Insider trading: Proč by CEO neměli obchodovat s akciemi svých firem, když je znají nejlépe?

Stejně jako při obchodování s auty nebo nemovitostmi, i při obchodování s akciemi má výhodu ten, kdo má lepší informace (informace “zevnitř”). Může totiž lépe posoudit, jaká cena je vůči skutečné hodnotě dané věci přiměřená. A při obchodování tak může vydělat na úkor toho, kdo tak kvalitní informace nemá k dispozici. V dnešním článku se podíváme na to, co je to insider trading, jak vypadá a zda se dá vůbec odhalit.

Obsah článku

Co je insider trading?

Je to obchodování (nákup či prodej) cenných papírů, které se obchodují veřejně (jsou tedy například obchodovány na burze) – v případě, že při takovém obchodování máte k dispozici vnitřní informace. Tedy že jste insider, neboli zasvěcená osoba. Tyto dosud neveřejné, ale pro cenu akcií dané společnosti významné informace vám tak dávají jistou neférovou výhodu oproti ostatním lidem, kteří s tím samým akciovým titulem obchodují na základě své vlastní investiční strategie.

Abychom někoho mohli označit za zasvěcenou osobu, tedy insidera, musí takové informace splňovat několik kritérií. Nejvýznamnější jsou následující:

• Nesmějí být veřejné. Pokud je informace venku, je tedy volně dostupná například v novinách nebo na internetu, tak dané osobě při obchodování nemůže přinést neférovou výhodu.
• Musejí být významné. To znamená, že takové informace musejí být způsobilé ovlivnit mínění toho, kdo uvažuje o správném ocenění dané akcie. Informace, která pro cenu akcie není významná (například že se CFO chystá změnit si jméno), proto takovou informací nebude.

Právní úprava je jasná – vnitřní informace nesmí insideři využít k obchodování. Jenže někdy tomu pokušení neodolají.

Jak typicky insider trading vypadá?

Asi nejlepší příklad si můžeme představit u managementu společnosti. Ten se zpravidla seznámí s finančními výkazy daleko dříve, než jsou tyto výkazy zveřejněny. Stejně tak má k těmto významným informacím přístup například i auditor. Jsou to tedy neveřejné informace, které jsou významné pro rozhodování ohledně toho, zda dané akcie nakoupit nebo naopak prodat.

V postavení zasvěcené osoby však mohou být například i politici nebo státní úředníci, kteří se jako první dostanou k důležitým informacím nebo zprávám, které jsou významné pro budoucí úspěch dané společnosti.

Pokud jde o podrobnější úpravu toho, jaké všechny lidi za zasvěcené osoby zákon pokládá, může se právní úprava v detailech lišit stát od státu (a také se liší). V základech je však velice podobná.

Podívejme se na několik příkladů, kdy probíhá insider trading, neboli obchodování na základě vnitřních informací:

• Příklad první: Generální ředitel společnosti se zmíní svému známému při společné večeři, že brzy dojde k velkému oznámení. Jeho společnosti totiž koupí velká technologická společnost. Onen známý generálního ředitele však shodou okolností měl nakoupeny akcie této společnosti. Poté, co se takto dozvěděl, že bude společnost akvírována technologickou společností, nelení a tyto akcie hned druhý den prodá.
• Příklad druhý: Řadový zaměstnanec v kuchyňce zaslechne, jak spolu dva top manažeři živě diskutují o chystaném strategickém projektu. Vyslechne i to, co zatím kromě top managementu zúčastněných firem nikdo neví – totiž jak bude celý projekt strukturován. Dá si dvě a dvě dohromady – obzvlášť když na stole posléze najde papír s poznámkami, který tam jeden z manažerů zapomněl. To stvrdí jeho přesvědčení o tom, že je čas do společnosti, která ho zaměstnává, pořádně zainvestovat. Hned druhý den proto většinu svých úspor vydá na nákup akcií této společnosti.
• Příklad třetí: Vládní zaměstnanec se dozví detaily ohledně nové právní úpravy, která bude tvrdě regulovat do té doby neregulovanou oblast podnikání. Zdá se, že tato regulace silně zasáhne do té doby vzkvétající byznys technologické společnosti, která v této oblasti poskytuje nejnovější řešení. Díky svým velkým investicím je lídrem trhu, nová regulatorní omezení jí však s největší pravděpodobností znemožní realizovat zisky z těchto velkých investic. O regulaci zatím téměř nikdo neví. Vládní zaměstnanec se rozhodne své informační výhody využít a akcie této společnosti shortovat. Je však opatrný, a proto tuto operaci provede v součinnosti se svým otcem a na jeho obchodním účtu. Spekuluje přitom, že oznámení této nové regulace povede k významnému propadu ceny těchto akcií.

Všichni tři uspěli a na svých obchodech řádně vydělali. Jenže tento zisk jim radost nebude dělat moc dlouho. Brzy se totiž dohledový orgán začne zajímat o to, zda nejednali na základě neveřejných informací.

Komu se dostanou důležité finanční nebo provozní informace do rukou jako prvnímu, má velkou výhodu při obchodování. Pokud je to ale neférová výhoda, nesmí ji dotyčná osoba využít.

Konkrétní případy z historie

A teď už se podívejme se na několik nejznámějších případů insider tradingu.

• Martha Stewart: V tomto případě se paní Stewart rozhodla prodat své akcie společnosti ImClone poté, co se k ní dostala předběžná zpráva o výsledcích posouzení nového léku na rakovinu. FDA (Food and Drug Administration) totiž tento lék zamítla. Cena akcií následně během několika měsíců poklesla z 50 dolarů na 10 dolarů. Jak se informace dostala k paní Stewart? Od brokera, který pracoval pro CEO této společnosti.
• Yoshiaki Murakami: V roce 2006 si přišel na 25,5 milionu dolarů díky tomu, že využil neveřejnou informaci týkající se finanční instituce Livedoor. Tato firma chystala získat 5% podíl na společnosti Nippon Broadcasting. Fond pana Murakamiho na základě této informace realizoval nákup 2 milionů akcií.
• Raj Rajaratnam: Přišel si na zhruba 60 milionů dolarů díky tomu, že si jako správce fondu vyměňoval tipy s ostatními správci fondů, tradery, ale i klíčovými zaměstnanci firem jako jsou Intel, IBM nebo McKinsey. Nakonec byl roku 2009 odsouzen a musel zaplatit přes 92 milionů dolarů.
• Brett Kennedy: V roce 2017 si bývalý finanční analytik společnosti Amazon vyslechl obvinění z insider tradingu. Prý dal svému známému, kterého znal z Washingtonské univerzity informace ohledně finančních výsledků za první čtvrtletí roku 2015 předtím, než došlo k jejich zveřejnění. Jeho známý mu za to zaplatil 10 000 dolarů. Následně díky těmto informacím realizoval obchody, které mu vydělaly necelých 116 000 dolarů.

Pozor na vnitřní informace. Když na jejich základě budete obchodovat, může se o vás později zajímat policie.

Dá se insider trading odhalit? A proč vůbec vadí?

Transakce s veřejně obchodovanými akciemi jsou zaznamenávány a reportovány dozorujícím orgánům. V USA je to SEC (Securities and Exchange Commission), kdo hlídá. Dozorující orgány se nejčastěji zaměřují na neobvyklé transakce – na náhlé nákupy či prodeje ve větších objemech. Obzvláště pokud k nim dochází v době, kdy nedošlo ke zveřejnění žádné významné zprávy o dané společnosti, je třeba transakci prověřit. Samozřejmě může jít o nevinný prodej – je možné, že investor zrovna potřebuje hotovost, a proto akcie prodává.

Insideři (tedy lidé, kteří mají přístup k vnitřním informacím) samozřejmě mohou nabývat i akcie, kterých se tyto informace týkají. Takové transakce však musejí být, alespoň v případě SEC, nahlášeny předem.

A proč je obchodování na základě znalosti těchto informací neférové? Protože škodí trhu. Tím, že by lidé s lepšími informacemi měli dovoleno na jejich základě obchodovat bez omezení, by mohlo dojít až k ochromení celého trhu. Analytici a ostatní experti by totiž se svými analýzami a modely nemohli nikdy uspět. Hodnocení finančních výsledků, rizika investic a ostatních důležitých parametrů by najednou bylo daleko méně spolehlivé, protože vždy by tu byl někdo, kdo má daleko lepší informace a může jich využít ke svému prospěchu při obchodování.

Analytici nikdy nemohou konkurovat tomu, kdo má přístup k informacím dřív, než zbytek trhu.

Ať by jejich analýzy byly sebelepší, nikdy by nemohli být lépe informováni než ti, kteří mají přístup k přesným a důležitým vnitřním informacím. Proto by celý trh začal fungovat daleko hůř. Investoři by vyčkávali, jakou transakci udělají zasvěcené osoby. A ti by také nakonec mohli svého nově získaného vlivu využít i k tomu, aby s trhem manipulovali. Jejich transakce by totiž vysílaly daleko silnější signál než dnes, kdy na základě neveřejných informací obchodovat prostě nesmí.

Shrnutí: Vnitřní informace a obchodování zasvěcených osob

Shrňme si to: obchodování na základě insider informací je zakázané, pokud by tím obchodník nebo investor získal neférovou výhodu oproti ostatním.

Když zaměstnanec vyslechne rozhovor o obchodních výsledcích nebo se finanční ředitel či CEO někomu zmíní o nějaké důležité a neveřejné informaci, ještě nejde o nic tak závažného. Velký problém však nastává ve chvíli, kdy by se někdo rozhodl této informace využít pro svoje obchodování s akciemi dané společnosti.

Obchodovat bez omezení může ten, kdo neveřejnou informaci zná, až ve chvíli, kdy dojde k jejímu zveřejnění. Pak se totiž informační výhoda smaže a každý účastník trhu má opět vlastně stejnou šanci na učinění výhodného investičního rozhodnutí.