Nejbohatší lidé světa skupují ostrovy a investují do luxusních podzemních bunkrů! Co je k tomu vede? Čeká nás snad konec světa? Nebo se jedná o promyšlenou investici?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Nejbohatší lidé na světě, včetně technologických magnátů, jako je Mark Zuckerberg (generální ředitel společnosti Meta), v posledních letech skupují pozemky na ostrovech a investují do výstavby luxusních podzemních bunkrů a pevností.
Tyto stavby, které pravděpodobně mají zajistit bezpečí a pohodlí během případné globální krize, přitahují pozornost veřejnosti a vyvolávají diskuse o motivaci k tak propracovaným přípravám.
Tento trend navíc také představuje odklon od tradičního pojetí bunkrů pro přežití, protože vedle bezpečnosti klade důraz na luxus a styl.
Výrazný nárůst výstavby bunkrů majetnými lidmi lze přičíst řadě faktorů. Pandemie covid-19 přiměla mnohé, zejména bohaté, k přehodnocení plánů připravenosti na mimořádné události.
Kromě toho pokračující geopolitické napětí, jako je konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, oživilo obavy z katastrofických událostí, jako je jaderná válka. Tyto obavy pravděpodobně přispěly k rostoucí poptávce po bezpečných útočištích mezi elitou.
Například miliardáři jako Mark Zuckerberg či Oprah Winfreyová si pořizují luxusní sídla s bezpečnostními opatřeními na odlehlých ostrovech a připravují se tak na potenciální globální krizi.
Zuckerberg staví na havajském ostrově Kauai rozsáhlý komplex s podzemními kryty (o rozloze 5,5 kilometrů čtverečních), zatímco Winfreyová a Larry Ellison (CEO společnosti Oracle) vlastní obří pozemky na Havaji. Někteří, jako Sam Altman a Peter Thiel (zakladatelé Open AI), preferují Nový Zéland.
Motivace za těmito investicemi může být strach z apokalypsy nebo prostě fakt, že všichni tito lidé mají dostatek financí na to, aby si mohli takový luxus dovolit. Například Zuckerbergův komplex je ceněn na 400 milionů dolarů, což v poměru k jeho bohatství není tak významná částka.
V porovnání s českou domácností s majetkem 10 milionů korun by to odpovídalo investici do bunkru ve výši 20 tisíc korun.
Bohatí lidé investují do bunkrů a vytvářejí soběstačné ekosystémy, které ovládají jako středověký feudál, aby se ochránili před potenciálními riziky.
Miliardáři si uvědomují, že přežití závisí na schopnosti ovládat vlastní ekosystém, nikoliv jen na skrýši v zemi. Při správném pochopení se jedná vlastně o investování se snahou o diverzifikaci.
Mezi jednou z nejznámějších firem, zaměřujících se na stavbu bunkrů, je původem česká firma Oppidum. Ve svém portfoliu má i stavbu luxusního protiatomového krytu u Prahy. Nejlevnější komplexy nabízí s cenovkou od 190 milionů korun.
Fascinace veřejnosti těmito stavbami je pochopitelná, protože nabízejí pohled na životní styl a strategie přežití ultrabohatých. Kromě toho mohou činy těchto jednotlivců sloužit jako indikátory širších společenských a ekonomických změn.
Věříme jí natolik, že jsme z ní rovnou udělali jednu z největších pozic portfolia. Tuhle firmu sledujeme už dlouho. Teď konečně přišel moment, na který jsme čekali.
Už nejde jen o sliby. Firma začíná generovat reálné tržby, má nasmlouvané kontrakty za přibližně 1,3 miliardy dolarů a útočí na obrovský globální trh.
Udělali jsme jednu z nejlepších růstových sázek poslední doby, nebo jsme tentokrát příliš optimističtí?
Specialistka na osobní finance zaměřující se na bankovní sektor, spořicí produkty a osobní finance. Dlouhodobě se věnuje analýze bankovních produktů a jejich srovnávání z pohledu běžných uživatelů.
Prostřednictvím svých článků pomáhá čtenářům lépe se orientovat ve světě osobních financí a dělat informovanější finanční rozhodnutí.
94 %
90 %
