Centrální banky po celém světě nakupují zlato v rekordních objemech, což zvyšuje jeho cenu na historická maxima.
Zatím to nevypadá, že by se v nákupech zlata plánovaly umírnit nebo s nimi zcela přestat. K tomuto jednání také přispívá globální ekonomická nestabilita a geopolitické napětí.
Číňani investují do zlatých fazolek
V Číně se individuální investoři obracejí ke zlatu jako k bezpečnému přístavu. Na rozdíl od zlatých slitků, které jsou oblíbené jinde, dávají čínští spotřebitelé přednost malým zlatým fazolkám, z nichž každá váží přibližně jeden gram.
Tyto fazolky jsou oblíbené zejména mezi mladší generací, která je často vystavuje v průhledných nádobách na sociálních sítích.
Čínská ekonomická situace nabízí běžným občanům jen omezené investiční příležitosti. Země se potýká s deflací, s problémy na akciovém trhu a realitní sektor je od pádu společnosti Evergrande v roce 2021 v hluboké krizi. V důsledku toho zůstává zlato spolehlivým uchovatelem hodnoty uprostřed tržních nejistot.
Vývoj ceny zlata za poslední rok
Centrální banky po světě horlivě nakupují zlato
Čínská centrální banka hromadí zlato v mnohem větším měřítku. Od začátku roku 2022 přesáhl přírůstek zlatých rezerv Číny více než 300 tun.
Jedná se o součást globálního trendu, protože centrální banky po celém světě v posledních dvou letech výrazně zvýšily své nákupy zlata.
Jen v prvním čtvrtletí roku 2024 přidaly světové centrální banky do svých rezerv 290 tun, což představuje nejsilnější začátek roku v zaznamenané historii. K tomuto nárůstu přispěla i Česká národní banka (ČNB), která v prvním čtvrtletí zvýšila své zásoby zlata přibližně o pět tun.
Zvýšené nákupy centrálních bank výrazně přispěly k tomu, že cena zlata dosáhla historického maxima.
K nákupům zlata přispělo geopolitické napětí
Hlavním důvodem této zlaté horečky je geopolitické napětí a snaha o snížení závislosti na americkém dolaru.
“Geopolitické napětí a snaha minimalizovat závislost na americkém dolaru jsou klíčovými faktory,” říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Tento zájem je patrný od roku 2022, kdy USA zmrazily část zahraničních aktiv Ruska po jeho invazi na Ukrajinu.
Tato akce posloužila jako důrazná připomínka autoritářským režimům po celém světě o rizicích spojených s držbou aktiv denominovaných v dolarech. Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky, upozorňuje, že weaponizace dolaru byla zřejmá již dlouho před ruskou agresí na Ukrajině.
Weaponizace dolaru je využívání ekonomické síly a dominance americké měny jako nástroje k prosazování politických cílů a sankcí proti jiným zemím.
Tento přístup může zahrnovat omezení přístupu k dolarovým transakcím a finančním systémům, čímž se zvyšuje tlak na cílové země.
Indie nakoupila více než 260 tun zlata
Čínská strategie nahrazování dolarových aktiv zlatem je evidentní. Od roku 2015 se podíl zlata v čínských devizových rezervách zvýšil z necelých 2 % na více než 4 %.
Podle Gity Gopinathové, první náměstkyně výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, se mezitím podíl amerických státních dluhopisů snížil ze 44 % na přibližně 30 %.
Další země se k nakupování drahého kovu přidávají. Egypt přidal v uplynulém desetiletí do svých zlatých rezerv 50 tun, Singapur přes 100 tun a Indie více než 260 tun.
Z údajů obchodní organizace World Gold Council vyplývá, že světové centrální banky jsou od roku 2000 častěji kupci než prodejci zlata. Například Rusko v letech následujících po anexi Krymu nashromáždilo stovky tun zlata.
Nákupy zlata ČNB spojuje s diverzifikací
Nedávné nákupy zlata Českou národní bankou jsou součástí širší diverzifikační strategie. “Pokud máte hodně aktiv, jako je našich 130 miliard eur, musíte je rozložit do různých tříd, nemůžete vsadit vše na jednu kartu,” zdůraznil guvernér ČNB Aleš Michl na nedávném fóru na Univerzitě Pardubice.
Vysvětlil, že diverzifikace spočívá v rozložení investic do tříd, jejichž výkonnost spolu nekoreluje.
Zlato této definici odpovídá, protože jeho ceny se pohybují nezávisle na cenách akcií. Od roku 2020 zvýšila ČNB své zlaté rezervy přibližně o 30 tun, čímž se jejich celkový objem zvýšil na zhruba 37 tun.
Michl vyjádřil přání rozšířit české zlaté rezervy na 100 tun, přičemž se inspiroval přístupem prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína.
Mějte přehled o tom, co se děje na trzích!
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a už vám nic neuteče.
Jednou týdně vám do schránky přijde naše Burza s odstupem, ve které odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.
Dvakrát měsíčně se pak můžete těšit na sérii Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.
Je to úplně zadarmo a kdykoliv se můžete odhlásit. Mějte všechny důležité informace ve své emailové schránce. Pomůžeme vám dělat chytrá finanční rozhodnutí. Stačí se přihlásit k odběru vyplněním formuláře níže.
98 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.