Začínají pomalu klesat úrokové sazby. Nastal ideální čas koupit nemovitost?

V minulém týdnu ponechal Federální rezervní systém (FED) základní úrokovou sazbu nezměněnou mezi 5,25 a 5,50 %, což je nejvyšší úroveň za posledních 22 let. Úrokové sazby nezměnil již po páté za sebou.

Avšak měnový výbor stále očekává tento rok snížení sazeb o 0,75 % procentního bodu. Americká inflace zatím zůstává zvýšená, ale podle nové prognózy se předpokládá pokles jádrové inflace (nejsou v ní zahrnuty nestabilní ceny potravin a energií) na 2,6 % do konce roku 2024.

Centrální banky, jako americký Fed či britská Bank of England, opatrně nastavují měnovou politiku s nadějí na snížení inflace. V USA neprobíhá snižování cen tak, jak bylo původně očekáváno. Prvním možné snížení úroků přijde nejdříve v červnu, a možná letos dojde pouze ke dvěma poklesům sazeb.

Hlavní otázka se točí nejen okolo termínu snižování úrokových sazeb centrálními bankami, ale také se týká toho, jaký vliv bude mít snížení na ceny nemovitostí a trh celkově.

Fed rozhodne o budoucnosti akciových trhů. Kdy začne snižovat sazby?

Jak se banky staví ke snižování sazeb?

Britští bankéři jsou opatrní a očekává se, že v březnu nezmění sazby, avšak v létě by mohlo dojít k jejich výraznějšímu snížení.

Česká národní banka úrokové sazby snižuje poměrně výrazně, přestože guvernér Aleš Michl neplánoval se snižováním sazeb pospíchat. Globálně je trend ve změně měnové politiky opačný, banky nespěchají s návratem úroků k nule.

Tomu napomáhá i předchozí zkušenost s růstem cen nemovitostí a zadlužením zemí vyvolaným nízkými úroky.

Zdroj: tradingeconomics.com

Pomohly vysoké úrokové sazby ozdravit ekonomiku?

Pojďme se podívat například na cenovou situaci na trhu s nemovitostmi, která se stala značnou výzvou po celém západním světě. Dostupnost nemovitostí dramaticky poklesla.

Významnou roli v tom hrál strmý nárůst cen, který dosáhl vrcholu během pandemie, následovaný nárůstem cen hypoték v důsledku vysokých úrokových sazeb.

Poté došlo k výraznému poklesu cen, a to i v České republice, kde ceny nemovitostí předtím rostly nejrychleji v Evropské unii. Ceny se v ČR snížily dokonce pod úroveň, na které byly před dvěma lety.

Ačkoliv nominální ceny nemovitostí nyní stagnují, v některých zemích, včetně Česka, začaly opět mírně růst. Snížení úrokových sazeb by mohlo nemovitosti lidem přiblížit, existuje však obava z opětovného rychlého nárůstu cen.

Podle analýz expertů ze švýcarské centrální banky je efekt vysokých úroků dlouhodobější, a proto předpokládají pokles cen nemovitostí mezi 12 až 28 % až do roku 2027, přičemž je třeba opět brát v úvahu inflaci, která v Česku již snížila ceny nemovitostí o více než 20 %.

Překonali jsme inflaci, ale za jakou cenu? Co nyní ohrožuje českou ekonomiku?

Oslabení koruny jako vedlejší efekt změn

Česká národní banka byla mezi prvními, která reagovala na růst cen zvýšením úrokových sazeb, a nyní patří mezi první, které je opět snižují. Vedlejším účinkem je však výrazné oslabení koruny, které překročilo hranici 25 Kč za EURO.

Vývoj měnového páru EUR/CZK za poslední rok

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

EUR/CZK/EURCZK

Načítání

Načítání

Snižování rozdílu úrokových sazeb mezi Českem a zahraničím povede k dalšímu oslabení koruny. Její atraktivita jako měny s vysokým úrokem končí, což omezuje důvody pro její nákup.

Snižování úrokových sazeb také nutí investory hledat alternativní investice mimo tradiční bankovní vklady, například investice do nemovitostí. To může vést k riziku tzv. přehřátí trhu.

Rok 2024 tak představuje bod, kdy by se svět mohl začít vracet k normálu nízkého inflačního růstu a nízkých úroků, i když tento proces nebude tak rychlý, jak by si mnozí představovali.

Rozhodnutí centrálních bank se budou především odrážet v závislosti na globální ekonomice. Zatím je ale jasné, že postup bude opatrný a pomalý.