Ceny energií v Evropě letí vzhůru – Jak moc nám vzrostou životní náklady?

Ceny elektřiny po propadu vyvolaném krizí covid-19 výrazně vzrostly. Například ve Velké Británii se jednoletý forwardový kontrakt na elektřinu na konci 2. čtvrtletí obchodoval na úrovni 72,08 liber za MWh. To je cena, která nebyla zaznamenána od roku 2008. V důsledku toho se evropské energetické společnosti, zejména ty, které jsou z velké části vystaveny aktivitám obchodníků s elektřinou, budou v letech 2021 a 2022 těšit silnému oživení.

Silné oživení cen elektřiny, které bylo zaznamenáno v první polovině roku 2021, bude pro tento sektor do konce letošního roku i v roce 2022, významným pozitivem. Peněženky spotřebitelů však zapláčou.

Zdroj: hellenicshippingnews.com

Rostoucí poptávka po elektrické energii

Zavedení očkovacích plánů a znovuotevření obchodů a služeb v prvních šesti měsících roku 2021 zvýšilo poptávku po elektřině, zejména v zemích, které byly v roce 2020 pandemickými opatřeními nejvíce zasažené. V meziročním srovnání byla spotřeba elektřiny ve Francii na konci června 2021 o 3,2 % vyšší než před rokem. Itálie a Španělsko zaznamenaly růst o 2,4 %, resp. 1,5 %.

Navzdory poněkud neuspokojivým číslům průmyslové výroby v dubnu a květnu se pozoruhodně odrazila ode dna i německá poptávka po elektřině, která vzrostla o 3 %. Velká Británie a Nizozemsko vykázaly ve druhém čtvrtletí pokles, ale ve třetím čtvrtletí se růst pravděpodobně opět vrátí.

Zdroj: hellenicshippingnews.com

Strategie EU „Fit for 55“ zvyšuje náklady na emisní povolenky

Do růstu cen elektřiny se také projevuje výrazný růst ceny emisních povolenek. Systém obchodování s emisemi (ETS) je jedním z hlavních nástrojů uhlíkové daně zavedené v Evropě ke snížení emisí skleníkových plynů. Cena evropského systému ETS se na konci června 2021 ustálila na 56,3 euro za tunu CO₂. Této ceny nebylo v historii systému obchodování s emisemi zavedeného v roce 2005 ještě nikdy dosaženo.

Lze očekávat, že ceny emisních povolenek zůstanou na zvýšené úrovni až do roku 2022. Většinu změn však již trh zohlednil. Výzkumy společností Aurora a PBL ukazují, že je k dispozici dostatek technologií pro snižování emisí oxidu uhličitého, do roku 2030 bychom tak mohli zůstat při cenách povolenek kolem 60-70 eur za tunu CO₂, takže potenciál dalšího růstu je omezený. Lze však očekávat trvalou volatilitu cen povolenek, protože obchodníci stále ještě zjišťují, jaká je souhra EU ETS s britským ETS a jaká je s tím spojená politická nejistota.

Nejvýraznější růst už tak máme pravděpodobně za sebou. Oproti minulosti výrazně vyšší ceny povolenek se však přirozeně promítnou i do cen elektřiny, protože výrobci elektřiny je mohou zcela nebo částečně přenést na koncového spotřebitele.

Zdroj: hellenicshippingnews.com

Ceny elektřiny pravděpodobně zůstanou zvýšené

Rostoucí poptávka po elektřině a dynamické komoditní trhy naznačují, že ceny elektřiny zůstanou vysoké a v roce 2021 budou mít netypický sezónní charakter. Nižší ceny plynu, ropy a uhlí by měly v roce 2022 vytvářet tlak na pokles cen elektřiny, který však bude do určité míry zmírňován vysokými cenami emisních povolenek. Skutečná výše cen bude záviset na tom, jak chladné budou zimy a zda léto budou sužovat vlny veder.

Na evropských trzích s elektřinou většinou určují ceny plynové elektrárny, takže změny cen plynu jsou pro ceny elektřiny mimořádně důležité. Evropské ceny zemního plynu v letošním roce zatím výrazně posílily, přičemž za prvních šest měsíců roku vzrostly o více než 75 % a dosáhly rekordních hodnot. U plynu se jedná o nesezónní jev, protože ceny jsou obvykle vyšší ve čtvrtém a prvním čtvrtletí.

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

Zemní plyn/NATGAS

Načítání

Načítání

Za silným vývojem trhu s plynem v první polovině roku stojí několik faktorů:

1. Doplňování zásobníků zemního plynu v Evropě začalo se zpožděním kvůli chladnějšímu počasí v dubnu. Zásoby plynu v Evropě tak stále zůstávají na pětiletém minimu a přibližně 22 % pod pětiletým průměrem.
2. Rostoucí ceny emisních povolenek jsou pro zemní plyn příznivé. Díky tomu je stále více podniků i států motivováno k přechodu od uhlí k plynu při výrobě elektřiny.
3. Náročná údržba plynovodů vedoucích z Norska, která vedla ke snížení toků zemního plynu do Evropy. Kromě toho probíhá také plánovaná údržba plynovodu Nord Stream i plynovodu Jamal-Evropa, což dále tlačí cenu zemního plynu vzhůru.
4. V Asii byla letos v létě rovněž zaznamenána silná poptávka, zejména z Číny. V důsledku toho musí Evropa s asijskou velmocí o dodávky zemního plynu soupeřit.

Co se týče příštího roku, bude hodně záležet na tom, jak chladnou zimu Evropa zažije. Situace v oblasti dodávek by se však měla zlepšit, mimo jiné proto, že se očekává, že bude plynovod Nord Stream 2 spuštěn ještě letos. To by mělo znamenat, že v meziročním srovnání uvidíme nižší ceny zemního plynu.

Jaký dopad může mít rostoucí cena energií na peněženky českých spotřebitelů?

Současný vzestup cen energií se samozřejmě nevyhne ani českému spotřebiteli. Vzestup ceny plynu zasáhl nejenom starý kontinent, ale doslova celý svět. Současné globalizované trhy jsou zkrátka úzce propojené – zdražení v Evropě tlačí vzhůru ceny zemního plynu jinde ve světě a naopak.

V rámci České republiky tak můžeme očekávat až 15 % zdražení plynu. To ovšem není jediný problém rostoucí ceny energií. Výrazné oživení poptávky po elektřině, rostoucí ceny komodit a nepříznivé povětrnostní podmínky pro obnovitelné zdroje či výpadky provozu jaderných elektráren v zahraničí se dále výrazně negativně projeví na cenách elektřiny. Nejenom náklady domácností, ale i jednotlivých podniků se tak výrazně zvýší. Kromě vyšších nákladů na bydlení se tak rostoucí ceny energií v Evropě mohou projevit i ve zdražování spotřebního zboží nebo služeb.