Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Česká republika se ekonomicky blíží k úrovni západu. Blýská se na lepší časy?

Česká republika se životní úrovní blíží k západu. Hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl od roku 2004 o 40 %! Jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi?

Česká republika se ekonomicky blíží k úrovni západu. Blýská se na lepší časy?
Zdroj: depositphotos.com

Česká republika zaznamenává v posledních dvou desetiletích výrazný hospodářský růst, díky čemuž se přiblížila k životní úrovni západní Evropy.

Podle studie České spořitelny dosáhl hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly v loňském roce 91 % průměru Evropské unie, což představuje výrazný nárůst z 80 % v době vstupu do EU.

Reálný HDP na obyvatele prudce vzrostl z 249 000 Kč v roce 2004 na 675 000 Kč v roce 2023. Spotřeba domácností se ve stejném období rovněž zvýšila ze 150 000 Kč na 302 000 Kč.

Z analýzy vyplývá, že členství v EU České republice výrazně prospělo. Kdyby Česko nebylo součástí EU, podle studie by si ekonomicky vedlo hůře.

Loňský HDP na obyvatele by byl podle odhadů o pětinu nižší (tedy o 130 000 Kč) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (tedy o 100 000 Kč).

Údaje vyplývají z ekonomické analýzy, kterou Česká spořitelna představila novinářům.

Karlovarský a Ústecký kraj se spíš vzdalují

I přes tento zdánlivý celkový růst existují regionální rozdíly. Zatímco v některých krajích byl nárůst pomalejší, v Jihomoravském kraji došlo k nejvýraznějšímu zvýšení životní úrovně mezi českými regiony.

Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil uvádí: “I když se životní úroveň v Česku celkově blíží evropskému průměru, existují regiony, které zaostávají. Zatímco v Jihomoravském kraji jsme zaznamenali největší nárůst, Karlovarský a Ústecký kraj naopak rostou pomaleji než ostatní části země i ve srovnání s průměrem EU.”

Jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi?

Česká republika v rámci růstu životní úrovně předstihla Řecko, Portugalsko a Španělsko. Přesto jsou země, které rostly ještě rychleji. Výrazně si polepšily například Polsko a Litva, které se připojily k Evropské unii stejně jako ČR v roce 2004.

Polsko se posunulo z původních 50 % na 80 % průměru EU, zatímco Litva ze 43 % na 90 %.

“Při pohledu na HDP na obyvatele jsme v roce 2021 dosáhli 93 % průměru Evropské unie, což byl náš dosavadní vrchol. Doufáme, že v blízké budoucnosti tento výsledek ještě překonáme,” řekl na tiskové konferenci Petr Zahradník, analytik České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády.

Česko má z rozpočtu EU k dispozici 70 mld. Kč

Česká republika každoročně z evropského rozpočtu čerpá mezi 100 až 150 mld. Kč, zatímco její příspěvky do tohoto rozpočtu se pohybují v rozmezí 50 až 70 mld. Kč. To znamená, že Česko získává z EU více finančních prostředků než kolik do ní investuje.

Díky finančním prostředkům z EU má Česká republika ročně k dispozici přibližně 70 mld. Kč navíc, což převyšuje roční rozpočty většiny tuzemských ministerstev. Od vstupu do Evropské unie si Česko připsalo přes bilion korun. To představuje průměrně více než 1,2 % HDP ročně.

“Dvě třetiny z těchto finančních prostředků byly využity v rámci kohezní politiky pro rozvoj regionů, zatímco přibližně čtvrtina byla určena na společnou zemědělskou politiku. Zbytek finančních prostředků byl použit pro centrálně řízené programy, jako je například program podporující vědu a inovace,” vysvětlil Zahradník.

Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU

Česko má od roku 2016 nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, která klesla od vstupu do unie z 6 % na méně než 3 %.

Tato nízká nezaměstnanost podporuje ekonomiku a šetří veřejné finance. Zároveň však může brzdit růst a vyvolávat tlak na zvyšování mezd, což může oslabit konkurenceschopnost, pokud růst mezd překonává produktivitu práce.

Dále, vstup do EU přinesl snížení míry chudoby v Česku z 20 % na 11 %, což pozitivně ovlivnilo přibližně 750 000 osob. Pozitivní vývoj podpořilo využití evropských fondů, zejména na projekty v sociálně vyloučených oblastech, sociální podnikání a rozvoj sociálních služeb.

Mějte přehled o tom, co se děje na trzích!

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a už vám nic neuteče.

Jednou týdně vám do schránky přijde naše Burza s odstupem, ve které odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.

Dvakrát měsíčně se pak můžete těšit na sérii Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.

Je to úplně zadarmo a kdykoliv se můžete odhlásit. Mějte všechny důležité informace ve své emailové schránce. Pomůžeme vám dělat chytrá finanční rozhodnutí. Stačí se přihlásit k odběru vyplněním formuláře níže.

Líbil se vám tento článek?
4
1

Autor

Veronika se více než pět let specializuje na analýzu bankovního sektoru a finančních produktů, přičemž na základě toho připravuje podrobné recenze bank a jejich portfolia. Její výzkum v oblasti financí je základem pro její práci na portálu Finex, kde se zaměřuje na poskytování aktuálních a srozumitelných informací, a zvyšování finanční gramotnosti.

Tuto osvětu považuje za klíčovou pro lepší budoucnost jednotlivců i společnosti, a věří, že finanční vzdělání je základem pro finanční nezávislost. Jejím cílem je přispívat k podpoře zájmu o peníze a investice, nabízet čerstvé perspektivy a pomoci čtenářům lépe se orientovat v komplexních finančních tématech.

“Nejlepší investicí je ta do vlastního vzdělání. A právě finanční gramotnost je klíčem k finanční nezávislosti.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.