Nejbohatší lidé světa skupují ostrovy a investují do luxusních podzemních bunkrů! Co je k tomu vede? Čeká nás snad konec světa? Nebo se jedná o promyšlenou investici?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Nejbohatší lidé na světě, včetně technologických magnátů, jako je Mark Zuckerberg (generální ředitel společnosti Meta), v posledních letech skupují pozemky na ostrovech a investují do výstavby luxusních podzemních bunkrů a pevností.
Tyto stavby, které pravděpodobně mají zajistit bezpečí a pohodlí během případné globální krize, přitahují pozornost veřejnosti a vyvolávají diskuse o motivaci k tak propracovaným přípravám.
Tento trend navíc také představuje odklon od tradičního pojetí bunkrů pro přežití, protože vedle bezpečnosti klade důraz na luxus a styl.
Výrazný nárůst výstavby bunkrů majetnými lidmi lze přičíst řadě faktorů. Pandemie covid-19 přiměla mnohé, zejména bohaté, k přehodnocení plánů připravenosti na mimořádné události.
Kromě toho pokračující geopolitické napětí, jako je konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, oživilo obavy z katastrofických událostí, jako je jaderná válka. Tyto obavy pravděpodobně přispěly k rostoucí poptávce po bezpečných útočištích mezi elitou.
Například miliardáři jako Mark Zuckerberg či Oprah Winfreyová si pořizují luxusní sídla s bezpečnostními opatřeními na odlehlých ostrovech a připravují se tak na potenciální globální krizi.
Zuckerberg staví na havajském ostrově Kauai rozsáhlý komplex s podzemními kryty (o rozloze 5,5 kilometrů čtverečních), zatímco Winfreyová a Larry Ellison (CEO společnosti Oracle) vlastní obří pozemky na Havaji. Někteří, jako Sam Altman a Peter Thiel (zakladatelé Open AI), preferují Nový Zéland.
Motivace za těmito investicemi může být strach z apokalypsy nebo prostě fakt, že všichni tito lidé mají dostatek financí na to, aby si mohli takový luxus dovolit. Například Zuckerbergův komplex je ceněn na 400 milionů dolarů, což v poměru k jeho bohatství není tak významná částka.
V porovnání s českou domácností s majetkem 10 milionů korun by to odpovídalo investici do bunkru ve výši 20 tisíc korun.
Bohatí lidé investují do bunkrů a vytvářejí soběstačné ekosystémy, které ovládají jako středověký feudál, aby se ochránili před potenciálními riziky.
Miliardáři si uvědomují, že přežití závisí na schopnosti ovládat vlastní ekosystém, nikoliv jen na skrýši v zemi. Při správném pochopení se jedná vlastně o investování se snahou o diverzifikaci.
Mezi jednou z nejznámějších firem, zaměřujících se na stavbu bunkrů, je původem česká firma Oppidum. Ve svém portfoliu má i stavbu luxusního protiatomového krytu u Prahy. Nejlevnější komplexy nabízí s cenovkou od 190 milionů korun.
Fascinace veřejnosti těmito stavbami je pochopitelná, protože nabízejí pohled na životní styl a strategie přežití ultrabohatých. Kromě toho mohou činy těchto jednotlivců sloužit jako indikátory širších společenských a ekonomických změn.
Trh řeší vysoké valuace a drahé technologické investice a čeká na lepší příležitosti. My jsme se rozhodli udělat pravý opak.
Investor, který čeká na dokonalý okamžik, často zjistí, že mu mezitím ujely právě ty nejkvalitnější příležitosti.
Nepřikupovali jsme je proto, že jsou levné. Přikupovali jsme je proto, že věříme v sílu jejich byznysu i za dalších deset let. Ukážeme vám, proč jsme se právě teď rozhodli navýšit tyto tři pozice.
Specialistka na osobní finance zaměřující se na bankovní sektor, spořicí produkty a osobní finance. Dlouhodobě se věnuje analýze bankovních produktů a jejich srovnávání z pohledu běžných uživatelů.
Prostřednictvím svých článků pomáhá čtenářům lépe se orientovat ve světě osobních financí a dělat informovanější finanční rozhodnutí.
94 %
90 %
