tendence bude pokračovat.
Trhy jsou v tuto chvíli velmi nebezpečné. I pokud by se nějakou velmi pozitivní zprávou změnil trend, neměl by investor propadat nadšení a vrátit se vším kapitálem na burzu. Fed totiž s velkou pravděpodobností na svém dalším zasedání v 27. až 28. července opět zvedne sazby. Lze tedy očekávat stejné chování trhů jako doposud. Bylo by opravdu velkým překvapením, kdyby se trhy po dalším zvednutím sazeb nepropadly. Časový horizont investic by neměl být delší než měsíc.
Centrální banky: Švýcarský frank zasadil rozhodný úder
Pravidelně několik měsíců informujeme o zvedání sazeb zemí po celém světě. Jsou v podstatě tři země, které odolávaly zvedání sazeb: Japonsko, Evropská Unie a Švýcarsko. Každá země z jiného důvodu. Evropská Unie nezvedá sazby z důvodů další možné krize eura. Křehkost konstrukce eura je znovu viditelná. Euro od začátku bylo spíš politický než ekonomický projekt. Je obtížné si představit, že dlouhodobě bude fungovat společná měna pro státy s velmi různou ekonomickou, hospodářskou a společenskou úrovní.
V minulých dnech jsme mohli vidět zvyšující se spread mezi německými a italskými dluhopisy. Německé desetileté dluhopisy, považované za jedny z nejkvalitnějších v Evropě, mají úrok okolo 1,6 %. Italské desetileté dluhopisy v půlce června vystoupaly na nebezpečných 4,2 %. Hrozilo, že se bude opakovat řecký scénář. ECB proto narychlo svolala krizovou schůzku, kde bylo jasně rozhodnuto, že ECB bude kupovat dluhy státu jednotlivě, aby zabránilo spekulacím. A to přestože má v červnu končit společné nakupování dluhopisů evropských států.
ECB tak bude nakupovat cíleně dluhopisy slabších zemí, aby zabránila další krizi. Jenomže problém je, že pokud se zvednou úrokové sazby na Euro automaticky, u všech státních dluhopisů zemí euro se úroky taktéž zvednou. ECB neprozradila, kolik má připraveno na nákupy dluhopisů, ale jedná se o nebezpečný nástroj v době vysoké inflace. Tištěním nových peněz se inflace nezastaví.
ECB mohla spoléhat na to, že Evropa je pořád klidný ostrov s dobrou infrastrukturou a spravedlivou justicí. Díky tomu investoři budou brát Euro jako stabilní měnu. Jenomže, její konkurent Švýcarský frank nečekaně zvýšil svoje sazby. Proč bylo zvýšení sazeb Švýcarského franku překvapení?
Švýcarsko mělo jako země dlouhodobě záporné úrokové sazby. Důvodem je celosvětová poptávka po švýcarských francích. V současných nejistých dobách je tak silná poptávka pro švýcarských francích, že švýcarská centrální banka by mohla držet svoje sazby ještě víc v záporu. Samozřejmě, že švýcarští bankéři si dobře uvědomují škodlivost nízkých úrokových sazeb a to zejména na cenách nemovitostí. Ceny nemovitostí ve Švýcarsku jsou tak vysoko, že rodilí Švýcaři mají problémy s pořizováním. Na druhou stranu sazby na švýcarském franku musí být záporné, aby frank příliš neposilňoval, což by v důsledku mohlo penalizovat švýcarské hospodářství.
Zdroj: tradingeconomics.com
Vývoj inflace ve Švýcarsku
Většina centrálních bank zvyšuje svoje sazby, protože je k tomu nutí rostoucí inflace. To není případ Švýcarska. Sice je aktuální inflace vyšší, než bylo ve Švýcarsku zvykem, ale číslo 2,9 % je v porovnání se zbytkem světa opravdu malé. Jelikož švýcarští centrální bankéři se rozhodli ke kroku zvýšit sazby z -0,75 % na -0,25 % svědčí o tom, že si uvědomují závažnost situace.
Zdroj: tradingeconomics.com
Vývoj inflace v Japonsku
Pro úplnost dodejme, že Japonská centrální banka, i přestože se inflace zrychlila z 1,2 % na 2,5 %, neupouští od své měnové politiky nulových úrokových sazeb. Japonský jen, který byl považován za bezpečný přístav a stabilní měnu, se čím dál víc propadá. Oproti americkému dolaru oslabil o 15 % od začátku roku. Japonská centrální banka však zůstává i tak v klidu. Až zvedne Japonsko své sazby, tak to bude opravdu tečka za levnými penězi ve světě.
Centrální banky: Nejenom Fed a Švýcarsko zvedly svoje sazby
Trend zvedání úrokových sazeb pokračuje ve světě i nadále. Namibie zvedla svoje sazby o 50 bazických bodu na 4,75 %, Hongkong o 75 bazických bodů na 2 %, Kostarika o 150 bazických bodů na 5,5 %, Velká Británie o 25 bazických bodů na 1,5 %, Tchaj-wan o 13 bazických bodů na 1,5 %, Brazílie o 50 bazických bodů na 13,25 % a Jordánsko o 50 bazických bodů na 3,75 %.
Jak vyplývá ze seznamu, nic nenasvědčuje tomu, že by se úrokové sazby vydaly opačným směrem. Hrozivým řešením je právě blížící se recese. Ta by znemožnila zvedání sazeb. To je mimochodem scénář, se kterým počítá investor Ray Dalio. Podle něj nebude možné, aby Fed zvedal sazby v roce 2023. Naopak rok 2023 bude znamenat kapitulaci Fedu, protože trhy vstoupí do období stagflace.
Indexy: Červená lázeň
Zvýšení úrokových sazeb spustilo lavinu výprodejů. Týdenní ztráty na indexech se pohybovaly mezi 1,4 % – 8,7 %. Jedinou výjimkou byla burza v Šanghaji, která si připsala 1,05 %. Japonský Nikkei po dalším oslabením japonského jenu klesl o 6,69 %. Hongkongský Hang Seng se zmenšil o 3,35 %.
Hlavní evropské indexy taktéž dopadly velmi špatně. Německý Dax odepsal 4,62 %. Ztrát od začátku roku pro tento index již činní přes 17 %. To je dost, protože ten, kdo investoval do německých akcií, musí ještě připočítat ztrátu způsobenou inflací. Za současné situace nás akcie jen velmi těžko ochrání před inflací. Francouzský CAC40 oslabil o 4,92 %. Britský FTSE dosáhl o něco lepšího výsledku, i když ztráta 4,12 % je taktéž obrovská.
Trhy v zámoří nedopadly lépe. Index S&P500 ztratil 5,79 %. Průmyslový Dow Jones odepsal 4,79 %. Technologický index Nasdaq100 se zmenšil skoro o stejný díl, a ztratil 4,78 %.
Komodity: Je pád ropy předpovědí blížící se recese?
Ještě do minulého týdne se zdálo, že cena ropy nemůže klesnout. Opec nemůže zvýšením limitů prozatím nahradit ruskou ropu. Znovuotevřená Čína zvedá poptávku po ropě a dalších surovinách. Avšak stalo se překvapení a ropa zažila v pátek 17. června velký propad. Cena ropy klesla až na 110 dolarů za barel pro lehkou americkou ropu a 114 dolarů za barel pro ropu Brent. Ještě větší propad zažil plyn.
Důvody jsou pro zatím nejasné, ale vše nasvědčuje tomu, že ceny ropy poslaly dolů obavy z hospodářské recese. Recese totiž automaticky znamená pokles poptávky po těchto surovinách. Tento scénář jsme naznačovali v minulé burze s odstupem, avšak s tím rozdílem, že jsme ho očekávali mnohem později, nejspíš ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Obavy z recese mohou tlačit ceny komodit dolů.
Poznamenejme, že pokud začnou padat ceny komodit, budeme svědky velkého krachu. To je rozdíl oproti předchozím týdnům. Ceny akcií energetických firem začaly taktéž padat. Dříve investoři, tak jako Warren Buffett, začali sektorovou rotaci. Zbavovali se technologických akcií ve prospěch právě energetických společností. A tak i v dobách propadu udržovali své portfolia v zisku. To nyní nebude možné. Ztráty mají všichni a není kam investovat. Jedinou možností tak zůstává hotovost a to přináší ještě větší prodejní tlaky.
Komodity: Zlata se zatím současné dění netýká
Cena zlata zůstala až překvapivě stoický klidná. Zlato oslabilo o pouhého 0,44 % a zakončilo týden na 1841 dolarů za unci. Samozřejmě fanoušci zlatého kovu byli zklamáni, když čekali silnější růst v době, kdy všechno padá dolů. Problém je však příčina propadu trhů a tou je na prvním místě růst sazeb.
Růst sazeb působí negativně na cenu zlata, protože konzervativní investoři budou preferovat malý, ale jistý růst výnosů na dluhopisech. Zlato pouze uchovává hodnotu, ale žádný zisk samo o sobě negeneruje. Právě v kontextu zvedání sazeb, můžeme říct, že zlato je stabilní. To možná naznačuje zájem investorů, kteří budou sázet na to, že centrální banky nedokážou dotáhnout do konce utahování měnové politiky a začnou znovu sazby snižovat. V tom případě by cena zlata mohla vystřelit nahoru.
Slovo závěrem: Všemocné centrální banky
Znovu se dostáváme do velmi obtížné situace pro malého investora. Hlavní tendence trhu jsou ovládány rozhodnutím centrálních bankéřů. Ti během posledních pár měsíců ukázali, že jsou připraveni svá rozhodnutí pragmaticky změnit. Budou tak čím dál víc pod tlakem politiků a veřejného mínění. Pokušení ustoupit z utahování měnové politiky bude veliké. Pokud k němu dojde, můžeme se dočkat i obracení tendence na trhu. Avšak malý investor do hlavy centrálních bankéřů nevidí, a proto je dnes těžké cokoliv předpovídat.
Publicista a investor s více než desetiletou praxí.
První zkušenosti získal na pražské burze. Následně se specializoval na evropské, zejména francouzské, a zámořské trhy. V současné době se zaměřuje především na hodnotové investování, přičemž při svém rozhodování zohledňuje měnovou politiku a geopolitickou situaci ve světě.
Doktorát z filosofie získal v Paříži. Rád píše o slavných investorech a snaží se poučit z jejich rozhodnutí. Věří, že je vždy užitečné napodobovat ty nejlepší v oboru. Mezi jeho oblíbené investory patří Ray Dalio, Warren Buffett, Michael Burry a Charles Gave.
„Chcete-li na trzích vydělávat peníze, musíte myslet samostatně a být skromní.“ – Ray Dalio
Abychom mohli poskytovat co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím a funkcím technologie, jako jsou soubory cookies. Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
95 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.