Jak vznikají finanční krize a ekonomické bubliny? A jak jejich příchod rozpoznat?

Finanční/ekonomické krize trápí lidstvo snad od nepaměti a jenom za posledních 150 let je takových případů nespočet. Jak ale krize vlastně vznikají? Jak poznat přicházející krizi nebo jak poznat vznikající ekonomickou bublinu? Jde to vůbec?

Tomuto tématu se věnovalo hodně velmi známých ekonomů, kteří se problém snažili pomocí svých teorií kodifikovat. Takovou typicky rozšířenou teorií jsou třeba hospodářské cykly.

Dnešní příspěvek je tedy takové stručné pojednání, jak přicházející krizi nebo nafukující se ekonomickou bublinu poznat. Je to vskutku aktuální a každý investor/spekulant by se nad tímto tématem měl určitě zamyslet.

Obsah článku:

Je za tím psychologie?

V obecné rovině lze konstatovat, že ekonomickým krizím předchází nafouknutá finanční bublina. Asi nejznámější je tzv. Tulipánová horečka, což je nejspíš do značné míry mýtus. Minimálně se asi jedná o přehánění. Ale doteď se to používá jako příklad typické stádovitosti, kdy investoři bezmyšlenkovitě nakupovali naprosto bezcennou komoditu v podobě tulipánové cibulky. Čímž její cena během několika měsíců stoupla o tisíce procent.

Pak bublina za extrémně krátký čas splaskla a investoři byli bez peněz. A když jde skutečně o rozšířeny fenomén, je to problém, protože ty peníze jsou de facto nenávratně ztracené a v ekonomice chybí. Traduje se, že po pádu cen, byla tamní ekonomika v těžké krizi. Ale to je právě asi mýtus, protože těchto spekulací se s největší pravděpodobností účastnila jen specifická sorta obyvatel, kterých bylo málo na to, aby z toho vznikl tak velký problém.

Proto mnozí ekonomové vidí příčinu ekonomických krizích v bublinách, které nafouknou investoři poháněni hamižností. Mezi takové například patřil Keynes, který to zdůvodňoval lidskými pudy. I když by to člověk čekal, Keynes ve své nejslavnější práci prakticky nenabídl žádnou lepší odpověď, proč vlastně krize vznikají. A to ji napsal pár let po vzniku Velké hospodářské krize. Jeho řešení pro krizi je vlastně jednoduché, napumpovat do ekonomiky hodně peněz.

Klasická škola má jinou odpověď

Psychologie má ve vzniku finančních bublin určitě nemalé zastoupení. Ale mohou vznikat, když není obrovský přebytek likvidity? Každá finanční bublina potřebuje hodně likvidity, aby se dokázala nafouknout. Není dostatečný příliv likvidity, nemůže se nic nafukovat. Proto lze v obecnosti konstatovat, že (neo)klasická škola viděla jádro problému v “tisknutí peněz”. Což mimo jiné logicky způsobovalo inflaci, tedy znehodnocení peněz. Inflace je taktéž doprovodným jevem, který předchází splasknutí finančních bublin.

Osobně se sousloví “tisk peněz” vyhýbám, protože je to metafora, kterou bohužel laici vskutku často chápou doslovně. Za Výmarské republiky bylo příčinou inflace skutečně ryzí tisknutí peněz, za které centrální banka nakupovala státní dluhopisy. Ale inflace existovala už za Římské republiky, kdy se platilo kovovými mincemi. Stačilo akorát razit mince s menším obsahem cenného kovu. Tím pádem jich bylo vyraženo více s nižší jakostí a inflace byla na světě.

Dnes se to dělá ovšem mnohem sofistikovaněji a má to od tisknutí peněz dost daleko.

Typickým příkladem je kvantitativní uvolňování, o kterém se neustále tvrdí, že to vlastně funguje jako tiskárna ve Federální rezervní bance. Tuhle metaforu používají i mnozí známí odborníci, kteří to ovšem dělají kvůli tomu, že není čas laikům vysvětlovat, jak funguje transmisní mechanismus měnové politiky. Kdežto důsledek “tisknutí peněz” zná už i školák na 1. stupni ZŠ.

V moderních ekonomikách se nové peníze primárně tvoří úvěrovou expanzí – těch způsobů je vícero, ale úvěrování je dominantní. Čili peníze nevytváří centrální banka, ale komerční banky. A to stisknutím tlačítka, když si k nim přijde Pepa s Mařenkou pro hypotéku. Centrální banka pouze skrze transmisní mechanismus stimuluje tvorbu peněz. Nebo i redukuje.

Co předchází finančním krizím? Jak poznat finanční bublinu?

Jak bylo řečeno, bez přebytku likvidity se nemohou nafouknout finanční bubliny. Což dokazuje i přiložený graf. Z něj vyplývá, že posledním třem splasknutým finančním bublinám (2001, 2009 a 2021) předcházelo markantní zvýšení peněžní zásoby v podobě měnového agregátu M2. A zase doprovodným jevem byl růst inflace úměrný růstu peněžní zásoby. Roste tedy rychle peněžní zásoba a inflace? Pravděpodobně se nafukuje finanční bublina, která v dohledné době splaskne.

Zdroj: longtermtrends.net

To vlastně potvrzuje tvrzení Miltona Friedmana, který po celý život opakoval, že inflace je jedině měnový fenomén a nic jiného. Friedman byl vynikající rétor a jeho argumentace byla skvělá. Navíc to vysvětloval způsobem, kterému rozuměl i laik. Propastný rozdíl oproti Keynesovi, který svou práci snad psal pro tu svou “elitu” vybraných. Ostatně Keynes elitář i byl. A z jeho textů to bylo znát. Pro úplnost, Keynes rozporoval přímý vztah mezi množstvím peněz a inflací.

Zdroj: fred.org

Dalším faktorem, který funguje jako předzvěst pro ekonomickou krizi, je růst základní úrokové sazby. Z grafu vyplývá, že soustavný růst základní úrokové sazby většinou předcházel (zašedlé části grafu) recesi/krizi ekonomiky v USA. Mimochodem, už jenom avízo ze strany Federální rezervní banky tentokrát způsobilo splasknutí bubliny na finančním trhu. Trhy totiž avizovanou restriktivní měnovou politiku začaly okamžitě započítávat do kurzů.

Co se týká rozpoznání finanční bubliny, o tom se vedou nemalé spory.

Někteří tvrdí, že bublinu s jistotou nerozpoznáte, dokud se nedokončí cyklus nafouknutí–splasknutí. Já směle tvrdím, že jde poznat, když jsou trhy v pozdní fázi bubliny. To je právě výhoda toho, když se léta zabýváte technickou analýzou. Je ovšem už problém odhadnout vrchol těchto nadměrných spekulací. To skutečně nelze přesně odhadnout.

Zdroj: tradingview.com

Jakmile však akciový index během pár let vzrostl o stovky procent, struktura trhu je již vyloženě vertikální, rychle roste množství peněz a doprovodným jevem je výrazná akcelerace inflace, můžete si být prakticky jisti, že trhy v bublině jsou. A je pravděpodobné, že je vrchol relativně blízko. Jestli je ale konec za měsíc, půl roku, rok… to vám nikdo nepoví. Záleží totiž na dostupné likviditě, která na trh proudí. A to se asi změřit nedá.

Závěrem

Tento článek je hlavně pro zamýšlení se nad důležitým tématem, který by měl znát každý investor a spekulant. V jaké fázi trhy jsou, je nesmírně důležité. Proč? Abyste pracovali s nějakou konkrétnější mírou rizika. Když totiž vstoupíte do pozdní fáze finanční bubliny, riskujete logicky nejvíce. Když naopak do trhu vstoupíte po splasknutí bubliny, riskujete nejméně.