...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Trh s ropou se doslova utrhl ze řetězu, díky čemuž cena byla již velmi blízko od historického maxima z roku 2008. Jedná se samozřejmě o důsledek ekonomických sankcí uvalených vůči Ruské federaci. Respektive není zakázáno ruskou ropu ropu odebírat, ale existují různé důvody, proč ji odběratelé neodebírají.
Bohužel ropa není potřebná jenom jako energetický zdroj. Je nutná k výrobě celé řady výrobků, bez kterých se průmyslová odvětví neobejdou. Nejčastěji jsou to asi plasty. Čili zdražování ropy se inflačně projeví v cenách výrobků a služeb ne jenom díky růstu cen pohonných hmot, ale i díky růstu nákladů na přímou výrobu produktu. Laicky řečeno vše poroste na ceně. Od potravin až po stavební materiál. Nemluvě o tom, že Rusko je významný vývozce uhlí a mnoha různých kovů.
Už jsem o tom dost polemizoval v analýze na akcie Shell. Vzájemně se setkalo mnoho událostí, které způsobily, že cena ropy vyletěla raketově nahoru. Prvně to byl prakticky celosvětový lockdown v roce 2020. Státy OPEC+ snížily produkci ropy přes 50 %, protože její cena spadla až pod 20 USD za barel. Spousta ropných společností začala mít velké problémy, nebo měla minimálně ohromné ztráty.
Ke konci roku 2021 se ovšem situace hodně zklidnila a celosvětová ekonomika se zase otevřela. Chyběla ovšem pracovní síla a energie. Respektive nabídka byla slabá. Například OPEC+ zvýšil těžbu ropy až začátkem ledna na 60 % z doby před pandemií. Nicméně už na přelomu roku byla poptávka úplně stejná jako právě před pandemií. Přirozeně cena ropy začala strmě růst a od této chvíle dělá cenová expanze téměř 100 %.
Nedávno byl sice ze strany USA nátlak na státy OPEC, aby těžbu zvýšily, ale to bylo negováno. Ten výhled tedy byl už i tak špatný a nakonec se k tomu ještě přidala válka na Ukrajině. Rusko sice ropu pořád exportuje, ale jak už jsem psal v úvodu, podstatná část odběratelů nechtěla jejich ropu přijímat. Ruský podíl produkce ropy je celosvětově 10%. Když se od nich přestalo odebírat, byl to obrovský nabídkový šok.
Bylo ovšem jenom otázkou času, než někdo situaci využije ve svůj prospěch. Cena ruské ropy totiž strašlivě klesla. Společnost Shell tak koupila barel ropy za 28,5 USD. Přitom tržní cena činila kolem 114 USD za barel. Pokud by podobné kroky učinilo více odběratelů, byl by to silný tlak na pokles tržní ceny. Nicméně Spojené státy a evropští spojenci uvažují, že zakážou import ruské ropy.
Jestli něco podobného učiní, ropná krize je neodvratná. Za stávajících okolností je ještě možné, že se jedná o krátkodobý výkyv. Ovšem v případě zákazu importu se osud všech zpečetí. Tržní cena ropy může během několika měsíců atakovat 200 USD za barel. Což implikuje i dramatický růst inflace z aktuálních úrovní. Tady si dovolím upozornit, že politici, co zákaz importu podpoří, páchají politickou sebevraždu. Nemají poté šanci vyhrát volby – politici v dobách drahoty málokdy své mandáty ve volbách úspěšně obhájí.
Ukázkovým příkladem jsou americké prezidentské volby v roce 1992, kdy proti sobě stáli Bush a Clinton. Bush sice válku v Perském zálivu proti Saddámovi bez problému vyhrál. Mělo to ovšem za následek růst ceny ropy o zhruba 150 % za více jak rok. A to voliči neodpouštějí. Bill Clinton tak ve volbách v roce 1992 lehce uspěl.
Americký prezident Joe Biden nakonec doopravdy uvalil embargo na import ruské ropy. Upřímně jsem nevěřil, že to udělají, protože si musíme uvědomovat, že tím odstartují další akceleraci inflace. A tím pádem obrovskou drahotu, která jim doslova pozře hlasy voličů (demokratů) v příštích volbách. Moc proto tohle rozhodnutí nechápu.
Inflační očekávání každým dnem stoupá a nyní dostalo další impuls k růstu. To se samozřejmě projeví i na dalších trzích – inflační očekávání totiž můžete doslova sledovat v živém přenosu na trhu se zlatem či jiných kovech. Když zlato každý den agresivně roste na ceně, trhy se ve spěchu snaží zajišťovat před inflací.
Ta aktuálně naměřená inflace je samozřejmě již dávno tzv. priced in. Takže nyní se do ceny zlata započítává inflace, která se naměří třeba až na přelomu 2022/2023. Čím agresivněji trhy s komoditami porostou, tím větší inflace ve finále bude.
Vzhledem k tomu, že byl poslední růst ceny ropy Brent tolik dramatický, je dobré se na celý trh podívat ze širší perspektivy. Tržní minimum z roku 2020 je asi 16 USD za barel, takže k dosavadnímu tržnímu vrcholu to znamená cenovou expanzi asi 760 %. Technicky kurz prorazil z dlouhodobého klesajícího kanálu a překonal několik důležitých S/R levelů. Nejvíce cenový růst vygradoval na začátku roku. Od té doby je cenová expanze v podstatě vertikála.
A v posledních dnech už se jedná vyloženě o panické nákupy, které nemají obdoby. Hned po otevření aktuálního týdne ropa Brent téměř atakovala 140 USD za barel. Tím jsme se dostali hrozně blízko k historickému maximu z roku 2008, kdy tržní cena ropy dosahovala 147 USD za barel. Proto je zcela oprávněné se ptát, jak dlouho tento cenový růst vydrží. Ropa je pro chod ekonomik hrozně důležitá. Jakmile poptávající nebudou moci vysoké ceny platit, ekonomika se „zadře“ a až poté cena ropy půjde dolů.
Já sám nemám rád strašení, ale myslím si, že legitimní předpokládat, že ceny kolem 200 USD za barel jsou reálné a nejedná se o žádné fantazírování. Vycházím především z ropné krize ze 70. let minulého století. Tehdy během několika let cena vzrostla cca o 1 000 %. Což od tržního minima z roku 2020 implikuje ceny okolo 180 USD za barel.
My musíme ale brát v potaz, že předtím se cena hluboko propadla z úrovní kolem 65 USD za barel. Potom by nemusel být strop ani těch 200 USD za barel. Taková pesimistická situace ale snad nikdy nenastane. V každém případě se vyplatí trh s ropou bedlivě sledovat, protože se jedná o výborné proxy ve vztahu k inflaci. Pokud cena ropy stoupá, inflační očekávání je silné.
Už jenom samotná možnost zákazu importu ruské ropy může mít velmi negativní důsledky pro globální ekonomiku. Takový šok by hrozně bolel a je otázkou, kdy by se chybějící nabídka srovnala. To může trvat léta. Respektive je možné, že cena ropy za takové situace soustavně poroste ještě další léta – přesně jako v 70. letech.
Jinak nápad na zákaz dovozu ropy vyplývá z toho, že pokud by Rusko prodávalo ropu za tržní ceny, paradoxně na tom vydělají. Respektive sankce je sice na jednu stranu poškodí, ale na stranu druhou ekonomické ztráty mohou pokrýt zisky z importu ropy. Myslím si proto, že političtí iniciátoři sankcí vůbec nad ekonomickými důsledky nepřemýšleli.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
95 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.