Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Investiční strategie průměrování nákladů (DCA) – Jak úspěšně investovat do volatilního aktiva?

Publikováno
Investiční strategie průměrování nákladů (DCA) – Jak úspěšně investovat do volatilního aktiva?

V tomto článku se společně podíváme na jednu z nejjednodušších investičních strategií průměrování nákladů, neboli DCA. Strategie je vhodná pro všechny začátečníky, ale rádi ji využívají i zkušení obchodníci na burze.

Strategie řeší hlavně otázku jak investovat do volatilního aktiva, tedy do aktiva, jehož cena je nestálá a my nemůžeme odhadnout, jestli v blízké budoucnosti bude spíše klesat, anebo spíše stoupat. Nás pak zajímá hlavní otázka – kdy je správný čas na nákup? Je možné načasovat trh?

Jak sami víte, odpovědět na tyto otázky není nikdy snadné. Právě zde DCA může pomoci.

Strategie je s oblibou využívána i při nákupu stabilních aktiv. Primárně se zde nerozlišuje typ aktiva, pro který je strategie vhodná, hlavně se ale využívá u volatilních akcií a kryptoměn. U dlouhodobých investic se využívá při investicích do indexů nebo podílových fondů.

DCA investiční strategie v kostce

  • Průměrování nákladů (DCA) je investiční strategie, při níž jednotlivec investuje v pravidelných intervalech pevnou částku do aktiva – akcie, ETF – bez ohledu na jeho cenu. Do češtiny se obvykle překládá jako pravidelná investiční strategie.
  • V průběhu času tento přístup zprůměruje nákupní náklady na dané aktivum, čímž se sníží dopad výkyvů trhu.
  • Je ideální pro opatrné investory, kteří chtějí investovat do volatilních aktiv, aniž by museli neustále sledovat výkyvy na trhu. Aby byla strategie zisková, měla by mít cena aktiva v průběhu času obecně rostoucí tendenci.

Co je to je dollar-cost averaging (DCA) a jak funguje?

O co tedy v podstatě jde? Dollar-cost averaging, jak již název napovídá, se snaží průměrovat cenu nakupovaného aktiva. Toho je dosahováno tím, že investor nakupuje akcie nebo jiné aktivum pravidelně (většinou každý měsíc nebo i jiné časové období) za určitou (často menší), předem stanovenou částku. Díky tomu, že se cena v čase mění, investor má pak ke konci zainvestovanou částku při průměrné ceně daného aktiva v investovaném období.

Strategie tedy nezaručuje, že by investor získal nejnižší možnou cenu aktiva. Pro investory, kteří se strategií řídí, tedy stačí, pokud se vyhnou nákupu na vrcholu ceny.

Jednoduchý příklad: 

DCA nejlépe pochopíme na velmi jednoduchém příkladu. Imaginární investor se rozhodl, že bude každý měsíc investovat $200 do nějaké jím oblíbené akcie, o které netuší, kterým směrem by mohla krátkodobě zamířit.

leden únor březen duben
cena $50 $40 $25 $25
nakoupeno 4 5 8 8

V lednu je kurz akcie na 50 dolarech, investor tedy koupí 4 akcie dané firmy. V únoru se cena akcie snížila na $40, investor jich tedy nakoupil 5. V březnu a dubnu cena spadla na $25, investor tedy nakoupil po osmi každý měsíc. V souhrnu investor koupil 25 kusů akcií za $800 při průměrné ceně 32 dolarů za akcii. Vychází to tak lépe, než kdyby investor hned v lednu investoval celých $800.

Cíl byl tedy splněn – investor se vyhnul nákupu na vrcholu ceny v prvním měsíci. Co by se stalo při jednorázové investici? Pokud by proběhl nákup hned v lednu, při ceně $50 za akcii by si investor za $800 pořídil pouhých 16 kusů akcií. Pokud by si počkal na dno ceny v březnu, za $800 by si nakoupil 32 kusů akcií. Cílem pro opatrného investora ovšem není trefit dno, cílem je zprůměrovat cenu.

Strategie DCA se typicky hodí pro investora, který má opatrnější přístup k riziku a přesto chce investovat do volatilního aktiva. Zároveň nemá čas nebo zkušenosti sledovat kolísání ceny na trhu a snažit se trefit dno.

Investor, který nemá rád riziko, může být rád jak v býčím, tak v medvědím trhu. Pokud jde cena nahoru, může být rád, že se mu jeho investice zhodnocuje. Pokud jde cena dolů, může být rád, že nakupuje za čím dál lepší cenu.

Aby byla ale strategie ve svém výsledku zisková, cena aktiva musí mít i přes krátkodobé výkyvy rostoucí tendenci. Cena nesmí ke konci klesnout na nulu. DCA se moc nevyplatí uplatňovat tehdy, když je aktivum v dlouhodobém medvědím trhu, aktivu sami nevěříte a neexistují známky toho, že by se cena mohla zase zvedat – v tom případě je zkrátka lepší z trhu vycouvat.

Pokud se cena akcie zhroutila z objektivních důvodů – firma má například problémy se zákonem, nebo se nějaká kryptoměna ukázala být podvodem – je třeba nepokračovat v nákupech, i když by striktní držení se strategie znamenalo další nákupy. V takém případě vám může napovědět fundamentální analýza a hlavně, vlastní úsudek.

Poznámka

Poznámka: Určit fundamentální hodnotu u kryptoměny je ovšem opravdu složité. Vnitřní hodnota kryptoměny je tvořena v podstatě pouze důvěrou v ni. Nabízí se tedy řečnická otázka, do kdy ještě pokračovat v pravidelných nákupech kryptoměny, když její cena dramaticky klesá.

Musíte tedy aktivu dlouhodobě opravdu věřit – proto se může strategie DCA hodit právě třeba pro bitcoin nebo jiné alternativní kryptoměny, které jsou typické svojí volatilitou.

Pokud nějaké kryptoměně skutečně věříte, DCA může být dobrý nápad, jak do ní investovat.

Další konkrétní příklady DCA

Krom toho, že se dollar-cost averaging používá u kryptoměn a volatilních akcií, je koncept široce používán a doporučován při oblíbeném investování do indexů. Je tak tedy formou pasivního investování.

Poznámka

Poznámka: Mimochodem, nejoblíbenější kniha Warrena Buffetta Inteligentní Investor autora Benjamina Grahama na více místech zmiňuje DCA při investici do indexů jakou ideální strategii pro každého, kdo chce investovat na burze a nemá čas nebo chuť sledovat dění na burze.

Zdroj: www.investopedia.com
Příklad užití DCA při investici do indexu S&P
Příklad užití dollar-cost averaging při pravidelných investicích do indexu S&P

Tabulka výše uvádí příklad, jak by mohlo vypadat takové DCA investování do indexového fondu. V prvním období je nastavena cena podílového listu na $10. S tím, jak kolísá sledovaný index, se mění i počet nakupovaných podílových listů – to důležité ale je, že jak hodnota celkové investice, tak i cena jednoho podílového listu dlouhodobě rostou.

Kniha Inteligentní investor dokonce uvádí, že pravidelné nákupy celého koše akcií by byla úspěšná strategie i mezi lety 1929 a 1948, tedy i s burzovním krachem a s druhou světovou válkou. Při reinvestici dividend by složené úročení ke konci investovaného období v roce 1948 vytvořilo průměrný roční zisk přes 8 %.

Investor by ale samozřejmě musel pokračovat v nákupech i přes všechny zmíněné poklesy, a na konečné zhodnocení dlouho čekat. To je z psychického hlediska dost náročné.

“Ještě nikdo nevymyslel recept na investování, který by bylo možno použít s takovou jistotou konečného úspěchu, bez ohledu na to, co se děje s cenami akcií, jako je dollar-cost averaging.”

– shrnuje v knize Inteligentní investor Lucie Tomlinson.

Zhodnocení – Výhody a nevýhody strategie

DCA má, jako koneckonců všechny strategie, své plusy a mínusy. Mezi její klady patří kromě zmíněného například to, že investor méně podléhá emocím a krátkodobým výkyvům na trhu. Investor má disciplínu a čistší hlavu. Investování také podléhá menšímu riziku.

Mezi nevýhody strategie patří menší průměrná ziskovost než při opačné strategii, která se nazývá “lump-sum investing”, neboli investice jednorázovou sumou, ideálně když je cena na minimu. Takový investor se snaží “kupovat pokles”. LSI je ovšem mnohem náročnější na čas a úsilí, které je nutné věnovat studiu trhu.

I pravidelný investor ale může trochu přemýšlet nad trhem a občas porušit striktní strategii DCA. Při náhlém propadu ceny například zainvestuje o něco víc. Když je aktivum v bublině, pozastaví nákupy.

Investor tak dostává lepší ziskovost a zároveň je stále vystaven malému riziku.

Historicky sesbíraná data naznačují, že lump-sum investing po většinu doby vykazuje lepší ziskovost než dollar-cost averaging. To ukazuje graf níže – když je křivka nad vodorovnou osou, DCA vykazuje vyšší ziskovost než LSI a naopak když je křivka pod osou, ziskovější je LSI. Co je ziskovější strategií také záleží na chování trhu – v rostoucím trhu si lépe vede LSI, v tom klesajícím zase DCA.

Zdroj: www.ofdollarsanddata.com
Porovnání výkonnosti lump-sum investing a dollar-cost averaging
Porovnání výkonnosti lump-sum investing a dollar-cost averaging

Koneckonců, není divu, že po většinu času je obecně ziskovější strategií LSI – trhy mají přece jenom všeobecnou tendenci růst, což je příznivé pro LSI. Za další se zde projevuje efekt práce, kterou investor vynaložil studiem daného aktiva.

DCA neznamená zbytečné otálení s investováním

Na závěr bych dodal ještě jeden příklad, na kterém bych chtěl ukázat, jak by se DCA rozhodně používat nemělo. Nějakým způsobem jsme jednorázově přišli k částce 100 000 Kč. Protože jsme slyšeli, že DCA snižuje riziko investování, chceme každý měsíc investovat 1000 Kč do indexového fondu.

Jde o správné pochopení DCA? Podle mého názoru – Ne.

Proč? Peníze by totiž zbytečně (v daném případě přes osm let) ležely na účtu, kde by je znehodnocovala inflace.

Pokud tedy máme peníze na účtu, je třeba je investovat co nejdříve, aby pro nás začaly pracovat co nejdříve – tedy přinášet dividendy nebo úrok. Samozřejmě ale není dobré se unáhlit. Investice je potřeba si dostatečně promyslet.

Dollar-cost averaging je vhodná při investicích, kdy pravidelně investujeme drobnou částku ze svého měsíčního platu. Investované peníze pro nás začínají pracovat s každou další drobnou investicí.

Závěrem – Pro koho je DCA vhodné?

Ukázali jsme si, že DCA snižuje riziko při investici do volatilního aktiva. Investor tak “nemůže” slepě investovat na vrcholu ceny, aby pak pozoroval, jak se hodnota jeho investice hroutí. Investorovi také přináší vnitřní klid a díky tomu, že nemusí studovat dopodrobna trh, má také investor více času na jiné věci.

Protože DCA snižuje riziko, snižuje také potenciální zisk. Jinými slovy – zprůměrováním rizika se průměruje i zisk.

Dollar-cost averaging je tak skvělá strategie pro všechny, kteří chtějí investovat pravidelně prostředky z měsíční výplaty. Dále pro ty, kteří chtějí investovat do aktiva, kterému stoprocentně dlouhodobě věří i přes jeho možnou volatilitu a nechtějí strávit hodiny analyzováním trhu. A v neposlední řadě pro všechny opatrné investory. 

Další zdroje informací:

  • ČSOB (Pravidelné investování)
  • Investopedia (Dollar-Cost Averaging (DCA) Explained With Examples and Considerations)
  • Forbes Advisor (How To Invest with Dollar Cost Averaging)
  • Wikipedia (Dollar cost averaging)
Líbil se vám tento článek?
19
0

Autor

O ekonomii, finanční­ trhy a investice se zajímám již delší dobu, jako autor píši ale zatím jenom krátce. To mi ale nebrání snažit se přinášet čtenářům informační hodnotu v každém novém článku.

Neustále sledování finančních trhů mne nepřestává vnitřně obohacovat a moje radost z poznání je o to větší, pokud můžu své myšlenky sdílet se svými čtenáři.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (2 komentáře)

Připojte se k diskuzi

Pro přidání komentáře se prosím přihlašte ke svému uživatelskému účtu.

petr Novák

Dobrý den u DCA uvádíte příklad, že máte např. 100 000 ale investovat po 1000 je blbost a na učtě ležet je též blbost. Jaké by tedy bylo ideální v tomto případě řešení? chapu to dobře, vybrat si jedno ETF např a tech 100 000 nainvestovat a potom už každý měsíc např . z výplaty dávat třeba 1000 nebo jinou menší částku,kterou uznám za vhodne?Děkuji moc za odpověď.

František Vaněk

Dobrý den, děkuji za otázku.
Pokud jsme nějak přišli k nějaké větší částce, kterou v současné době nepotřebujeme, takže ji chceme zainvestovat, strategie DCA se na takové zainvestování, jak správně píšete, nehodí, alespoň podle mého názoru. Jak správně uvádíte, než by byla veškerá částka zainvestovaná, peníze by nám zbytečně ležely na účtě. Pokud chcete najednou zainvestovat celou takovou částku do nějakého stabilního aktiva, u kterého se nepředpokládá, že by mohlo v blízké budoucnosti výrazně klesnout, ba naopak by mělo spíše zvolna růst (například právě nějaké indexové ETF, například S&P 500), tak bych se přikláněl k jednorázovému zainvestování, a pak už každý měsíc investovat nějakou menší částku, přesně tak, jak píšete.

Jiná situace ale může nastat u velmi volatilního aktiva. Pokud chceme nějak netradičně například “spořit do bitcoinu”, mohlo by se nám podařit takovým jednorázovým nákupem nevýhodně trefit vrchol ceny. Případný propad koupeného aktiva by pak mohl být daleko závažnější než jen fakt, že “se nám peníze válí na účtě”. V takovém případě bych s nějakými případnými většími nákupy spíše počkal a spíše se snažil využít průměrování ceny v průběhu delšího časového úseku, které DCA dobře využívá.

Jak jsem ale pochopil, Vaše otázka pravděpodobně směřovala spíše na investování do nějakého stabilnějšího konzervativnějšího ETFka, u kterého bych nějaké velké výkyvy nahoru či dolů spíše nepředpokládal, takže jednorázové investice bych se asi nebál. :-)

Recenze
TOP Nejlepší brokeři
Při obchodování CFD s tímto poskytovatelem ztrácí 76-78 % účtů retailových investorů peníze.
U 66,02 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Při investování a obchodování hrozí ztráty. Vaše investice mohou stoupat i klesat a můžete získat zpět méně, než jste investovali.
U 51 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.
Investování zahrnuje rizika ztrát.‎