V březnu 2020 se pravidelně objevovaly články o tom, jak covid-19 změní a přetvoří návyky a zvyklosti lidí. Málokdo by však tenkrát odhadoval, že za 13 měsíců budeme skoro ve stejné situaci. A že v ní ještě dlouho zůstaneme. Lze navíc pracovat s odhadem, že pokud by se našla stoprocentně účinná vakcína proti všem mutacím covidu, vyrobit ji a naočkovat jí celý svět by trvalo 24 měsíců.
Závěr je jasný, koronavirus tu ještě nějakou dobu bude. To znamená, že jednak nejsme na konci všech změn a nových trendů, a následně také, že všechny trendy, které pandemie spustila, budou trvat i nadále.
Podívejte se, jak COVID-19 změnil trendy v podnikání a investování a vlastně celý svět.
Hlavní fenomén, který koronakrize urychlila, by se dal shrnout právě pod výraz digitalizace světa. Ta začala již velmi dávno, v podstatě v devadesátých letech, s masovým rozšířením výpočetní techniky. Teprve pandemie však donutila všechny přepnout se do digitálního světa.
V roce 2016 vyšla studie dvou oxfordských vědců, že vlivem světové digitalizace dojde v roce 2035 k zániku pracovních míst v těchto oborech: z 86 % v restauracích, 75 % v kamenných obchodech a 59 % v zábavním průmyslu. Koronakrize tyto procesy urychlila. Výše uvedené ztráty zaměstnaneckých míst v těchto oborech přijdou mnohem dřív než v roce 2035.
Před covidem byla ve spoustě činností možnost volby, zda fungovat v klasickém režimu, nebo digitálním. Během pandemie se z toho však stala otázka přežití podnikání.
Neměnilo se ovšem pouze podnikání, ale třeba také styl investování. Díky platformám jako Robinhood se spousta doma uvězněných Američanů rozhodla investovat na burze. Vývoj mobilních aplikací, komunikace, prodej, přítomnost na sociálních sítích: to vše se stalo nutností. Covid velmi urychlil tzv. numerický výběr, koncept dovolávající se Darwinovy evoluční teorie.
Lidé a firmy, které se nepřizpůsobí, časem skončí. Tento trend se již velmi těžko zvrátí. Společnosti, které již vynaložily značné prostředky na tuto technologickou revoluci, se budou snažit, aby se jim investice vrátila.
Nejlepším možným způsobem, jak na tomto trendu vydělat, byla investice do výrobců polovodičů.
Polovodičové součástky se používají ve všech typech zařízení, tím pádem investor neriskuje, že by se v budoucnu některé odvětví zase vrátilo k předcovidovému fungování. Digitalizace světa taktéž spustila lavinu modernizování výpočetní techniky. Výrobci plošných spojů jsou sázkou na jistotu, protože v určitém smyslu se jedná o spotřební zboží.
Jinou alternativou než nákup firem podnikajících v oboru polovodičů je německý obr SAP. Tato společnost nabízí softwarová řešení pro podniky. Kdekoliv se začne zavádět, tam vydrží navěky. Právě potřeba digitalizace této společnosti nahrála, přestože se akcie SAP po špatných výsledcích za třetí čtvrtletí za 2020 propadly z ceny 140 eur za akcii na 90 eur. Nyní se obchodují v pásmu 100 až 110 eur.
Cena pod 100 eur je velmi zajímavá pro dlouhodobého investora. V květnu 2021 společnost nabídne dividendu 1,85 euro ze zisku z roku 2020. Za posledních šest let dividenda každý rok vzrostla. Do akcií se zamilují právě dlouhodobí investoři.
Covid změnil náhled na komunikaci, a to nejenom v rámci jedné firmy, ale hlavně komunikaci externí s ostatními subjekty, institucemi a zákazníky. Společnost Twilio uskutečnila průzkum na téma, jak koronavirová pandemie urychlila digitalizaci firem. Přes 95 % světových společností hledalo během ní nový způsob komunikace se svými zákazníky. Každá třetí zvýšila svůj rozpočet na digitální komunikaci. Více než polovina firem pak přidala nový digitální komunikační kanál.
Jak na rozvoji digitální komunikace vydělat?
Bezprostředně nám na mysl přijde fenomén koronavirové komunikace v podobě softwaru Zoom. Avšak na to kupovat tuto akcii je nyní už pozdě. Její hodnota se před příchodem pandemie pohybovala v pásmu 70 až 80 dolarů za kus. To byl ten správný moment k nákupu. Následně zažila akcie Zoom svůj vrchol s příchodem druhé podzimní vlny covidu, kdy její cena přesáhla 470 dolarů. Nyní se obchoduje okolo 320 – 330 dolarů za kus.
S příchodem teplejšího počasí a uvolňováním restrikcí se firmy budou snažit svým zaměstnancům odlehčit. Po více než roce home officů se totiž projevují i negativní stránky digitální komunikace. Kvůli únavě zaměstnanců zakázala světová banka Citigroup používat Zoom v pátky.
Lepší než kupovat předražené softwarové firmy specializující se na jednu aplikaci je se zaměřit na telekomunikační firmy jako celek. Potřeba rychlosti a kvality připojení bude i nadále růst. Přesun lidí z velkých měst do menších bude zvyšovat tlak na růst telekomunikačních služeb. Není náhodou, že jedním z posledních nákupů Warrena Buffeta byly právě telekomunikační společnosti jako Verizon Communications nebo T-Mobile.
Rozvoj e-shopů
Většina vládních opatření napříč celým světem spočívala buď v úplném zákazu maloobchodního prodeje, nebo v omezení počtu osob, které mohly do obchodu vstoupit. Zcela přirozeně tak stoupl tlak na e-shopy, kterých se na rozdíl od kamenných prodejen tyto zákazy netýkaly.
Navzdory tomu není podíl e-shopů v maloobchodním prodeji tak velký, jak si mnozí představují. V roce 2019 tvořily 14 % z celého maloobchodního prodeje na světě. Krize roku 2020 zvětšila tento poměr na 17 %.Světová organizace UNCTAD publikovala obsáhlejší zprávu o rozvoji podnikání na internetu v době covidu. To spolu s rychlostí růstu internetového obchodu silně záviselo na předchozí úrovni tohoto odvětví. Několik zajímavých čísel z této studie.
V roce 2020 vzrostl podíl internetových obchodů na tržbách v Číně z 19,4 % na 24,6 %, v Kazachstánu z 5 % na 9,4 %, v Thajsku zase stoupl počet stažených nákupních aplikací o 60 %.
Nejzajímavější na celé studii je tvrzení, že jde o nevratný proces. Podíl, který na trhu zaujímají e-shopy, už buď zůstane stejný nebo bude růst.
Podle studie spočívá silný potenciál e-shopů v rozvoji přímého vztahu mezi spotřebitelem a výrobcem. Vlády rozvojových zemí by měly tohoto potenciálu využít a zajistit svým občanům nákup přímo u lokálních výrobců. Tento nový směr e-shopů by měl prospět i ekologii.
Důležitou informací je, že tento segment není dosud nasycen a má i nadále potenciál dlouhodobého růstu. Ten poplyne mimo jiné z měnících se návyků spotřebitelů. Čím dál více lidí bude například kupovat jídlo přes internet. V mnoha velkých městech už nyní funguje systém, kdy velcí distributoři nabízejí rozvoz potravin z nejbližších prodejen. Mladší ročníky si odvyknou fyzicky nakupovat úplně. Navíc existuje spousta zemí a regionů, kde se čeká na masovější rozšíření e-shopů.
V podstatě nejlepší věc, jakou může investor udělat, je nakoupit lídry tohoto sektoru. Dnes jsou především dva: Amazon a Alibaba. Pokud je investor spekulativnějšího zaměření, měl by se rozhodnout spíš pro nákup Alibaby. Tato firma nedávno dostala od čínské vlády pokutu. Následně se spekulovalo o jejím stažení z newyorské burzy. Tyto tlaky jsou však vnější a neovlivňují samotnou strukturu podnikání čínského giganta. A právě při větších poklesech by se mohlo jednat o zajímavou investici.
Bezhotovostní platby zažily přirozeně svůj boom. Růst jejich používání způsobilo především zvýšení objemu elektronického obchodování, jak jsme viděli v předchozí kapitole. V prvních měsících epidemie byl na bezhotovostní platbu silný tlak, protože bankovkami se měl šířit koronavirus. To je jistě možné, avšak na druhou stranu málokdo dezinfikoval platební terminály, které také mohly sloužit jako přenašeči viru.
Problém bezhotovostních plateb však spočívá někde jinde. V současnosti se blížíme k jejich saturaci. Jsou tu na jedné straně země, které používají hotovost hlavně proto, že jejich populace nemá bankovní účet. To jsou například Filipíny nebo Egypt. Pak jsou tu státy jako například Německo, kde poměr mezi bezhotovostními a hotovostními platbami stagnuje. Důvodem je zkrátka zvyk, přičemž nové technické možnosti počet uživatelů bezhotovostních plateb nezvedají. Aby jejich množství rostlo, musela by se hotovost jednoduše zakázat.
Přestože se vám to může zdát jako hudba budoucnosti, projekt digitálního juanu je v plném proudu a digitální euro s dolarem se pilně připravují.
Zavedení centrálních digitálních měn by mělo ten aspekt, že účet a platby by spravovala přímo centrální banka té dané země. Ta by pak zajišťovala i způsob platby. Jinak řečeno, byl by to konec bankovních účtů a společností zabývajících se platbou. Hrozilo by jim jednoduše zestátnění těchto služeb.
Jak vydělat investováním do bezhotovostních plateb?
Na rozdíl od e-podnikání bude objem plateb růst velmi pomalu a spíše stagnovat. Hlavním problémem tohoto sektoru je právě to, že nemá kam růst. Násilný převod společnosti do bezhotovostního modu by vyvolal obavy a zvedl by celkovou nedůvěru v bezhotovostní platbu. Naopak její rozšíření povede k ještě většímu tlaku na digitální měny.
Společnosti typu Visa nebo Mastercard dnes připomínají velké tabákové koncerny. Mají solidní zisky a obrat, ale otázka dalšího růstu je ve hvězdách. Na rozdíl od tabákových firem vyplácí malé dividendy. Dividenda u společnosti Visa je čtvrtletně 0,30 dolaru, což představuje roční výnos okolo 0,6 %. Stejně tak Mastercard, který sice vyplácí dividendu výši 0,44 dolarů, avšak vzhledem k vyšší ceně akcií to tvoří 0,45 %.
Ačkoliv tyto společnosti své dividendy pravidelně zvyšují, stále jsou na klasickou dividendovou akcii pořád malé. Obě akcie se v současnosti pohybují na svých historických maximech. Otázkou je, zda mají kam růst. V každém případě, kdyby došlo v blízké době na výprodeje těchto akcií, byla by to příležitost pro zajímavou střednědobou investici.
Závěr: Svět se změnil, ale může se měnit ještě dál?
Po pravdě řečeno, koronavirus pouze urychlil změny, které ve společnosti začaly již dávno předtím v důsledku masového rozšíření digitálních technologií.
Nyní začneme vstupovat do období, kdy je přirozený vývoj již u konce. Čím dál více společností zabývajících se digitální technologií se dostane do období stagnace nebo mírného růstu, kdy dvou či víceciferný růst ročního obratu nahradí velmi mírné přírůstky. Avšak přirozená saturace digitálních technologií není největším rizikem.
První velká překážka bude technologická. Jsme schopni vyrábět ještě větší množství čipů? Tyto čipy budou vyžadovat stále více vzácných kovů. Vzácné kovy mohou nahradit ropu jako strategickou surovinu. Čím dál víc pozorovatelů si myslí, že ropě už odzvonilo.
Tento dopad nebude pouze technologický, ale hlavně geopolitický. Pro ropné monarchie bude těžké udržet doma pořádek, budou-li příjmy do státní pokladny klesat. A naopak země jako Chile nebo Argentina nabydou na větší důležitosti díky svému nerostnému bohatství.
Druhým rizikem je lidský faktor. Člověk se může rozhodnout, že v technice a jejím rychlém rozšíření je nebezpečí pro něho samotného a bude se snažit technologie více regulovat. V první fázi koronavirus urychlil trendy větší digitalizace, avšak v těch následujících může přijít požadavek na oddigitalizování společnosti.
Souboj mezi člověkem a technikou je pořád před námi a koronavirus nám toto téma připomněl.
Publicista a investor s více než desetiletou praxí.
První zkušenosti získal na pražské burze. Následně se specializoval na evropské, zejména francouzské, a zámořské trhy. V současné době se zaměřuje především na hodnotové investování, přičemž při svém rozhodování zohledňuje měnovou politiku a geopolitickou situaci ve světě.
Doktorát z filosofie získal v Paříži. Rád píše o slavných investorech a snaží se poučit z jejich rozhodnutí. Věří, že je vždy užitečné napodobovat ty nejlepší v oboru. Mezi jeho oblíbené investory patří Ray Dalio, Warren Buffett, Michael Burry a Charles Gave.
„Chcete-li na trzích vydělávat peníze, musíte myslet samostatně a být skromní.“ – Ray Dalio
Abychom mohli poskytovat co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím a funkcím technologie, jako jsou soubory cookies. Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
95 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.