Řecká vláda poprvé od roku 2008 vydává dluhopisy s 30letou dobou splatnosti. Jedná se o symbolický milník za řeckou dluhovou krizí, která vrcholila v letech 2009 až 2015. V roce 2015 hrozilo vystoupení Řecka z eurozóny (grexit), či dokonce z EU.
V současné době si Řecko na finančních trzích půjčuje za výhodných podmínek. 10letý dluhopis stojí Řeky 0,9 % ročně. Česko si na 10 let půjčuje za úrok 1,9 %.
Veřejný dluh v poměru k HDP je v Řecku pětinásobný v porovnání s českým a i přesto si řecká vláda půjčuje za poloviční úrok než česká vláda. Je to dáno tím, že Evropská centrální banka od března 2020 vykupuje řecké dluhopisy. Tím dojde k poklesu úroku, protože vzroste poptávka od ECB a cena dluhopisu.
Nákupy řeckých dluhopisů Evropskou centrální bankou
Evropská centrální banka v březnu 2020 začala nakupovat řecké dluhopisy, i když porušila svá vlastní pravidla, podle kterých nemůže vykupovat dluhopisy, které svým úročením nesplní kritéria bezpečnosti.
Loni v březnu byl výnos desetiletého dluhopisu na úrovni 4 %. Z důvodu začínající pandemické krize se Evropská centrální banka rozhodla nakupovat právě tento dluhopis.
Vývoj na řeckých dluhopisech
V roce 2009 propukla v Řecku dluhová krize v důsledku světové finanční krize. Řekové byli mnoho let odstřiženi od plného přístupu na finanční trhy. V této době si nepůjčovali (jak je běžné) emisí dluhopisů, protože finanční trh odmítal financovat řecký dluh. O 3 roky později vzrostl úrok na desetiletém řeckém dluhopisu na 44 %.
Finanční trh odmítl financovat řecký dluh a místo toho financování zajišťovaly mezinárodní instituce v čele s Evropskou centrální bankou. Dalšími institucemi byly Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Tyto instituce žádaly za půjčky drastická úsporná opatření po řecké vládě. Došlo k občanským nepokojům a v roce 2015 skoro došlo k vystoupení Řecka z Evropské unie.
Současná situace
V roce 2017 si Řecko začalo standardně půjčovat na finančních trzích. Jednalo se o kratší splatnosti, než je současná třicetiletá. V roce 2018 opustilo poslední záchranný program mezinárodních institucí. Následující rok Atény emitovaly 5leté dluhopisy. Vláda získala jejich prodejem až 3 miliardy eur, dle agentury AP.
Cesta k nové emisi dluhopisů vzešla poté, co řecký parlament schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Téměř 30 let byl spor o název a komplikoval vztahy obou zemí. Tím došlo k poklesu výnosů desetiletých dluhopisů řecké vlády na čtyřměsíční minimum. V současné době Atény poprvé od roku 2008 vydávají dluhopis s 30letou dobou splatnosti. Jedná se o symboliku za řeckou dlouhou krizí, která byla v letech 2009 až 2015.
Řecko nabídne státní dluhopisy s nejdelší standardní dobou splatnosti, tedy až do roku 2052.
Řecká vláda se snaží získat finanční prostředky na boj s pandemií koronaviru. Jelikož cestovní ruch je pro ekonomiku této země nejdůležitější a pandemie oblíbenou destinaci turistů těžce zasáhla.
Řecká vláda nabídne dluhopisy prostřednictvím bank BNP Paribas, HSBC a Goldman Sachs. Do zmiňovaného nízkého úroku se promítá fakt, že Evropská centrální banka nedopustím aby se dluh stal neufinancovatelným.
V dlouhodobou prosperitu tamní ekonomiky a schopnost vlády uhradit včas všechny závazky nevěří mnoho ekonomů. Společnost by neměla zapomenout na dobu, co se dělo v celé zemi před deseti lety. V roce 2011 museli věřitelé na řeckých dluhopisech dobrovolně smazat 50 % dluhu, aby měli šanci na alespoň minimální splátku.
Bez podpory Evropské centrální banky nemá země šanci se financovat za vhodných podmínek. Při současném nízkém úroku, ve kterém není zahrnuté riziko ekonomiky Řecka, nejsou v současné době řecké dluhopisy pro investory zajímavou příležitostí.
