Jsou bohatí lidé šťastnější? Jak peníze ovlivňují naši spokojenost?

V dnešním článku se podíváme na čas, který můžeme v jistém slova smyslu definovat jako komoditu, která je pro člověka nejcennější.

Důležitým faktorem spokojenosti je hlavně náš volný čas, který si za peníze, na rozdíl od některých věcí, rozhodně koupit lze. Stačí pracovat méně nebo některé činnosti outsourcovat na druhé. Pokud si tedy koupíme za peníze čas, kupujeme si také svobodu.

Znamená více peněz zároveň více spokojenosti?

Většina lidí by pravděpodobně řekla, že spokojenost a kvalita života člověka přímo úměrně souvisí s množstvím peněz. A že více peněz automaticky znamená více radosti a méně každodenních strastí. Protože získání více peněz v mozku aktivuje stejná centra jako užívání drog.

A stačí se podívat na sociální sítě, výkladní skříň štěstí moderní civilizace, kde se lidé předhánějí v tom, kdo má hezčí oblečení, auto, modernější bydlení nebo byl na exotičtější dovolené. 

Realita je ovšem jiná. Mnoho studií (zejména studie ekonomů Kahnemana a Deatona z roku 2010) prokázalo, že výše příjmů nemá od určité výše na vnímané štěstí podstatný vliv, a tak můžeme konstatovat zjednodušeně závěr, že bohatý člověk není automaticky šťastným člověkem.

Čtěte také: Prospektová teorie – Jaká je její definice a význam v rámci investování

Studie ekonomů Kahnemana a Deatona z roku 2010

Tito ekonomové zjistili, že pro obyvatele Spojených států příjem rostoucí nad 75 000 USD ročně nepřináší zlepšení v oblasti pociťovaného štěstí. Stejně tak nedochází ke znatelnému snížení stresu a snížení smutku. Jediný parametr rostoucí stejně jako množství peněz je subjektivní hodnocení kvality života.

Ze studie tedy vyplývá, že lidé s výrazně nadprůměrnými příjmy nezažívají znatelně nižší míru stresu, smutku ani častější pocit dobré nálady než střední třída.

Oproti tomu lidé s velmi nízkými příjmy mají v těchto ohledech podstatně složitější život. Studie prokázaly, že nedostatek prostředků na pokrytí základního životního standardu vede k zvýšené míře depresí, horším rodinným vztahům a obecně méně spokojenému životu. Peníze tak rozhodně dokážou zajistit štěstí, ale jen do jejich určité výše. Když si člověk zabezpečí optimální životní úroveň, poté důležitost peněz klesá.

Mají bohatší lidé méně starostí?

Dále studie prokázaly, že při výrazně nadprůměrném příjmu subjektivní pocit spokojenosti s vlastním životem lidí dokonce snižuje, a to zejména u osob s nízkým vzděláním. Tomuto se nemůžeme divit, protože velmi bohatí lidé svého bohatství často dosahují urputnou prací, při které zanedbávají ostatní aspekty života jako rodinu, přátele či své koníčky.

Navíc dalším faktorem způsobující tento výsledek je to, že velké peníze jsou mnohdy spojeny s velkými starostmi, obavami ze ztráty a časově náročnou správou majetku. Problémem bývá i nečekaně rychlé zbohatnutí, stačí si ostatně vzpomenout na neslavné osudy některých zpočátku šťastných výherců loterií. Uvádí se, že většina z nich do 5 let o takto získané peníze přijde.

Hédonická adaptace

Hédonická adaptace ovlivňuje náš pocit štěstí a souvisí s postupným odezníváním pozitivních i negativních pocitů souvisejících se životními událostmi. Náš mozek má tendenci si poměrně rychle zvyknout na novou situaci.

Po krátkém čase dochází k návratu pociťovaného štěstí na původní, základní neboli neutrální úroveň. 

Můžeme tedy říci, že důležité události, jako je výhra v loterii nebo ochrnutí po autonehodě, nemají dlouhodobý vliv na pocit štěstí a spokojenosti. V praxi si to můžeme představit tak, že pokud si koupíme nové auto či dům, radost člověka rychle přejde a tedy nezažijeme dlouhodobé štěstí. 

Náš pocit štěstí můžeme ovlivnit ze 40 %

Nejvýznamnější faktor, který ovlivňuje náš pocit štěstí je genetika. Někteří lidé jsou přirozeně více šťastní než ostatní bez ohledu na jejich životní situaci. Mnozí autoři přiřazují této genetice 50% váhu na našem pociťovaném štěstí. Váha 10 % pak připadá na vnější okolnosti jako je věk, zdraví, inteligence, rasa, místo kde bydlíme, zda máme partnera, což souvisí právě s vysokou schopností člověka adaptovat se. Zbývající 40% podíl na vnímaném pocitu štěstí jsme schopni přímo ovlivnit.

A to zejména tím, co děláme s našimi nejcennějšími zdroji, tedy penězi a časem.

Můžeme konstatovat, že pro spokojenost člověka tak není důležité jen kolik, ale hlavně jak své peníze utrácí. Studie říkají, že větší pocity štěstí zažívají ti, kteří své výdaje směřují spíše směrem k zážitkům než materiálním věcem.

Ideálním případem je sdílet zážitky také s přáteli. Dovolené s přáteli nebo investice do koníčků zpravidla vedou k naplněnějšímu životu než hromadění fyzického majetku. 

Závěr

Závěrem můžeme konstatovat, že pro většinu lidí znamená více chránit majetek, než ho rozmnožovat, protože dochází ke klesajícímu meznímu užitku, kterého tito lidé dosáhnou.

A je to logické, protože vnitřně správně tuší, že další nově získané peníze nejsou schopni rozumným způsobem utratit. Pokud by však například došlo k pádu na akciových trzích, propad hodnoty jejich majetku by způsobil zhoršení kvality jejich života. Podstupovat přílišné riziko za případný vysoce nadstandardní výnos tak většině lidem často vůbec nedává smysl. 

Za peníze si skutečně do určité míry životní štěstí pořídit lze, samy o sobě jsou však k ničemu. Tím nejcennějším, co si za peníze můžeme koupit, je určitě čas a svoboda.