Důchodový systém – Jak dlouho se na něj (ne)můžeme spolehnout a jaká jsou řešení?

Důchodový systém a téma důchodů dělí společnost do několika skupin. Je logické, že se na téma důchodů dívají jinak současní důchodci, lidé těsně před důchodem a ročníky, které sotva začínají aktivní život. Jaké ale jsou reálné vyhlídky důchodového systému, a jaké má stát nástroje k jeho úpravě?

Obsah článku

Dříve než se podíváme na aktuální situaci a vyhlídky důchodového systému v České republice, připomeňme si, jak systém důchodů funguje.

Důchodový systém – průběžný princip

Mnozí by mohli namítnout, že by bylo mnohem efektivnější, kdyby si každý spořil na svůj důchod a využilo by se složeného úročení. To je sice pravda, ale průběžný systém je odolný vůči nepředvídatelným událostem a eliminuje nepříznivý ekonomický vývoj, případně krach dílčího trhu. Jinými slovy, průběžný systém je jednou z možností financování důchodů, má svoje pro i proti a nejde o něm říci, že je nejlepší nebo naopak špatný.

Průběžný důchodový systém se ovšem dostává do rovnováhy v případě výrazných demografických změn. Samozřejmě se bavíme o změnách, kdy klesá porodnost, obyvatelstvo stárne. Na jednoho důchodce připadá čím dál méně pracujících.

Demografické změny

Aktuálně poměrně razantně přibývá důchodců na úkor ekonomicky aktivních obyvatel. Do důchodu se navíc chystají silné ročníky a dle aktuální porodnosti a současného vývoje není situace pro průběžný důchodový systém zrovna příznivá.

Zdroj: Cyrrus.cz

Výše se podívejte na graf společnosti Cyrrus, ten vychází z prognózy Českého statistického úřadu. Na grafu je vidět předpokládaný vývoj poměru lidí v produktivním věku (od 15 do 64 let) k seniorům (65+). Ze současného poměru cca 3,1 se v relativně krátké budoucnosti máme dostat na 1,9.

To znamená, že zatímco nyní se na jednoho důchodce skládají více jak 3 lidé v produktivním věku, tak v relativně blízké budoucnosti to budou ani ne dva.

Náhradový poměr

Výše jsme si ukázali očekávaný demografický vývoj a nyní ho doplníme o tzv. náhradový poměr. Náhradový poměr je podíl průměrné výše důchodu k průměrné hrubé mzdě. Opět využijeme dat zpracovaných společností Cyrrus na základě výzkumu ČSÚ. Na něm se podíváme na vývoj náhradového poměru.

Zdroj: Cyrrus.cz

Jak je vidět, náhradový poměr se u nás pohyboval v rozmezí 40 až 45 %. Nad 45 % jej dostala vláda Andreje Babiše navyšováním důchodů nad rámec zákonné valorizace (tím nechceme vládu Andreje Babiše nijak hodnotit, ale vysvětlujeme tento výkyv). Samozřejmě svůj vliv na to měla také nebývale vysoká inflace.

Pro následující vývoj náhradového poměru je brán v potaz nejen demografický vývoj, ale i aktuální zadluženost státu a nutnost aktivovat tzv. dluhovou brzdu, na donutí vládu pracovat s vyrovnaným státním rozpočtem. Dle aktuálních dat by k její aktivaci mělo dojít kolem roku 2032.

Na koho důchod nevyjde?

Průběžný systém vždy poskytne určité prostředky k distribuci. Je spíše otázkou, zda to bude stačit aspoň na životní minimum. Pokud se na náhradový poměr podíváme dnešní optikou, nejnižší čísla, cca 27 % by odpovídala dnešnímu důchodu cca 11-12 tisíc korun měsíčně. Bavím se o současném pohledu na reálný důchod pro lidi, kteří do důchodového věku zamíří kolem roku 2059. Samozřejmě v roce 2059 by byl důchod vyšší (minimálně kvůli inflaci), ale odpovídal by kupní síle dnešních 11-12 tisíc korun.

S podobnou částkou by důchod asi nebyl příliš veselý, a tak se přímo nabízí důchodová reforma. Ovšem kdo ji má udělat?

Důchodová reforma bude bolestivá a nepopulární. Navíc z politického hlediska to bude jasná “sebevražda”. Je potřeba si také uvědomit, že právě důchodci budou mít čím dál větší sílu u voleb.

Jaké má vláda možnosti?

Ukázali jsme si, co nás určitě čeká. Pokud máme takto přesné predikce, pojďme se podívat, jaké máme nástroje, abychom do černého scénáře nedospěli. Vláda může:

• zvýšit věk odchodu do důchodu
• snížit růst důchodů, nebo dokonce i snižovat důchody
• zvýšit odvody do průběžného systému
• získat peníze jinde
• změnit systém (alespoň částečně) z průběžného na fondový
• jiné řešení

Výše zmiňujeme minimálně 5 možností, ale určitě by se jich našlo více. Důležité je také říci, že změny nemusejí být radikální v jednom bodě, ale lze je rozložit do více změn. Tedy není potřeba zvýšit odchod do důchodu o pět let, ale třeba jen o rok a zároveň realizovat i další body.

Je zcela jednoznačné, že změna přijít musí a bolestná bude. Například Švédsko se rozhodlo k průběžnému systému začít odvádět pár procent i do fondového systému, tedy každý si pár procent odvádí na svůj účet, kde jsou peníze úročeny na důchod. Za mě je to jedna z nejlepších cest. Ovšem jakmile se zavede, je potřeba pokrýt výpadek oněch pár procent, které budou v průběžném systému chybět a Česká republika nemá tento výpadek kde pokrýt.

Na celou věc je potřeba hledět komplexně, ono se totiž přímo nabízí říci, že chybějící peníze v důchodovém systému by bylo možné vzít někde jinde. Ovšem pozor, stárnutí obyvatelstva vyvolá celkovou ekonomickou nerovnováhu, nejde jen o důchodový systém, ale třeba také o vyšší náklady na zdravotnictví.

Závěrem

Sečteno podtrženo, reforma důchodového systému je nezbytná. Politici se jí bojí, protože by to pro ně mohl být konec kariéry. Občané si zase nechtějí ukrojit ze svého krajíce a přijmout nepopulární opatření.

Obě strany lze pochopit, ale je nutné si uvědomit, že prodlužování nikam nevede a čím dříve se reforma udělá, tím lépe. Jaký máte názor na důchodovou reformu vy a jaká je podle vás nejlepší cesta?