Český statistický úřad (ČSÚ) vydal ve svém novém článku informace o vývoji dubnové inflace. Tento článek obsahuje pozitivní data pro spotřebitele, firmy i stát jako celek. Pojďme si shrnout nejdůležitější informace a data o aktuální inflaci od našich statistiků. V závěru článku se podíváme na to, kdy by se mohla dostat inflace na jednocifernou úroveň a kdy by mohla Česká národní banka (ČNB) začít snižovat úrokové sazby.
Inflace zpomaluje tempo, zlevňují zejména potraviny
ČSÚ uvádí, že meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 % z březnových 15 %.
V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,2 %, oproti březnu zlevnily zejména potraviny. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 %.
Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ, říká, že dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 % a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021.
Česko má 13. nejvyšší inflaci v Evropě
Dubnová data ukazují, že i přes klesající trend inflace má Česko mezi 41 evropskými státy 13. nejvyšší inflaci. Vůči březnu si Česká republika polepšila o jednu příčku.
Nejvyšší inflaci má nyní Maďarsko (24 %), Moldavsko (18,1 %) a Ukrajina (17,9 %). Vyšší inflaci než Česko mají pobaltské státy Estonsko (13,5 %), Litva (14,5 %) a Lotyšsko (17,3 %). V Polsku činí 14,7 %, na Slovensku 14,8 %. Ze sousedů má inflaci nižší Německo (7,2 %) a Rakousko (9,8 %), kde se ale proti březnu zvýšila o 0,7 procentního bodu. Nejnižší inflaci z celé Evropy má momentálně Švýcarsko (2,6 %), Lichtenštejnsko (2,9 %) a Řecko (3 %). Podle analýzy následuje Rusko (3,5 %), Kypr a Lucembursko, kde mají inflaci shodně 3,7 %.
Většina položek potravin spotřebního koše snížila růst ceny
Statistici uvádějí, že ceny mouky byly v dubnu meziročně vyšší o 6,3 %, v březnu to bylo o 32,6 %. Dále zpomalily růst ceny masa na 12,7 % z březnových 22,7 %, polotučného trvanlivého mléka na 19,2 % ze 45,2 % nebo vajec na 41,2 % ze 75,5 %. Zelenina zdražila v dubnu meziročně o 18,3 % a cukr téměř o 61 %.
Dále článek od ČSÚ uvádí, že zpomalily svůj meziroční růst ceny elektřiny, zemního plynu a tepla a teplé vody. Ovšem i přesto oblast bydlení v dubnu nejvíce negativně ovlivnila meziroční růst inflace. Vedle nákladů vlastnického bydlení zdražilo nájemné z bytu o 6,9 %, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 14,2 %, vodné o 16,3 %, stočné o 30,3 % a tuhá paliva o 47,6 %.
Ceny pohonných hmot jako jedny z mála klesají
Kromě potravin stouply také ceny dovolených, a to přibližně o 20 %. Stravovací služby zdražily oproti loňskému dubnu o 17,6 % a ubytovací služby o 17,4 %. Naopak levnější byly pohonné hmoty, meziročně o 16,7 %. Úhrnem ceny zboží v dubnu meziročně vzrostly o 14,5 % a ceny služeb o 10,1 %. Ve srovnání s březnem ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb o 0,1 % vzrostly. Z potravin zlevnily meziměsíčně například vejce téměř o 13 %, polotučné mléko o víc než 12 %, zelenina o 5 % a cukr o 4 %.
ČSÚ zveřejnil také informace o březnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ, uvádí, že vývozní ceny meziročně stouply o 2,7 %, zatímco dovozní poprvé od prosince 2020 klesly, a to o 2,8 %. Výrazný vliv na to mělo zlevnění minerálních paliv. Meziměsíčně se ceny snížily ve vývozu i dovozu.
Kdy se dočkáme jednociferné inflace?
Experti hodnotí dubnové zpomalení inflace jako překvapení, protože trh i Česká národní banka (ČNB) původně kalkulovali s vyšší hodnotou. Za zvolněním inflace vidí zmíněné meziměsíční zlevnění potravin, upozorňují však, že vzhledem ke kolísavosti cen je třeba brát tento efekt s rezervou. Na jednociferná čísla podle nich meziroční inflace klesne v červnu nebo v červenci.
Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace, i Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, doplňují, že hlavní příčinou zpomalení inflace je zlevnění potravin, zpomalilo také zdražování energií. Stále však platí, že celá řada položek pokračuje v solidním meziměsíčním růstu a protiinflačně působí jen kvůli vysoké srovnávací základně. Dubnový vývoj proto podle nich nelze přeceňovat i kvůli tomu, že ceny potravin, které pomohly aktuálnímu zlepšení, by mohly přestat klesat. Bývají poměrně volatilní, takže v příštím měsíci nás mohou překvapit opačným směrem.
Jedno dubnové číslo neznamená, že jsme venku z nejhoršího. A dále říká, že bankovní asociace dál předpokládá, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 %.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas, naopak odhaduje, že inflace může klesat ještě rychleji, protože se zlepšují nákladové podmínky. Pozitivně se vyvíjí cena zemního plynu v Evropě, prudce poklesly námořní tarify a příznivý obrat signalizují i některé ceny výrobců. Když k tomu připočteme tlak slabé poptávky, kterou každý měsíc potvrzují čísla z maloobchodu, cesta k nižší inflaci je vydlážděná. Jde jen o to, jak rychle po ní prodejci půjdou.
Na začátku podzimu by se mohly snižovat sazby centrální bankou
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, říká, že dubnová inflace byla pod prognózou ČNB a předpokládá, že to bude argument pro bankovní radu, aby už nesáhla ke zvýšení úrokových sazeb.
Zároveň ale bankovní rada bude bedlivě sledovat vývoj mezd a rozpočtové politiky a z tohoto pohledu bude důležité, co vláda předloží ve svém konsolidačním balíčku. Podle něj se počátkem podzimu otevře prostor pro pozvolné snižování sazeb a uvolní tímto měnovou politiku.
