Razantní zpomalení růstu HDP v EU na konci roku 2021 a pravděpodobná krize v roce 2022

Dnes se podíváme na razantní zpomalení růstu HDP v EU, ke kterému došlo na konci loňského roku. Eurostat neboli statistický úřad Evropské unie ve svém aktuálním prohlášení uvádí vývoj hrubého domácího produktu v Evropské unii a v eurozóně, tedy v devatenácti zemích platících eurem. Pojďme si shrnout aktuální data i nejzajímavější grafy a informace.

Evropská unie

Statistický úřad Eurostat oznámil, že hrubý domácí produkt Evropské unie ve 4. čtvrtletí vzrostl oproti 3. čtvrtletí podle sezóně přepočtených údajů o 0,4 %. Můžeme říci, že se jedná o razantní zpomalení proti 3. kvartálu, kdy byl růst 2,2 %. 

Zdroj: ec.europa.eu

V případě meziročního srovnání tempo růstu ekonomiky zrychlilo na 4,8 % ze 4,1 % ve 3. čtvrtletí.

Zdroj: ec.europa.eu

Na základě předběžných údajů Eurostat odhaduje, že růst za celý loňský rok v zemích EU dosáhl na 5,2 %.

Eurozóna

Pokud se podíváme na eurozónu tzn. 19 zemí platících eurem, Eurostat oznámil takovéto výsledky. Tempo ekonomického růstu ve 4. kvartálu proti předchozímu tříměsíčnímu období zpomalilo na 0,3 % z 2,3 %. 

V případě meziročního srovnání ovšem růst zrychlil, a to na 4,6 % ze 3,9 % ve 3. čtvrtletí. Na základě předběžných údajů Eurostat odhaduje, že růst za celý loňský rok v eurozóně dosáhl na 5,2 %.

Dle oficiálních údajů Eurostatu rostla nejrychleji ekonomika ve Španělsku. Oproti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 2 %. Poté následuje Portugalsko +1,6 % a Švédsko +1,4 %.

Nejhůře dopadla ekonomika Rakouska, ta za 4. kvartál zaznamenala proti 3. čtvrtletí pokles o 2,2 %. Dále pokles zaznamenalo Německo -0,7 % a Lotyšsko -0,1 %. V případě meziročního srovnání všechny členské země EU zaznamenaly růst.

Závěr

Mnoho analytiků předpokládá, že může přijít krize a pokles hospodářského růstu v EU.

Zejména aktuální konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem má negativní vliv nejen na hospodářský růst zemí EU, ale i na další makroekonomické ukazatele. Není pochyb o tom, že probíhající konflikt na Ukrajině výrazně ovlivní světovou ekonomiku, zejména protože země je třetím největším vývozcem pšenice a je důležitým hráčem na energetickém trhu.

Napětí ohrožuje globální dodavatelské řetězce potravin a energií a potenciálně zvyšuje inflaci.

Evropa byla zároveň dosud velmi závislá na dovozu levného ruského plynu. Moskva pokrývala přibližně 40 % veškeré spotřeby Evropské unie. Rostoucí ceny energetických komodit mohou v kombinaci s vysokou inflací tvrdě zasáhnout evropské spotřebitele, shodují se experti.

Hlavní ekonom v německé Berenberg Bank uvádí, že nejdůležitějším je nepochybně doba trvání konfliktu. Z dosavadních projevů ruského prezidenta Vladimira Putina není zřejmé, co je konečným cílem. Zda se spokojí s výměnou prozápadní ukrajinské vlády v kabinet loajální Moskvě, nebo má v úmyslu kompletně přebudovat hranice východní Evropy. Od toho se samozřejmě bude odvíjet reakce finančních a energetických trhů.