Finex.cz logo
Menu
Finex » Ekonomie » Zlatý standard – O co se jedná, proč byl zrušen a proč se volá po jeho znovuzavedení?

Zlatý standard – O co se jedná, proč byl zrušen a proč se volá po jeho znovuzavedení?

Zlatý standard – O co se jedná, proč byl zrušen a proč se volá po jeho znovuzavedení?
Zdroj: Depositphotos.com

Garant finanční stability, anebo přežitek z dob minulých, nepoužitelný v kontextu dnešních finančních trhů? Regulátor svévolných fiskálních politik, anebo zbytečná brzda globální ekonomiky? O zlatém standardu už bylo řečeno leccos a ekonomové se dodnes přou o to, zda byl odklon od tohoto měnového režimu v druhé polovině minulého století rozumný.

Pojem zlatý standard je v poslední době hojně skloňován zejména v souvislosti s aktuálními inflačními tlaky a devalvací fiat měn. Po jeho znovuzavedení volají mimo jiné ekonomové tzv. rakouské školy, kteří jsou toho názoru, že zabraňuje znehodnocování peněz, protože neumožňuje jejich tisknutí v neomezené míře. To se stalo předmětem četných svárů zejména během pandemie covid-19, kdy měly tiskárny amerického Fedu zalepit díry v ekonomice dotčené četnými lockdowny.

Co však zlatý standard vlastně je? Kdy vůbec vznikl, jaké jsou jeho výhody a nevýhody, proč se stal mocným nástrojem politické agendy a proč by řada dnešních vlád raději zapomněla na to, že vůbec někdy existoval? V tomto komplexním článku si zlatý standard představíme od A do Z.

Obsah článku

1.Co je Zlatý standard?2.Proč právě zlato?3.Zlatý standard vs fiat měny4.Výhody a nevýhody zlatého standardu5.Historie zlatého standardu6.Zrušení zlatého standardu a jeho následky7.Zlatý standard v kontextu dnešní doby8.Diskuze k tématu

Co je Zlatý standard?

Zlatý standard je měnový systém, v němž má daná měna nebo papírové peníze pevně danou hodnotu. Ta je odvozena od zlata, s nímž je pevně spjata. Země používající zlatý standard stanoví pevnou cenu zlata, za kterou pak tento drahý kov nakupují nebo prodávají. Zlato pak samozřejmě ovlivňuje hodnotu jednotlivých měn, které mají mezi sebou zafixované kurzy.

V podstatě se dá říct, že kdybychom dnes měli globální zlatý standard, neexistoval by devízový trh/Forex.

S postupem času se definice zlatého standardu trochu posunula a lze jej vnímat i jako jakýkoliv měnový systém, který je založený na komoditách, nikoliv na ničím nepodložených měnách s nuceným oběhem (fiat měnách).

Pokud země používá zlatý standard, její měna je tvořena buď mincemi z přesně definovaného množství drahého kovu či s jeho pevně daným podílem, anebo (což bylo v uplynulých stoletích rozšířenější) bankovkami, u nichž se jejich emitent zavázal splatit jejich hodnotu konkrétním drahým kovem.

Co z toho plyne? Jednotlivé země mohly mít v oběhu pouze tolik peněz, kolik mohly reálně pokrýt ze svých rezerv zlata/stříbra. Současně je zde evidentní i nepoměr sil, kdy země těžící zlato získávaly významnou výhodu oproti vládám bez přístupu ke zlatým dolům. Ale nepředbíhejme.

Proč právě zlato?

Většina zastánců zlata či jiných drahých kovů jako garantů globálního měnového pořádku je vnímá jako optimální prostředek směny kvůli jejich vnitřní hodnotě. Ačkoliv je hodnota čehokoliv na naší planetě vlastně diskutabilní a dána souhlasem všech zúčastněných, zlato těží ze svého dlouhodobého statusu – vezmeme-li v potaz jakoukoliv civilizaci nebo kulturu (dobrá, možná s výjimkou Aztéků a Inků), zlato bylo vždy vnímáno jako něco hodnotného, po čem všichni touží.

zlato staré civilizace
Zdroj: Pixabay.com

Zlato má navíc i jiné než jen peněžní využití, hlavně v klenotnictví, ale třeba i v elektronice nebo stomatologii. To platí i u stříbra, jež se navíc používá i v potravinářství. Oba kovy jde navíc snadno rozdělit na menší části a nehrozí u nich, že by se zkazily. Na Zemi existují pouze omezené zásoby a rychlost těžby pozvolna klesá. A nakonec – oba zmíněné kovy jsou prakticky nepadělatelné.

Představte si, že by existoval např. bitcoinový standard, kde by hodnota měny byla spjata s hodnotou krypta. I BTC bude nakonec jen omezené množství, 21 milionů virtuálních mincí. Fantasmagorie, anebo budoucnost svobodného světa?

Zlatý standard vs fiat měny

Jak si stojí zlatý standard ve srovnání s dnešními měnovými režimy, kde celý finanční svět stojí na tzv. fiat měnách neboli měnách s nuceným oběhem? Je důležité si uvědomit, že hodnota dnešních měn není založena na žádné fyzické komoditě. Může tak dynamicky kolísat vůči jiným měnám, díky čemuž také existuje devízový trh.

V současném systému je hodnota zákonných platidel založena pouze na skutečnosti, že je jednotlivé státy takto definují. Až donedávna k nim v podstatě neexistovaly žádné alternativy.

Mimochodem, už chápete, proč jsou decentralizované a neregulované kryptoměny takovým trnem v oku hráčům ze světa velkých financí?

Výhody a nevýhody zlatého standardu

Za hlavní výhody měnových režimů založených na zlatém standardu platí dlouhodobá cenová stabilita, která v zásadě vylučuje možnost hyperinflace, a fixní směnné kurzy mezi jednotlivými měnami. V takovémto prostředí dochází ke stabilizaci mezinárodního obchodu a vlády nemohou nafukovat peněžní zásobu prostřednictvím kvantitativního uvolňování.

Řečeno polopaticky, centrální banky nemohou svévolně rozjíždět tiskárny, protože musí mít nové peníze čím podložit.

Jednu z hlavních nevýhod zlatého standardu jsme již nastínili – státy, které těží zlato, jsou zde v obrovské výhodě oproti ostatním. Mnozí ekonomové navíc zastávají názor, že tento měnový režim zbytečně brzdí vývoj a prohlubuje recese, protože brání vládě stimulovat ekonomiku finančními injekcemi během turbulentních období. Pak je tu ještě otázka deflace a možné krátkodobé volatility cenové hladiny.

Z historie je navíc zřejmé, že v dobách dějinných událostí, kdy vlády potřebují prostředky např. na financování válek, je zlatý standard mimořádně svazující. Čímž se plynule dostáváme k další kapitole.

Historie zlatého standardu

Kořeny zlatého standardu sahají do dob dávno před naším letopočtem, kdy mince vyráběné z drahých kovů začaly postupně vytlačovat směnný obchod. Z našeho hlediska je důležitý zejména vývoj od konce 19. století, ale pro úplnost zde uvedeme i shrnutí vývoje v předchozích obdobích.

Dávné doby

Na samém počátku zlaté horečky lidstva se zlato používalo výhradně pro obřadní a náboženské účely, což dokládají vykopávky a pozůstatky po prastarých civilizacích. Zlaté mince poprvé vznikly kolem roku 700 př.n.l., což významně rozšířilo roli zlata v tehdejší společnosti. Do té doby se pro účely obchodu muselo složitě vážit a musela se kontrolovat jeho ryzost.

zlaté mince
Zdroj: Pixabay.com

Ani zdaleka se však nejednalo o optimální řešení. Dávné mince měly nepravidelný tvar a zlato i stříbro jsou poměrně měkké, takže se je často "ostříhávalo". Různí vykutálení podvodníčci pak z těchto ústřižků vyráběli zlaté pruty. K zamezení těmto praktikám došlo až v roce 1696, kdy v Anglii poprvé uvedli do provozu technologii automatizované výroby.

Za zmínku zde stojí i skutečnost, že mnozí historikové a ekonomové připisují pád starověkého Říma postupnému snižování podílu stříbra v dinárech. Devalvace standardního platebního prostředku způsobila prudkou hyperinflaci a natolik oslabila ekonomiku impéria, že se brzy stalo snadným terčem pro barbary.

Autor článku si neodpustí poznámku, že je paralela s dnešním úpadkem hodnoty světových měn a bující inflací až zarážející.

Klasický zlatý standard

Během 16. století n.l. došlo v Evropě k zásadní události – poprvé se objevily papírové peníze. Zpočátku byly pokryty dluhovými instrumenty soukromých emitentů. Dominovat ale začaly až o celá dvě století později, v mezidobí se na starém kontinentu stále přikláněli ke zlatým mincím.

Konflikt mezi papírovými penězi a mincemi z drahých kovů však brzy vyústil ve vznik prvních zlatých standardů.

Ty si během 18. a 19. století prošly turbulentním vývojem, kdy si různé země světa pohrávaly s režimy založenými na dvou drahých kovech. Anglie pak v roce 1821 jako první země na světě oficiálně přijala zlatý standard, který ji umožnil těžit z obrovských zásob zlata získaných (rozumějte nakradených) během imperiálních výbojů země.

Jelikož byla většina mezinárodního obchodu vypořádávána ve zlatě, jednotlivé země světa začaly tento drahý kov doslova syslit, aby se tím připravily na těžké časy. Odtud už byl jen krůček k zavedení prvního mezinárodního zlatého standardu, jenž vznikl v roce 1871 připojením Německa k tomuto měnovému režimu.

Během let 1871 až 1914 zažil zlatý standard svůj největší rozkvět. Mezi jednotlivými účastníky systému (Anglie, Německo, Austrálie, Indie, Nový Zéland a řada dalších) panovaly téměř idylické podmínky. Nebylo-by to však lidstvo, aby blahobyt trval věčně.

Držte si klobouky, přichází válečné běsnění 20. století.

Světové války a pád zlatého standardu

První světová válka vedla ke globálnímu nárůstu zadlužení, změně politických aliancí a významným finančním potížím vlád z celého světa. Ačkoliv se od zlatého standardu oficiálně neupustilo, byl v zásadě neaktivní, což demonstrovalo jeho nepoužitelnost v obtížných dobách. Začalo být nasnadě, že svět svůj finanční systém potřebuje založit na něčem flexibilnějším.

zlatá cihla
Zdroj: Pixabay.com

Ze světa sužovaného poválečnými útrapami však přesto nezmizela touha vrátit se ke zlatým létům zlatého standardu. To se však v kontextu ekonomických problémů ukázalo jako velmi těžké. Krach akciových trhů v USA v roce 1929, válečné dluhy, repatriace a hyperinflace v Německu, propad cen komodit a finanční problémy bank jsou jen některé z potíží, s nimiž se tehdejší svět musel potýkat.

V roce 1931 pak Anglie, průkopník využití zlatého standardu, tento režim oficiálně opustila. V roce 1933 americký prezident Franklin Delano Roosevelt podepsal exekutivní příkaz, jenž učinil ze soukromého držení investičního zlata kriminální čin. Příležitost ke změně stávajícího systému dala globálnímu společenství Druhá světová válka, z níž vyšly vítězně zejména USA.

Brettonwoodský systém

Po Druhé světové válce ustanovily západní mocnosti tzv. Brettonwoodský systém, v němž hrál klíčovou roli americký dolar. Na americký dolar byly navázané všechny světové měny, čímž se USD stal rezervní měnou světa. Samotný dolar byl zase navázán na cenu zlata s fixním poměrem 35 USD za troyskou unci. Svět se tak vrátil ke zlatému standartu, ačkoliv tentokrát se už jednalo o vztah nepřímý.

Tento systém fungoval až do roku 1971, kdy USA ve strachu z toho, že se další a další země z celého světa začnou zbavovat amerických dolarů a budou za ně požadovat zlato uložené v amerických rezervách, v šokujícím kroku zpřetrhaly veškeré vazby dolaru na tento drahý kov.

Oficiálně dočasně, avšak už v roce 1976 bylo jasné, že se USA ke starým pořádkům nevrátí.

Za neudržitelností Brettonwoodského systému z pohledu USA stála řada faktorů. Zmíníme zde zejména to, že se vlivem toku peněz do válkou zničených zemí pozvolna snižovaly americké zásoby zlata a že USA potřebovaly volné ruce k financování války ve Vietnamu. Hřebíček do rakve zlatého standardu pak zatloukly významné inflační tlaky, které sužovaly americké domácnosti ve druhé polovině 60. let.

Největší měnová dohoda v dějinách lidstva

Richard Nixon
Zdroj: Pixabay.com

A tak v roce 1971 za potlesku mnoha milionů Američanů došlo k dějinné události – zpřetrhání vazeb amerického dolaru na zlato. Nová dohoda oznámená americkým prezidentem Richardem Nixonem, vzletně nazývaná "největší měnovou dohodou v dějinách lidstva", už byla pouhou fraškou.

Tzv. Smithsoniánská dohoda měla adresovat stěžejní problémy Brettonwoodského systému spolu s rostoucí globální poptávkou po mezinárodních rezervách. K dohodě se připojilo deset největších ekonomik světa, které opět navázaly hodnotu svých měn na americký dolar. Vlivem spekulantů se však hodnota dolaru brzy začala propadat, jednotlivé země začaly od dohody ustupovat a systém se po pouhých 15 měsících zhroutil.

Od roku 1971 se ke zlatému standardu nebo obdobnému finančnímu systému založenému na komoditách nevrátila žádná země světa.

Zrušení zlatého standardu a jeho následky

V této sekci bychom vám rádi ukázali několik grafů, které znázorňují ekonomický vývoj v USA před a po zrušení zlatého standardu v roce 1971. Dění ve Spojených státech má globální přesah, takže data, která zde uvedeme, v menší či větší míře platí i pro zbytek západních zemí. Grafy nebudeme nijak komentovat, o tom, co zobrazují, ať si udělá obrázek sám čtenář.

  1. Od roku 1971 se produktivita zvýšila o 246 %, zatímco výdělky jen o 115 %

Produktivita vs výdělky
Zdroj: Economic Policy Institute

  1. Od roku 1971 rapidně akcelerovala inflace

Nárůst inflace
Zdroj: InflationData.com

  1. V roce 1971 akceleroval růst spotřebitelských cen

Nárůst spotřebitelských cen
Zdroj: Bureau of Labor Statistics

  1. Od roku 1971 došlo k zásadnímu propadu všech světových měn ve vztahu ke zlatu

Propad hodnoty světových měn
Zdroj: Bloomberg

  1. V roce 1971 se začaly rozšiřovat nůžky mezi 1 % nejbohatších a 90 % zbytku populace

Rozšíření nůžek mezi bohatými a chudými
Zdroj: Bloomberg

  1. Od roku 1971 se podíl mladých lidí žijících u rodičů více než zdvojnásobil

Podíl mladých lidí žijících u rodičů
Zdroj: Pew Research Center

Uvedli bychom zde i graf znázorňující nárůst zadlužení USA, ale je natolik strmý, že jsme se jej rozhodli vynechat. Ano, graf zadlužení USA před a po roce 1971 je vertikálně natolik roztažený, že se nám nevejde rozumně na stránku. Nesoudíme, pouze informujeme.

Zlatý standard v kontextu dnešní doby

V dnešní době, kdy je řada ekonomů zděšena rozsahem tisknutí peněz centrálními bankami, mnozí začínají vzpomínat na zlatý standard jako na jakéhosi garanta finanční stability a příslovečný bič na rozhazovačné vlády. Je pravda, že jsou kroky mnoha států na míle vzdálené konceptu řádného hospodáře a že důsledky neuváženého nakopnutí tiskáren na peníze budeme pociťovat ještě dlouho.

V žádném případě však nelze zlatý standard vnímat jako lék na všechny ekonomické bolístky dnešního světa. Jak už bylo řečeno v předchozích kapitolách, státy řídící se zlatým standardem se musely potýkat s řadou nevýhod, které jsou obzvláště limitující během náročnějších období.

V kontextu 20. let 21. století by však trocha té stability ani v nejmenším neuškodila. Není přitom pravda, že by zlatý standard dnes už nebylo možné zavést, protože je zlata ve srovnání s papírovými penězi příliš málo na to, aby mohlo plnit měnové účely – stačilo by svázat všechny peníze se zlatem v nějakém rozumném poměru.

Slovy příznivců rakouské ekonomické školy:

Cenová hladina by se přizpůsobila množství komodity používané jako univerzální prostředek směny.

Navíc šestice grafů uvedená v předchozí kapitole dává tušit, komu zrušení zlatého standardu ve výsledku pomohlo a která část společnosti naopak s jeho zrušením ostrouhala.

Na dnešním volném trhu bychom zlato měli považovat za další měnu, stejně jako třeba euro, japonský jen nebo britskou libru. Jeho současná cena je dána poptávkou a, přestože na něm již není založen žádný globální standard, tento drahý kov stále zastává veledůležitou funkci.

I dnes se jedná o významné aktivum pro vlády a centrální banky, ale i lákavý prostředek diverzifikace jmění pro soukromé osoby.

Ohodnoťte tento článek

Připojte se k diskuzi
Akcie
Komodity
Krypto
Indexy
ETF
Cena 24h
Tesla Inc. ---
N/A
ČEZ ---
N/A
Apple ---
N/A
Avast ---
N/A
Moneta ---
N/A
Komerční banka ---
N/A
RECENZE

TOP Forex brokeři

eToro logo
eToro Reklama
U 78 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
XTB logo
XTB ★ 93 %
U 73 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
RoboMarkets logo
RoboMarkets ★ 92 %
U 66.8 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Trading212 logo
Trading212 ★ 88 %
U 68 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.

Velký test: Investujeme vlastní peníze do investičních platforem

Která přinese největší zhodnocení? Portu, Fondee, Indigo, Finax, nebo Fumbi?
Která přinese největší zhodnocení? Portu, Fondee, Indigo, Finax, nebo Fumbi?
Sledujte nás na Facebooku, ať vám nic neunikne!
Facebook icon Jít na Facebook
Finex logo