Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Jak už jste asi museli zaznamenat, ceny energií globálně letí vzhůru. Celosvětová energetická krize se nevyhýbá kromě zemního plynu a ropy ani dalšímu fosilnímu palivu a promítá se na americkém i globálním trhu s uhlím.
V USA dosáhly ceny uhlí dvouletého maxima. Futures kontrakty na uhlí pak trhaly rekordy. Jejich cena klesla během středy 7. 10. na 242 dolarů za metrickou tunu a o víkendu se obchodovaly okolo 235 dolarů za tunu. Jedná se tak o drobný pokles z historicky nejvyšší hodnoty 269,5 dolarů dosažené 5. října. Energetická krize se krátce zmírnila poté, co ruský prezident Putin prohlásil, že Gazprom bude posílat více plynu do Evropy přes Ukrajinu, a zároveň se zvýšila produkce a zásoby ropy a benzinu v USA.
Cena futures kontraktů na uhlí tak v letošním roce vzrostla o zhruba 200 % díky tomu, že se Čína i Evropa potýkají s nedostatkem energie.
V Číně zůstává zvýšená poptávka ze strany výrobců, průmyslu i domácností, zatímco nabídka zůstává omezená kvůli omezením dovozu v důsledku opatření proti koronavirové pandemii a důsledku snížení produkce uhlí za účelem snížení emisí. Mezitím ceny zemního plynu a elektřiny v Evropě dosáhly rekordních hodnot, protože zásoby energie před zimou klesají.
Vysoké ceny zemního plynu nutí řadu energetických společností opět využívat k výrobě elektřiny ve větší míře uhlí. Jejich schopnost produkovat elektrickou energii uhelnými elektrárnami však je omezena těžaři, kteří za posledních šest let snížili svou těžařskou kapacitu o 40 %.
Vzhledem k tomu, že globální politické špičky a zejména EU se svým programem “Green deal“, usilují o omezení klimatických změn, jsou dlouhodobé vyhlídky pro uhlí chmurné a producenti tohoto nejšpinavějšího fosilního paliva zavírají doly a snižují těžbu. Blížící se zima pak přináší předpoklad, že ceny plynu zůstanou vysoké, což bude i nadále udržovat tlak na růst cen uhlí.
Investoři možná podceňují strukturální změny, ke kterým došlo v energetickém sektoru a které by mohly vést k tomu, že tyto vyšší ceny ještě nějakou dobu přetrvají. Hlavní z nich je dramaticky menší prostor pro výrobu a dodávky uhlí z dolů.
Nejvíce se zvýšená poptávka po uhlí projevuje právě v USA. Podle Úřadu pro energetické informace (Energy Information Administration) se očekává, že spotřeba uhlí ze strany amerických výrobců elektřiny letos vzroste o 23 % a bude dál tlačit na cenu tohoto fosilního paliva. Vzhledem k tomu, že energetické společnosti spalují své zásoby, jsou zásoby v elektrárnách na cestě k poklesu o více než polovinu v meziročním srovnání.
Přečtěte si více: Cena uranu na mnohaletém maximu – co ji táhne vzhůru?
Produkce uhlí v USA od roku 2008 neustále klesá a letos se očekává, že celková produkce dosáhne přibližně 601 milionů tun. To je sice výrazně více než v roce 2020, kdy pandemie stáhla poptávku po elektřině, ale stále je to výrazně méně než v roce 2019. Navíc se očekává, že poptávka po uhlí zůstane silná i v příštím roce, přičemž těžaři budou mít potíže se zvýšením nabídky.
Není tak divu, že by cena uhlí měla i nadále zůstat v okolí historických rekordů. Podle globálních makromodelů Trading Economics a očekávání analytiků by se uhlí mělo do konce tohoto čtvrtletí obchodovat za 262,92 dolarů za tunu. Výhledově se pak odhaduje, že za 12 měsíců se bude obchodovat za 244,14 dolarů za tunu.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
