Finex.cz logo
Menu
Finex » Ekonomie » Past likvidity – Jak tuto hrozbu pro ekonomiku a trhy identifikovat?

Past likvidity – Jak tuto hrozbu pro ekonomiku a trhy identifikovat?

Past likvidity – Jak tuto hrozbu pro ekonomiku a trhy identifikovat?

Past likvidity je relativně nový fenomén, který byl sice popsán už v 30. letech minulého století, ale až v posledních 25 letech se o něm mluví jako o reálné hrozbě.

Ekonomové se dodnes nemohou zcela shodnout na tom, jak past likvidity definovat, takže se případných definic a přístupů k tématu může objevovat vícero.

V rámci dnešního článku se podíváme na past likvidity a na hypotetickém příkladu si vysvětlíme, jak se může projevovat. Kromě toho vám ukážeme, jaké hrozby z toho plynou pro reálnou ekonomiku a kapitálové trhy. Jako bonus si past likvidity graficky znázorníme na tzv. IS-LM modelu (makroekonomický model).

Obsah

1.Co to je past likvidity? 2.Past likvidity z finanční krize 2008-20103.Podmínky a projevy pasti likvidity4.Jaké hrozby plynou z pasti likvidity?5.Grafické znázornění na IS-LM modelu6.Závěr7.Diskuze na téma past likvidity

Co to je past likvidity?

Jak bylo řečeno výše, přesný konsensus nad definicí pasti likvidity neexistuje. Nicméně obecně se popisuje jako stav, kdy jsou nominální úrokové sazby velmi nízké a jejich změna (snížení) nevede ke stimulaci agregátní poptávky (zvyšování produkce ekonomiky).

Lidé při pasti likvidity namísto držení dluhových aktiv (např. dluhopisů), které poskytují jen minimální zhodnocení, absolutně preferují likviditu (držení hotovosti).

Fakticky je v této situaci monetární politika centrální banky zcela neefektivní.

K takové situaci může docházet, pokud lidé hromadí hotovost v očekávání nějaké nepříznivé události (válka, krize, deflace…).

Bez agregátní poptávky neroste výstup a zaměstnanost. Z čehož můžeme implikovat deflaci a přechod reálné ekonomiky do recese či stagnace. A jak bylo uvedeno, monetární politika (potažmo centrální banka) tuto situaci neumí napravit (ovlivnit).

Naopak fiskální politika je v takové situaci maximálně efektivní (vytěsňovací efekt vládních výdajů je nulový).

Past likvidity z finanční krize 2008-2010

Myslíte si, že takováto „extrémní“ situace nemůže nastat? Nemusíme jít daleko do historie, neboť například v období finanční krize z let 2008-2010 se tak stalo.

V té době se úrokové sazby v USA, Japonsku ale i Evropě blížily nule. Ztrojnásobení měnové základy v USA nemělo žádný vliv na ceny komodit ani domácí cenové indexy. Jinak řečeno, růst měnové báze neovlivnil ani úrokové sazby ani ceny komodit.

Níže si vysvětlíme podmínky a projevy pasti likvidity na ještě mladším příkladu reálné situace v USA z let 2019-2020.

Podmínky a projevy pasti likvidity

Prvotní podmínkou je, aby počáteční úrokové sazby před samotným snižováním byly už i tak dost nízké. Druhá podmínka je, že změny v peněžní zásobě se neprojevují ve změnách cenové hladiny.

Úrokové sazby vyhlášené Federální rezervní bankou. Zdroj: tradingeconomics.com
Úrokové sazby vyhlášené Federální rezervní bankou. Zdroj: tradingeconomics.com

Uvedená podmínka odpovídá reálné situaci z období mezi lety 2019 – 2020, kdy byl vrchol vyhlašovaných sazeb Federální rezervní bankou na 2,5 %. Posléze během několika měsíců proběhlo jejich snížení téměř na nulu.

Míra inflace v USA.
Míra inflace v USA. Zdroj: Tradingeconomics.com

Prvotní reakce na uvedené snižování sazeb měla jen velmi slabý efekt v podobě rostoucí inflace. Během relativně krátké doby vzrostla inflace na 1,5 %, takže chod ekonomiky byl touto monetární expanzí podpořen. Je ale potřeba chápat, že 1,5% inflace je z dlouhodobého pohledu pro USA velmi nízká.

Nicméně inflace už po několik měsíců stagnuje, což znamená, že nízké úrokové sazby a navyšování peněžní zásoby už tolik nestimuluje agregátní poptávku. Víceméně hrozí, že deflační tlak bude převažovat.

Stagnující inflace při aktuálně nastavené monetární politice nám tedy říká, že jsou splněny určité podmínky pro past likvidity. Federální rezervní banka totiž nemá, co snižovat. Jedině, že by šla se sazbami do záporu.

Možná si říkáte, že není přece možné, aby k pasti likvidity došlo, když v našem příkladu Federální rezervní banka radikálně navyšuje peněžní zásobu třeba skrze kvantitativní uvolňování. Paradoxem je, že navyšování automaticky neznamená, že se projeví inflačně.

Peněžní zásoba (agregát M2).
Peněžní zásoba (agregát M2). Zdroj: fred.org

Past likvidity se totiž projevuje tím, že i navzdory obrovské zásobě peněz je poptávka po penězích vyšší, než je ve skutečnosti dostupných peněž na trhu (další podmínka vzniku pasti likvidity). Převis poptávky nad nabídkou přirozeně způsobuje nižší agregátní poptávku po statcích a službách, protože peníze na nákupy jednoduše chybí.

Jaké hrozby plynou z pasti likvidity?

Jak už bylo řečeno výše, reálná ekonomika by mohla čelit deflaci, což implikuje pokles výstupu ekonomiky a zaměstnanosti. Pokles zaměstnanosti znamená socioekonomické problémy v zemi. V konotaci na to trpí i politická stabilita ve státě.

Ze všeho toho se může stát začarovaný kruh, ze kterého není snadné uniknout.

Co se týče kapitálových trhů, měly by korelovat s reálnou ekonomikou. Pokud všeobecně chybí likvidita, nemohou přece stoupat na ceně ani akcie ani jiná riziková aktiva. Když tedy investoři začnou preferovat likviditu (peníze) před aktivy, raději začnou svá aktiva prodávat a drží hotovost, dokud bude přetrvávat rizikové prostředí.

Grafické znázornění na IS-LM modelu

Nyní přejdeme k něčemu mnohem teoretičtějšímu – znázornění pasti likvidity v rámci IS-LM modelu. Jak bylo řečeno už výše, monetární expanze v pasti likvidity nemá vůbec žádný účinek na výstup ekonomiky, protože jakékoliv navyšování peněž je ekonomickými subjekty absorbováno.

Monetární expanze v pasti likvidity
Monetární expanze v pasti likvidity. Zdroj: financevpraxi.cz

Graficky to funguje tak, že je křivka LM horizontální (křivka LM reprezentuje trh peněz), díky čemuž jejím posunem doprava (monetární expanze) nedosáhneme růstu produktu (Y) ani úrokové míry (i). Centrální banka tudíž nemůže ovlivnit ani zaměstnanost.

Fiskální expanze v pasti likvidity.
Fiskální expanze v pasti likvidity. Zdroj: financevpraxi.cz

Naopak fiskální expanze je v pasti likvidity maximálně efektivní, protože nedochází k růstu úrokové míry (i) při rostoucím produktu (Y), díky čemuž je efekt vytěsnění na soukromé investice a spotřebu nulový. V praxi si pod fiskální expanzí (posun křivky IS doprava) můžeme představit např. investice státu do infrastruktury, zvýšení dotací atd.

Závěrem

Pat likvidity je bezesporu velmi zajímavá problematika, která by si zasluhovala mnohem větší pozornost, protože se jedná o důležitý makroekonomický jev, jež může každého investora negativně zasáhnout.

Je ale pravda, že past likvidity je dost spekulativní záležitost. I když jsou příhodné podmínky, nemusí k ní vůbec dojít, protože se jedná o skutečně extrémní situaci.

Na druhou stranu je to dobré chápat jako určité riziko, se kterým se do určité míry vyplatí kalkulovat.

Ohodnoťte tento článek

Akcie
Komodity
Krypto
Indexy
ETF
Cena 24h
Tesla Inc. ---
N/A
ČEZ ---
N/A
Apple ---
N/A
Avast ---
N/A
Moneta ---
N/A
Komerční banka ---
N/A
Gazprom ---
N/A
RECENZE

TOP Akcioví a forex brokeři

XTB logo
XTB★ 93 %
U 73 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
RoboMarkets logo
RoboMarkets★ 92 %
U 66.8 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
eToro logo
eToro★ 90 %
U 67 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Degiro logo
Degiro★ 89 %
Investování zahrnuje rizika ztrát.
Sledujte nás na Facebooku, ať vám nic neunikne!
Facebook icon Jít na Facebook
Finex logo