Kniha Principy, Ray Dalio – Jak se rozhodovat na finančních trzích i v životě podle Dalia?

Ray Dalio patří k nejúspěšnějším investorům současnosti. Jeho příběh je inspirující, protože Dalio prakticky začal ve své firmě sám a od nuly.

Jeho společnost Bridgewater byla založena v roce 1975. Jedinečnost jeho příběhu však není v tom, že by to byla pohádka o self-made manovi, ale v tom, že po počátečních úspěších se firmě přestalo dařit. Následně se jeho dobře vzkvétající firmě nepovedlo proplout pro investory těžkými 80. léty a Ray Dalio musel propustit všechny svoje zaměstnance. Podruhé v životě začal od nuly. Dalio má velmi užitečnou životní filosofii pro investory. Neúspěchy jsou příležitostí pro ponaučení a hlavně pro další růst jak v životě, tak v podnikání.

Hned na začátku své knihy Principy vysvětluje pojem principy. Jeho záměrem je vytvořit trilogii. V prvním díle se zabývá obecnými principy, kterými se člověk řídí jak v životě, tak při řízení firmy, ale i na burze. Druhý díl by se měl věnovat ekonomickým principům a třetí výhradně investičním. To však neznamená, že investor bude zklamán četbou prvního dílu. Právě naopak. Pro Dalia jsou principy životní vzorce, podle kterých se rozhodujeme obecně. A investování na burze je právě neustálá činnost rozhodování. Obchodování na burze v podstatě není nic jiného než stále se opakující rozhodování, zda koupit nebo prodat.

První věc, kterou by si měl investor uvědomit, že podle toho, jak žije, tak i obchoduje. Principy našeho života se nutně projevují na způsobech toho, jakým stylem provádím operace na burze. Co tedy dělat, pokud připustíme existenci principů?

Odpověď Dalia, která se opakuje několikrát během celé knihy: Buďte realisté. Realista ví, že se musí rozhodovat samostatně. A první podmínkou je právě ujasnění si cílů. Následuje druhý bod, co je to skutečnost. Tedy jak moje cíle korespondují se skutečností. Následně si ujasním, jak mám dosáhnout svého cíle. Pokud akceptuji tyto tři body, brzo učiním zkušenost, že nedosáhnu svého cíle. A zde je poslední důležitý bod, musím přijít na to, kde se stala chyba, a buď opravit svůj cíl, nebo se snažit lépe pochopit realitu anebo zvolit jiné prostředky pro své cíle.

Právě neustálé analyzování mi umožní lépe pracovat na sobě a díky tomu postupně i lépe obchodovat na burze. Obchodování na burze je tak o sebepoznání. Na základě svého sebepoznání jsem schopen omezit riskování pramenící ze svého stylu obchodování a chápání reality. Zamyšlení nad našimi principy jednání nám především umožní systematizaci schémat našeho rozhodování.

Právě díky systematizaci můžeme pokročit daleko a ujasnit si naše principy jednání. Cíl prvního dílu je tyto principy pojmenovat a představit. Aby Dalio ukázal, jak k nim přišel, tak nám představí svůj život úspěšného investora. Avšak nejedná se o klasickou biografii anebo popis životních událostí, ale Dalio zkoumá, jak se měnily během času jeho principy rozhodování. Všímá si především svých neúspěchů, které ho donutily neustále přehodnocovat své principy a způsoby jednání.

Život a zrození velkého investora

Dalio byl finančními trhy uhranut již od raného dospívání. Na střední škole začal obchodovat na burze, avšak jeho principy byly spíš intuitivní a vnímal trh jen jako příležitost vydělat peníze. Obchodování v roce 1966 šlo samo od sebe, protože trhy dosáhly svého vrcholu. To mladý Dalio ještě nevěděl. Tato skutečnost nás může vést k zamyšlení, hlavně pro investory, kteří začali obchodovat v dubnu 2020, kdy se trhy propadly kvůli covidu. Zásah centrálních bank způsobil, že prakticky všechny akcie rostly. Díky tomu jen málokdy v historii bylo lehčí investovat. Nyní zažíváme přesný opak. Trhy jsou značně nečitelné, inflace roste a zvedají se úrokové sazby. Když je investování příliš lehké, znamená to, že v budoucnu nás čeká změna situace.

V sedmdesátých letech při studiu na Harvard Business School se Dalio začal trhy zabývat systematicky. Objevil jeden princip, který ho řídil po celý zbytek kariéry. Tento poznatek by se dal shrnout tak, že vše na burze již bylo. Daliův investiční přístup je vždy založen na důkladném studiu historie. Díky studiu historie má člověk daleko větší šanci správně determinovat logickou souvislost mezi příčinou a následkem.

Svoji opravdovou kariéru investora nezačal, jak bychom mohli předpokládat na akciových trzích, ale své první investorské ostruhy získal na komoditních trzích. Akcie byly a jsou velmi volatilní a jejich pohybům lze těžko rozumět. Akciové trhy podléhají zákonům lidské psychiky. Komodity, a to zejména v sedmdesátých letech, jsou daleko více podřízeny zákonům.

Dalio na komoditní trh vyzrál tak, že se ponořil do hlubokého studia, jak celý systém funguje. Osvojil si zemědělské znalosti, výrobní postupy, chování zákazníků, fungování komoditních trhů, například zjišťoval, kolik je potřeba obilí, aby slepice a vepři přibrali. Na základě svých analýz začal sestavovat první jednoduché modely. Firmě se velmi dařilo. Díky propojení zemědělských znalostí a finančních trhů dokázal přemluvit McDonald’s, aby zavedli v roce 1983 produkt McNugget. Dalio formou kontraktů umožnil McDonald’s snížit cenové riziko. Jeho firma zažila skutečný rozkvět.

Problém načasování

Daliova životní cesta není tvořena pouze úspěchy. Dalio vnímá neúspěchy pozitivně, protože mu dávají šanci na zlepšení. Jeho první neúspěch je znovu pro nás poučný, protože se odehrává v době, která je podobná s tou naší. V roce 1978 značně stoupala inflace v USA. Rok poté je jmenován do čela Fedu Paul Volcker, který začne silně utahovat americkou měnovou politiku.

Dalio přesně tento scénář předpovídal, a proto se zaměřil na nakupování komodit, zejména stříbra. Během inflace nemá cenu hotovost, proto je důležité ji dobře umístit. Jeho klientem se stal v té době nejbohatší muž planety Bunker Hunt, se kterým začali nakupovat stříbro.

To z ceny 1,29 dolarů za unci se brzo dostalo k 10 dolarům za unci. Dalio se rozhodl své stříbro prodat, protože se domníval, že okamžité zvýšení úrokových sazeb dovede zemi do recese. Recese způsobí pokles poptávky a s ní i pád ceny stříbra. To se však bezprostředně nestalo a cena stříbra rostla až na 50 dolarů. Díky tomu Dalio přišel o možnost zčtyřnásobit svůj majetek. Jeho přítel Hunt ještě víc bohatl a ještě víc investoval do stříbra. V březnu 1980 však došlo na Daliova slova a cena stříbra se propadla zpět na 11 dolarů.

Zdroj: tradingeconomics.com

Hunt se ocitl na mizině. Tato lekce dovedla Dalia k tomu, že na trhu je nejdůležitější právě problém načasování. Sice nedopadl špatně, tak jako jeho přítel, a měl velký zisk ze vzestupu stříbra, ale nedokázal maximálně využít jeho potenciál.

Velký neúspěch

Historie se stříbrem však Daliovi nestačila. Po druhé se velmi spálil v roce 1982, kdy čekal, že Fed nezvládne situaci a po utažení měnové politiky a krachu státního dluhu Mexika znovu uvolní úrokové sazby a inflace vyrazí nahoru. Aby se zabezpečil, Dalio investoval velké prostředky do zlata a do krátkodobých státních dluhopisů. Katastrofické scénáře se nenaplnily. Ekonomika na vstřícné kroky Fedu zareagovala neinflační cestou. Akcie a ekonomika USA začaly prudce stoupat, což přivedlo Dalia na buben. Jeho firma utrpěla tak velké ztráty, že musel propustit všechny své zaměstnance a začít znovu od nuly.

Tento neúspěch mu nezabránil v hledání, kde se stala chyba. Dalio podcenil úsilí Fed s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou, kterým se povedlo díky levným penězům refinancovat dluhy všech ohrožených států novými penězi. Půjčky se rozepsaly na mnoho let.

Dalio však nepřičítal chybu okolí, ale jen sám sobě. Celé selhání vidí v tom, že byl pouze arogantní hlupák. Velké sebevědomí způsobilo, že se nechal ovládat emocemi. Nejhorší, co může investora potkat, je pocit, že všechno ví a dokáže předpovídat budoucnost. Dalio se znovu utvrdil, že nejdůležitější je z životních pádů se poučit. Celá problematika ho dovedla k otázce řízení rizik. Dobrý investor hledá, jak rozložit investiční rizika.

Svatý grál investování

Ponechme velmi zajímavý vývoj a vzestup společnosti Bridgewater v osmdesátých letech a zaměřme se na to, jak se Dalio vypořádal s problémem rizik investování. Jeho centrální zkušenost v životě obchodníka spočívá v tom, že nestačí vybrat jeden druh aktiva a správně ho zanalyzovat, jestli jde o dobrou dobu na jeho prodej nebo nákup. I pokud jsou naše analýzy správné, jsme před problémem načasování, které samo o sobě racionálně vyřešit nejde. Jak tedy vyřešit tento problém?

Dalio popisuje jádro svého systému pro vydělávaní peněz takto: „Mít pár dobrých nekorelovaných zdrojů návratnosti je ještě efektivnější než umět vybrat ty dobré (ačkoliv samozřejmě musíte dělat obojí).“ (str. 79)

V devadesátých letech bylo standardem, že správce portfolií se věnoval buď akciím, dluhopisům nebo zlatu. Díky této jedné specializaci není možné efektivně rozložit rizika. V současnosti můžeme ještě připojit kryptoměny. Jinak řečeno, v každé oblasti je potřeba zvolit nejlepší aktiva, která jsou nekorelovaná, tzn. nemají mezi sebou vztah, když jedno klesá, druhé bude stoupat. V každé skupině je potřeba si zvolit 5 % nejlepších a nejvýkonnějších aktiv. A to je zaručená cesta k úspěchu. Strategie Pure Alpha se ukázala jako velmi efektivní a postupně přirozenou cestou vytlačila ostatní přístupy u Bridgewateru. Dalio překvapil sám sebe v tom, že jeho nejlepší obchodní strategie není nijak složitá a v podstatě ji mohl kdykoliv objevit. Bridgewater se tak stal jedním z nejlepších a nejvyhledávanějších investičních fondů.

Dalio prakticky od roku 1995 byl finančně zajištěn do konce života. Začal se věnovat rozvoji firmy a teoriím řízení a managementu. Řešil hlavně, jak předávat dál svůj styl myšlení a principy, které si za svou kariéru obchodníka osvojil. Jeho hlavním zájmem bylo, jak hodnotit pracovníky ve své firmě a jak přispět k jejímu rozvoji. Toho dosáhl vytvořením systému baseballových karet, který umožnil ve firmě vystavět systém zásluh a hodnocení, jenž byl totálně transparentní. Od roku 2011 se stáhl z pozice výkonného ředitele a vrchního investičního ředitele a věnuje se filantropii a studiu trhů. A v neposlední řadě k jeho současným zájmům patří psaní, což je pro nás velmi dobře.

Životní principy: Buď realistou

Druhá část knihy se nás snaží velmi systematicky obeznámit s principy, které dovedly Dalia až na vrchol v kariéře investičního bankéře. Základní princip je v podstatě až dětsky jednoduchý: přijmout realitu a vypořádat se s ní. Úspěšný člověk je hyperrealista, který pochopil, že pravda je absolutní základ každého dobrého výsledku.

Hyperrealista tak dochází k velmi jednoduché životní rovnici: bolest + reflexe = pokrok. To platí jak v životě, tak i v investicích. Špatné investice a ztráty nás nemají odradit, ale dovést k pokoře.

Díky uvědomění si vlastních nedostatků, dojdeme k možnosti vzít si ponaučení a zlepšit se. Nebo aspoň minimálně neopakovat ty stejné chyby. V podstatě bolesti a neúspěchy jsou pozitivní, pokud je právě dokážeme integrovat. Dalio varuje před tím, že nejhorší věc, kterou můžeme udělat, je snažit se bolesti vyhýbat. Naopak náš postoj spočívá ve vstřícnosti a akceptování bolesti jako možnosti se zlepšit.

Dalio nás provádí dalšími svými životními principy. Vysvětluje pět kroků k dosažení toho, co od života chcete. Klíč k úspěchu stojí v radikální otevřenosti. Právě radikální otevřenost mu pomohla budovat velmi dobrý tým v Bridgewateru. Pokrok a osobnostní rozvoj se vždy odehrává v kolektivu. K pochopení fungování kolektivu se musí vzdát zásadního předsudku, že všichni lidé fungují a přemýšlí stejně. Naopak je důležité pochopit, že lidé přemýšlí a vnímají realitu různými způsoby. Na závěr by si každý investor měl uvědomit, že jeho cíl je efektivní rozhodování.

Pracovní principy: zásluhy

Jak vyplývá už z Daliova života, jeho hlavní myšlenkou pro fungování pracovního kolektivu je nastavení zásluh v pracovním prostředí. Jen spravedlivý systém vám zaručí, že vztahy a práce bude nasměrována dobrým směrem. Proto, aby zásluhový systém mohl fungovat, autor vypočítává tři podmínky:

1. být upřímný a schopný jasně vyložit myšlenky na stůl,
2. kvalitní diskuze,
3. běžné spory jsou řešeny podle zásluhovosti.

Samozřejmě, že tyto principy by měly platit ve společnosti jako celku. To je však utopické. Už aplikování zásluh v pracovním kolektivu může být cesta dopředu.

Závěr: hledání nových výzev

Daliova kniha stojí za přečtení, i když chvílemi její četba může připomínat manuál osobnostního rozvoje. Velkým plusem Daliova přístupu je právě vnímání investování jako možnosti práce na sobě. Pokud se chcete zabývat investováním seriózně a hlavně dlouhodobě, kniha vám umožní nabrat širší vhled do celé problematiky.

Kdo chce zůstat na burze do konce života, bude muset neustále pracovat sám na sobě a snažit se být lepší. Pro začínající investory je životně důležité pochopit pravidlo, že cesta k úspěchu vede vždy přes neúspěchy.