Odměna těžařů za ověření bloků v Bitcoinové síti každé 4 roky klesá na polovinu. Tento proces zvaný halving, ke kterému dochází vždy po přesně 210 000 vytěžených blocích, má na cenu Bitcoinu zásadní dopad. S tenčící se nabídkou roste hlad po jednotlivých mincích a tím pádem vzrůstá i jejich cena.
Halving ovlivňuje i množství energie, které těžaři spotřebují. V blízké budoucnosti má navíc potenciál zásadně proměnit ukládání finančních rezerv ze strany jednotlivců i velkých institucí.
Zajímá vás co je to bitcoin halving? Čtěte dál!
Halving: nástroj proti devalvaci Bitcoinu
Půlení odměny je základním pilířem stability bitcoinového systému. Halving – spolu s omezeným konečným množstvím tokenů – slouží jako ochrana proti nekonečnému znehodnocování této kryptoměny.
Od samotného spuštění Bitcoinu až do prvního půlení 4 roky poté bylo za ověření každého bloku možné získat 50 nově vzniklých bitcoinů.
Jak už jsme ale zmínili, po ověření 210 000 bloků se odměna za těžbu snižuje na polovinu. V listopadu 2012 se snížila z 50 BTC na 25 BTC a v červenci 2016 znovu na 12,5 BTC.
Další halving nastane zhruba na přelomu 14. a 15. května 2020 (odpočet můžete sledovat zde) – následující 4 roky se kompenzace za energii vynaloženou na těžbu ustálí na 6,25 bitcoinech za blok. S pravidelným půlením klesá také množství bitcoinů, které lze v daném období vytěžit:
Období
Množství vzniklých BTC
1/2009 až 11/2012 (genesis – 1. halving)
10 500 000 BTC (50 %)
11/2012 až 7/2016 (1. – 2. halving)
5 250 000 BTC (25 %)
7/2016 až 5/2020 (2. – 3. halving)
2 625 000 BTC (12,5 %)
5/2020 až 3/2024 (3. – 4. halving)
1 312 500 BTC (6,25 %)
Okolo roku 2120 získají těžaři za jeden ověřený blok už jen 1,86265 x 10-7 BTC (což se rovná 0.00000018 BTC)– a v roce 2140 budou všechny bitcoiny vytěžené a těžaři budou muset žít pouze z transakčních poplatků.
Halving je jedním ze základních faktorů, které ovlivňují cenu Bitcoinu.
Poptávka po bitcoinech se vytrvale zvyšuje, množství nově vydaných tokenů ale kvůli půlení klesá. Ve výsledku proto hodnota nejstarší kryptoměny světa dlouhodobě roste. O budoucí ceně Bitcoinu napovídá mj. její vývoj během prvního a druhého halvingu.
První halving Bitcoinu
Před prvním půlením se hodnota BTC postupně propadala, aby 378 dní před halvingem klesla na 2,01 dolaru. K prvnímu půlení došlo 26. listopadu 2012, při ceně 12,31 $/BTC.
Následujících 513 dní hodnota tokenu s menšími výkyvy vytrvale stoupala, aby si v dubnu 2014 sáhla na své dosavadní maximum 270,94 dolaru.
Graf před a po půlení Bitcoinu v roce 2012
Druhý halving Bitcoinu
I před druhým halvingem hodnota Bitcoinu klesala. Nejnižší ceny dosáhl 544 dní před půlením, na začátku ledna 2015 (164,01 $/BTC). V den halvingu (11. 7. 2016) se obchodoval za 650,63 dolaru a jeho cena se opět zvyšovala – až k rekordní hodnotě 20 089 $/BTC, které kryptoměna dosáhla v prosinci 2017.
A stejně jako v předchozím období, i nyní pozorujeme dlouhodobý propad ceny Bitcoinu.
Graf před a po půlení Bitcoinu v roce 2016
Předchozí vývoj ceny BTC naznačuje několik trendů
Po halvingu hodnota Bitcoinu vytrvale stoupá, dosáhne své maximální hodnoty pro dané mezidobí a začne klesat.
Až dva roky před halvingem se Bitcoin „ochladí“ a jeho cena klesne na minimum daného období.
S blížícím se půlením začne hodnota BTC opět stoupat (období tzv. pre-halvingu).
V relativních číslech má halving za následek růst ceny Bitcoinu až o 13 000 % (z 2,01 $ na 270,94 $ při prvním půlení a ze 164,01 $ na 20 089 $ při druhém halvingu).
Hodnotu Bitcoinu vedle snižující se emise tokenů ovlivňuje také vývoj samotného blockchainu a mj. i různé kauzy. Např. po hackerském útoku na burzu Mt. Gox na jaře 2014 klesla hodnota BTC o 36 %.
Halving jako nástroj k nahrazení zlata Bitcoinem
Díky pravidelnému halvingu se u BTC zvyšuje také tzv. stock-to-flow ratio – poměr mezi objemem určitého aktiva drženého v rezervách a jeho množstvím, které vznikne za jeden rok.
Stock-to-flow ratio udává, kolik let by trvalo, než by (např. těžbou) vzniklo stejné množství aktiva, jaké je v danou dobu k dispozici. Čím vyšší tento poměr je, tím nedostupnější je dané aktivum – a tím jej investoři vnímají jako cennější (protože jej zkrátka nemá každý).
Nejvyšší stock-to-flow (62) má v současnosti (listopad 2019) zlato. Při současném tempu těžby by tedy trvalo 62 let, než by se vytěžilo stejné množství zlata, kterým dnes lidstvo disponuje. Díky tomu je tento kov dlouhodobě stabilním investičním prostředkem. I přes vysokou poptávku roste jeho množství velmi pomalu a nedochází tak k jeho devalvaci.
Cena zlata i přes množství poklesů vytrvale stoupá. Podobný trend vidíme i u Bitcoinu.
Roli primárního investičního nástroje během několika let ale pravděpodobně převezme právě Bitcoin. Díky halvingu a trvale se zvyšující poptávce jeho stock-to-flow ratio dlouhodobě roste.
V roce 2010 činilo bitcoinové stock-to-flow 1,68, už o čtyři roky později (po prvním půlení odměny) ale poměr povyskočil na 10,04. Po třetím halvingu dosáhne stock-to-flow ratio čísla 55,92 a dále poroste. Z první kryptoměny světa se tak možná stane nejkonzervativnější nástroj pro držení rezerv.
Kryptoměny vnímám jako finanční nástroj budoucnosti, jehož vývoj je – přes všechny dosažené úspěchy – stále teprve na začátku.
Psaním o kryptoměnách si nejen prohlubuji vlastní znalosti, ale pomáhám také šířit osvětu o decentralizovaných finančních nástrojích mezi ostatní. Právě pro běžné lidi jsou kryptoměny určené – a jim mohou pomoci nejvíce.
Ačkoli na tomto webu nepíšu “klasické” články, jsem autorem spousty analýz a profilů jednotlivých kryptoměn.
Jaký smysl má kupovat něco, co každým dnem může ztratit (byť jen) 5% hodnoty? A to se ještě držíme při zemi.
Díváš se na to moc krátkozrace, z dlouhodobého hlediska btc roste. Hodnotit to z hlediska dnů je irelevantní.
Souhlasím s článkem tak doufejme že máme pravdu :-)