Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Šokující novinky: Česko se zadlužuje jako nikdy předtím, zatímco Evropa se dluhu zbavuje!

Publikováno
Šokující novinky: Česko se zadlužuje jako nikdy předtím, zatímco Evropa se dluhu zbavuje!
Zdroj: depositphotos.com

Vývoj zadlužování Česka spěje špatným směrem, ale situace je nyní o to absurdnější, když se Evropa celkově oddlužuje. Mnoho digitálních a televizních médií uvádí, že deficit státního rozpočtu je stále více a více hlubší a stát musí šetřit pomocí konsolidačního balíčku. Eurostat neboli Statistický úřad Evropské unie ve své zprávě zveřejnil vývoj zadlužování jednotlivých evropských států, kde pro Čechy přišlo nepříjemné zjištění.

Zadlužení Česka se stále zvyšuje, naopak u EU jako celku klesá

Eurostat uvádí, že zadlužení Česka se dál zvyšuje. V prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 % HDP, což zemi stále řadí k těm méně zadluženým v rámci Evropské unie. Jenže zadlužení EU se naopak v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 % hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 % HDP ve srovnatelném období roku 2022.

Zadlužení EU se snížilo i proti čtvrtému čtvrtletí loňského roku, kdy činilo 83,8 % HDP. Naopak u Česka se zadlužení zvyšuje, protože zadlužení tehdy činilo 44,2 % HDP.

Nejvíce zadlužené je Řecko

Eurostat uvádí, že nejvyšší zadlužení má nadále Řecko, a sice 168,3 % HDP. Tato země ho ale zároveň snižuje nejrychleji z celé Unie, před rokem činilo 189,4 % ve vztahu k výkonu ekonomiky. Druhé nejvyšší zadlužení měla Itálie (143,5 %), následuje Portugalsko (113,8 %), Španělsko (112,8 %) a Francie (112,4 %).

Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko (17,2 %), Bulharsko (22,5 %) a Lucembursko (28 %). Můžeme říci, že v Lucembursku se zadlužení v prvním čtvrtletí zvýšilo nejvíce v EU.

Poznámka

Je důležité si uvědomit, že mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu. Takto v praxi můžeme pozorovat vliv inflace na snižování dluhu a tudíž můžeme říci, že inflace je velký pomocník států v boji proti dluhu.

ČR se propadla v míře zadlužení ze 4. na 9. nejméně zadluženou zemi EU

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas, uvádí, že soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Před tím, než vypukl covid, byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, ovšem pozor dnes je už devátou. Za toto období se dluh České republiky zvýšil o téměř 1,4 bilionu korun a vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jisté, že v tomto trendu bude pokračovat i v následujících letech.

Dufek dále doplňuje, že dluh ČR patří mezi nejnižší nebo že je třeba ani ne poloviční ve srovnání s eurozónou, avšak trend posledních let ukazuje, jak snadno a rychle se může dluh nabalovat.

Důvody zvýšení státního dluhu

Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů a pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, uvedlo ministerstvo ve své čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Deficit rozpočtu byl v pololetí 215,4 miliardy korun.

Většinu státního dluhu financují střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Jejich hodnota v pololetí byla 2,663 bilionu korun. Mezi další významné zdroje krytí dluhu jsou státní pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a přijaté půjčky a úvěry.

Česká Republika za 1. pololetí prodala státní korunové dluhopisy ve jmenovité hodnotě 287,4 miliardy korun. Jmenovitá hodnota prodaných korunových pokladničních poukázek za 1. pololetí byla 74,3 miliardy Kč. ČR rovněž vydala v 1. pololetí eurové pokladniční poukázky v celkové výši 1,5 miliardy eur.

Závěr 

Je patrné, že Česko má rostoucí trajektorii v rámci zadlužování, naopak státy EU jako celek mají klesající směr zadlužování. Dalším důležitým faktorem je pozitivní vliv inflace na umazávání poměru veřejného dluhu k HDP, který je způsoben růstem HDP, který v absolutním vyjádření např. u Řecka převážil nad růstem veřejného dluhu.

Takto v praxi můžeme pozorovat vliv inflace na snižování dluhu a tudíž můžeme říci, že inflace je velký pomocník států konkrétně Řecka v boji proti dluhu.

Líbil se vám tento článek?
3
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (1 komentář)

Připojte se k diskuzi

Pro přidání komentáře se prosím přihlašte ke svému uživatelskému účtu.

Dušan Kubala

tak ty uroky nas sezerou a nejlepsi je ze za to nic nemame ,ani silnice ani dalnice ani kanalizace ani rychlotrate ani opraveny skoly skolky statni budovy atd jen penize v prde..i a vsichni jen srovnavaji procenta to je padli na hlavu, podle me je lepsi dluzit milion a mit vlasni barak nez se chlubit ze dluzim jen pul ale jsem bezdomovec ale holt co clovek to nazor

Recenze
TOP Nejlepší brokeři
Při obchodování CFD s tímto poskytovatelem ztrácí 78 % účtů retailových investorů peníze.
U 66,02 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
U 68 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
U 76 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.
Investování zahrnuje rizika ztrát.‎