Co to je stagflace a proč ji ekonomové považují za noční můru?

Stagflace je makroekonomický pojem, který je charakterizován velmi negativními atributy, jež si v dnešním článku rozebereme.

Tento pojem jsem už mnohokrát “nakousl” ve svých článcích a analýzách, ale nikdy jsem mu nevěnoval samostatný článek, kde by bylo podrobně vysvětleno, o co se jedná.

Především si musíme uvést příklad z historie. Historie je totiž nejlepší učební pomůcka pro pochopení současnosti.

Co to je stagflace?

Jak už bylo řečeno, stagflace je mezi některými akademiky hodně diskutovaný makroekonomický pojem. Jedná se však také o diskutovanou problematiku, i mezi veřejností.

Stagflace je hodně zajímavá tím, že se jedná o stav, který je zcela v rozporu s keynesiánským teoretickým přístupem a v úplném rozporu s Phillipsovou křivkou, která je součástí keynesiánské ekonomické doktríny.

Dle keynesiánské ekonomie by taková situace neměla nikdy nastat. Jednoduše řečeno stagflace pro uvedený směr neexistuje, na základě teorie. Právě proto je stagflace častým zdrojem kritiky keynesiánství. Nebál bych se přirovnání k mýtické Achillově patě.

Stagflace ze 70. let

Právě 70. léta jsou ukázkovým příkladem, kdy inflace dosahovala horentních úrovní, ale nezaměstnanost zůstávala též vysoká. A jak vyplývá z předešlého textu, to je v přímém rozporu s keynesiánským přístupem. Proto se taky 70. léta někdy označují za období “krize keynesiánství“. Naopak je to hojné období na neoklasické ekonomy, jako je také známý Milton Friedman. Friedman byl dost možná nejhlasitějším kritikem Keynese.

Zdroj: tradingeconomics.com

Co se týká přiloženého grafu, když se podíváte pozorně, zjistíte, že skutečně v 50. letech nezaměstnanost obecně spíše klesala, jak rostla inflace. Ovšem v 70. letech nezaměstnanost naprosto přesně koreluje s růstem inflace. Proč někdy platí nepřímá úměra a jindy zase ne, nedokážeme přesně říct. Je to problematika, kterou akademičtí ekonomové řeší už desítky let.

Zdroj: tradingeconomics.com

Druhý graf vizualizuje meziroční změnu HDP a inflace. Když se zase zaměříme na 70. a 80. léta, ihned vidíme, že vysoká inflace implikovala meziroční pokles v HDP.

Nízká inflace tolik nevadí, ale vysoká inflace je už problém – požírá marže podnikům a drtí koupěschopnost domácností.

Abych nezapomněl, ke stagflaci přispívá i restriktivní měnová politika centrální banky. Je to vlastně takový paradox, protože se jedná prakticky o jediný efektivní nástroj měnové autority, jak s inflací bojovat.

Růst úrokových sazeb utne investice a sníží poptávku. Firmy a domácnosti na jedné straně nemají dost peněžních prostředků a na straně druhé jejich stávající prostředky ztrácejí na hodnotě. Dostávají rány ze všech stran.

7 kontroverzních investičních teorií – Neovlivňuje některá z nich vaše investiční rozhodování?

Hrozí nám v současnosti stagflace?

Současná ekonomická situace mnoha zemí, včetně České republiky, vykazuje některé znaky stagflace. Inflace je na vysoké úrovni, což způsobuje růst cen spotřebního zboží a služeb.

Tento růst je částečně způsoben narušením dodavatelských řetězců v důsledku pandemie COVID-19 a války na Ukrajině, které vedly k vyšším cenám energií a surovin.

Na druhé straně se zpomaluje hospodářský růst.

Pandemie způsobila rozsáhlé výpadky v produkci a spotřebě, což mělo negativní dopad na ekonomiky po celém světě. I když došlo k oživení, tempo růstu zůstává v mnoha regionech slabé. Navíc vyšší úrokové sazby, které centrální banky zvýšily ve snaze zkrotit inflaci, mohou dále omezit ekonomickou aktivitu.

Přesto je důležité poznamenat, že současná situace se liší od stagflace 70. let, kdy došlo k ropným šokům a dlouhodobé vysoké nezaměstnanosti. Dnešní trhy práce jsou často pružnější a technologické inovace mohou poskytovat určité úlevy.

Současná situace obsahuje prvky stagflace, ale jednoznačné potvrzení tohoto jevu závisí na dalším vývoji inflace, růstu a nezaměstnanosti.

Závěrem

Problematika stagflace nebyla zrovna nejčastějším tématem pro veřejnost – spíše jen akademické téma. Pokud si správně vzpomínám, stagflace byla v rámci makroekonomie zmiňována jen okrajově. Což má své opodstatnění, protože tuzemsko za posledních 30 let stagflaci nezažilo. Zatímco pro Spojené státy je to vzdálená vzpomínka z přelomu 70. a 80. let.

Téma stagflace si však naši pozornost určitě zaslouží.

FAQs – Na co se nejčastěji ptáte