...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Řekl bych, že vcelku málo se vážně mluví o tom, že se globální ekonomika rychle řítí do recese. Jistě, různí analytici a ekonomové na to každý den upozorňují. Ale jejich hlasy nejsou zrovna mainstream. Jde spíš o takovou sociální bublinu, která je do jisté míry zbytku světa nechtěně uzavřená. Proto se snažím psát příspěvky, které pomáhají do této bubliny nahlédnout. Respektive k informacím, které se v ni šíří.
Cílem dnešního textu je proto ukázat na několika vysvětlených grafech, že je situace vážně dost špatná. Určitě není mým cílem strašit. Ale mám jaksi pocit, že se málo objevují informace, které by retailové investory vybudily k opatrnosti.
Průměrný drobný investor má dle mého názoru pocit, že akciové indexy mají nejhorší za sebou. Já ale každý den vidím grafy a informace, které spíše říkají, že to nejhorší má akciový trh teprve před sebou. A my se na ně nyní podíváme.
Asi jako nejdůležitější věcí začneme základními úrokovými sazbami. Úrokové sazby jsou naprostým gró, co se tyká finančního trhu a ekonomiky. Jelikož je to základní regulační prvek, který má díky operacím na volném trhu ve své gesci plně centrální banka. V tomto případě mluvíme samozřejmě o Federálním rezervním systému (Fed). Proč je to nyní tolik důležité? Fed už téměř rok v kuse zvyšuje základní úrokovou sazbu. Avšak aktuální cyklus růstu základní úrokové sazby je vůbec nejrychlejší za předešlých několik dekád.
Z přiložené infografiky dokonce vyplývá, že nyní Fed zvyšuje sazby ještě rychleji než v 80. letech. Tehdy předsedal Fed legendární Paul Volcker, kterého často zmiňuji, protože to byl snad největší jestřáb, který kdy usedl ve vedení této instituce. Růst sazeb zvyšuje pravděpodobnost, že se ve finančním systému něco “rozbije”. Taková černá labuť, kterou známe z roku 2007-2008. Nemluvě o tom, že růst sazeb snižuje výkonnost ekonomiky (HDP).
Další graf krásně ilustruje, jak vždy končily jednotlivé cykly růstu sazeb. Fed šel v podstatě svou politikou jednotlivým krizím naproti. Prvně levnými penězi (nízké sazby) vytvořil podhoubí pro ekonomické bubliny. A následně do těchto bublin špendlíkem (růst sazeb) píchnul. Málo se to ví, ale velkým spouštěčem pro ekonomickou krizi v USA v roce 1929 byla právě restriktivní měnová politika Fedu. Respektive šlo o ten pomyslný špendlík, který dílo dokonal.
Už jsem ve svých analýzách mnohokrát zmiňoval, že nemalá část trhu věří, že Fed blafuje a svůj boj s inflací brzy vzdá. Polopaticky řečeno začne sazby snižovat a že se pak akciové trhy vrátí do “normálních” kolejí. Já si nemyslím, že se něco takového stane. Alespoň ne za nezměněných okolností. A i kdyby stalo, přiložená tabulka nám říká, že i přesto by to nebylo pro akcie jednoduché.
Z tabulky zjistíte, že každá změna měnové politiky (Pivot) na expanzi (pokles sazeb) měla viditelný efekt nejdříve v průměru za 14 měsíců. Však Milton Friedman sám tvrdil, že výsledný efekt se dostaví v rozmezí půl až jeden a půl roku. I když recese/krize začaly a Fed pomáhal, trvalo v průměru 14 měsíců, než se vytvořilo na akciovém indexu S&P 500 tržní dno.
Ke konci září jsem psal samostatný článek na vzniklý problém ve Velké Británii, kde Bank of England najednou z ničeho nic intervenovala. Jednoduše začala s takovým jednorázovým kvantitativním uvolňováním (nakupovala dluhopisy na volném trhu), což jsem prvně vůbec nechápal. Respektive bylo evidentní, že je něco špatně.
Pak se ukázalo, v čem byl problém. Britské penzijní fondy se na trhu zajišťují přes pákové derivátové instrumenty. A ten zběsilý růst sazeb zvyšoval pravděpodobnost, že je trh může zlikvidovat. Britská centrální banka proto začala dodávat na trh likviditu. Vlastně dluhopisy od penzijních fondů začala na volném trhu odkupovat. Aniž by výprodeje způsobily kolaps dluhopisového trhu.
A tím se dostáváme k něčemu, na což od té doby upozorňuji. Není podobný problém třeba i ve Spojených státech, o kterém akorát nevíme? Poptávka po hypotékách se v USA totiž zhroutila na úrovně z roku 2010. Nemovitostní trh je ve Spojených státech hodně důležitý. Když se hroutí znamená to problém. Problém, který se může každou chvíli projevit.
A není divu, že poptávka po hypotékách rapidně klesá. Průměrná úroková sazba na 30letých hypotečních úvěrech vzrostla skoro na 7 %. Tedy na úrovně, kde byla sazba posledně v roce 2002. Jde ale hlavně o to, jak rychle sazba roste. Mimochodem, růst sazeb na hypotékách i odráží jistou nedůvěru ze strany komerčních bank v budoucí ekonomický vývoj.
Našlo by se toho mnohem více, ale kapacitu pro dnešní příspěvek jsme vyčerpali. Je v každém případě rozumné se nad jednotlivými faktory dobře zamyslet. Minimálně je vhodné nebýt k nim slepý. Jestli chce na trhu dlouhodobě fungovat, musíte ten kontext sledovat a být připraveni na různé eventuality. Zkrátka mít nějaký plán. I když je to třeba špatný plán, je lepší než žádný plán.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
95 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.