Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Jak vznikají finanční krize a ekonomické bubliny? A jak jejich příchod rozpoznat?

Ekonomické krize nás sužují od nepaměti, ale můžete je předvídat? Naučte se rozpoznat klíčové signály, které naznačují přicházející ekonomickou bublinu a ochraňte své investice!

Jak vznikají finanční krize a ekonomické bubliny? A jak jejich příchod rozpoznat?
Zdroj: depositphotos.com

Finanční/ekonomické krize trápí lidstvo snad od nepaměti a jenom za posledních 150 let je takových případů nespočet.

Jak ale krize vlastně vznikají? Jak poznat přicházející krizi nebo jak poznat vznikající ekonomickou bublinu? Jde to vůbec?

Tomuto tématu se věnovalo hodně velmi známých ekonomů, kteří se problém snažili pomocí svých teorií kodifikovat. Takovou typicky rozšířenou teorií jsou třeba hospodářské cykly.

Tento příspěvek je tedy takové stručné pojednání, jak přicházející krizi nebo nafukující se ekonomickou bublinu poznat. Téma je aktuální za jakékoliv situace a každý investor/spekulant by se nad ním měl určitě zamyslet.

Krize a bubliny v kostce
  • Finanční krize obvykle vznikají po nafouknutí ekonomických bublin, které jsou často způsobeny hamižností investorů a nadbytkem likvidity.
  • Známé příklady ekonomických bublin zahrnují Tulipánovou horečku, která je často zmiňována jako ukázka stádovitosti a iracionálního chování investorů.
  • Ekonomové jako Keynes a Friedman mají různé názory na vznik krizí – Keynes se zaměřoval na psychologické faktory, zatímco Friedman viděl příčinu v měnové politice a nadměrném tisknutí peněz.
  • Mezi hlavní indikátory nafouknutých bublin patří rychlý růst peněžní zásoby, inflace a růst základních úrokových sazeb.

Obsah článku:

Vznik finančních bublin a ekonomických krizí: je za tím psychologie?

V obecné rovině lze konstatovat, že ekonomickým krizím předchází nafouknutá finanční bublina. Asi nejznámější je tzv. Tulipánová horečka, což je nejspíš do značné míry mýtus. Minimálně se asi jedná o přehánění.

Ale doteď se používá jako příklad typické stádovitosti, kdy investoři bezmyšlenkovitě nakupovali naprosto bezcennou komoditu v podobě tulipánové cibulky. Čímž její cena během několika měsíců stoupla o tisíce procent.

Pak bublina za extrémně krátký čas splaskla a investoři byli bez peněz.

A když jde skutečně o rozšířený fenomén, je to problém, protože ty peníze jsou de facto nenávratně ztracené a v ekonomice chybí.

Traduje se, že po pádu cen, byla tamní ekonomika v těžké krizi. Ale to je právě asi mýtus, protože těchto spekulací se s největší pravděpodobností účastnila jen specifická sorta obyvatel, kterých bylo málo na to, aby z toho vznikl tak velký problém.

Proto mnozí ekonomové vidí příčinu ekonomických krizí v bublinách, které nafouknou investoři poháněni hamižností. Mezi takové například patřil Keynes, který to zdůvodňoval lidskými pudy.

I když by to člověk čekal, Keynes ve své nejslavnější práci prakticky nenabídl žádnou lepší odpověď, proč vlastně krize vznikají. A to ji napsal pár let po vzniku Velké hospodářské krize. Jeho řešení pro krizi je vlastně jednoduché, napumpovat do ekonomiky hodně peněz.

Klasická škola má na vznik finančních krizí jinou odpověď

Psychologie má ve vzniku finančních bublin určitě nemalé zastoupení. Ale mohou vznikat, když není obrovský přebytek likvidity?

Každá finanční bublina potřebuje hodně likvidity, aby se dokázala nafouknout. Není dostatečný příliv likvidity, nemůže se nic nafukovat. Proto lze v obecnosti konstatovat, že (neo)klasická škola viděla jádro problému v “tisknutí peněz”.

To mimo jiné logicky způsobovalo inflaci, tedy znehodnocení peněz. Inflace je taktéž doprovodným jevem, který předchází splasknutí finančních bublin.

Osobně se sousloví “tisk peněz” vyhýbám, protože je to metafora, kterou bohužel laici vskutku často chápou doslovně.

Za Výmarské republiky bylo příčinou inflace skutečně ryzí tisknutí peněz, za které centrální banka nakupovala státní dluhopisy. Ale inflace existovala už za Římské republiky, kdy se platilo kovovými mincemi. Stačilo akorát razit mince s menším obsahem cenného kovu. Tím pádem jich bylo vyraženo více s nižší jakostí a inflace byla na světě.

Dnes se to dělá ovšem mnohem sofistikovaněji a má to od tisknutí peněz dost daleko.

Typickým příkladem je kvantitativní uvolňování, o kterém se neustále tvrdí, že to vlastně funguje jako tiskárna ve Federální rezervní bance.

Tuhle metaforu používají i mnozí známí odborníci, kteří to ovšem dělají kvůli tomu, že není čas laikům vysvětlovat, jak funguje transmisní mechanismus měnové politiky. Kdežto důsledek “tisknutí peněz” zná už i školák na 1. stupni ZŠ.

Info

V moderních ekonomikách se nové peníze primárně tvoří úvěrovou expanzí – těch způsobů je vícero, ale úvěrování je dominantní. Čili peníze nevytváří centrální banka, ale komerční banky.

A to stisknutím tlačítka, když si k nim přijde Pepa s Mařenkou pro hypotéku. Centrální banka pouze skrze transmisní mechanismus stimuluje tvorbu peněz. Nebo i redukuje prostřednictvím kvantitativního utahování.

Co předchází finančním krizím? Jak poznat finanční bublinu?

Jak bylo řečeno, bez přebytku likvidity se nemohou nafouknout finanční bubliny. Což dokazuje i přiložený graf.

Z něj vyplývá, že třem splasknutým finančním bublinám (2001, 2009 a 2021) předcházelo markantní zvýšení peněžní zásoby v podobě měnového agregátu M2. A doprovodným jevem byl opět růst inflace úměrný růstu peněžní zásoby.

Roste tedy rychle peněžní zásoba a inflace? Pravděpodobně se nafukuje finanční bublina, která v dohledné době splaskne.

Zdroj: longtermtrends.net
Změna v M2 a inflace
Změna v M2 a inflace

To vlastně potvrzuje tvrzení Miltona Friedmana, který po celý život opakoval, že inflace je jedině měnový fenomén a nic jiného. Friedman byl vynikající rétor a jeho argumentace byla skvělá. Navíc to vysvětloval způsobem, kterému rozuměl i laik.

Propastný rozdíl oproti Keynesovi, který svou práci snad psal pro tu svou “elitu” vybraných. Ostatně Keynes elitář i byl. A z jeho textů to bylo znát. Pro úplnost, Keynes rozporoval přímý vztah mezi množstvím peněz a inflací.

Zdroj: fred.org
Základní úrokové sazby v USA
Základní úrokové sazby v USA

Dalším faktorem, který funguje jako předzvěst pro ekonomickou krizi, je růst základní úrokové sazby.

Z grafu vyplývá, že soustavný růst základní úrokové sazby většinou předcházel (zašedlé části grafu) recesi/krizi ekonomiky v USA.

Mimochodem, už jenom avízo ze strany Federální rezervní banky může způsobit splasknutí bubliny na finančním trhu. Trhy totiž avizovanou restriktivní měnovou politiku obvykle okamžitě začnou započítávat do kurzů.

Co se týká rozpoznání finanční bubliny, o tom se vedou nemalé spory.

Někteří tvrdí, že bublinu s jistotou nerozpoznáte, dokud se nedokončí cyklus nafouknutí–splasknutí. Já směle tvrdím, že jde poznat, když jsou trhy v pozdní fázi bubliny.

To je právě výhoda toho, když se léta zabýváte technickou analýzou. Je ovšem už problém odhadnout vrchol těchto nadměrných spekulací. To skutečně nelze přesně odhadnout.

Zdroj: tradingview.com
Měsíční graf Dow Jones – Jak vznikají finanční krize
Měsíční graf Dow Jones

Jakmile však akciový index během pár let vzrostl o stovky procent, struktura trhu je již vyloženě vertikální, rychle roste množství peněz a doprovodným jevem je výrazná akcelerace inflace, můžete si být prakticky jisti, že trhy v bublině jsou.

A je pravděpodobné, že je vrchol relativně blízko. Jestli je ale konec za měsíc, půl roku, rok… to vám nikdo nepoví. Záleží totiž na dostupné likviditě, která na trh proudí. A to se asi změřit nedá.

Závěrem

Tento článek je hlavně pro zamýšlení se nad důležitým tématem, který by měl znát každý investor a spekulant.

V jaké fázi trhy jsou, je nesmírně důležité. Proč? Abyste pracovali s nějakou konkrétnější mírou rizika. Když totiž vstoupíte do pozdní fáze finanční bubliny, riskujete logicky nejvíce.

Když naopak do trhu vstoupíte po splasknutí bubliny, riskujete nejméně.

FAQs – Na co se nejčastěji ptáte

Co je ekonomická bublina?

Ekonomická bublina je situace, kdy ceny aktiv rostou výrazně nad jejich skutečnou hodnotu, často kvůli spekulacím a nadměrnému optimismu investorů.

Jak vzniká finanční krize?

Finanční krize často vzniká po splasknutí ekonomické bubliny, kdy ceny aktiv prudce klesnou a investoři ztratí značné množství peněz, což má negativní dopad na ekonomiku.

Můžu předpovědět přicházející ekonomickou krizi?

Přesné předpovězení krize je obtížné, ale lze identifikovat určité signály, jako je rychlý růst peněžní zásoby, inflace a zvyšování úrokových sazeb.

Jakou roli hraje psychologie ve finančních bublinách?

Psychologie má velký vliv na vznik bublin, protože investoři často jednají iracionálně a následují dav, což může vést k přehnaným cenovým růstům.

Proč jsou ekonomické krize tak závažné?

Ekonomické krize mohou způsobit značné ztráty na finančních trzích, zvýšit nezaměstnanost a zpomalit ekonomický růst, což negativně ovlivňuje životy lidí.

Další zdroje informací:

  • Lynx (Největší investiční bubliny v historii)
  • Wikipedie (Ekonomická bublina)
  • Seznam Medium (Tulipánová mánie: Varovný příběh o ekonomických bublinách a tržním šílenství)
Líbil se vám tento článek?
17
1

Autor

Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.

Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.

“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”

Přečíst více

O investování a finanční trhy se zajímám od roku 2013. Krátce na to jsem se spálil jako aktivní day trader. Zaplacené „školné“ se mi však celkem vyplatilo. Vrhnul jsem se do studia a od roku 2017 dlouhodobě investuji, přičemž v rámci své strategie kombinuji pasivní a aktivní investiční přístup s výhradním zaměřením na akciové trhy.
Inspirací mi jsou především Warren Buffett a jeho učitel Benjamin Graham, z českých investorů pak Daniel Gladiš. Nabyté vědomosti se snažím předávat čtenářům, přičemž se nejraději věnuji textům o investičních strategiích, psychologii obchodování a analýzám jednotlivých akcií.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.

Recenze
TOP Nejlepší brokeři
Při obchodování CFD s tímto poskytovatelem ztrácí 77 % účtů retailových investorů peníze.
U 66,02 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
U 51 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.
Při investování a obchodování hrozí ztráty. Vaše investice mohou stoupat i klesat a můžete získat zpět méně, než jste investovali.
U 64 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.