Jsem vystudovaný ekonom, který našel zálibu ve slavných dílech autorů jako je Adam Smith, David Ricardo a John Keynes. Téměř čtyři roky se věnuji technické analýze kapitálových trhů, k čemuž jsem později začal komplementárně využívat i fundamentální analýzu. Zaobírám se ovšem i makroekonomii, a především měnovou politikou. Jedná se totiž o zásadní disciplíny, které jsou třeba pro pochopení celého kontextu finančního trhu. Na všechna zmíněná témata už roky pravidelně publikuji. Především se snažím své čtenáře v těchto okruzích vzdělávat a poskytnout jim ucelenou myšlenkovou mapu, jak nad celým finančním světem přemýšlet. Osobně totiž preferuji komplexní znalostní základ, díky kterému může každý účastník trhu minimalizovat případná rizika.
Inflace v USA dosahuje 6,2 %, nejvíce od roku 1991 – začne Fed prudce šlapat na brzdu?

Meziroční inflace ve Spojených státech začala zase dramaticky stoupat. Několik měsíců se inflace držela kolem 5,4 %, ale za říjen došlo k rychlé akceleraci, která bude mít jistě své konsekvence. Z vysoké inflace začínají mít strach i politici, díky čemuž lze předpokládat, že i oni začnou vyvíjet na Federální rezervní banku (Fed) tlak, aby začala konat.
Nejvyšší úroveň inflace od roku 1991
Spojené státy si dlouho užívali situace, kdy byla inflace nižší. Čili fluktuovala kolem inflačního cílování Federální rezervní banky – 2 %. Jak již několik měsíců upozorňuji, období nízké inflace dost možná skončilo. Je velká šance, že se překlápíme do ekonomického cyklu, ve kterém bude normální, že inflace zůstane dlouhodobě nad 5 %.
Meziroční říjnová inflace dosáhla rekordních 6,2 %, což jsou úrovně, které Spojené státy naposledy pamatují z přelomu 80. a 90. let minulého století. Akcelerace vývoje inflace je samozřejmě v USA vnímána velmi negativně a Fed začíná být pod silnou kritikou. Očekávalo se od nich, že zasáhnou, ale doposud se pouze zmohli na drobné snížení nákupů v rámci kvantitativního uvolňování.
To je ale málo. Jediná možnost, jak dostat inflaci pod kontrolu, je zcela ukončit kvantitativní uvolňování a začít zvedat základní úrokovou sazbu. Jiné nástroje americká centrální banka prostě nemá. Bohužel je pořád nechce využívat. Jednoduše proto, že mají strach a hlavně nemají s vysokou inflací žádné zkušenosti – současný předseda Fedu Jerome Powell v 80. letech teprve dokončoval vysokou školu.
Osobně proto již nějakou dobu souhlasím s názorem, že Fed a vlastně všechny centrální banky moderních ekonomik budou muset začít radikálně zvedat sazby. Stejně jako to aktuálně dělá Česká národní banka. Jak jsme si již řekli, inflace je nyní na úrovních z přelomu 80. a 90. let. Tehdy základní úroková sazba, tzv. federal funds rate, oscilovala kolem 9 %. Krátce byla téměř 10 %. Je proto naprosto reálné, že sazby půjdou z aktuální nuly hodně vysoko.
Závěrem
Když se vrací období vysoké inflace, vrací se pospolu s tím i období vysokých úrokových měr. Nyní je proto hrozně důležité sledovat vyjádření členů Federálního výboru pro volný trh. Občas se někdo z nich k aktuálním číslům vyjádří. V každém případě bude hodně zajímavé sledovat, s čím přijdou 15. prosince. Uvedené datum budou mít zasedání. Vůbec bych se nedivil, když by zcela oznámili ukončení kvantitativního uvolňování a brzké zvýšení sazeb. Musí být nyní pod velkým tlakem.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.