Pohled experta: Jak vydělat peníze na starožitnostech? Radí Simona Šustková

Nekazí se, nevyžadují žádnou velkou péči, lze do nich výhodně uložit peníze a ještě potěší oko. Starožitnosti mají velký potenciál jako alternativní investice, která je v dnešní době poněkud přehlížená, ne-li přímo podceňovaná. Přitom může generovat hezký zisk bez velkých rizik.

Které starožitnosti se vyplatí pořídit, kde nakupovat a kam si zajít pro radu, to vše přibližuje v rozhovoru pro portál Finex.cz první viceprezidentka Asociace starožitníků Simona Šustková.

Dnes už se obchoduje jako starožitnost třeba i kvalitní nábytek ze 70. let minulého století. Kde vlastně leží hranice, co ještě je a není starožitnost?

U předmětu, o kterém uvažujeme, je potřeba zkoumat nejen stáří, ale též určitou uměleckou hodnotu a případně i jeho cenu. Pro mne konkrétně jsou to věci do druhé světové války včetně, ale v případě skla, plastik, obrazů a šperků cítím, že se časová hranice posouvá. Asi lze o starožitnostech uvažovat v rozmezí 50 – 70 let nazpět.

Má smysl investovat do starožitností i nižší částky v řádu desítek tisíc nebo i jednotek tisíc korun?

Ano, rozhodně. V médiích vídáme často výsledky aukcí s aukčními rekordy, protože jsou mediálně zajímavé, což chápu. Ale v současné době je celkem podhodnocené zejména starožitné sklo, sběratelský porcelán či stříbro, a bohužel i nábytek. Tyto starožitnosti jsou cenově dostupné v rozmezích, která zmiňujete, a dá se vytvořit za rozumné peníze solidní sbírka.

Ještě v 70. a 80. letech lidé často vyhazovali starožitnosti do popelnic, aby uvolnili místo modernímu vybavení. Dnes jsou už mnohem opatrnější. Existuje přesto nějaký segment výrazně podhodnocených věcí, které má smysl pořídit?

Letos jsme zvolili jako téma veletrhu Antique, který se bude konat od 22. listopadu v pražské Novoměstské radnici, “rodinné stříbro”, což je míněno přeneseně, ale i doslovně, neboť právě stříbro je dle mého vhodné nakupovat. Cenově se zatím drží na původní úrovni, ještě nenastalo jeho zdražování, které nevyhnutelně přijde. Světové zásoby už se příliš nenavyšují, zdroje těžby jsou limitované a je ho třeba v mnoha oborech, od výpočetní techniky po zdravotnictví.

Jsou u nás starožitnosti výrazně levnější než na Západě?

To už neplatí, řekla bych, že se evropský trh srovnal. Ale u některých starožitností je u nás cena stále příznivější, což platí o jiných komoditách i v každé další zemi. Ve Francii jsou levné hodiny, některý nábytek, v Německu porcelán. U nás jsou například příznivé ceny kvalitních šperků či špičkových kusů starožitností nebo kvalitního a dobře zachovalého slohového nábytku. Jen se ty nejkvalitnější věci špatně shánějí.

Také starožitnosti zažívají módní vlny, v 90. letech třeba movitější lidé skupovali staré sekretáře. Co je v kurzu dnes?

V současné době lidé nejvíce nakupují šperky, zejména zlaté, kvalitně zpracované a slohově čisté, a přicházejí do módy i stříbrné. U nás v obchodě se prodávají i jídelní a nápojové servisy a další věci do bytu, ke svátečnímu i běžnému užívání. To skvěle reprezentuje trvalou udržitelnost. I proto jsme se rozhodli v letošním předvánočním čase představit návštěvníkům také slavnostně prostřené stoly.

Dá se říci, které věci naopak módním výkyvům nepodléhají a je po nich stabilní poptávka?

V posledních mnoha letech jsou to v kamenných obchodech právě zmíněné šperky, dále výrazně narostla a trvá poptávka po zlatých i stříbrných mincích a historických zbraních, v aukčních domech jsou to pak zejména obrazy a plastiky autorů zvučných jmen.

Který segment trhu má podle vás budoucnost?

V současné době sběratele a investory hodně ovlivnila katastrofální mezinárodní situace, roztříštění světových vztahů, války a nejistota. Takže z krátkodobého hlediska to budou nadále zlaté a briliantové šperky, myslím, že nastoupí i zájem o stříbro, stříbrné nádobí a podobně. Kralovat budou i nadále mince. Pokud někdo chce hledět do budoucnosti optimisticky, jsou teď levné například míšeňské sošky, secesní sklo a nábytek.

Kde nakupovat starožitnosti?

Záleží na osobnosti zájemce. Já bych doporučila kamenné obchody, sálové aukce a dvakrát do roka naše veletrhy Antique, kde se soustřeďuje 50 profesionálních obchodníků. Pokud budete nakupovat na internetu, prověřte si prodejce, jestli a jaký mají obchod a jaké jsou možnosti reklamace a další záležitosti. Na blešácích či burzách už musíte věřit vlastním zkušenostem, abyste se nenapálili.

Na co by si měl zájemce při nákupu dát hlavně pozor?

Vždy je varovným signálem podezřele nízká cena. Člověk by se měl od obchodníka informovat, co kupuje. V naší škole, Rudolfinské akademii, se vzdělává mnoho lidí, které starožitnosti a umění zajímají, a zároveň se chtějí připravit na to, aby mohli nakupovat. Znalosti vás určitě ochrání lépe, než když se pustíte do sběratelství bez nich, ale můžete si věci v obchodě například rezervovat a přivést si poučeného konzultanta. Může se také stát, že uděláte nenadálé štěstí, ale rozhodně bych na to nespoléhala.

Jak se zachovat, pokud chci nějaký kus třeba z rodinného dědictví udat? Je lepší jít za starožitníkem, nebo se ozvat na inzerát, kterých je plno v médiích a slibují výkup za nejlepší ceny?

Pokud si chcete pustit do bytu cizí osobu, můžete se ozvat na inzerát. Doporučuji si ale napřed ověřit cenu toho, co prodáváte. Pokud bych starožitnostem nerozuměla, obešla bych pár obchodů, poslala fotky a konzultovala ceny a zájem u zavedených obchodníků nebo v aukčních domech. A nabídky si porovnala.

Má smysl nakupovat na internetových bazarech, kde je dnes už poměrně široká nabídka různých předmětů?

Má, ale musíte vědět, jak starožitnost případně vrátit a musíte věcem rozumět natolik, aby vám stačila fotka. Já to příliš často nedělám, protože fotka může být díky zkreslení při nafocení a prezentaci v počítači zdánlivě jiná, než je pak realita. U některých věcí to nejde vůbec objektivně posoudit, to platí často o obrazech. Doporučuji si věc podle snímků a nabídky z internetu zamluvit, a pak si ji dojít prohlédnout a vyzvednout přímo v obchodě, tím si ušetříte zklamání. Nebo mít od prodejce záruku, že vám vrátí peníze. Takže osobně mi vyhovují zavedené firmy, které mají i internetový obchod, díky kterému můžu nakoupit například šperk v Brně, vím, že popisek u nabízené věci perfektně sedí a můžu ji i vrátit, protože osobně znám obchodníka a důvěřuji mu.

Co dělat v případě pozůstalostí, kdy si nevíme se stářím a cenou věcí rady? Podědíme třeba ložnici a sekretář ze 40. let, obrazy a nějaké šperky a chceme prodat…

Doporučuji konzultovat cenu po obchodech, obeslat je fotkami, obejít je a promluvit si, obchodníci jsou ochotní a udělají vám odhad bezplatně. Nebo si zajít na veletrh Antique na Karlovo náměstí v Praze, kde bývá během veletrhu bezplatná poradna, více se zájemci dozvědí na www.asociace.com.

Jak se zachovat při snaze restaurovat starožitnost v naději, že zvýšíme její hodnotu?

Myslím, že to je vhodné spíše u věcí, které si chcete nechat. Odborné restaurování je velmi pracná a časově náročná věc, takže také něco stojí, majiteli to udělá radost, ale nedokážu říct, o kolik se zvedne cena. Záleží také na tom, o jak drahou věc se jedná a o jak náročný zásah půjde. Třeba starožitnou Míšeň (druh porcelánu – pozn. red.) se vyplatí dát opravit, ale musíte znát skutečně dobrého restaurátora.

Jak pečovat o starý nábytek, který je ošetřený ještě politurou, ale i třeba novější kusy s různými druhy laků? Předpokládám, že ostatní druhy starožitností zas speciální péči nevyžadují…

Péči doporučuji individuálně konzultovat, každý povrch má jinou potřebu ošetření. Co je vhodné na jeden typ dřeva, nemusí být vhodné na jiný. Právě tak jsou choulostivé na moderní chemii lesklé i matnější šelaky.

V zahraničí platí nyní za výbornou investici starověká keramika (řecká, římská, blízkovýchodní a podobně) s předpokládaným velkým potenciálem zhodnocení. Souhlasíte a jsou tyto kusy u nás vůbec k sehnání, případně nemají alternativu ve zdejší produkci?

Antickou keramiku mi ještě nikdo za téměř 30 let v obchodě nenabídnul. Samozřejmě sběratelé vyhledávají například habánskou fajáns, výrobky prvních českých porcelánek a podobně. Ale to jsou věci staré maximálně několik set let. Jiná situace je u antických mincí, ty se na trhu objevují.

Na co si dát pozor, aby se sběratel nebo investor nedostal do potíží se zákonem a nekoupil třeba kradený kus?

Jak už jsem zmínila, varovat by vás měla podezřele nízká cena, divné chování překupníka, a podobně. Doporučuji jednat s profesionálními obchodníky, nejlépe v obchodech či na aukcích, tak riziko eliminujete.

Platí i v oblasti starožitností, že největší potenciál zhodnocení mají mimořádně drahé kusy v milionových hodnotách?

Platí, že peníze dělají peníze, to se nedá popřít. Ale i malé částky můžou vytvořit kvalitní sbírky. Ve starožitnostech máte uložené peníze, a současně je můžete používat. Nezkazí se a nepotřebují speciální režim či péči, můžete s nimi i bydlet, nosit je, dotvořit si byt. Takových investičních možností moc není.