Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Česká národní banka již podruhé v roce zvedla základní úrokovou sazbu, což je v tuzemsku tzv. dvoutýdenní repo sazba. Kromě toho centrální banka obnoví výplaty dividend, tedy v jakémsi omezeném režimu. Respektive budou muset komerční banky dodržet určitá pravidla a pak lze část zisku mezi akcionáře rozdělit. Kromě toho ČNB zveřejnila inflační prognózu, kterou bych chtěl též v krátkosti rozebrat.
Jak jsme si ukázali v dřívější analýze na akcie Monety nebo analýze na akcie Komerční banky, tuzemský bankovní sektor vygeneroval solidní zisky, které ovšem nemohl mezi držitelé akcií rozdělit. Česká národní banka jim to zakázala a finanční instituce regulační orgán poslechly. Naše centrální banka tím chtěla zamezit, aby kvůli pandemii došlo k vyschnutí likvidity v bankovním sektoru.
Prostě byli opatrní, ale jak se ukázalo, asi to bylo zbytečné. Sám guvernér ČNB Jiří Rusnok nyní tvrdí, že banky mají velký přebytek kapitálu, takže nevidí problém v tom, když určitou část vyplatí na dividendách. Samozřejmě za jimi stanovených podmínek.
Jak jsem zmínil v úvodu, došlo již k druhému navýšení základní úrokové sazby v tomto roce a je celkem jisté, že další navyšování bude následovat. Rada centrální banky je ovšem opatrná a sazby byly zvýšeny pouze o 0,25 p.b., což je v jejich terminologii 25 bazických bodů. Pro navýšení hlasovalo rovnou pět členů rady, zatímco dva hlasovali pro ponechání.
Zajímavé ale je, že jeden člen rady byl dokonce o mnohem razantnější navýšení – o 0,5 p.b. Rozhodnutí každopádně znamená, že centrální banka začne s operacemi na volném trhu, aby úrokové míry na trhu reálně vzrostly. Tuhle problematiku jsem jinak zevrubně popsal ve svém dřívějším článku, který byl věnován právě úrokovým mírám.
Česká národní banka učinila tento krok, protože dle jejich prognóz kalkulují s tím, že inflace v následujících čtvrtletích výrazně překoná inflační cíl, který je nastaven na 2 %. Rozptyl prognózy je na následující kvartály přibližně 3 – 4,8 %. Jedná se tedy o dost široké rozmezí, ale z projekce je zcela zřejmé, že inflační cíl bude po nějakou dobu překonán.
Inflace by se měla vrátit k cílování až kolem poloviny následujícího roku. Proto by mělo i logiku, aby došlo k razantnějšímu navýšení sazeb. Problém je v tom, že příliš velké zvýšení utne i trh práce a tím přirozeně i růst HDP. Ovlivňování úrokových měr skrze volný trh je v podstatě jako jít na komára kladivem – tohle přirovnání používal bývalý předseda Fedu Ben Bernanke.
Proto je rozumné tento nástroj používat velmi opatrně. Z historie totiž víme, že když došlo k mohutnému navýšení sazeb, automaticky došlo k recesi. Federální rezervní banka musela již několikrát k tomuto kroku přistoupit, aby zamezila hyperinflaci. Ale to v České republice nejspíše nehrozí.
Ještě si dovolím okomentovat následující tabulku. Česká národní banka ve spolupráci s analytiky z komerčního sektoru zpracovala dokument ohledně prognóz o krátkodobém vývoji úrokových sazeb. Z projekce analytiků vyplývá, že do konce roku by mělo dojít ještě k jednomu navýšení.
Na základě tabulky je zřejmé, že drtivá většina analytiků kalkuluje s tím, že sazba bude minimálně na 1 %. Největší počet z nich počítá s 1,5 %, tři z nich dokonce s 1,75 %. V těchto chvílích je tudíž takřka jisté, že navyšování bude i nadále postupně pokračovat. Minimálně do doby, než se inflace nevrátí do normálu.
Osobně jsem hodně zvědavý, co soustavné navyšování sazeb z tuzemskou ekonomikou udělá. Nejvíce mě asi zajímá, zda se kromě měřené inflace povede přiškrtit i ceny na nemovitostním trhu, kde ceny rostou do takřka naprostého nesmyslu. Zkrátka důsledek velmi nízkých úrokových sazeb.
Investiční analytik a publicista specializující se na makroekonomii, měnovou politiku a analýzu finančních trhů. Vystudoval Masarykovu univerzitu a dlouhodobě se věnuje ekonomickým souvislostem vývoje kapitálových trhů.
Ve Finexu publikuje odborné články zaměřené na fundamentální a technickou analýzu i makroekonomické dění. Vedle Finexu pravidelně publikuje odborné články a komentáře také v dalších českých ekonomických médiích, včetně Hospodářských novin.
94 %
90 %
