Zadlužení USA – schodek rozpočtu Ameriky se zdvojnásobil

Krize vzešlá z pandemie Covid nadále dělá problémy i v těch nejsilnějších ekonomikách světa, které jsou poměrně dost závislé na vládní pomoci. Dříve bylo vcelku nemyslitelné, že stát bude zasahovat formou tak agresivních fiskálních stimulů, ale v současné době je řečená politika v podstatě standardem.
To se ovšem neobejde bez doprovodných negativních jevů, jako je oslabení měny, zvyšování inflace, navyšování veřejného dluhu a rostoucí schodek státního rozpočtu. U inflace je to ale dost sporné, protože oficiálně se uvádí, že je v USA relativně nízká. Záleží totiž na metodice, která má dále základ v teorii. Proto by zastánci Rakouské školy asi nesouhlasili s tvrzeními, že inflace je reálně nízká.
Schodek státního rozpočtu se za jeden měsíc zdvojnásobil
Jak sami vidíte na grafu výše, deficit rozpočtu za měsíc říjen vzrostl na 284 miliard dolarů, což je nárůst o 111 % oproti předešlému měsíci. To bylo zapříčiněno nižšími daňovými příjmy, výdaje na zdravotní péči občanů a různé „záchranné“ ekonomické programy.
Vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu je sice indikátor s neaktuální veličinou (k letošnímu roku ještě nejsou k dispozici), ale jde z toho snadno identifikovat nepříjemný trend. Za minulý rok byl dluh Spojených států ekvivalentem 107 % HDP.
Dluh strmě nabral expanzivní trajektorii po poslední krizi z let 2007 – 2008. Lze očekávat, že se historie bude opakovat? Až budou data za rok 2020, tak si myslím, že nebude žádným překvapením, když opět uvidíme strmý vzestup dluhu.
Předposlední graf znázorňuje celkový vývoj vládního dluhu za předešlých dvacet let. Nejaktuálnější data jsou ze září, kdy je celkový dluh 27,13 bilionů dolarů.
Co se týče míry inflace, ta je aktuálně dle metodiky amerického statistického úřadu 1,2 %. Dá se říct, že se cenová hladina drží při zemi, přestože vládní výdaje stabilně rostou.

Závěrem
Schodek rozpočtu je důležitý makroekonomický indikátor, který se vyplatí sledovat. Nicméně není nijak překvapující, že vzhledem k aktuální krizi významně vzrostl. Při přelomu léta a zimy se navíc situace začala zase zhoršovat, a proto bylo nevyhnutelné, že vládní výdaje porostou.
Je nutné sledovat i další makroekonomické údaje jako je třeba výše zmíněná inflace a další uvedené ukazatele. Určitě není na škodu sledovat třeba oběh peněz M2 (nebo jiný peněžní agregát).
Určité zjemnění nárůstu poměru HDP a dluhu USA ukrývá fakt, že nyní z důvodu ekonomického poklesu logicky klesá i HDP.

Autor
Jsem vystudovaný ekonom, který našel zálibu ve slavných dílech autorů jako je Adam Smith, David Ricardo a John Keynes. Téměř čtyři roky se věnuji technické analýze kapitálových trhů, k čemuž jsem později začal komplementárně využívat i fundamentální analýzu. Zaobírám se ovšem i makroekonomii, a především měnovou politikou. Jedná se totiž o zásadní disciplíny, které jsou třeba pro pochopení celého kontextu finančního trhu. Na všechna zmíněná témata už roky pravidelně publikuji. Především se snažím své čtenáře v těchto okruzích vzdělávat a poskytnout jim ucelenou myšlenkovou mapu, jak nad celým finančním světem přemýšlet. Osobně totiž preferuji komplexní znalostní základ, díky kterému může každý účastník trhu minimalizovat případná rizika.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.