Finex.cz logo
Hamburger menu Close menu
Finex » Ekonomie » Inflace: Co je to inflace? A jaké má příčiny a dopady?

Inflace: Co je to inflace? A jaké má příčiny a dopady?

Inflace: Co je to inflace? A jaké má příčiny a dopady?

Inflace není jen základní ekonomický pojem, ale jev, se kterým se běžně setkáváme a neseme jeho následky. Je jedno, zda investujete, spoříte, vlastníte nemovitosti, nebo naopak splácíte půjčku a hypotéku. Ve všech případech na vás dopadá inflace. V tomto článku se dozvíte, co to je inflace a jaké jsou její reálné dopady.

Tento článek je skutečně vhodný pro každého. Inflace totiž zasahuje každého z nás a minimálně v dlouhodobém měřítku je potřeba s ní počítat. Víte, jak vám inflace pomůže, když máte půjčku? Nebo kolik peněz vám „sežere“, když si dáváte měsíčně něco bokem na spořicí účet? A proč vlastně inflace vzniká? Jaké jsou druhy inflace? Nejen to se dozvíte v našem komplexním článku, k němuž nepotřebujete žádné předchozí znalosti.

Osnova článku o inflaci

1.Co je inflace?2.Jaké jsou příčiny inflace?3.Dopady inflace4.Jak se inflace počítá5.Inflace 20196.Co je hyperinflace?7.Inflace a investování8.Diskuze na téma inflace (komentáře)

Co je inflace?

Inflace je snížení kupní síly peněz nebo také nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v dané ekonomice. Jinými slovy to znamená, že při inflaci si za 100 korun dnes koupíte více zboží a služeb, než za 100 korun zítra, nebo za rok.

V ekonomice s inflací jednoduše dochází ke znehodnocení peněz (méně přesně řečeno).

To, jak hodně se peníze znehodnocují, závisí na dané ekonomice, na ekonomickém růstu a podobně. Například v České republice Česká národní banka inflaci cíluje a cíl inflace pohybuje kolem 2 % ročně. To znamená jediné: pokud si námi výše zmíněnou stokorunu dáme pod polštář, tak z ní za rok „ztratíme“ 2 Kč, respektive si za ni za rok koupíme to, co bychom dnes koupili za 98 Kč.

Jaké jsou příčiny inflace?

inflace

Při inflaci často hovoříme o tzv. cenové hladině. To je vztah mezi množstvím peněz a celkovým množstvím výrobků a služeb dané ekonomiky, které jsou vzájemně směňovány, jsou tedy v poměru.

Máme zde jednoduchý vzorec, cenová hladina je dána poměrem zboží a služeb dané ekonomiky k množství peněz dané ekonomiky.

Jak už víte, při inflaci dochází k nárůstu cenové hladiny, a to se může dít jen změnou na straně zboží a služeb (strana nabídky) nebo na straně množství peněz (poptávky).

Příčiny na straně poptávky (“zákazníci”)

Na straně poptávky máme množství peněz v dané ekonomice. To má v dnešní době pod kontrolou centrální banka (minimálně má nástroje na ovlivnění množství peněz v ekonomice).

Ekonomové se obecně shodují, že inflace je dlouhodobě způsobena rychlejším růstem peněžní zásoby než je růst celkového produktu. Jinými slovy výroba roste pomaleji než množství peněz v rukou zákazníků. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché. Nelze se podívat do průmyslu, do služeb, získat data, vyhodnotit je a nastavit růst peněžní zásoby.

Množství peněz v ekonomice by mělo odpovídat aktuálnímu růstu ekonomiky a to včetně faktorů jako je populační růst, příliv/odliv zahraničních investorů, očekávání a dalších. Pod pojmem očekávání si můžeme představit očekávání jak inflace samotné, tak i očekávání vývoje ekonomiky. Pokud očekáváte pokles ekonomiky, budete více šetřit, peníze zadržujete a tím jich bude v oběhu méně a budou vzácnější.

Inflaci může způsobit nadměrný růst peněžní nabídky ze strany centrální banky. Jak jsme si ale výše ukázali, situace centrální banky není úplně jednoduchá a v inflačním modelu musí zohledňovat vliv mnoha faktorů, i těch neměřitelných.

Příčiny na straně nabídky (“poskytovatelé”)

Inflace může přijít i ze strany nabídky, tzv. nabídková inflace. Ta je typicky způsobena růstem cen zboží, konkrétně třeba postupným vyčerpáváním zdrojů nebo horší výtěžností. Tím se dostáváme například k ropě a právě u ropy jsme několikrát zažili tzv. ropné šoky s inflačním dopadem.

Na straně nabídky musíme brát do úvahy i některé faktory, které jsme zmínili již při uvažování centrální banky. Je to například populační vliv nebo produktivita práce.

Nabídkovou inflaci může způsobit také přírodní katastrofa nebo dlouhodobější výpadech technické infrastruktury. Z nabídkové inflace se ovšem ekonomika většinou rychle vzpamatuje, protože skokový růst cen (například ropy) nebo živelná katastrofa nejsou dlouhodobými faktory a vracejí se po určitém čase zpět na původní hodnoty.

Dopady inflace

Inflace má vesměs negativní dopady. Pokud inflaci vnímáme, tak ji začleňujeme do našeho očekávání, stejně tak to ale dělají i banky, firmy a všichni ostatní.

Víme, že peníze na běžném účtu ztrácejí hodnotu, a tak pro ně hledáme jiné příležitosti, směňujeme je za zboží a služby nebo je půjčujeme s vyšší přirážkou, než by bez inflace bylo běžné.

Co inflace způsobuje

  • Růst mezd
  • Vyšší míru nejistoty
  • Vyšší úrokové sazby
  • Zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele
  • Obecně zvyšuje náklady

Inflace se promítá všude, rostou ceny, zaměstnavatelé tedy chtějí vyšší mzdy. Vyšším mzdám se nikdo z nás bránit nebude a určitě to uvítáme. Dokonce krátkodobě se budeme cítit bohatší, budeme více utrácet a ekonomice pomůžeme. Za několik týdnů nebo měsíců ale zjistíme, že to byla pouze iluze, stoupla nám sice mzda, ale obecně se zvýšily i ceny statků., které nakupujeme. Bohatší tedy nejsme.

Výše zmíněné uvědomění se projevuje všude. Nejvíce v investicích a to jak ve firemních, tak i v soukromých. Zvýšení mezd vlivem inflace (jak už víme, bohatší nebudeme) usnadňuje splácení dluhů a zvýhodňuje dlužníky. Jakmile si inflaci uvědomí věřitelé, zvýší úroky. Tím se zdražují půjčky, hypotéky a brzdí se ekonomika. Na daném trhu vládne nejistota v podobě vysoké inflace, a to není ideálním prostředím. Odrazuje to investory a brání rychlému růstu.

Je inflace dobrá nebo špatná?

Inflace se obecně považuje spíše za negativní vliv, ale není to tak černobílé. V krátkém období inflace ekonomice pomůže, do doby než lidé zjistí, že nejsou bohatší a rostou i ceny statků. Inflace ekonomice pomáhá i v případě, že je rovna ekonomickému růstu (růstu HDP). Pokud je inflace dlouhodobě rovna ekonomickému růstu, případně je plus jeden až dva procentní body nad ním, je to v pořádku a pomáhá.

Pokud ale vývoj inflace dlouhodobě převyšuje ekonomický růst o tři, čtyři a více procentních bodů, je to problém. Rostou úrokové sazby, lidé si přestávají půjčovat, stejně tak i firmy, neinvestuje se do nových projektů, nestaví se nové domy a ekonomika klesá. Inflace odrazuje i zahraniční investory, jsou zde vysoké úrokové sazby. Zahraniční investor si sice může půjčit peníze i v jiném státě, ale stále je pro něj inflace strašák, protože s inflací rostou mzdy a celkově to je další faktor v nejistotě.

V případě dlouhotrvající inflace se navíc dostáváme do tzv. inflační spirály, ta je tvořena očekáváním, že inflace pořád poroste a takové očekávání se velmi těžko redukuje. To je jev, kterému se chce každá ekonomika vyhnout.

Inflaci v rozumné míře, tedy na úrovni růstu ekonomiky, můžeme považovat za pozitivní jev. Vyžaduje ale neustálý dohled, regulaci a korekce, aby se z ní nestal velký problém, kterého se mnoho ekonomů bojí, a právem.

Jak se inflace počítá

K měření inflace se nejčastěji používá index spotřebitelských cen, ale najdeme i index výrobců a deflátor HDP.

Index spotřebitelských cen

V tomto případě si vezmeme tržní koš výrobků a služeb. V ČR tento koš tvoří asi 700 statků reprezentující průměrnou domácnost. Dané statky mají v koši přiřazenou váhu dle důležitosti.

Inflace, index spotřebitelských cen, zdroj: ČNB

Inflace, index spotřebitelských cen, zdroj: czsu.cz

Následné měření je poměrně snadné. Každý měsíc nebo rok se zjišťuje cena daného koše a porovnává se s minulými hodnotami. Tím zjistíme, jak se pohybuje cena daného koše a jak se mění míra inflace.

Samozřejmě dané měření není dokonalé. Například razantní zvýšení ceny alkoholu a tabáku může zvýšit inflaci, ale konzumenti nespotřebovávající dané statky žádnou změnu nepocítí. Diskutovat bychom mohli i o dlouhodobé kvalitě, leč stejných produktů.

Index cen výrobců

Index cen výrobců funguje úplně stejně jako index spotřebitelských cen, ale zjišťuje cenu u výrobců, respektive jejich tržby.

Deflátor HDP

Nejkomplexnější je deflátor HDP. Ten vyjadřuje hrubý domácí produkt v cenách s inflací, podělený hrubým domácím produktem v cenách v čase nula (základní období, jakoby bez inflace). Tím získáme obecný přehled o inflaci v celé ekonomice.

Deflátor HDP je velmi obsáhlý, ale i komplikovaný. V praxi se tak mnohem častěji setkáme s indexem spotřebitelských cen.

Aktuální míru a vývoj inflace najdete na stránkách České národní banky nebo Českého statistického úřadu.

Regulace inflace

Inflace byla problémem již od vzniku peněz. Dříve měl ražbu nové měny pod kontrolou panovník, a jak nejsnadněji financovat rozmary, války a další finančně náročné akce? Přece ražbou další měny.

regulace

Aby se zabránilo nekontrolované inflaci, tak byla měna ražena ze vzácných kovů. Tím se zajistilo, že i samotné platidlo mělo svoji cenu, bez ohledu na to, co na něm bylo vyraženo.

Například Tolar byl stříbrnou mincí o hmotnosti asi 30 gramů, tedy téměř jedné trojské unce – jednotky, ve které ve dnes udává cena drahých kovů.

Inflace je nebezpečný jev. Pokud by došlo k rychlé inflaci a trh by nereagoval dostatečně rychle, to se mohlo stát především v minulosti, tak byste například mohli směnit již znehodnocenou měnu (inflací) za jinou měnu (či komoditu), která není inflací postižena. Kurzy byly dříve buď zcela pevné nebo zde nebyla dostatečná informovanost.

Právě z těchto důvodů se zavedl i zlatý standard. Ten zajišťoval směnitelnost měny (měna již v pouze papírové podobě) za zlato v pevném kurzu. V oběhu byly zajištěné peníze a kdyby došlo k inflaci, lidé by je výhodně směnili za zlato, což bylo pro stát (centrální banku) nežádoucí.

Zlatý standard zároveň dával měně velkou jistotu, podporoval investory a držení dané měny. Postupem času se ovšem ukázalo, že zlatý standard nedokáže pružně reagovat na chování trhu a společně s pevně danými směnnými kurzy nebyl životaschopný. Více o zlatém standardu naleznete zde.

Inflace 2019

Každý určitě slyšel, kolik před X lety stál jeden rohlík, jedno pivo, litr benzinu a podobně. Pokud byste při vzniku České republiky, tedy v roce 1993 vlastnili 100 000 Kč, tak by to byl ekvivalent dnešních 242 000 Kč (rok 2019).

Průměrná roční míra inflace v letech 1998 – 2018, zdroj czsu.cz

Pokud máte doma pod polštářem od roku 1993 celkem 100 000 Kč, tak stále máte 100 000 Kč, ale dnes si za tyto peníze koupíte výrazně méně, než tomu bylo v roce 1993. Je to stejný rozdíl, jako kdybyste dnes (2019) porovnávali to, co si koupíte za 242 000 Kč a za 100 000 Kč.

Aktuální míra inflace se v ČR pohybuje okolo 2,5 % až 2,9 %.

Co je hyperinflace?

Další termín spojený s inflací, nebo řekněme druhem inflace, je hyperinflace. Inflaci můžeme dělit na mírnou – v řádech procent, pádivou nebo též cválající – v řádech desítek procent a hyperinflaci – v řádech stovek procent.

Mírná inflace je v zásadě běžná, cválající inflace může nastat u radikálních reforem a v případě razantních zásahů do ekonomiky. Hyperinflace už ale znamená rozklad celého systému.

Při hyperinflaci v zásadě peníze ztrácejí smysl. S touto formou inflace jsme se setkali především po válkách nebo v době finančního krachu. Stát potřebuje financovat něco, na co nemá a tak využijete tento způsob financování.

Konkrétně můžeme zmínit:

Německo v roce 1923, tedy po první světové válce. Inflace byla 32 400 %. Maďarsko po druhé světové válce vykázalo inflaci 41,9 biliard procent. S hyperinflací se ale i dnes setkáte v zemích třetího světa, typicky v Africe. Pokud není měna regulována, neexistuje dostatečná právní opora s fungující systém, stát, respektive emitent si může dělat co chce, využijete toho a způsobí hyperinflaci.

V případě hyperinflace se na trhu rozšíří barterový obchod nebo jiná alternativa měny (kryptoměny). Možností je i přijmutí cizí měny.

Inflace a investování

dluhopisy republiky vysledky ctvrte emisePři investování je nezbytné s vývojem inflace počítat, a to především u dlouhodobých investic. Chcete si koupit státní dluhopis na 5, 10 nebo více let? Zvažujete investici do nemovitosti? Počítejte i s inflací.

V dlouhodobém měřítku musí mít věřitel nebo investor dobře nastavenou odměnu (přirážku) za podstoupené riziko, tedy nejistotu. Pokud je navíc očekáváná vysoká míra inflace, toto riziko stoupá a s ním by měla stoupat i riziková přirážka.

To znamená, že v zemích s vysokou inflací je vysoká nejistota a vysoká riziková přirážka, To zdražuje a tím i omezuje investování a celkový ekonomický rozvoj.

Naopak pokud obchodujete na forexu a držíte pozice minuty, hodiny nebo i pár dní, něco jako inflace vás příliš nemusí zajímat. V reálném životě se s ním ovšem setkáme a měli byste ji aspoň základně rozumět.

Ať už se rozhodnete spořit peníze, nebo investovat, je důležité znát co je inflace, jaká je aktuální míra a dlouhodobý vývoj inflace. Doufáme, že vám tento článek dal odpovědi jak na tyto, tak i další vaše otázky. 

Další zdroje informací

Sdílení článku na facebook Facebook Sdílení článku na twitter Twitter

Ohodnoťte tento článek!

RECENZE

TOP Forex a CFD brokeři

XTB logo
XTB★ 98 %
U 76 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
eToro logo
eToro★ 93 %
U 75 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
RoboMarkets logo
RoboMarkets★ 91 %
U 66.8 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Sledujte nás na Facebooku, ať vám nic neunikne!
Facebook icon Jít na Facebook
Finex logo