Centrální banky a jejich role v ekonomice - Vše, na co potřebujete znát odpověď

Každý občan státu má jistě povědomí o tom, že existují banky, které mají jisté pravomoci tvořit peníze (emitovat) a kromě této výsady mohou i určovat úrokovou míru, regulovat cenu nemovitostí, potravin, služeb a výrobků. Málo kdo ovšem ví, jakých nástrojů mohou tyto banky využívat, co spadá do jejich kompetencí, jak vůbec banky fungují a jaká je bankovní hierarchie.

V tomto článku si objasníme výše zmíněné neznámé a pokusíme se zasadit funkci centrálních bank do kontextu obchodní a investiční činnosti v globálním finančním systému.

Obsah článku

Všechny obchodníky a investory, pohybující se na finančních trzích, spojuje jeden cíl, a to zhodnotit své finanční prostředky. Aby tohoto svého cíle dosáhli, musí se stát aktivními účastníky globálního finančního systému a podílet se na směně volných finančních prostředků, komodit, akcií, dluhopisů atd. za ty nedostatečné, a tím umožňovat existenci samotného finančního systému.

Nedílnou součástí této nekonečné směny aktiv je i bankovní systém, který v celé finanční síti má výsadní postavení. Bankovní systém totiž tvoří páteř celé světové ekonomiky. Bez jeho vlivu, regulace, emisí peněz atd. by nemohl finanční systém existovat a investoři by neměli možnost provádět směnu svých aktiv napříč kontinenty (směna eura za dolar) nebo napříč časem (nákup forward kontraktů). Ještě než se pustíme do samotného tématu centrálních bank, pojďme si v krátkosti představit bankovní systém v jehož rámci působí.

Bankovní systém

Bankovní systém je tvořen centrální bankou a všemi, jí podřízenými, komerčními bankami v dané zemi, respektive v příslušném ekonomickém systému. Na obrázku níže je zobrazena struktura Českého bankovního systému, na jejímž vrcholu je Česká národní banka, plnící roly hlavního kontrolního a správního orgánu, jemuž jsou podřízeny všechny komerční banky, kterým byla udělena licence pro provádění základních bankovních operací jako jsou:

• přijímaní a vyplácení vkladů od veřejnosti (depozitní funkce)
• poskytování úvěrů
• zprostředkování plateb
• směnárenská činnost
• pronájem bezpečnostních schránek

Centrální banka

Na vrcholu pomyslné pyramidy bankovního systému stojí centrální banka, jejíž hlavní činností je zabezpečení kvality národní měny a dlouhodobé stability kupní síly peněz. Mimo tyto své hlavní kompetence působí centrální banka jako partner vlády republiky v záležitostech stimulování ekonomického růstu a zaměstnanosti nebo při udržování stability peněžního a kapitálového trhu dané země.

Centrální banky po celém světě mají v podstatě dvě základní funkce. První z nich je funkce makroekonomická, do které spadají takové činnosti centrální banky, které ovlivňují především množství a stabilitu národní měny. Druhá funkce je mikroekonomická, jejíž činnost se dotýká především dohledu a regulace komerčních bank. Pojďme si nyní přiblížit funkce makroekonomické i mikroekonomické.

1) Makroekonomická funkce

Cílem každé centrální banky je především udržování stabilní a silné národní měny. Kroky centrální banky v tomto směru musí být ovšem velmi citlivé, protože stav národní měny ovlivňuje jak tuzemské podnikatelské prostředí, tak to mezinárodní. Díky možnosti ovlivňovat národní měnu získává centrální banka také možnost utvářet a směrovat podnikatelské prostředí a to buď směrem k vyššímu importu (dovozu) nebo exportu (vývozu) zboží a služeb.

Nejdůležitější nástroje, které centrální banky využívají ve své makroekonomické funkci, jsou:

• Měnová (monetární) politika – je tím hlavní nástrojem centrální banky, využívaným pro regulaci makroekonomiky. Měnová politika může být realizována na mnoha úrovních. Může se jednat například o tzv. kvantitativní uvolňování během kterého centrální banka nakupuje různá aktiva (akcie, dluhopisy, nemovitosti…) a tím pouští do oběhu předem stanovené množství peněz. Měnová politika centrální banky může také probíhat na devizovém trhu a to pomocí tzv. intervencí, což je zásah centrální banky do přirozeného chodu nabídky a poptávky na měnových párech. Pomocí nakupování nebo prodávání tuzemské měny na devizovém trhu, centrální banka udržuje kurz konstantní, s cílem stimulovat tuzemskou ekonomiku (zpomalit růst nebo úpadek).

• Emise hotovostních peněz – je dalším nástrojem centrálních bank, jak regulovat stav národní měny a tuzemské ekonomiky. V tomto bodě je důležité si uvědomit, že emisní monopol se týká pouze hotovostních platidel, jako jsou mince a bankovky. Emise bezhotovostních peněz je v kompetenci jak centrální banky, tak bank obchodních, které mohou emitovat bezhotovostní peníze například pomocí úroků z půjček.
• Devizová a depozitní činnost – je do určité míry tuzemským centrální bankám ukládána jako povinnost v tom smyslu, že mezinárodní měnový fond vyžaduje, aby tuzemské centrální banky ve svých devizových zásobách, drželi určité množství zahraniční měny (případně denominovaných cenných papírů nebo zlatých zásob). Devizová a depozitní činnost centrální banky má usnadnit mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže.

2) Mikroekonomická funkce

Tato funkce centrální banky spočívá především v zajišťování bezpečnosti, efektivnosti, spolehlivosti a důvěryhodnosti příslušného bankovního systému. V praxi to znamená, že centrální banky provádějí řadu činností, které mají plnit výše uvedené cíle. Mezi tyto činnosti patří:

• Regulace obchodních bank a provádění bankovního dohledu – je jednou ze základních činností centrální banky, kterou zajišťuje transparentnost bankovního systému a chrání občany před nekalými praktikami obchodních bank. V rámci bankovní regulace jsou centrální bankou stanovena pravidla a podmínky pro založení a činnost obchodní banky. V případě splnění těchto podmínek je podnikatelskému subjektu (obchodní bance) udělena licence. V rámci bankovního dohledu je kontrolováno dodržování stanovených pravidel.

Centrální banka před udělením licence kontroluje splnění podmínek, jako jsou minimální výše základního kapitálu, odpovídající technologické a bezpečnostní zabezpečení, kvalitní účetní a kontrolní vnitropodnikový systém.

Po udělení licence je prováděn dohled nad komerční bankou a to především v oblastech množství kapitálu v tuzemské i zahraniční měně (devizové zásoby), limity poskytovaných úvěrů, plnění ochrany proti insider obchodům (praní špinavých peněz), povinnost pojištění vkladů klientů a mnoho dalších.

• Funkce "banka bank" – každá komerční banka musí mít zřízeny své devizové účty u tuzemské centrální banky, která funguje jednak jako její bankéř a zároveň jako věřitel poslední instance, od kterého lze čerpat likviditu v případě, kdy se komerční banka dostane do existenčních problémů. Na obchodní účty vedené u centrální banky jsou komerčním bankám poskytovány úvěry.
• Funkce "banka státu" – každá centrální banka spravuje devizové účty tuzemské vlády, ministerstev, orgánů místní samosprávy a podniků veřejného sektoru, kterým rovněž zajišťuje finanční transakce. Centrální banka je také správcem státního dluhu.

3) Centrální banky a finanční trhy

Díky neomezené možnosti emise, jak hotovostních (valutových) tak bezhotovostních (devizových) peněz, jsou centrální banky nejsilnějšími účastníky finančních trhů. Díky možnostem regulace tuzemských měn se podílejí na cenotvorbě jednotlivých měnových párů a díky nástrojům, které jsme si již popsali, mohou tvořit kurz, a tedy mohou vytvářet trendové pohyby. A nejen, že mohou, ale také to dělají.

Na obrázku výše je zobrazena typická tržní reakce na výsledky zasedání americké centrální banky (FED – Federální rezervní systém). Investoři na výsledky jednání, o ponechání úrokových sazeb, reagovali velmi pozitivně, což rozpoutalo trendovou reakci na měnovém páru EUR/USD, která vedla k významnému posílení kurzu amerického dolaru.

Další situací, kterou centrální banky ovlivňují dění na finančních trzích, jsou veřejná vystoupení centrálních bankéřů, buď neprodleně po zasedání bankovní rady nebo zpětně, například v reakci na mediální vystoupení či příspěvek na sociálních sítích. Na základě projevů centrálních bankéřů jsou rozlišovány dva druhy předávaných informací. Jedná se o tzv. jestřábí nebo holubičí projev.

Jestřábi vs. Holubice

V obchodní a investiční praxi analytici rozlišují dva výstupy z veřejné prezentace, na základě následující charakteristiky:

• Jestřábi – mají jako hlavní prioritu nízkou inflaci. Proto upřednostňují a prosazují vyšší úrokové sazby a takovou měnovou politiku, která nebude výrazně zasahovat do přirozeného chodu tuzemské ekonomiky. Je-li projev státníka nebo bankéře označen nálepkou "jestřábí", jedná se o konzervativní projev, naznačující obezřetnou politiku a nízkou míru zásahů ze strany centrální banky.
• Holubice – mají v prioritách především zajištění hospodářského růstu a podporu zaměstnanosti. Z tohoto důvodu se přiklánějí k nižším úrokovým sazbám, ovšem nebojí se zasahovat do tuzemské ekonomiky a pomocí stimulů monetární politiky ji udržitelným způsobem rozvíjet.

Vzhledem k mnoha možnostem, jak mohou centrální banky ovlivňovat kurzy jednotlivých měn, je na ně vyvíjen velký tlak z odborné i veřejné komunity, s cílem zajistit přirozený chod ekonomiky, bez takových zásahů centrální banky, které mohu cíleně prospívat jedincům na úkor společnosti.

4) Světové centrální banky

Vzhledem k investiční činnosti na měnových trzích je nejdůležitější sledovat centrální banky, jejichž národní měna je součástí světových devizových rezerv. Mezi tyto centrální banky patří:

• FED – Federal Reserve System – centrální banka USA
• ECB – European Central Bank – centrální banka evropské měny
• BOE – Bank of England – Britská centrální banka
• BOJ – Bank of Japan – Japonská centrální banka
• PBOC – Peoples Bank of China – Čínská lidová centrální banka
• BOC – Bank of Canada – Kanadská centrální banka
• RBA – Reserve Bank of Australia – Australská centrální banka
• RBNZ – Reserve Bank of New Zealand – centrální banka Nového Zélandu

Těchto osm centrálních bank má největší vliv na světovou ekonomiku. Sledování jejich postojů a zájmů ohledně jejich tuzemských měn je jednou z hlavních náplní obchodníka, investujícího svůj kapitál na měnových trzích.

Celosvětový finanční systém ovšem centrálními bankami jednotlivých států nekončí. Celé bankovní hierarchii totiž vévodí Světová banka (World Bank – WB), což je organizace tvořená dalšími pěti sdruženími, zajišťujícími jednotlivé činnosti.

Skupina světové banky

Nejvyšším orgánem celosvětové bankovní hierarchie je Světová banka. Tato skupina je tvořena dalšími pěti nezávislými organizacemi, které zajišťují po celém světě činnosti související s finanční, ekonomickou a investiční činností. Mezi tyto organizace patří:

• IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj – zajišťuje financování dlouhodobých projektů po celém světě
• IDA – Mezinárodní asociace pro rozvoj – zajišťuje financování projektů v nejchudších zemích světa
• IFC – Mezinárodní finanční korporace – zajišťuje financování projektů v soukromém i státním sektoru
• MIGA – Multilaterální agentura pro investiční záruky – ochrana zahraničních investorů v rozvojových zemích
• ICSID – Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů

Skupina Světové banky v globální finanční síti nezastupuje pouze nejvyšší autoritu, co se týče ekonomických otázek, ale také autoritu morální, která díky svým sesterským organizacím a členům po celém světě, snaží šířit finanční gramotnost s cílem snížit chudobu a zvýšit životní podmínky.

5) Kritika centrálních bank

Výsostné postavení centrálních bank v ekonomickém a bankovním systému této instituci umožňuje zasahovat do společenského života a dokonce i života jednotlivých občanů. Mnohdy jsou centrální banky za toto výsostné postavení kritizovány a je vyvíjen tlak na nepodmíněnou regulaci a omezení vlivu na životy lidí. Do určité míry je chování centrální banky kontrolováno bankou vyšší instance, tedy v případě České národní banky, se jedná o "dohledný orgán" v podobě Evropské centrální banky, která je opět "regulována" Světovou bankou..

Kontrola činnosti centrálních bank je rovněž v kompetenci orgánů jako jsou Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ SKPV), Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK SKPV), Bezpečnostní informační služba (BIS) a další instituce obdobného působení, které jsou ve vyspělé společnosti součástí společenského dění.

Při kritice centrálních bank je rovněž důležité si uvědomit, že centrální banka, jakož to instituce, nemůže být z ničeho obviňována. Hlavní podíl na rozhodnutích mají členové bankovní rady a jejich podřízení pracovníci. V okamžiku, kdy centrální banka až příliš zasahuje do svobody a života občanů, jsou na vině konkrétní lidé, nikoliv instituce jako taková.

Konec působnosti centrálních bank?

Veškeré pravomoci centrálních bank, které jsme si v tomto článku nastínili, ovšem končí tam, kde začínají hranice kryptoměn. Všechny pravomoci a zodpovědnosti centrálních bank jsou platné pouze v rámci tzv. fiat měny (měna s nuceným oběhem, emitována centrálními bankami). Kryptoměny jsou tedy rájem kritiků centrálních bank a i únikem z klasického světa bankovních korporací, do světa decentralizované ekonomiky, která stále více a více rozšiřuje své pole působnosti.

Klasickým příkladem, jak lze omezit pole působnosti centrálních bank a zároveň zachovat současný finanční systém tvořený fiat měnami, jsou tzv. stableciony. Jedná se o novou technologii, která využívá jako podkladové aktivum jakoukoliv národní měnu, například americký dolar, ovšem vypořádávání (bankovní převody, platby, směna) jsou prováděny na základě decentralizované blockchain technologie.

TIP: Co jsou to stablecoiny?

Například stablecoin na americký dolar lze pořídit na burze Binance, pod tickerem USDC. Jedná se o kryptoměnu, která je směnitelná za americký dolar v poměru 1:1, ovšem postavená na moderních blockchain technologiích, které umožňují rychlejší převody finančních prostředků, které jsou realizovány v rámci decentralizované sítě, která nepodléhá žádné autoritě.

Společenský důraz na svobodu je velmi silný a v kombinaci s moderními technologiemi je lidstvo na prahu nového finančního systému, který bude fungovat nezávisle na autoritách centrálních bank a jejich lídrů. To, zda jsou kryptoměny nebo stablecoiny měnou budoucnosti nám ukáže až čas. Každopádně změna finančního systému se nemůže stát přes noc a proto lze již nyní konstatovat, že virtuální měny minimálně odstartovaly další etapu lidské evoluce, která směřuje k decentralizovanému finančnímu systému, který je mnohem bezpečnější a který je především nezávislý na vůli a cílech jedinců.

Shrnutí

Centrální banky jsou nedílnou součástí jak bankovního systému, tak systému finančního a ekonomického. Hlavními činnostmi centrálních bank je dohled a regulace nad komerčními bankami, zajištění suverenity státní měny, regulace a směrování tuzemského ekonomického a podnikatelského prostředí.

Hlavní funkce centrálních bank lze rozdělit na makroekonomickou a mikroekonomickou.

Makroekonomická funkce zahrnuje především měnovou (monetární) politiku, emisi hotovostních i bezhotovostních peněz, devizovou a depozitní činnost. Všechny tyto nástroje umožňují centrálním bankám řídit ekonomiku především v obdobích ekonomické recese, jako je růst inflace, vysoká nezaměstnanost atd.

V rámci mikroekonomické funkce centrální banky provádějí především regulační a kontrolní činnost komerčních bank, dále vystupují jako "banka státu" a "banka bank". V případě těchto funkcí plní centrální banka například roli správce státního dluhu nebo roli věřitel poslední instance.

Centrální banky jsou rovněž nedílnou součástí finančního trhu a hrají důležitou roli při tvorbě kurzu nejen jednotlivých národních měn, ale také kurzů komoditních a akciových. Finanční trh je centrálními bankami ovlivňován především formou výstupů ze zasedání bankovní rady, případně formou mediálních rozhovorů centrálních bankéřů. Obchodníci na základě poskytnutých informací z centrálních bank, rozlišují informaci holubičího nebo jestřábího sentimentu.

Obchodník by při investování na měnových trzích měl sledovat především výstupy té centrální banky, do jejíž měny hodlá vložit své volné finanční prostředky a rovněž by měl mít alespoň všeobecné ponětí o fundamentálním nastavení amerického dolaru, který je tím prvořadým hybatelem na všech hlavních měnových párech.

Moderní technologie, v čele s kryptoměnami a stableciony, postavili jasné hranice centrálních bank, čímž omezují jejich pole působnosti. S technologií blockchain, která je mnohem bezpečnější a rychlejší než současný systém směny národních měn, se lidstvo pomalu posouvá do stavu, kdy bude omezena působnost centrálních bank a jejich vliv na životy lidí se bude pomalu, ale jistě omezovat.

Pokud máte k centrálním bankám nějaké dotazy anebo určité věci vnímáte jinak, rádi si vás poslechneme níže v komentářích.