Daňové přiznání není žádná věda, i přesto ale z něj má většina lidí zbytečné obavy. V dnešním článku si názorně ukážeme, jak daňové přiznání za rok 2020 vyplnit, kam napsat příjmy ze zaměstnání, z podnikání, a kam se píšou příjmy z investic.
Obsah článku o daňovém přiznání za rok 2020
V našem případě budeme vyplňovat daňové přiznání za fyzickou osobu, tedy vše vykonáváme vlastním jménem (nemáme s.r.o. a podobně). Povinnost podat daňové přiznání je jen jednou ročně a typicky do konce března (bez daňového poradce), tedy do 31. 3. Pomalu je tedy nejvyšší čas na vyplnění daňového přiznání.
Daňové přiznání – Interaktivní formuláře
Prvně doporučujeme stáhnout interaktivní formulář na daňové přiznání. Interaktivní formulář má logické vazby, chce po vás vyplnit jen potřebné minimum a zbytek si sám dopočítá.
S interaktivním formulářem máme polovinu hotovou. Takový formulář můžete stáhnout na stránkách Finanční správy, případně z jiného ověřeného zdroje, například idnes.cz.
Interaktivní formuláře vám nabízejí i nápovědu, pokud do kolonky jen kliknete, za chvíli se zobrazí text s vysvětlením, co by v dané kolonce mělo být napsáno.
Daňové přiznání – Stránka první
V hlavičce vyplníte příslušný finanční úřad, pod který spadáte, rodné číslo a případně IČ (pokud i podnikáte – OSVČ). Daňové přiznání (DP) podáváte řádné a kód DAP nevyplňujete. Pokud si daňové přiznání podáváte svépomocí a nemáte povinnost auditora (což jako fyzická osoba téměř určitě nemáte), v bodech 5 zaškrtnete NE.

V druhé polovině první strany vyplníte základní údaje o sobě – jméno, adresa atp. Důležitější je bod 30, kde musíte vyplnit, zda jste měli transakce se zahraničními osobami. To je důležitá kolonka pro investory, protože ti jsou často ve styku se zahraničím.

Daňové přiznání při zaměstnání
Pokud jste zaměstnaní, zaměstnavatel by za vás daňové podání podal. Když ale máte i jiné příjmy (z investic, jako OSVČ – vedlejší a podobně), tak to za vás zaměstnavatel udělat nemůže a daňové přiznání musíte podat sami. O této skutečnosti zaměstnavatele informujte a vyžádejte si od něj potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020.
Na tomto potvrzení budete mít tři základní čísla:
- Úhrn příjmu – daňové přiznání řádek 31
- Úhrn povinného pojistného – daňové přiznání řádek 32
- Zálohu na daň z příjmů (sraženo a odvedeno zaměstnavatelem) – daňové přiznání řádek 84

Pokud byste neměli žádní jiné příjmy, tak do interaktivního formuláře vyplníte tyto hodnoty, podepíšete a odevzdáte (pokud byste daňové přiznání nenechali vyplnit přímo zaměstnavatele). Daň by se vám vypočetla sama. Jak vidíte, je to snadné.
Řekněme, že z potvrzení zaměstnavatele je úhrn příjmů 500 000 Kč, povinné pojistné je 180 000 Kč a zálohy byly 77 160 Kč. Tyto hodnoty vyplníme na straně 2 a 3 do řádků zmíněných výše.

Na řádku 54 uplatníme slevu na dani na poplatníka (na ni má nárok každý) – 24 840 Kč. Na čtvrté straně uvedeme, že k daňovému přiznání přikládáme i potvrzení od zaměstnavatele o příjmech a vše podepíšeme a odevzdáme (samozřejmě potvrzení od zaměstnavatele okopírujeme a přidáme k daňovému přiznání – kopii nebo originál).
Daňové přiznání pro OSVČ
Pokud jste OSVČ, tak si musíte spočítat, jaký byl váš příjem za rok 2020. Počítají se všechny příjmy, které vám v roce 2020 přišly na účet (pokud jste vystavili fakturu v roce 2020 a peníze přišly až 2021, tento příjem zdaníte až příští rok).
OSVČ mohou vést a počítat skutečné výdaje, obvykle ale využijí procenta z příjmů.
To je u administrativní činnosti (obecně práce na PC) 60 %. Pro OSVČ je následně určena Příloha 1.

Opět si řekněme, že příjmy byly například 500 000 Kč a šlo o administrativní činnost. Uplatníme výdaje paušálem 60 % = 300 000 Kč. Sám se nám spočte rozdíl mezi příjmy a výdaji 200 000 Kč a toto číslo se samo propíše do řádku 37 daňového přiznání.

Pokud byste měli souběh činností s různými procenty výdajů (například řemeslná činnost má 80 %), napíšete to do spodní části Přílohy 1, tam se vám vypočítají jednotlivé výdaje dle procent a uplatníte součet výdajů z jednotlivých činností.
Za OSVČ máte hotovo, nic víc není třeba. I vy si uplatníte slevu na poplatníka a celková daň se vám vypočte. To vše ale již udělá interaktivní formulář za vás.
Souběh zaměstnanec a OSVČ
Máte zaměstnání a zároveň podnikáte (OSVČ – vedlejší činnost)? V tom případě pouze zkombinujete návod výše pro zaměstnance a OSVČ. Tedy od zaměstnavatele si necháte vydat potvrzení o příjmech, z něj vše vepíšete data do daňového přiznání a zároveň vyplníte přílohu 1 pro OSVČ.
Interaktivní formulář vše sečte a je hotovo, opět je to snadné.
Při prvním vyplňování budete možná místy tápat, u toho dalšího, bude ale už vše o mnoho snazší.
Jak danit investice?
Pro investice je v daňovém přiznání především řádek 38 a 40 – Ostatní příjmy. Musíte ho ale vůbec vyplňovat? V těchto třech případech nemusíte:
- Na cenné papíry je aplikován časový test (mezi nabytím a převodem uplynou aspoň 3 roky)
- Příjem do 100 000 Kč (během jednoho zdaňovacího období)
- České akciové dividendy s aplikací srážkové daně
Povinnost daňového přiznání se na vás naopak vztahuje v případě, kdy:
- Investovali jste více jak 100 000 Kč
- Držíte akcie méně jak 3 roky
- Podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu je více jak 5 %
- Pokud vaše příjmy přesáhli 5 milionů Kč
Typicky dividendy jsou zdaněny srážkovou daní. V ČR je tato daň 15 % a vám již na účet chodí částka snížená o tuto daň. Pokud investujete v zahraničí, zřejmě jste vyplňovali formulář W-8BEN. V případě, že mají země podepsány dohodu o dvojím zdanění, tak se i na zahraniční aktiva aplikuje 15 %.
Pokud například dostanete dividendy společnosti z USA, kde je srážková daň 30 % a vy máte podepsán formulář W-8BEN, strženo vám bude pouze 15 % jako v ČR.
Příklady: Kdy je potřeba zdanit příjem z investic?
Jednoduchý příklad zdanění investice pro ilustraci. Představte si, že jste například nakoupili akcie ČEZu za 150 000 Kč a prodali je za 170 000 Kč. V tomto případě musíte přiznat zisk 20 000 Kč a to do kolonky 40 – Ostatní příjmy.

Obdobně je to i pro zahraniční nákup a prodej akcií či pro ETF, komodity či kryptoměny. Pozor, kryptoměny nejsou brány z českého právního hlediska jako měna.
Pokud byly investice v zahraniční měně, musíte je pro české účely převést do korun. K tomu lze využít devizový kurz ČNB pro den, kdy k transakci došlo, případně lze použít průměrný roční kurz finanční správy.
Pokud máte brokera, určitě vám zaslal roční přehled, v němž vidíte celkový souhrn. V jednoduchosti stačí vzít příjmy (pokud jsou v zahraniční měně, převést je průměrem finanční správy do korun) a uvést je v řádku 40 (pokud nejsou od daně osvobozeny).
V případě zahraničních investic je potřeba vyplnit i přílohu číslo 3. V ní uvedete, s jakým zahraničním subjektem (typicky brokerem) obchodujete.
Vyplnit daňové přiznání skutečně není tak těžké. Některé otázky jsou ovšem sporné, především u investic, ty totiž nejsou v daňovém přiznání fyzických osob tak časté.
Nebojte se proto kontaktovat přímo daný finanční úřad, kde budete přiznání podávat. Určitě se vám k problematice vyjádří, a navíc budete mít něco v ruce.
V ideálním případě je dobré sehnat si poradce, který s daným typem investice (například kryptoměnami) již zkušenosti má a dokáže vám poskytnout opravdu profesionální služby. Informace z úřadů často nejsou úplně ideální.
Vyplňujete si daňové přiznání sami? Jaké máte zkušenosti s finančními úřady? Podělte se s námi o vaše zkušenosti níže v komentářích.
PS: Chtěli bychom upozornit na to, že nejsme daňovými poradci a nemáme oprávnění k závaznému výkladu právních předpisů. Proto, pokud v danění stále tápete, doporučujeme se obrátit na licencovaného daňového poradce, účetní anebo na příslušné úřady.
Dobrý den, jaké jsou následky nepodání daňového přiznání, když jsem například v kryptu v realizované ztrátě v daném zdaňovacím období?
Přeji dobrý den, osobně si nejsem jistý, zda máte v takové situaci povinnost podávat DP – nejsem certifikovaný daňový poradce a doporučil bych kontaktovat profesionála. Každopádně z toho co se píše na webu Finanční správy: “Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla stanovena za předchozí zdaňovacího období nebo jeho část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období nebo nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta stanoví.” bych řekl, že se vám tento krok může vyplatit, pokud v následujících letech naopak zaznamenáte zisk, můžete si o tuto ztrátu snížit svůj daňový základ.
Dobrý den,
je mozné nakoupit akcie jako OSVC, dať si ich do nákladov, a po troch rokoch predať bez potreby platit daň?
Dobrý den, Michale. Dle našich informací toto bohužel možné není. V okamžiku nákupu akcie totiž nevzniká hned uplatnitelný náklad. Peníze utracené za nákup akcií a případně s ním spojené poplatky můžete uplatnit do nákladů až zpětně ve chvíli, kdy akcie prodáte. Nejsme však certifikovaní daňoví poradci a doporučovali bychom tento problém konzultovat právě s DP.
Dobrý den,synovec pracuje v ČR u zahraniční firmy a v průběhu roku dostal 2x akcie od společnosti, přes zprostředkovatelskou firmu. Nedostal to ke mzdě, jelikož to není mzda, jen další příjem, s kterým nemůže nějakou dobu manipulovat, až po určité době odpracované u firmy. Musí podat daňové přiznání, z toho vychází můj dotaz, zda se jedná o příjem ze závislé činnosti, který se uvádí společně s ostatními příjmy ze zaměstnání v § 6, nebo příjem podle §8, či §10. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, jsem laik, ale nedávno jsem toto řešila s daňovým poradcem. Je to celé trochu složitější. Každopádně se jedná určitě o příjem dle §6(neb je to zaměstnáním podmíněné, pokud odejde, nic nedostane). A daní je v okamžiku tzv. kdy jsou akcie ve stavu tzv. “vest”. Tedy v okamžiku, kdy je má uvolněné k obchodování(ať už je prodá, nebo si je nechá) . Samotný příslib těchto akcií není zdanitelným plněním.
Dobrý den, existuje také nějaký spodní limit pro dividendy? Obdržel jsem letos poprvé dividendu v radu několika dolaru z Amerických akcii – výsledná daň k zaplacení bude v ČR 0 (byla již aplikována 15% dan u brokera), mám se tím presto zabývat? Mám k tomu odpor vlastně jen kvůli tomu, ze Revolut má naprosto otřesné měsíční výkazy a chybějící roční, které by jednoduše prokázaly množství a zaplacení daně. Díky předem za odpověď.
Dobrý den, z mého pohledu byla aplikovaná srážková daň a již není ptořeba nic danit (obdobně jako u srážkové daně z úroků – například na bankovním účtu). Pokud chcete oficiální vyjádření, doporučuji se obrátit na finanční úřad, pod který spadáte (stačí přes e-mail).
Dobrý den, nastávají nějaké komplikace v případě, kdy mám kvůli obchodování derivátů s finanční pákou příjmy v cca 1,6 mil $? Ve výsledku jsem skončil v mínusu, ale bojím se toho, že kvůli tak vysoké částce budu muset něco odvádět.
Dobrý den, v tomto případě byste měl podat daňové přiznání. Vyhnout byste se mu mohl ohlášením, tedy informací danému finančnímu úřadu, kde zmíníte, že příjmy přesáhly 5 milionů CZK, ale celkově jste skončil ve ztrátě (bude na FÚ, zda se s tímto ohlášením spokojí). Doporučuji se obrátit přímo na Váš FÚ, určitě Vám poradí a budete mít jistotu, že jejich stanovisko je to správné.