ČNB Rusnok: “Českou ekonomiku čeká stagflace” – Těžké období před námi?

Stagflace je makroekonomický jev, kdy je ekonomika v zajetí vysoké inflace, slabého výstupu ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti. Na stagflaci bude brzy samostatný článek, protože je to globálně aktuální téma. Dnes se ale budeme věnovat pouze tomu, zda je stagflace reálná v tuzemské ekonomice.

Vysoká inflace

Prvotní podmínkou pro vznik stagflace je vysoká inflace. Zprvu jde o inflační spirálu, ve které inflace živí další růst inflace – je to takový začarovaný kruh, který jsem vysvětloval v samostatném článku o inflaci. Jakmile se tímto způsobem dostane inflace do příliš vysokých úrovní, je zaděláno na problém v podobě stagflace. A tuzemská ekonomika již má inflaci ve velmi nezdravých hodnotách.

Je dvojciferná, což označujeme za tzv. pádivou inflaci. Jakmile je pádivá, má tendenci „zakořenit“. Pak je pro ekonomiku velkým problémem se dostat zpátky do makroekonomické rovnováhy. Logicky, čím dále jste od rovnováhy, tím těžší je dostat se zpátky.

Česká národní banka (ČNB) původně předpokládala, že inflace bude mít strop kolem 7 % v prvním kvartálu letošního roku. Aktualizované prognózy kalkulovaly se stropem kolem 10 %. Teď víme, že ani to už neplatí. Inflace poroste dál, osobně odhaduji, že do léta bude atakovat 15 % – Jiří Rusnok nedávno skutečně potvrdil, že podobné úrovně odhadují.

Zdroj: tradingeconomics.com

Česká národní banka dlouho proklamovala, že strop základní úrokové sazby bude 5 %. Že tuto linii nepřekročí. Jakmile však centrální banka v únoru zveřejnila ty nové makroekonomické prognózy, začal jsem si myslet, že svá původní slova nemohou dodržet. Pak přišla válka na východě. To bylo jakési potvrzení, že strop na 5 % je nereálný. ČNB dokonce musela intervenovat na devizovém trhu, čímž potvrdila vážnost situace. Člen bankovní rady Tomáš Holub před pár dny již přiznal, že těch 5 % velmi pravděpodobně nelze za strop považovat.

Už jsme ve stagflaci?

Jiří Rusnok nedávno potvrdil, že inflace bude skutečně trvat déle. Z důvodů, které jsem v předchozích odstavcích zmiňoval. Dále guvernér ČNB připouští, že v aktuálním roce budeme sledovat prvky stagflace v podobě nižšího růstu HDP. Vysoká inflace je totiž obrovským nákladem, který doslova požírá marže firem a likviduje koupěschopnost domácností. Akademický ekonom Lukáš Kovanda na svém Twitteru zmínil, že nová makroekonomická analýza Erste Bank prognózuje růst tuzemského HDP pouze o 0,6 %. Před válkou na východě to bylo 3,2 %.

Mimochodem, předsedkyně Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde prohlásila, že stagflace v Evropě (asi myslela eurozónu) nehrozí. Prohlášení ECB se již poměrně dlouhou dobu nedá vůbec brát vážně. Ani jejich měnová politika příliš nedává logiku, což jsem párkrát zmiňoval.

Závěrem

Jiří Rusnok na druhou stranu uklidňuje, že se nemusíme bát té nechvalně známé stagflace ze 70. let, která řádila ve Spojených státech amerických. Není totiž stagflace jako stagflace – záleží na mnoha jiných faktorech. Pevně doufám, že má pravdu, protože stejná stagflace by pro tuzemsko znamenala docela bídu. Některé regiony Spojených států se z toho doteď nevzpamatovaly. Stát jako celek trpěl více jak dekádu.