...nebo už máte účet?
Přihlašte se
V předešlých analýzách na vybrané akciové tituly (AMD, Nvidia, Intel) jsme se již několikrát věnovali aktuálnímu fenoménu, který postihl mnohá odvětví – nedostatek čipů. Dnes se tedy zaměříme pouze na toto téma. Na konkrétních příkladech si ukážeme, které firmy z aktuálního nedostatku čipů těží, a které to naopak obírá o potenciální výnos.
Existují i nějaké odhady, které se snaží určit, jakou dobu převis nabídky nad poptávkou potrvá. Samozřejmě si i povíme, jaké jsou příčiny. Jsou zde souvislosti s pandemií, ale tak trochu se zapomíná na to, že obchodní válka mezi ČLR a USA je též příčinou současného stavu. A skutečně se zdá, že problém má nemalou setrvačnost, takže bude trvat, než se poptávka zcela nasytí.
Moc se o tom momentálně nemluví, ale jak jsem již nakousl, příčinou nedostačující nabídky čipů je i obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy. Před prezidentskými volbami bývalý prezident USA Donald Trump prosadil restrikce vůči velkému čínskému producentovi – Semiconductor Manufacturing International Corporation.
Americké firmy měly tedy smůlu a musely outsourcovat výrobu na Taiwan nebo do Koreje. Problém je v tom, že výrobní kapacity byly již naplno využité a rozšíření výroby trvá mnoho měsíců. Další příčinou je samozřejmě pandemie, kvůli které se dodavatelský řetězec narušil a pak dlouho trvá, než se dokáže obnovit. Jednoduše řečeno se výroba částečně utlumila, zatímco sklady se rychle vyprázdnily.
Díky nejrůznějším pandemickým restrikcím se spousta pracovních záležitostí začala řešit online a lidé tudíž potřebovali nové vybavení. Museli si koupit i celé počítače a hlavně příslušenství jako jsou mikrofony a webkamery. Produkt bylo tedy komplikované dovézt a poptávka zároveň závratně vzrostla, což mělo za následek prohloubení nedostatku.
Jak vyplývá z přiloženého grafu, mezera mezi objednávkou a dodání polovodičů začala růst od začátku pandemie, kdy se uchylovalo k lockdownům. Ta mezera tehdy čítala několik týdnů, ale ke konci roku 2020 začala strmě expandovat. Aktuálně je prodleva mezi objednávkou a dodání polovodiče 20 týdnů. Ta nabídková strana je vážně hodně slabá.
Třetím důvodem je poslední bull run na Bitcoinu, takže zase došlo k tomu stejnému, co jsme tady měli na přelomu 2017/2018 – všechny grafické karty vykoupené. Samo o sobě to nemá až takovou váhu, protože ta zvýšená poptávka byla víceméně pouze po grafických kartách. Vzhledem k tomu, že těch faktorů bylo zaráz více, problém se samozřejmě prohloubil.
Někteří ze situace těží, jiní mají díky tomu problémy s výrobou. Jakmile se v jednotlivých státech začala restriktivní opatření rozvolňovat, ještě více vzrostla poptávka po elektronice. Nejcitelnější je to u automobilového průmyslu, kde je potřeba na jedno auto stovky čipů. Což se samozřejmě odvíjí od vybavenosti daného vozu. U luxusních aut to tedy bude i více jak 1 000 čipů na vozidlo.
Obrázek vizualizuje, kolik jednotek aut bylo kvůli chybějícím čipům „postiženo“. Respektive se dokončení jejich výroby muselo odložit. Je do očí bijící, že největší problém mají značky Ford, General Motors a Stellantis. Co jsem se díval, Ford a General Motors má největší část výroby umístěnou v USA. Předpokládám tedy, že Stellantis je na tom stejně.
A právě ve Spojených Státech je situace nejhorší, protože podstatná část výroby polovodičů byla již dávno outsourcovaná do Asie. Když se podíváme na vývoj celkových výnosů u firmy Ford, druhý kvartál koncern zaznamenal velký pokles. Mezikvartálně šel obrat dolů o více jak 39 %. Zatímco předešlé kvartály se držely stabilně kolem 36 miliard USD. Určitě se na výsledku nynější situace podepsala.
Zajímavé ovšem je, že automobilový průmysl se podílí na celkové poptávce po polovodičích relativně málo. Z pohledu výnosů se jedná o necelých 40 miliard USD (přibližně 9 % celkové poptávky). Vtip je v tom, že v ostatních odvětvích poptávka tolik neakceleruje. Vzhledem k tomu, že jsou čím dál větší tlaky na úplnou elektrifikaci vozidel, logicky poptávka každým rokem strmě stoupá.
A pak jsou tu společnosti, které z nedostatku čipů maximálně těží. Pro automobilky a výrobce telefonů je nedostatek čipů ztráta na výnosech, protože nemohou vyrábět a zároveň jim rostou náklady, protože ceny rostou. Naopak Nvidia má vyšší výnosy, protože jednak prodají více a jednak současně roste cena jejich produktů.
Dokud nedostatek čipů trvá, lze kalkulovat s tím, že výnosy u těchto společností nadále porostou. Dalším zářným příkladem je společnost AMD, které meziročně stouply výnosy o téměř 100 %. Něco takového není vůbec normální a velkou měrou tomu rozhodně přispělo, že čipy na trhu nejsou dostupné.
Leč osobně zastávám názor, že dramatického růstu výnosů bylo dosaženo díky poslednímu fiskálnímu stimulu, díky kterému spousta občanů USA získala jen tak až 1 400 USD. Ty peníze nezmizely, lidé za ně nakupovali nejrůznější výrobky a kromě potravin se nejvíce nakupuje právě elektronika.
Neustále se řeší, jak dlouho aktuální podmínky na trhu s čipy vydrží. Jisté je, že se producenti snaží poptávku nasytit, ale nemají jak, když jejich výrobní kapacity už nyní běží naplno. Vzhledem k tomu, že se jedná o trh, kde se protočí stovky miliard USD, Intel již v březnu oznámil stavbu zcela nové továrny za 20 miliard USD dedikovanou pro výrobu polovodičů.
CEO Intelu Pat Gelsinger tvrdí, že nabídka na trhu s čipy by se během druhé poloviny letošního roku mohla lidově řečeno „odrazit“ ode dna. Respektive, že se tenhle zádrhel přestane prohlubovat. Dále ovšem poznamenává, že producentům může trvat ještě pár let, než budou poptávku schopni zcela nasytit.
Další zdroje uvádí, že skutečně se počítá s tím, že převis poptávky nad nabídkou vydrží ještě tak dva roky. Řečené odhady se zdají být reálné, protože markantní navýšení výrobních kapacit skutečně nelze jen tak provést během několika týdnů.
Z textu vyplývá, že výrobci polovodičů jako je Nvidia, AMD, Intel a další mohou z nerovnovážné situace na trhu těžit další roky.
Problematika ale není statická, vše se může velmi dynamicky vyvíjet. Investoři však zcela jistě kalkulují s tím, že producentům čipů budou výnosy i následující kvartály bobtnat.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
95 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.