Finex.cz logo
Menu

Ups! Nepodporovaný prohlížeč.

Používáte zastaralý prohlížeč a proto vám stránka Finex.cz pravděpodobně nebude fungovat tak, jak by měla. Prosíme, aktualizujte si Váš internetový prohlížeč, nebo si stáhněte nějaký lepší. Váš zážitek z prohlížení internetu se mnohonásobně zlepší.

Podívat se na alternativy
Finex » Ekonomika » Quantitative easing neboli kvantitativní uvolňování. Co to je a jak funguje?

Quantitative easing neboli kvantitativní uvolňování. Co to je a jak funguje?

Quantitative easing neboli kvantitativní uvolňování. Co to je a jak funguje?
Zdroj: crazy-mining.org

Quantitative easing (QE) neboli v češtině kvantitativní uvolňování, je již více jak dekádu velmi často skloňovaný pojem. Málokdo ovšem ví, jak vlastně tento nástroj funguje, a proč ho vůbec centrální banky dnešních moderních států využívají.

Mezi ekonomy a analytiky se kolem řečeného tématu vedou hlavně argumentační spory, jak vlastně tento nástroj vnímat. Je quantitative easing opravdu vhodný nástroj? Nemůže v dlouhodobém horizontu ekonomice naopak škodit?

Ti, co zastávají vůči nástroji negativní postoj, ho přirovnávají k tzv. helicopter money (vrtulníkové peníze). Nejčastěji se však QE pejorativně označuje za „tisk peněz“. I mnohá literatura uvedené označení používá.

Quantitative-easing-kvantitativni-uvolnovani-helikopterove-penize-helicopter-money
Helikoptérové peníze – ilustrační foto
Zdroj: depositphotos.com

Obsah článku

1.Co je to kvantitativní uvolňování?2.Rozvahy centrálních bank a QE3.Kritika kvantitativního uvolňovaní 4.Jak to, že nezpůsobuje hyperinflaci?5.Závěrem ke kvantitativnímu uvolňování6.Diskuze na téma kvantitativního uvolňování

Co je quantitative easing (kvantitativní uvolňování)?

Napřed si ale musíme vysvětlit, co to vlastně quantitative easing je. Všeobecně se uvádí, že se jedná o nekonvenční nástroj monetární politiky centrálních bank, které nakupují dlouhodobá aktiva na sekundárním trhu. I přesto, že se o QE mluví jako o nekonvenčním nástroji, je v dnešní době takřka standardem.

Centrální banky jsou vlastně nuceny se k tomuto kroku uchýlit, jakmile běžné operace na volném trhu nejsou dostatečně efektivní (proto ten název kvantitativní). Pokud se ptáte proč, tak odpověď spočívá ve velmi nízkých úrokových sazbách. Jakmile jsou úrokové sazby nízké nebo dokonce nulové, už logicky nemáte co snižovat. Dá se říct, že je to takové vytloukání klínu klínem.

Dle teorie centrální banka „vytvoří“ nové „peníze“, které posléze využije pro nákup aktiv na sekundárním trhu jakou jsou dluhopisy (státní a korporátní). Tím dojde k poklesu úrokových měr na trhu.

quantitative easing
Jak funguje quantitative easing
Zdroj: BBC.com

Domácnosti a firmy zareagují větší ochotou si půjčovat, protože je to "levné". Zapůjčené peníze jsou poté využity ke spotřebě a investicím, což stimuluje rozšíření produkce. A v důsledku rozšířené produkce roste poptávka po pracovní síle. Výsledkem je růst hrubého domácího produktu.

Ve skutečné praxi je to ještě o něco komplikovanější. Když centrální banka vykupuje aktiva od komerčních bank, tak to nefunguje tak, že by jim centrální banka ty „natisknuté peníze“ posílala. Faktem je, že se žádné nové peníze nevytvoří. Centrální banka nákupem aktiv vytvoří likviditu. A tu likviditu mají komerční banky uloženou u centrální banky na rezervním účtu.

Zde musím skutečně upozornit, že "likvidita" nejsou peníze. Jakmile Fed na sekundárním trhu nakoupí dluhopisy, nijak se to neprojeví v peněžní zásobě. Ve skutečnosti dochází k zaplavování systému přebytečnou likviditou. Avšak přebytek likvidity je nutný, aby finanční systém fungoval správně. Nedostatek likvidity automaticky končí krachem bankovních institucí.

Co se týče efektivnosti QE, lze jej ještě umocnit pomocí expanzivní fiskální politiky. Jednak skrze investice, ale také výkupem dluhopisů na trhu. To je právě jedna z možností, jak peníze dostat do reálné ekonomiky. Naopak restriktivní fiskální politika může do značné míry snížit stimulaci ekonomiky pomocí kvantitativního uvolňování.

Nafouknuté rozvahy centrálních bank díky QE

V textu výše bylo řečeno, že se v rámci QE vykupují na trhu korporátní a státní dluhopisy, ale to není tak úplně pravda. Před pár lety se to dosti zvrhlo a nakupují se i akcie. Tudíž fakticky může centrální banka vlastnit většinové podíly v soukromých firmách.

Největším „průkopníkem“ je v tomto ohledu Bank of Japan (BoJ), která provádí QE již dvacet let (ne soustavně, ale ve vlnách) a k dnešnímu dni má většinové podíly v podstatné části firem soukromého sektoru. Můžeme klidně hovořit o tom, že tímto způsobem stát vlastně skrytě zestátňuje soukromé podniky.

Na univerzitě jsem měl to štěstí, že jedním z mých vyučujících byl poměrně známý profesor Oldřich Rejnuš. On tohle na přednáškách s nadsázkou označoval za budování komunismu. Vzhledem k tomu, že má japonská centrální banka dosti dlouho uvolněnou měnovou politiku, je tamější ekonomika na QE zcela závislá.

Japonská centrální banka není ale jediná, která nakupuje akcie. Švýcarská centrální banka drží celé portfolio amerických akcií, ale těmto nákupům neříká kvantitativní uvolňování. Před pár lety se i guvernér ČNB Jiří Rusnok chlubil, že nakupují akcie. Podotýkám, že tohle není ani náhodou poslání centrálních bank. Cílem centrálních bank je emitovat národní měnu, vykonávat dohled a udržovat stabilní cenovou hladinu.

Na grafu níže je vývoj hodnoty aktiv (v miliardách JPY) v rozvaze BoJ za uplynulých 25 let. Z grafu je patrné, že kolem roku 2000 začala japonská centrální banka nakupovat větší objem aktiv.

Rozvaha Bank of Japan
Rozvaha Bank of Japan
Zdroj: tradingeconomics.com

V roce 2006 se rozvaha snížila, ale po finanční krizi z roku 2008 začalo opětovné navyšování. Od roku 2012 křivka strmě roste a do dnešních chvil se tento trend drží. Ke konci roku 2020 hodnota rozvahy činila 690 bilionů (JPY).

Ve spojených státech začala Federální rezervní banka s QE až po začátku krize z roku 2008. V grafu je v tomto období jednorázový skok o více jak 100 %. S dalším vývojem už to nebylo tak agresivní, ale ten trend je i zde jednoznačný.

Rozvaha Federální rezervní banky
Rozvaha Federální rezervní banky
Zdroj: tradingeconomics.com

Kvůli Covidu v březnu 2020 Fed během několika týdnů navýšil hodnotu držených aktiv z cca 4 bilionů USD na 7 bilionů USD.

Tento graf je rozhodně odpovědí na to, jak je možné, že US akciové indexy S&P 500 a Nasdaq dokázaly umazat všechny ztráty a dokonce vyrůst na nová historická maxima. Federální rezervní banka zatlačila těmito nákupy úrokové míry na historická minima a zároveň dodala obrovské množství likvidity.

Proč je quantitative easing (QE) zdrojem kritiky?

Nástroj kvantitativního uvolňování čelí samozřejmě ostré kritice, protože to nemá s klasickou ekonomií už vůbec nic společného. Tento nástroj má určitě opodstatnění v dobách, kdy je ekonomika v krizi a potřebuje „nakopnout“. Jenže co když se to přehání?

Když by BoJ ze dne na den s těmito operacemi navždy přestala, Japonsko by muselo čelit významným ekonomickým problémům a bez nějaké hospodářské transformace by se to též neobešlo. Nic samozřejmě nelze nafukovat věčně a jednoho dne se stejně dostaneme do bodu, kdy QE dost možná přestane fungovat. Nástroj funguje jako stimulanty. Abyste po opakovaném užití dosáhli stejného účinku, musíte navyšovat dávku.

Ekonomové se nedokážou zcela shodnout na tom, jak moc negativní důsledky tahle politika centrálních bank přinese. Nejpesimističtější z nich zastávají názor, že z toho vzejde ještě mnohem horší krize, než kterou známe z roku 1929.

Součástí ekonomických zákonitostí jsou cykly, které se přirozeně střídají. Jakmile jsou ale centrální banky více a více agresivnější, tak se „medvědí“ cykly zkracují a reálně tak nedochází k úplnému „pročištění“ a zotavení trhu.

Mimochodem nákupem akcií se dříve chlubil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Myslíte si, že je tohle akurátní politika centrální banky? Cílem centrálních bank je emitovat národní měnu a udržovat stabilní cenovou hladinu. Proto guvernérova slova mnozí akademičtí ekonomové považují za tragédii.

Jedním z mnoha bodů kritiky je, že skrze QE centrální banky obcházejí zákaz financování vládních výdajů. Vláda zkrátka nemůže nařídit radě centrální banky, ať jim dají peníze. Ovšem obchází se to, protože když vláda chce vydat dluhopisy, tak je emitentem centrální banka.

Od centrální banky je nakoupí komerční banky a od nich je opětovně vykoupí centrální banka. Působí to dost bizarně, ale i takhle to v praxi funguje a možná právem to spousta ekonomů považuje za lumpárnu.

Dolarový index DXY
Dolarový index DXY
Zdroj: tradingview.com

Nesmíme zapomenout i na směnný kurz domácí měny, která po zvýšení peněžní zásoby logicky musí oslabovat. Učebnicovým příkladem je dolarový index (DXY). Celý rok 2020 směnný kurz dolaru díky tehdejší měnové politice Fedu dost trpěl.

Proč takové vydávání peněz nezpůsobuje hyperinflaci?

Určitě si spousta z vás klade otázku, jak je možné, že už tu nemáme hyperinflaci, když centrální banky ve velké míře „tisknou peníze“. Jak jsem si již uvedli, výkupem dluhopisů od komerčních bank centrální banka nevytváří peníze. Vytvoří se likvidita na rezervním účtu komerčních bank u centrální banky.

Vtip je tedy v tom, že centrální banky dodávají téměř neomezenou likviditu celému finančnímu systému. Úrokové míry se navíc drží při zemi. Úvěry jsou proto velmi levné, což se projevuje na akciovém a nemovitostním trhu. Časem se politika projeví i na inflaci měřenou skrze spotřební koš – díky extrémně nízkým sazbám se totiž peníze akumulují v reálné ekonomice.

Když problematiku zase vztáhneme na Spojené státy, tak dalším odůvodněním může být rychlost oběhu peněz (M2). Velocity of money stabilně klesá od přelomu milénia, kdy největší propady jsou zaznamenány během krizí (ztráta likvidity).

Rychlost oběhu peněz (M2)
Rychlost oběhu peněz (M2)
Zdroj: fred.stlouisfed.org

Největší pokles máme z období tzv. dotcom bubble (2000), nemovitostní krize (2008) a Covid krize (2020). Poslední událost dostala obrátkovost peněžního agregátu M2 na historická minima. Pokud tedy rychlost oběhu peněz klesá, peněžní nabídka může markantně stoupat, aniž by přišla hyperinflace.

Tady je třeba zdůraznit, že kvantitativní uvolňování má jenom nepřímý vliv na růst peněžní zásoby. Nástroj radikálně sníží úrokové míry, takže se díky úvěrové expanzi rychleji tvoří peníze. Úvěrová expanze má největší podíl na tvorbě nových peněz v ekonomice.

Nízké úrokové míry však i způsobí, že držitelé peněz nemají tolik instrumentů pro investici – termínované vklady, spořící účty, atd. Přesněji řečeno jsou tyto instrumenty dostupné, ale úrok je na nich zanedbatelný. Proto je už svým způsobem výhodnější peníze držet jako depozita na běžných účtech, což je jedním z důvodů, proč se peněžní agregáty tolik nafukují.

Jediná funkční možnost pro zhodnocení peněz jsou akcie a jiná spekulativní aktiva. To je další důvod pro jejich horentní cenovou expanzi. Akcie ale nejsou pro každého, takže podstatná část domácností a firem tvoří úspory. Ty pak leží ladem, což tlumí ekonomický růst – Keynes to nazval Paradoxem úspor. Proto si osobně myslím, že kvantitativní uvolňování za určitých okolností funguje i deflačně.

Závěrem ke kvantitativnímu uvolňování

Quantitative easing je velmi oblíbeným tématem k diskuzi, protože každý vidí, jak nástroj pomáhá vynášet akciové a nemovitostní trhy do nebes. Je to velice důležité téma současné doby, protože QE některé centrální banky využívají v podstatě neomezeně – určitě nadměrně. A časem z toho asi vyplynou negativní důsledky, se kterými se budeme muset vypořádat.

Ohodnoťte tento článek

Připojte se k diskuzi

Akcie
Komodity
Krypto
Indexy
ETF
Cena 24h
Tesla Inc. ---
N/A
ČEZ ---
N/A
Apple ---
N/A
Avast ---
N/A
Moneta ---
N/A
Komerční banka ---
N/A
Gazprom ---
N/A
RECENZE

TOP Akcioví a forex brokeři

XTB logo
XTB★ 93 %
U 73 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
RoboMarkets logo
RoboMarkets★ 92 %
U 66.8 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
eToro logo
eToro★ 90 %
U 67 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Admirals logo
Admirals★ 89 %
U 75 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.

Velký test: Investujeme vlastní peníze do investičních platforem

Která přinese největší zhodnocení? Portu, Fondee, Indigo, Finax, nebo Fumbi?
Která přinese největší zhodnocení? Portu, Fondee, Indigo, Finax, nebo Fumbi?
Sledujte nás na Facebooku, ať vám nic neunikne!
Facebook icon Jít na Facebook
Finex logo